Plzeň 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plzeň 4
Kostel svatého Jiří a Panny Marie na Doubravce
Lokalita
Statusměstský obvod
Statutární městoPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel23 819 (2021)[1]
Rozloha18,88 km²
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ312 00
Počet domů3 367 (2021)[1]
Počet částí obce4 + 2 díly
Počet k. ú.6
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa úřadu MOMohylová 1139/55
312 00 Plzeň
postaumo4@plzen.eu
StarostaTomáš Soukup (ANO)
Oficiální web: umo4.plzen.eu
Plzeň 4 na mapě
Plzeň 4
Plzeň 4
Další údaje
Kód MO546208
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň 4 je městský obvod rozkládající se na severovýchodě statutárního města Plzně. Skládá se z pěti původních historických obcí: Doubravka, Lobzy, Újezd, Červený Hrádek a Bukovec. Sídlo městského obvodu se nachází v jeho nejvýznamnější části – na Doubravce.

Charakter[editovat | editovat zdroj]

Obvod vznikl v roce 1962, dnešní hranice ale získal až v roce 1976 po přičlenění okrajových částí (Červený Hrádek). Část obyvatel obvodu bydlí na sídlištích Doubravka a Lobzy, která byla stavěna koncem 60. let. Zástavbu ale zdaleka netvoří pouze panelové domy. Části Újezd, Červený Hrádek a Bukovec mají dodnes spíše vesnický charakter, ale i na Doubravce se nachází relativně velké množství starších rodinných domků. V dnešní době výstavba pokračuje spíše v okrajových částech obvodu (Újezd, Červený Hrádek, Bukovec). Dochází tam ke stavbě rodinných domů. Na území obvodu se nachází relativně velké množství zeleně – parky Přátelství a v Homolkách, Špitálský les, vrch Chlum s rozhlednou a hluboké lesy směrem na Chrást. U Doubravky se zprava vlévá Úslava do Berounky.

Nejvýznamnější historickou památkou je bezesporu románský kostel sv. Jiří na Doubravce. Jedná se o jednu z nejstarších staveb v Česku, byl postaven již v roce 992. Historická jádra bývalých vesnic Lobzy, Červený Hrádek, Újezd a Bukovec s ukázkami lidové architektury byly prohlášeny vesnickou památkovou zónou.

Vybavenost[editovat | editovat zdroj]

V obvodě se vyskytují čtyři základní školy, gymnázium Luďka Pika,[2] nemocnice a poliklinika, tři pošty, stanice městské i republikové policie, čtyři knihovny (dvě městské – Doubravka, Lobzy a dvě místní – Červený Hrádek a Újezd), Divadlo Alfa (s programem zejména pro dětské diváky)[3], c. k. Divadlo Pluto[3] a loutkové divadlo Špalíček.[3] Na území obvodu byly postaveny dva hypermarkety (Tesco a Albert), které leží na Rokycanské třídě, jež je součástí silničního průtahu městem z východu na západ. Celoměstský význam mají Ústřední hřbitov s krematoriem a Nový židovský hřbitov, jenž se nacházejí na kopci na Doubravce, také při Rokycanské třídě. V ulici V Malé Doubravce sídlí společnost ČSAD Autobusy Plzeň, která zajišťuje autobusovou dopravu pro celý Plzeňský kraj. Obvodem prochází hlavní železniční trať č. 170 Praha–Plzeň, která má na Doubravce zastávku. A to poblíž výjezdu z 4150 metrů dlouhého Ejpovického tunelu, jenž je nejdelším železničním tunelem v České republice.

Nejvýznamnější ulicí je Rokycanská třída, která je součástí východo-západního průtahu městem a odděluje Doubravku a Lobzy. S touto třídou se kříží Masarykova ulice, která vede středem Doubravky a dále pokračuje jako Zábělská přes Újezd a Zábělou do Chrástu. Páteří městské hromadné dopravy v obvodu jsou trolejbusy. 5 linek (11, 13, 15, 16 a 17) zajišťuje dopravu do Doubravky (točny Na Dlouhých a Zábělská), k Ústřednímu hřbitovu a do Lobez. Důležitý přestupní bod je na konečné zastávce linky č. 16 Doubravka. Na trolejbus tam navazují autobusy do okrajových částí obvodu i mimo město. Dalšími významnými autobusovými linkami jsou: linka 28 - Bukovec - Újezd - Doubravka - Sídliště Bory; linka 29 - Doubravka - Lobzy - Slovany - Doudlevce - Borská Pole a polookružní linka 30 - Borská Pole - Bory - Doudlevce - Slovany - Lobzy - Doubravka - Bolevec - Sídliště Košutka - (NC Úněšovská).

Mezi průmyslové podniky patří plzeňská teplárna[4][5] v Doubravecké ulici zásobující teplem většinu města, dnes již nefungující papírna v Bukovci[6][7] při Berounce a řada firem podél Hřbitovní a Jateční ulice.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Vynikající výsledky má TJ Plzeň–Újezd oddíl národní házené, jenž soutěží v 1. lize. Muži jsou pětinásobní mistři České republiky a to v sezonách 2005/2006, 2009/2010, 2011/2012, 2013/2014 a 2015/2016.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
1 470 1 814 3 015 6 943 10 628 12 397 17 098 14 084 12 693 26 190 29 308 25 347 23 876 24 664 23 819

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  2. GLP -- Úvodní stránka. www.gop.pilsedu.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 
  3. a b c PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Divadla : Plzeň - oficiální informační server města. plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 
  4. Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 
  5. WWW.FG.CZ, 2024, FG Forrest, a s. Plzeňská teplárenská, a.s.. CZECH TOP 100 [online]. 2016-07-01 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 
  6. Papírna W. & C. Weiss. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 
  7. Slavíkův mlýn, Bukovecká papírna |. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Plzeň-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  9. Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Plzeň [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.