Nuria Párrizasová Díazová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nuria Párrizasová Díazová
Párrizasová Díazová na French Open 2022
Párrizasová Díazová na French Open 2022
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození15. července 1991 (32 let)
Místo narozeníGranada, Španělsko
BydlištěValencie, Španělsko
Profesionál od2006[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 079 889 USD
Dvouhra
Poměr zápasů478–310
Tituly0 WTA, 2 WTA 125, 22 ITF
Nejvyšší umístění45. místo (7. března 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů103–155
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění320. místo (12. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230102a2. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nuria Párrizasová Díazová (nepřechýleně: Párrizas Díaz, * 15. července 1991 Granada) je španělská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala dvě singlové trofeje. V rámci okruhu ITF získala dvacet dva titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2022 na 45. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 320. místě.[3]

Ve španělském fedcupovém týmu debutovala v roce 2021 pražským finálovým turnajem proti Spojeným státům, v němž podlehla Sloane Stephensové a s Alionou Bolsovovou vyhrála čtyřhru. Američanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]

Dne 16. srpna 2021 se stala čtvrtou nejstarší hráčkou v historii žebříčku WTA, která pronikla do první světové stovky. V den jeho vydání, kdy figurovala na 96. místě, jí bylo 30 let a 32 dní.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2006, když na turnaj v rodné Granadě s rozpočtem 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Britce Nadie Leeové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během července 2013 na istanbulském turnaji dotovaném 10 tisíci dolary. Ve čtvrtfinále přehrála ruskou turnajovou trojku Kuličkovovou, poté Němku Shakovetsovou a v závěrečném duelu na žebříčku neklasifikovanou Francouzku Caroline Romeovou.[5][2]

V roce 2015 si ve 24 letech přivodila závažné poranění ramene, které podle lékařů ohrozilo její další kariéru. Na profesionální okruhy se vrátila po čtrnácti měsících v září 2016.[1][6]

Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým Copa Colsanitas 2021 v Bogotě po zvládnuté kvalifikaci.[7][1] Na úvod dvouhry zdolala krajanku Cristinu Bucșovou a poté 83. ženu pořadí Arantxu Rusovou z Nizozemska. Jednalo se o její první výhru nad členkou elitní světové stovky.[1] Ve čtvrtfinále však dohrála na raketě Bulharky Viktorije Tomovové.[5] První dvě finále v sérii WTA 125K ovládla na båstadském Nordea Open 2021 a Columbus Challengeru 2021. Na švédské antuce postupně porazila hráčky z druhé světové stovky Varavru Lepčenkovou, Maddison Inglisovou, Claire Liuovou, Rumunku Mihaelu Buzărnescuovou a ve finále Bělorusku Olgu Govorcovovou ve dvou setech.[8] V Columbusu zvládla závěrečné zápasy nad Číňankami Čeng Saj-saj a Wang Sin-jü. Po boku Slovinky Dalily Jakupovićové naopak proti Číňankám odešla poražena z finále čtyřhry. Na Livesport Prague Open 2021 vypadla ve druhém kole s Australankou Storm Sandersovou.[5][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž ztratila jen 15 gamů.[1] V posledním kvalifikačním kole přehrála Maďarku Réku Lucu Janiovou. Na úvod newyorské dvouhry pak nenašla recept na světovou dvaaosmdesátku Varvaru Gračovovou z Ruska, přestože získala úvodní sadu.[5][2]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. červenec 2021 Båstad, Švédsko antuka Bělorusko Olga Govorcovová 6–2, 6–2
Vítězka 2. září 2021 Columbus, Spojené státy tvrdý (h) Čína Wang Sin-jü 7–6(7–2), 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2021 Columbus, Spojené státy tvrdý (h) Slovinsko Dalila Jakupovićová Čína Wang Sin-jü
Čína Čeng Saj-saj 		1–6, 1–6

