Michail Fjodorovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michail I. Fjodorovič
Ruský car
Michael titularnik.jpg
Doba vlády 16131645
Úplné jméno Michail I. Fjodorovič Romanov
Narození 22. července 1596
Moskva
Úmrtí 23. července 1645
Moskva
Předchůdce Vladislav IV. Vasa
Nástupce Alexej I. Michajlovič
Manželky Marie Vladimirovna Dolgorukovová
Jevdokija Lukjanovna Strešněvová
Rod Romanovci
Otec Fjodor Nikitič Romanov
Matka Xenie Ivanovna Šestovová
Podpis Michael of Russia Signature.svg

Michail I. Fjodorovič Romanov rusky: Михаи́л Фёдорович Рома́нов (22. července 159623. července 1645) byl první ruský car z dynastie Romanovců (vládl od 24. března 1613). Zvolen carem byl Zemským soborem 7. února 1613, čímž se uzavřela kapitola ruských dějin zvaná smuta.

Syn bojara Fjodora Nikitiče Romanova (později moskevského patriarchy Filareta) a šlechtičny Xenie Ivanovny Romanovové (rozené Šestové, později si změnila jméno na Marfa) byl prasynovcem posledního ruského cara z moskevské větve dynastie Rurikovců, Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.

Život[editovat | editovat zdroj]

Michail Fjodorovič na shromáždění bojarské dumy (obraz od Andreje Rjabuškina, 1893)

Za vlády Borise Godunova byli Romanovci v nemilosti. Roku 1600 započalo pátrání na základě udání šlechtice Berteněva, který sloužil jako pokladník Alexandra Romanova — strýce budoucího cara. Berteněv obvinil Romanovce z toho, že v pokladnici přechovávají čarodějné byliny a že chtějí „překazit“ (pomocí kouzel) carskou moc. V deníku tehdejšího polského velvyslance se dočteme, že dne 26. října 1600 oddíl carských střelců podnikl ozbrojený útok na romanovský palác. Bratři Romanovovi byli zatčeni, synové Nikity Romanoviče, Fjodor, Alexandr, Michail, Ivan a Vasilij, byli ostříháni na mnišský způsob a roku 1601 posláni na Sibiř, kde většina z nich zemřela.[1]

V roce 1605 Lžidimitrij I., jenž se snažil dokázat sounáležitost s dynastií Romanovců, nařídil aby byli přivedeni zpět živí členové rodiny. Takto se vrátili Fjodor Nikitič (jako mnich Filaret) s manželkou Xenií Ivanovnou (jako mniška Marfa) a dětmi, a Ivan Nikitič. Marfa Ivanovna se synem Michailem se usadili nejprve na kostromské votčině Romanovců, v obci Domnino a poté se ukrývali před pronásledováním polsko-litevských ozbrojených oddílů v klásteře svatého Ipatie poblíž Kostromy.

21. února 1613 byl šestnáctiletý Michail Fjodorovič zvolen Zemským soborem za cara. Dne 11. července 1613 byl korunován carem v Uspenském chrámu moskevského kremlu.

Z důvodu nízkého věku nového cara (16131619) de facto vládla jeho matka Marfa a její příbuzní z bojarského rodu Saltykovců, a v letech 16191633 — z polského zajetí navrátivší se otec — patriacha Filaret, nositel titulu „Veliký Gosudar“. Roku 1625 Michail Fjodorovič přijal titul „Samovládce celé Rusi“. Za paralelního panování obou carů státní úředníci psali o Vládci Caru a Nejsvětějším Patriarchovi moskevském a celé Rusi.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Jevdokija Strešněvová

Druhá manželka Jevdokija Lukjanovna Strešněvová, se kterou se oženil v roce 1626, Michailovi porodila deset dětí.

Jméno Narození Úmrtí
Irina 1627 1679
Pelagia 1628 1629
Alexej I. Michajlovič 1629 1676
Anna 1630 1692
Marfa 1631 1632
Ivan 1633 1639
Žofie 1634 1636
Taťána 1636 1706
Jevdokija 1637 1637
Vasilij 1639 1639

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kapitola 5., R.G. Skrynnikov „Třetí Řím“
Ruský car
Předchůdce:
Vladislav IV. Vasa
16131645
Michail Fjodorovič
Nástupce:
Alexej I. Michajlovič