Hamr na Jezeře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hamr na Jezeře
Stanice Báňské záchranné služby
Znak obce Hamr na JezeřeVlajka obce Hamr na Jezeře
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMimoň
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel460 (2023)[1]
Rozloha17,67 km²[2]
Nadmořská výška320 m n. m.
Počet domů169 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad
Hamr na Jezeře
471 28 Hamr na Jezeře
ouhamr@volny.cz
StarostaMilan Dvořák
Oficiální web: obechamr.cz
Hamr na Jezeře na mapě
Hamr na Jezeře
Hamr na Jezeře
Další údaje
Kód obce544337
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamr na Jezeře (německy Hammer am See) je obec na severu bývalého vojenského prostoru Ralsko, ve východní části okresu Česká Lípa. V poválečných letech byla jedním ze středisek těžby uranové rudy, nyní se vrací mezi rekreační zónu na břehu Hamerského rybníka (jezera), s nedalekou zříceninou hradu Děvín a řadou přírodních rezervací. Žije zde 460[1] obyvatel.

Historie

Poprvé připomínána roku 1322, kdy je zmíněn rytířský rod Mikuláše Blekty z Útěchovic (místní část obce Hamr na Jezeře) - jako městečko s hamrem na zpracování železné rudy z nedalekých dolů, zejména na Děvíně a Hamerském Špičáku. Doly byly v 19. století opuštěny. Jejich pozůstatky spolu s okolím byly nyní začleněny do přírodní památky Děvín, Ostrý a Schachtstein.

V 16. století byl založen Hamerský rybník (správně Hamerské jezero) o rozloze 57 ha a koncem 19. století se stal i díky okolním borovým lesům oblíbeným cílem rekreace. Na jeho březích byly vybudovány písečné pláže. Vily zde vystavěli nejen původní němečtí obyvatelé a sídlo zde měl i český prezident v tzv. Vládní vile, která u jezera po celkové rekonstrukci stojí dodnes. Od železniční stanice Křižany (trať z Liberce do České Lípy) k Jezeru (Hamerskému rybníku) jezdil omnibus, druhý jezdil od stanice Brniště.[4]

hráze rybníka byla postavena středověká pevnůstka, v 17. století přestavěna na zámek, později hájovnu, dnes sloužící jako rekreační objekt. V roce 1782 byla instalována sochařem Antonínem Maxou (rodákem z Hamru na Jezeře) socha sv. Jana Nepomuckého. Tato kulturní památka se zachovala se dodnes, neboť byla v roce 2009 obcí Hamr na Jezeře celkově obnovena a zrestaurována stejně jako další kulturní památka "Sousoší Piety", které stojí v nově založeném parku na náměstí v tzv. "Dvořákových katalpových sadech", založených v roce 2011. Stejně byla v roce 2008 zrestaurována obcí Hamr na Jezeře další kulturní památka "Kaple sv. Panny Marie - pomocnice křesťanů" z roku 1832, která stojí na Křížovém vrchu nad obcí a je vysvěcena sv. Barboře - patronce všech horníků.

Od 25. listopadu 2003 obec užívá znak a vlajku.[5]

Těžba uranu

Okolí bylo poškozeno[6] po roce 1945 těžbou uranu. Z rybníka se kvůli těžbě ztrácela voda, v okolí vyrostly těžební stavby, rekreační zařízení začala chátrat, po roce 1968 až sem zasahovalo sovětské vojenské pásmo. V obci je stále funkční stanice Báňské záchranné služby – Hamr. Těžba uranu byla v okolí obce zcela ukončena. Všechny objekty po těžbě byly a jsou postupně zasanovány a zrekultivovány. Hamr na Jezeře se tak vrací ke svému původnímu určení, k rekreaci a turistice.

Pro likvidaci nadzemních částí hlubinného uranového dolu Hamr 1, kde se uran těžil v letech 1971 až 2001, byla získána dotace Evropské unie. Kontaminovaná věž s důlním výtahem bude zlikvidována do roku 2015.[7]Na jejím místě bude vybudován památník na trase naučné stezky.[8] Dne 25. 8. 2015 byla srovnána se zemí stavba důlní věže a bude zde vybudován památník věnovaný těžbě uranu v České republice.

Rekreační centrum - lázeňská obec

Na pláži Hamerského jezera se v roce 1952 natáčel známý český film "Dovolená s Andělem" s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli.