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (22 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. červenec 2013 Istanbul, Turecko tvrdý Francie Caroline Romeová 6–1, 6–2
2. říjen 2013 Marathon, Řecko tvrdý Nizozemsko Jainy Scheepensová 7–6(7–4), 2–6, 6–2
3. duben 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rumunsko Elena-Teodora Cadarová 6–0, 3–6, 6–3
4. říjen 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Srbsko Vojislava Lukićová 6–4, 6–3
5. říjen 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Ukrajina Marianna Zakarljuková 6–2, 6–4
6. květen 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Itálie Anastasia Grymalská 6–2, 6–4
7. červen 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Egypt Sandra Samirová 6–1, 6–3
8. září 2016 Madrid, Španělsko tvrdý Švédsko Jacqueline Cabaj Awadová 7–6(7–5), 6–3
9. září 2016 Madrid, Španělsko tvrdý Španělsko Cristina Bucșová 6–4, 3–6, 7–5
10. duben 2017 Óbidos, Portugalsko koberec Spojené království Eden Silvaová 6–4, 6–3
11. září 2017 Káhira, Egypt antuka Rusko Viktoria Kanová 6–4, 6–1
12. září 2017 Madrid, Španělsko tvrdý Švýcarsko Rebeka Masarová 6–4, 4–6, 6–2
13. říjen 2017 Lisabon, Portugalsko tvrdý Německo Romy Koelzerová 2–6, 7–5, 7–5
14. listopad 2017 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Egypt Sandra Samirová 7–5, 3–6, 7–6(7–3)
15. srpen 2019 Las Palmas, Španělsko antuka Turecko Çağla Büyükakçay 7–5, 3–6, 7–6(7–3)
16. září 2019 Roehampton, Velká Británie tvrdý Německo Anna-Lena Friedsamová 6–2, 5–7, 7–5
17. prosinec 2020 Monastir, Tunisko tvrdý Francie Aubane Droguetová 6–3, 6–0
18. únor 2021 Potchefstroom, Jihoafrická republika tvrdý Maďarsko Anna Bondárová 6–1, 4–6, 6–2
19. únor 2021 Potchefstroom, Jihoafrická republika tvrdý Kanada Carol Zhaová 6–3, 6–0
20. březen 2021 Manacor, Španělsko tvrdý Španělsko Marina Bassols Riberová 6–2, 6–1
21. červen 2021 Grado, Itálie antuka Itálie Nuria Brancacciová 6–3, 5–7, 6–2
22. srpen 2021 Landisville, Spojené státy tvrdý Belgie Greet Minnenová 7–6(8–6), 4–6, 7–6(9–7)

Čtyřhra (3 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červen 2012 Amarante, Portugalsko tvrdý Mexiko Ivette Lópezová Polsko Olga Brózdová
Polsko Natalia Kołatová 		bez boje
2. listopad 2013 Sant Jordi, Španělsko tvrdý Portugalsko Bárbara Luzová Indie Sowdžanja Bavisettiová
Španělsko Lucía Cervera Vázquezová 		7–5, 6–4
3. duben 2018 Káhira, Egypt antuka Nizozemsko Dominique Karregatová USA Madeleine Kobeltová
USA Shelby Talcottová 		6–2, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nuria Párrizas Díaz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes [online]. US Open, 2021-08-28 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Nuria Párrizasová Díazová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211109a9. listopadu 2021
  3. ↑ Nuria Párrizasová Díazová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220102a2. ledna 2022
  4. ↑ Nuria Párrizasová Díazová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20211103a3. listopadu 2021
  5. ↑ a b c d Nuria Parrizas Diaz Bio Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ RENTON, Jamie. Parrizas Diaz defies doctors orders to reap rewards of second career [online]. ITF, 2021-06-25 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Nuria Parrizas-Diaz consigue la plaza para la siguiente fase tras vencer en la ronda previa de calificación. www.encancha.cl [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. ↑ Parrizas Diaz claims career-best title at Bastad 125 [online]. WTA Tennis, 2021-07-10 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nuria_Párrizasová_Díazová&oldid=22834292“