Okres Plzeň-město
Šablona:Infobox - okres Okres Plzeň-město je okresem v Plzeňském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Plzeň.
Do 31. prosince 2006 byla jedinou obcí okresu Plzeň. Od 1. ledna 2007 se okres však rozrostl o další samostatné obce, takže od té doby se skládá z 15 obcí, z čehož dvě obce mají status města (Plzeň a Starý Plzenec).
Okres je charakteristický tím, že drtivá většinu jeho obyvatel (90 %) žije v krajském městě Plzeň, které je tvořeno 10 nestejně velkými obvody. Okres na severu a severozápadě sousedí s okresem Plzeň-sever, na jihozápadě až jihovýchodě s okresem Plzeň-jih, na východě pak s okresem Rokycany.
Přírodní podmínky
Struktura povrchu
Povrch okresu je dán tvarem centrální části Plzeňské kotliny a vějířovitým soutokem 4 významných západočeských řek. Město obklopují četné kopce a vrchy – nejvýznamnějším z nich je bezesporu hora Radyně (567 m), na jihovýchodním okraji okresu, se stejnojmenným hradem. Pod touto horou se rozkládá město Starý Plzenec, předchůdce dnešní Plzně. Na severu je Sylvánský vrch (403 m), ještě výše, již v okrese Plzeň-sever najdeme horu Krkavec (504 m) se stejnojmenným vysílačem. V severovýchodní části města jmenujme ještě vrch Chlum (416 m).
K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 137,66 km², z toho:
- 45,32 % zemědělských pozemků, které z 72,25 % tvoří orná půda (32,74 % rozlohy okresu)
- 54,68 % ostatní pozemky, z toho 34,49 % lesy (18,86 % rozlohy okresu)
- počet zemědělských podniků: 61
Vodstvo
Jak již bylo řečeno, okres leží na soutoku 4 významných řek, z čehož každá přibližně odvodňuje 1 okres Plzeňského kraje (s výjimkou okr. Plzeň-sever).
Nejvýznamnější (ale ne nejvodnější) plzeňskou řekou je Mže, která na území okresu přitéká ze západu, z Tachovska. Ve Skvrňanech přijímá Mže zprava Vejprnický potok, a pokračuje okolo centra města. U pivovaru se do Mže zprava vlévá Radbuza. V tomto místě řeka Mže také končí a tok pokračuje dále již jako Berounka. Ta se poté stáčí mírně k severovýchodu, kolem čističky odpadních vod. V Doubravce, pod románským kostelem sv. Jiří, přijímá zprava Úslavu a zahlubuje se do hlubokého údolí. Teče kolem Bukovce a Chrástu, za nímž opouští území okresu. V tomto bodě najdeme také jeho nejníže položený bod. Berounka teče dále směrem na Beroun a Prahu, kde se v Lahovicích zleva vlévá do Vltavy.
Řeka Radbuza přitéká do okresu z jihozápadu, z Domažlicka. Mezi Valchou a Liticemi je vodní nádrž České údolí z roku 1976. Dále pokračuje okolo čtvrti Doudlevce, v níž se do ní vlévá zprava Úhlava. Poté se řeka blíží centru města, kde u pivovaru ústí do Mže za vzniku Berounky.
Úhlava do Plzně přitéká od jihu, z Klatovska. Teče kolem Radobyčic a obtéká čtvrť Hradiště. V Doudlevcích ústí do Radbuzy.
Nejméně významnou plzeňskou řekou je zřejmě Úslava. Přitéká z jižního Plzeňska, od jihovýchodu. Na území okresu vstupuje u zámku Kozel, protéká Starým Plzencem a Koterovem. V Doubravce ústí do Berounky.
Vodní plochy v okrese jsou důležité zejména pro rekreační účely obyvatel. Jedná se o soustavu Boleveckých rybníků na severu Plzně a o přehradu České údolí na jihozápadě.
Hospodářství okresu
Plzeň je naprosto jednoznačně hospodářsky nejsilnější okres nejen Plzeňského kraje, ale i celých západních Čech.
