Geografie Jemenu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Jemenu

Jemen leží v Jihozápadní Asii na nejjižnějším cípu Arabského poloostrova. Na severu sousedí se Saúdskou Arábií a na východě s Ománem. Ze západu je obklopen Rudým mořem a z jihu Indickým oceánem, respektive Adenským zálivem a na jihovýchodě také částečně Arabským mořem. Nachází se tedy u jedné z nejatraktivnějších a nejfrekventovanějších námořních tras na světě. Jemen se rozkládá na celkové ploše 527 970 km², a to včetně ostrovů Perim na jižním konci Rudého moři a Sokotra ležícího na rozhraní mezi Adenským zálivem a Arabským mořem. V této rozloze je započítáno také sporné území Hanišských ostrovů ležící v Rudém moři, jež je sporným územím mezi Jemenem a Eritreou (viz níže). Pozemní hranice Jemenu je dlouhá 1 746 km, z toho 1 458km zaujímá hranice se Saúdskou Arábií a 288 km s Ománem.

Povrch[editovat | editovat zdroj]

Fyzická mapa Jemenu

Na severu Jemenu se rozprostírá Arabská plošina, kterou převážně pokrývá Velká arabská poušť (Rub al-Chálí). Z této plošiny se pozvolná zvedá vysočina přecházející až do horských vrcholků přesahujících 3 500 m n. m., z nichž nejvyšší Jabal an-Nbí Shu´ayb měří 3 760 m n. m. Toto pohoří Hadramaut se na západě i jihu prudce svažuje k úzké a dlouhé pobřežní nížině Tihamah, kterou pokrývá nehostinná a velmi horká polopoušť. V horských oblastech jsou rozšířeny četné wádí, respektive horské říčky, které díky extrémně vysokým teplotám a výparu se odpaří a nedotečou tedy do moře. 3 % tvoří orná půda, 33 % pastviny, 4 % lesy a zbylých 60 % zaujímají především pouště a polopostě.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Tihamah

Teploty jsou v Jemenu obecně velmi vysoké, a to především v pobřežních nížinách. Na západní pobřežní nížině Tihamah mohou teploty občas přeskočit i 54 ° C ve stínu a vlhkost vzduchu se zde pohybuje mezi 50 až 70 procenty. V okolí Adenu se pohybují průměrné teploty v lednu okolo 25 ° C a 32 ° C v červnu, avšak s úrovněmi často vyššími, než 37 ° C. Oblasti vysočiny se mohou těšit deštivého léta s vysokou průměrnou teplotou 21 ° C a mírně suchých zim s teplotami občas padajícími pod 4 °C. Srážky jsou zde omezené, ovšem významným faktorem je zde výšková členitost, kdy v nejnižších oblastech vysočiny dosahují průměrné roční srážky okolo 100mm za rok až po nejvyšší horské oblasti, kde průměrné roční srážky přesahují 1000mm, což je nejvíce na celém Arabském poloostrově. Oproti tomu není neobvyklé, že v severních pouštních oblastech nezaprší třeba i pět let v kuse.

Přírodní zdroje[editovat | editovat zdroj]

Vádí Dhar

Za nejdůležitější přírodní zdroje Jemenu, lze jednoznačně považovat zásoby ropy a zemního plynu, objevené v 80. letech minulého století a nacházející se na západě země, stejně tak jako i většina průmyslové či zemědělské výroby. Mezi ostatní přírodní zdroje patří především ryby a mořské plody, kamenná sůl, mramor, fosfáty a menší ložiska černého uhlí, zlata, olova, niklu a mědi.

Pobřeží a námořní nároky[editovat | editovat zdroj]

Jemen má 1 906 km dlouhé pobřeží, jež omílají vody Rudého moře, Adenského zálivu a Arabského moře. Problém ovšem tkví v uznávání teritoriálních vod. Přestože mezinárodní dohody stanovují teritoriální vody států do 3 námořních mil od pobřežní čáry, Jemen si je nárokuje až do vzdálenosti 12 námořních mil (22 km) od pobřežní čáry a pásmo výlučné ekonomické zóny až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km).

Sporné území[editovat | editovat zdroj]

Jemen má daleko do historie sahající spory s všemi svými sousedy, tedy Saúdskou Arábií Ománem, ale i Eritreou. V roce 2000 však došlo k důležitému průlomu ve vztazích mezi Jemenem a Saúdskou Arábií. Byla podepsána smlouva o Jiddah, tato smlouva stanovuje souřadnice pozemní i námořní hranice, včetně východních pouštních částí, které potenciálně obsahují zásoby ropy. Napětí mezi oběma zeměmi pokleslo, byly zřízeny společné pohraniční hlídky. Mnohem složitější situace však stále panuje ve vztazích s Eritreou. Přestože byly Mezinárodním soudem v roce 1999 Hanišské ostrovy přiznány Jemenu, Eritrea tento verdikt neuznala a stále si ostrovy nárokuje a úmyslně porušuje rybářské teritorium Jemenu.