Messerschmitt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MBB logo

Messerschmitt je značka německého výrobce letadel, známého především výrobou stíhacích letadel za druhé světové války, zejména Bf 109 a Me 262. Společnost přežila i komplikované poválečné období, kdy prošla několika fúzemi a roku 1989 byla pod jménem Messerschmitt-Bölkow-Blohm koupena firmou DASA.

Vznik firmy[editovat | editovat zdroj]

Příběh firmy Messerschmitt začíná v době, kdy roku 1927 vstoupil profesor Willy Messerschmitt do bavorské firmy Bayerische Flugzeugwerke a zasloužil se o sestavení vývojového týmu. Prosadil moderní koncept lehké konstrukce, která spočívala v nahrazení masivních částí kostry množstvím menších prvků, čímž se snížila hmotnost a zlepšila odolnost draku. Poprvé byla tato koncepce použita ve sportovním letadle Bf 108 Taifun. Na základě výborných výsledků testů si německá Luftwaffe objednala v roce 1935 vývoj stíhacího letadla na stejném základu, čímž vznikl legendární Messerschmitt Bf 109.

Od té doby se Messerschmitt stal oblíbencem nacistické strany jak pro svůj politický názor, tak pro i konstrukční schopnosti a také pro výhodné umístění jeho továrny v jižním Německu, stranou od spolku leteckých továren na severním pobřeží. Messerschmitt AG vznikla jako samostatná společnost 11. července 1938 a v jejím čele stanul Willy Messerschmitt jako ředitel. Po přejmenování firmy z Bayerische Flugzeugwerke na Messerschmitt AG se následující výrobky označovaly Me namísto Bf. Existující typy jako 109 a 110 se v dokumentaci označovaly stále Bf, ale místy se u nich použilo již nové označení Me. Všechna letadla Messerschmitt řady 108 až 163 mají prefix Bf, všechny další modely se označují Me.

Aktivita za války[editovat | editovat zdroj]

Během války se Messerschmitt stal největším dodavatelem letadel pro německé letectvo. Bf 109 s Bf 110 se staly páteří německého stíhacího letectva v první polovině války. Bylo vyrobeno i několik jiných typů, například obří transportní kluzák Messerschmitt Me 321 Gigant a jeho šestivrtulový následník Me 323. Ve druhé části války se Messerschmitt věnoval téměř výhradně vývoji tryskových letounů, zejména prvnímu funkčnímu proudovému modelu Me 262 Schwalbe (česky Vlaštovka). Vyvinul také Me 163 Komet, první funkční letoun s raketovým motorem.

Messerschmitt měl také neúspěchy. Jeho Me 210, který měl být následníkem Bf 110, byl prakticky katastrofou a téměř způsobil zánik společnosti. Problémy byly vyřešeny následujícím modelem Me 410 Hornisse, ale toho se vyrobilo jen malé množství kusů, než se vývoj zaměřil zcela na Me 262. Koncem války pracoval Messerschmitt také na návrhu strategického bombardéru označovaném také Amerikabomber, oficiálně Messerschmitt Me 264, jehož prototyp sice vzlétl, ale bojového nasazení se nedočkal.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Kabinenroller

Po druhé světové válce nesměla firma vyrábět letadla. Jednou z výrobních alternativ, se kterou Messerschmitt přišel, byla kapotovaná motorová tříkolka/motocykl s názvem Kabinenroller KR175 / KR200. Podle historek byla sestavena ze starých částí stíhaček. To ale nebyla pravda. Jejím designérem byl ale letecký inženýr Fritz Fend, takže není náhodou, že vypadala podobně jako letoun. Vozidla byla vlastně vyráběna firmou Fritze Fenda v Řezně a Willy Messerschmitt neměl se strojem kromě jména nic společného. Výroba KR200 skončila roku 1964.

Návrat k letectví[editovat | editovat zdroj]

V roce 1968 se firma Messerschmitt sloučila s firmou Bölkow a o rok později se přidal Blohm & Voss. Společnost změnila jméno na Messerschmitt-Bölkow-Blohm. V roce 1989 byla převzata koncernem Daimler Benz Aerospace AG.


Typy letadel[editovat | editovat zdroj]

Typ Název První let Poznámky
Bf 108 Taifun 1934 cvičné a dopravní
Bf 109 září 1935 stíhač, bombardér, přepadový stíhač; pozdější verze jako Me 109
Bf 110 12. května, 1936 dvoumotorový těžký stíhač, noční stíhač
Me 155 nesestaven výškový stíhač, vyvinut z Bf 109; projekt převeden na firmu Blohm und Voss jako BV 155
Bf 161 těžký stíhač; prototyp
Bf 162 Jaguar 1937 schnellbomber (rychlý bombardér) založen na Bf 110
Bf 163 průzkumný letoun typu STOL ; prototyp postaven firmou Weserflug AG
Me 163 Komet brzy v roce 1941 raketový, přepadový stíhač
Me 209 1. srpna, 1938 navržen, aby překonal světový rychlostní rekord; pokus o přeměnu na stíhače selhal
Me 209-II 1943 stíhač; zmodernizovaný Bf 109, nikdy nevyráběn
Me 210 září, 1939 dvoumotorový těžký stíhač; také jak průzkumný letoun
Me 261 Adolfine 1941 navržen jako dálkový record-setter; tři postaveny jako průzkumné
Me 262 Schwalbe (vlaštovka) 18. července 1942 dvoumotorový stíhač a útočný letoun; první operačně nasazený stíhač s proudovým motorem
Me 263 nikdy neletěl raketový přepadový stíhač; pokročilý vývoj z Me 163
Me 264 Amerika 23. prosince, 1942 strategický bombardér, vyvinut pro program Amerika Bomber
Me 265 nesestaven útočný letoun, pouze navržen
Me 309 červenec, 1942 stíhač; pokročilý, ale návrh nesplňoval požadavky na výměnu Me 109
Me 310 nesestaven vývoj z Me 210, pouze navržen
Me 321 7. března, 1941 velký transportní kluzák
Me 323 Gigant 1941 velký transportní letoun; vyvinut z Me 321
Me 328 1943 parazitní stíhač a tzv. selbstopfer poháněný pulzačním motorem
Me 329 těžký stíhací bombardér; pouze bezmotorový kluzák
Me 334 bezocasý stíhač, podobný s Me 163 (od vývoje upuštěno)
Me 409 Zwilling těžký stíhač; dva trupy Me 209 zamontovány do draku letounu, podobný s Me 109Z a Heinkel He 111Z (od vývoje upuštěno)
Me 410 Hornisse (sršeň) 1943 dvoumotorový těžký stíhač a rychlý bombardér; vyvinut z Me 210
Me 509 nesestaven stíhač, založen na Me 309, s motorem za kokpitem jako v letounu P-39 Airacobra
Me 510 nesestaven dvoumotorový stíhací bombardér; odvozen z Me 410
Me 600 Bussard (káně) vzácný, provizorní nástupce pro Arthur Sack A.S.7V-1 (nejasné)
Me 609 těžký stíhač; dva trupy Me 309 zamontovány do draku letounu, jako Me 109Z a Heinkel He 111Z (od vývoje upuštěno)
P.1101 nikdy neletěl prototyp proudového přepadového stíhače s měnitelnou geometrií křídla; později předloha pro Bell X-5

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu