Geografie Ázerbájdžánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Geografie Ázerbájdžánu

Detailní mapa Ázerbájdžánu
Poloha Západní Asie, Východní Evropa
Souřadnice 40° 30' s. š., 47° 30' v. d.
Rozloha
– souš
– vodní plochy
86 600 km²
86 100 km²
500 km²
Délka hranic
Írán
Arménie
Gruzie
Rusko
Turecko
2648 km
756 km
1007 km
480 km
390 km
15 km
Pobřežní čára 800 km
Nejvyšší bod Bazardüzü dağı (4485 m)
Nejnižší bod Kaspické moře (−28 m)
Nejdelší řeka Kura (906 km)

Tento článek pojednává o geografických podmínkách Ázerbájdžánu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Khinalug

Ázerbájdžán je země ležící na jižní straně Kavkazu, v Eurasii.

Hranicemi Ázerbájdžánu tvoří Kaspické moře na východě, Gruzie a Rusko na severu, Írán na jihu a Arménie na jihozápadě a západě. Částí Nachičevanu sousedí Ázerbájdžán také s Tureckem na severozápadě.

Hlavní a zároveň největší město Ázerbájdžánu je historické město Baku, které má největší a nejlepší přístav v Kaspickém moři a je největším střediskem ropného průmyslu v zemi.

Mezi základní dominanty Ázerbájdžánu patří:

  • Kaspické moře, jehož břeh je přírodní hranicí s východem
  • horské pásmo Velkého Kavkazu na severu
  • rozsáhlá rovina ve středu země

Ázerbájdžán má celkovou rozlohu asi 86,600 km2, což činí méně než 1% rozlohy Sovětského svazu, jehož byl po dlouhou dobu součástí. Mezi třemi Kavkazskými státy (Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie) je Ázerbájdžán největší.

Zvláštními správní pododděleními jsou:

  • Nachičevanská autonomní republika, která je oddělena od zbývající části Ázerbájdžánu kouskem Arménského území
  • autonomní oblast Náhorní Karabach, která je podle mapy plně součástí Ázerbájdžánu, ale v současné době je násilně okupována Arménií

Rozloha a hranice[editovat | editovat zdroj]

Satelitní mapa NASA
Topografická mapa Ázerbájdžánu

Rozloha:

  • celkem: 86 600 km²
  • souš: 86 100 km²
  • vodní plochy: 500 km²

Poznámka: údaje jsou uvedeny včetně exklávy Nachičevanská autonomní republika a regionu Náhorní Karabach.

Srovnání rozlohy:

Délka hranic:

Pobřežní čára:

Krajní body:

  • nejnižší bod: Kaspické moře (−28 m n. m.)
  • nejvyšší bod: Bazardüzü dağı (4485 m n. m., na hranici s Ruskem)
  • nejvyšší bod uvnitř ázerbájdžánského území: Shah dağı (4243 m n. m.)

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku větší než 100 km. Horské oblasti (nadmořská výška - 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km²), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km²). Největší řeka Kavkazu Kura protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do Kaspického moře. Hlavní přítok Kury Araks teče podél jižní hranice Ázerbájdžánu. Většina řek patří do povodí Kury, jen řeky na severovýchodě (Samur) a v pohoří Talyš (Bolgarčaj) ústí přímo do Kaspického moře. Z jihovýchodních svahů Velkého Kavkazu stékají řeky Belokančaj, Muchachčaj, Talačaj, Kurmuchčaj aj. K severovýchodu od rozvodí tečou Samur, Kudialčaj aj. Z jihovýchodní části Malého Kavkazu stékají pravé přítoky Kury (Šamchorčaj, Agstafa, Gjandžačaj, Terter) a levý přítok Araksu Akera. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), jen v Talyši v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na zavlažování. Na Kure byla vybudována velká Mingečaurská hydroelektrárna a vodní nádrž (rozloha 605 km² a objem 16 km³), ze které jsou rozvedeny zavodňovací kanály (Hornokarabašský a Hornoširvanský). Pod přehradou je na Kure rozvinuta místní lodní doprava.

V republice je 250 jezer většinou nevýznamných. Největší jezera jsou Gadžikabul (15,5 km²) a Bejukšor (10,3 km²). Jezera vznikla přehrazením dolin popř. jsou ledovcového původu a nachází se v horách Velkého a Malého Kavkazu. Největší z nich je Velký Alagjol (rozloha 5 km², hloubka 8 m) na Karabašské sopečné plošině. Na severovýchodním svahu hřbetu Murovdag se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z nejkrásnějších jezer Kavkazu Modré jezero. Mnoho jezer je také v Kuro-arakské nížině.

Velká města[editovat | editovat zdroj]

  1. Baku – 2 074 300
  2. Gandža – 500 000
  3. Sumqayıt – 357 900
  4. Mingačevir – 95 200
  5. Garadžuchur – 72 200 (předměstí Baku)
  6. Širvan – 71 125
  7. Bakichanov – 66 300 (předměstí Baku)
  8. Nachičevan – 64 500
  9. Šeki – 62 100

Přírodní zdroje[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

  • orná půda: 18 %
  • trvalé plodiny: 5 %
  • trvalé pastviny: 25 %
  • lesy a zalesněná krajina: 11 %
  • ostatní: 41 % (1993)

Zavlažovaná půda: 10 000 km² (1993)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Azerbaijan na anglické Wikipedii.

  1. http://www.azstat.org/publications/azfigures/2007/en/001.shtml#t1_2/ Státní statistický ústav Ázerbájdžánské republiky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]