Pentadiplandra brazzeana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pentadiplandra brazzeana

Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád: brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď: Pentadiplandraceae
Hutch. et Dalziel
Rod: Pentadiplandra
Baill.
Binomické jméno
Pentadiplandra brazzeana
Baill.

Pentadiplandra brazzeana je druh neobvyklé tropické rostliny, má dužinu plodů mnohokrát sladší než cukr, je z jednodruhového rodu Pentadiplandramonotypické čeledě Pentadiplandraceae.

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Rod Pentadiplandra byl dříve řazen do čeledě kaparovitých. Podrobným anatomickým studiem květů bylo zjištěno, že tento rod patří ke klíčovým v evoluci řádu brukvotvarých, náleží k těm nejpůvodnějším. Byla pro něj vytvořena samostatná čeleď Pentadiplandraceae. Je nejblíže příbuzný s rodem Tovaria ze Střední a Jižní Ameriky.[1][2][3][4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se samovolně vyskytuje na hranicích tropických pralesů a savan, jakož i na březích řek. Druhotně se rozšířila do blízkosti lidských obydlí. Nachází se většinou jednotlivě, neroste ve skupinách. Její uvědomělé pěstování je dosud v plenkách, pro vědecký svět byla "znovuobjevena" v roce 1985 při studiu stravování hominidů. Roste pouze v západní části centrální Afriky, ve státech Nigerie, Kamerun, Gabun, Středoafrická republika, Republika Kongo, Demokratická republika Kongo a Angola.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pentadiplandra brazzeana se vyskytuje ve dvou formách, buď jako keř dosahující výšky 5 m nebo jako liána šplhající do 20 m. V keřovité formě má rozvětvené kořeny rostoucí do hloubky, jako liána má v zemi rozměrnou hlízu. Její jednoduché střídavé listy, s palisty které postupně uvadnou, mají řapík dlouhý 0,5 až 1 cm. Listové čepele jsou eliptické až obkopinaté, mají klínovitou bází a zašpičatělý vrchol, dlouhé bývají od 5 do 15 cm a široké od 1,5 do 5 cm. Jejich lysý povrch je barvy tmavě zelené, matný nebo lesklý. S hlavní zpeřené žilky čepele odbočuje 5 až 11 párů postranních žilek.

Je to rostlina jednodomá, mnohomanželná, jedná rostlina mívá květy oboupohlavné a současně i jednopophlavné. Květy na stopkách dlouhých 1 až 2 cm jsou 5četné, pravidelné, vyrůstají z úžlabí listů a vytvářejí hroznovitá květenství. Eliptické až obkopinaté volné kališní lístky jsou dlouhé 0,5 až 1 cm a jsou barvy zelené s fialovým okrajem. Vývoj kalichu je postupný, všechny lístky nevyrůstají současně. Kopinaté neb obkopinaté volné korunní lístky jsou délky 2 až 2,5 cm, mají barvu bílou až nažloutlou. Květní lůžko je protaženo v androgynofor. Volných tyčinek s postupně dozrávajícím pylem bývá 10, někdy i 13, nitky jsou tenké, dlouhé 6 mm. Prašníky podélně se otevírající jsou poměrně malé. Synkarpní gyneceum je složeno ze 4 až 5 plodolistů, semeník je svrchní, krátká čnělkabliznu se 4 nebo 5 laloky. Placentace je nákoutní. V samčích květech jsou zakrnělé semeníky, v samičích tyčinky.

Pentadiplandra brazzeana začíná nakvétat v lednu a postupně kvete několik měsíců. Keřovité rostliny mají dobu dozrávání největšího množství dužnatých plodů v červnu až červenci, liánovité v srpnu až září. Plod je bobule kulovitého tvaru s průměrem od 3,5 do 5 cm, v době zralosti je červená, růžová nebo strakatě šedá. Bobule obsahuje velice sladkou vláknitou dužinu, která během zrání mění barvu ze zelené na růžovou. V dužině jsou rozptýlena semena ledvinovitého tvaru, která jsou naopak velice trpká. Hominoidi sladkou dužinu ústy vysávají a nechutná semena vyplivují; to je nejpřirozenější cesta rozšiřování této zvláštní rostliny nejen ve volné přírodě, ale i v okolí lidských obydlí.

Rostlina však poskytuje jen nemnoho plodů. Neotrhané plody neopadají, shnijí na stromě, slouží pak jako dočasná hnízdiště stromových mravenců [1][2][5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Prozkoumáním rostliny Pentadiplandra brazzeana byly objeveny dva "sladké" proteiny brazzein a pentadin (nesplést s "pentadien", uhlovodíkem, který samovolně vzniká např. mikrobiálním rozkladem kyseliny sorbové při nesprávné konzervaci potravin [6]). Brazzein je velmi jednoduchý, skládá se jen z 54 aminiokyselin a je 2000krát sladší ve srovnání s 2 % vodného roztoku sacharózy, pentadin je sladší 500krát. Oba jsou rozpustné ve vodě a teplotně stabilní. Pocit sladkosti je vyvoláván až reakci v ústech, nastupuje poněkud se zpožděním a déle přetrvává. Neobsahuje téměř žádné kalorie a může být významným konkurentem ostatním "umělým" sladidlům. Genovou manipulaci se podařilo protein zabudovat do kukuřice a předpokládá se, že z 1 t kukuřice se získá 1 kg brazzeinu. Počátkem roku 2008 ještě nebyla udělena povolení pro používání brazzeinu v potravinách v USA ani v Evropské unii.

V oblastech výskytu rostliny Pentadiplandra brazzeana se v místním léčitelství používá rozdrcených kořenů, hlíz a kůry k léčbě mnoha neduhů, od malárie přes kapavku, epilepsii, revmatismus, zuby, zápal plic, používá se v porodnictví, slouží jako afrodiziakum.[1][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d database.prota.org
  2. a b rparticle.web-p.cisti.nrc.ca
  3. data.gbif.org
  4. www.mobot.org
  5. delta-intkey.com
  6. Potravinářský zpravodaj
  7. www.uniprot.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]