Po roce 1990 došlo k útlumu těžby a znovu napuštěné Hamerské Jezero o rozloze 56 ha[9] - historicky Bad Hammer am See (správný oficiální schválený název pro vodní dílo) - i s okolím se vrací k roli oblíbeného rekreačního areálu.[10] Po obou stranách Hamerského rybníka stojí řady chatových kolonií a byl obnoven provoz koupaliště. Hamerské jezero, které bylo vráceno do majetku obce v roce 2004,[9] je přírodním koupalištěm s jednou z nejkrásnějších pláží v ČR dlouhou téměř 400 metrů. V prostoru pláže se nalézá atraktivní lanový park v korunách stromů, obří vzduchová trampolína, dětský FITNESS koutek, půjčovna lodí a šlapadel, minigolf a stánky s občerstvením. V roce 2013 je zde otevírána pláž pro nudisty a v roce 2012 byly otevřeny jako jediné v ČR i oddělené pláže pro psy.[11]

Autokemp Hamr

V roce 1990 zde bylo Veřejné tábořiště a chatová osada Hamr na adrese Školní 44, Hamr. Provozovatel byl MNV, 47127 Stráž pod Ralskem. Tehdy s oddůvodněním vypuštění Hamerského jezera zde byla rekreace pozastavena.[12] Nyní je název rekreačního střediska Autokemp Hamr na Jezeře, které provozuje Obec Hamr na Jezeře společně s koupalištěm a písečnou pláží od roku 2007, kdy obec soudní cestou získal zpět svůj majetek. Autokemp Hamr na Jezeře je od roku 2009 každoročně hodnocen mezi TOP 25 nejlepšími kempy v ČR v každoročně je mezi prvními třemi provozovanými kempy v Libereckém kraji.

Doprava, turistika

Do obce nevede železnice, spojení autobusy je však dostatečné jak směrem na Českou Lípu, tak na Liberec. Vede tudy červená turistická trasa od Stráže pod Ralskem na Osečnou a začíná zde trasa zelená vedoucí na sever. Z obce byl vybudován místně modře značený turistický naučný okruh dlouhý 9 km, spojující celou řadu přírodních i kulturních památek (Děvín, Divadlo, Stohánek, Rašeliniště Černého rybníka, Jelení vrchy, Široký kámen). Okolí Hamru na Jezeře je známo jako Cykloráj Podralsko a samotná obec Hamr na Jezeře jako Riviéra severu. Byly zde vybudovány nové Cyklostezky a stezky pro IN-LINE bruslaře. Jsou zde vyznačeny cyklotrasy 3046 a 3007.[13]

Památky v okolí

  • Jižně od městečka jsou rozsáhlé zříceniny kdysi obrovského hradu Děvín z 13. století[14] a skalního hrádku Stohánek.
  • Na jedné z křižovatek v lese za obcí je pomník, připomínající zdejší nešťastné úmrtí (při autonehodě) generálmajora Antonína Sochora (mj. hrdina Sovětského svazu) v roce 1950.[15]

Místní části

  • Hamr na Jezeře
  • Břevniště
  • Útěchovice – rodiště významného rytířského rodu Blektové z Útěchovic (patřil jim i zámek v Dětenicích)

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Podnikání v turistice, s. 66. 
  5. Hamr na Jezeře – udělené symboly na webu REKOS
  6. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 38. 
  7. Michael Polák. Z Hamru zmizí symbol těžby uranu. Důlní věž, která vyzařuje radiaci. Českolipský deník [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. 
  8. Michael Polák. U Hamru padne symbol těžby uranu. Jediná těžební věž půjde k zemi. Českolipský deník [online]. 2014-07-17 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. 
  9. a b PLICKOVÁ, Helena. Jezero říká obci pane. Českolipský deník (mimořádné vydání). Září 2006, s. 4. 
  10. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce 5 – Máchovo jezero – Ralsko. Praha: Soukup a David, 1995. ISBN 80-901517-8-7. S. 19. 
  11. Jan Šebelka. Nejdřív otevřeli pláž pro psy. Teď se Hamr otevře i desítkám naháčů. idnes.cz [online]. 2013-07-01 [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  12. HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, ing Vladimír. Kempink v Československu. Praha: Olympia, 1990 (3.vydání). ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Hamr, s. 66. 
  13. Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  14. Českolipsko a Máchov kraj, str. 38
  15. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Stohánek, s. 30. 

Související články

Externí odkazy