Pivovar Prazdroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pivovar Prazdroj
Pilsner-Urquell-Main-Gate.jpg
Stát Česko Česká republika
Místo Plzeň
Založen 1869
Majitel pivovaru Plzeňský Prazdroj a.s.
skupina SABMiller
Roční produkce 10,2 mil.hl (2006)
Názvy značek Pilsner Urquell
Gambrinus světlý výčepní
Gambrinus 11 Excelent
Gambrinus Premium
Gambrinus DRY
Kozel světlý
Kozel černý
Kozel 11 Medium
Kozel Premium
Radegast Originál
Radegast Premium
Radegast Birell
Master Zlatý 15°
Master Polotmavý 13°
Master Tmavý 18°
Primus
Klasik
Adresa Plzeň
U Prazdroje 7
304 97
Kontakt Telefon: 222 710 159
e-mail: info@prazdroj.cz
Oficiální web http://www.prazdroj.cz

Pivovar Plzeňský Prazdroj, a. s., člen skupiny SABMiller, je podnik v současné době sdružující pivovar Plzeň, pivovar Radegast a pivovar Velké Popovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Právo várečné udělil 260 plzeňským občanům již Václav II. v roce 1295. Z roku 1307 pochází zmínka o pivovaru, který Wolfram Zwinilinger odkázal katedrále svatého Bartoloměje. Ve 14. století pak mohli vařit a prodávat pivo všichni měšťané. V roce 1501 je poprvé zmíněn městský pivovar. Kvalita vyráběného moku však silně kolísala a v únoru 1838 dokonce nechali radní vylít 36 sudů piva pro jeho „neschopnost požití a zdraví škodlivost“.

Tato neblahá skutečnost vedla k tomu, že 2. ledna 1839 vzešlo z měšťanské schůze rozhodnutí o výstavbě pivovaru. Stavba započala 15. září téhož roku pod vedením Martina Stelzera. O tři roky později byl nový Měšťanský pivovar Plzeň dokončen.

Pivovar měl vařit pivo bavorského typu, k čemuž byl z Bavor přizván a zaměstnán jako sládek Josef Groll. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Naražena byla 11. listopadu a ač nedopadla úplně dle očekávání, sklidila veliký úspěch. Staronová receptura tohoto piva je nyní známa a využívána po celém světě jako pivo plzeňského typu, právem nazývané po místě svého zrodu.

Josef Groll pracoval v Měšťanském pivovaru pouze do dubna 1845. Po něm však přišli na řadu další bavorští sládkové, kteří se střídali až do konce 19. století.

1. března 1859 si pivovar nechal zaregistrovat u Obchodní a živnostenské komory v Plzni ochrannou známku Pilsner Bier – Plzeňské pivo a v roce 1898 Prazdroj – Urquell. Mezi další známky užívané v 19. století patří Plzeňský pramen, Prapramen, Měšťanské plzeňské či Plzeňský pravý zdroj.

Již v prvním desetiletí existence si Měšťanský pivovar získal stabilní pozice v Praze a záhy expandoval i do Vídně. V roce 1862 slavil úspěch v Paříži, odkud byl jen krůček do Ameriky.

V roce 1869 byl v Plzni založen akciový pivovar jako přímá konkurence Měšťanskému pivovaru, ale tomu se podařilo do 30. let 20. století získat většinu akcií.

13. září 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Tento byl 1. června 1964 transformován na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a n. p. Plzeňský Prazdroj (pro export). Po revoluci vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary a nakonec byla 1. září 1994 zapsána do obchodního rejstříku jako Plzeňský Prazdroj, a. s.

V roce 1999 získal kontrolu nad a. s. Plzeňský Prazdroj koncern SABMiller. 30. září 2002 byla dokončena fúze a Prazdroj pod svoji hlavičku sjednotil Pivovar Radegast, a. s. a Pivovar Velké Popovice, a. s.. V současnosti si tato skupina udržuje poloviční podíl na českém pivním trhu.

V roce 2006 byla Prazdroji ministerstvem průmyslu a obchodu a obchodu schválena sleva na dani ve výši 680 milionů korun[1].

Počátkem října 2008 byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru - Jubilejní brána a Vodárenská věž.[2]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Původní pivovar byl plánován na kapacitu 30 000 hl ročně. V roce 1913 překročil roční výstav měšťanského pivovaru hranici 1 000 000 hl a v současné době činí přes 5 000 000 hl ročně. Produkce celé skupiny pak činí téměř 10 milionů hl piva ročně.

Současná produkce[editovat | editovat zdroj]

Pilsner Urquell
Světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 %, Prazdroj.
Gambrinus světlé výčepní
Klasická desítka s obsahem alkoholu 4,1 %.
Gambrinus Premium
Dříve „dvanáctka“, světlý ležák s obsahem alkoholu 5 %.
Gambrinus se sníženým obsahem cukru
Speciální světlé pivo s obsahem alkoholu 3,8 % určené pro diabetiky (pouze neoficiálně, neboť nesplňuje zákonná kritéria dia výrobku). Pouze lahvové.
Primus
Světlé výčepní s obsahem alkoholu 4,2 %. Pouze lahvové.
Gambrinus Excelent
Světlá jedenáctka ležák s obsahem alkoholu 4,7 %.
Master
polotmavý 13°, tmavý 18° a zlatý 15°

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 překročily výdaje za reklamu a propagaci 1 miliardu Kč.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 49° 44′ 54″ s. š., 13° 23′ 19″ v. d.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.novinky.cz/ekonomika/dotace-statu-prazdroji-se-nelibi-mensim-pivovarum_115993_hti3f.html
  2. Stavby plzeňského pivovaru na seznamu kulturních památek