Fluorid xenonový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fluorid xenonový
Xenonhexafluorid.svg
Obecné
Systematický název Fluorid xenonový
Anglický název Xenon hexafluoride
Německý název Xenonhexafluorid
Sumární vzorec XeF6
Vzhled Bezbarvá krystalická látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 245,29 g/mol
Teplota tání 47,7 °C
Teplota varu 76 °C
Hustota 3,56 g/cm3
Rozpustnost ve vodě Reaguje s vodou
Relativní permitivita εr 4,1 (55 °C)
Tlak páry 4 kPa (25 °C)
Struktura
Koordinační geometrie oktaedrická
Tvar molekuly čtyřboká bipyramida
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -402 kJ/mol
Bezpečnost
R-věty  ?
S-věty  ?
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Fluorid xenonový je chemická sloučenina. Byl poprvé připraven v roce 1963. Lze ho připravit dlouhodobým zahříváním směsi xenonu a fluoru (1:20) na teplotu 250 - 300 °C za tlaku 5 až 6 MPaniklové nádobě. Je to pevná a krystalická látka. Je těkavější než fluorid xenonatý a xenoničitý. V pevném stavu je bezbarvý, ale v kapalnéplynné fází získává žlutou barvu.[zdroj?]. Je nejreaktivnějším fluoridem xenonu, působí jako velmi silné oxidační a fluorační činidlo. Ve vodě se prudce hydrolyzuje. Reaguje i s oxidem křemičitým, proto s ním nelze pracovat ve skleněných aparaturách.

Struktura molekuly[editovat | editovat zdroj]

Struktura této látky není dodnes uspokojivě vyřešena. V plynné fázi tvoří tato molekula pravděpodobně nerigidní deformovaný oktaedr. V krystalické formě byly popsány čtyři různé formy. Tři z těchto forem jsou složeny z tetramerních jednotek {(XeF5)+F-}4. Nejlépe byla popsána čtvrtá, kubická forma, jejíž elementární buňka se skládá z 24 tetramerů a 8 hexamerů {(XeF5)+F-}6.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.