Plzeňský průmysl patří mezi nejrozvinutější v celé České republice. Plzeň je nejvýznamnějším českým střediskem dopravního strojírenství – obrovské plochy podniku Škoda zabírají skoro 2 km2. Tento podnik vyrábí zejména kolejová vozidla – tramvaje, lokomotivy, rekonstruuje vozy pražského metra. V roce 2005 sem byla přenesena výroba trolejbusů z Ostrova nad Ohří. Škoda se nezabývá jen dopravním strojírenstvím, ale také výrobou turbín (ŠKODA POWER). Dalším podnikem je například (ŠKODA JS), která se zabývá výrobou vybavení pro elektrárny a jaderná zařízení. Od roku 1924 se zde vyrábí elektrické generátory (dnes ve firmě BRUSH SEM, s.r.o. - dříve ŠKODA Elektrické stroje), z kterých pochází valná většina elektrické energie proudící do českých podniků a domácností. V 90. letech začala na okraji Plzně vznikat nová průmyslovo-obchodní zóna Borská pole, kde sídlí podniky moderních průmyslových oborů – např. elektronika (PANASONIC). Velký význam v hospodářství okresu má také průmysl potravinářský. Pivo vařené v Plzeňských pivovarech se řadí mezi nejznámější a nejlepší na světě. Plzeňský masokombinát Schneider zase zásobuje velkou část západních Čech masnými výrobky.
Demografické údaje
Data k 30. červnu 2005:
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 162 669 | 84 488 51,94 % |
78 181 48,06 % |
průměrný věk | 41,5 | 42,9 | 39,9 |
- hustota zalidnění: 1 182 ob./km²
- 100,0 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 66 067 |
Průměrný plat | 17 557 Kč |
Nezaměstnaných | 6 638 |
Míra nezaměstnanosti | 7,65 % |
Školství
(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 49 |
Základní školy | 31 |
Gymnázia | 6 |
Střední školy průmyslové školy | 17 |
Střední odborná učiliště | 10 |
Vyšší odborné školy | 3 |
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři | 1333 |
Nemocnice | 5 |
Specializovaná léčebná zařízení | 2 |
Zubní lékaři | 130 |
Lékárny | 44 |
Zdroj
Silniční doprava
Okresem prochází dálnice D5, dále silnice I. třídy I/19, I/20, I/26 a I/27. Silnice II. třídy jsou II/180, II/183, II/203, II/231, II/233 a II/605.
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
- Dýšina (Nová Huť) – dříve okres Plzeň-sever
- Chrást – dříve okres Plzeň-sever
- Chválenice (Chouzovy • Želčany) – dříve okres Plzeň-jih
- Kyšice – dříve okres Plzeň-sever
- Letkov – dříve okres Plzeň-jih
- Lhůta – dříve okres Plzeň-jih
- Losiná – dříve okres Plzeň-jih
- Mokrouše – dříve okres Plzeň-jih
- Nezbavětice – dříve okres Plzeň-jih
- Nezvěstice (Olešná) – dříve okres Plzeň-jih
- Plzeň (Bolevec • Božkov • Bukovec • Černice • Červený Hrádek • Dolní Vlkýš • Doubravka • Doudlevce • Hradiště • Jižní Předměstí • Koterov • Křimice • Lhota • Litice • Lobzy • Malesice • Nová Hospoda • Radčice • Radobyčice • Severní Předměstí • Skvrňany • Újezd • Valcha • Vnitřní Město • Východní Předměstí)
- Starý Plzenec (Sedlec) – dříve okres Plzeň-jih
- Šťáhlavy (Šťáhlavice) – dříve okres Plzeň-jih
- Štěnovický Borek (Nebílovský Borek) – dříve okres Plzeň-jih
- Tymákov – dříve okres Plzeň-jih
Řeky
Reference
Související články
- Seznam katastrálních území okresu Plzeň-město
- Seznam chráněných území v okrese Plzeň-město
- Seznam památných stromů v okrese Plzeň-město
- Seznam kulturních památek v okrese Plzeň-město
- Seznam hor a kopců v okrese Plzeň-město
- Seznam rybníků v okrese Plzeň-město
- Senátní obvod č. 7 - Plzeň-město
- Senátní obvod č. 8 - Rokycany
- Senátní obvod č. 9 - Plzeň-město
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Plzeň-město na Wikimedia Commons