Fanny Stollárová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fanny Stollárová
Fanny Stollárová v kvalifikaci Wimbledonu 2019
Fanny Stollárová v kvalifikaci Wimbledonu 2019
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Datum narození12. listopadu 1998 (25 let)
Místo narozeníBudapešť, Maďarsko[1]
BydlištěMogyoród
Výška172 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek440 868 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů189–161
Tituly2 ITF
Nejvyšší umístění114. místo (19. listopadu 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2019)
French Open1. kolo kvalifikace (2017, 2019)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2019)
US Open2. kolo kvalifikace (2017, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů149–74
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 13 ITF
Nejvyšší umístění67. místo (10. září 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2020)
Wimbledon2. kolo (2018)
US Open2. kolo (2018, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230727a27. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fanny Stollárová (maďarsky: Stollár Fanny, * 12. listopadu 1998 Maďarsko) je maďarská profesionální tenistka. V juniorském tenise zvítězila s Dalmou Gálfiovou ve čtyřhře Wimbledonu 2015. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje, když ovládla budapešťský turnaj v letech 2018 a 2021. Jednu deblovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2018 na 114. místě a ve čtyřhře pak v září téhož roku na 67. místě. Trénuje ji Adam Altschuler. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITf nejvýše figurovala v říjnu 2015, kdy jí patřila 7. příčka.[1] Trénuje ji Adam Altschuler.

V maďarském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 ejlatským základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž s Galfiovou vyhrály čtyřhru nad párem Jevtimovová a Šinikovová. Bulharky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 3–2 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]

Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu vybojovala bronzovou medaili ve smíšené čtyřhře, v páru s Polákem Kamilem Majchrzakem.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v severoholandském Amstelveenu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Až v semifinále dvouhry podlehla Nizozemce Quirine Lemoineové z šesté světové stovky. Celkově tak vyhrála šest utkání v řadě.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2015 na galatském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rumunku Georgii Crăciunovou figurující v deváté stovce žebříčku.[4][2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na únorovém Hungarian Ladies Open 2017 v Budapešti, kam obdržela divokou kartu. Na úvod vyřadila šedesátou devátou hráčku klasifikace Danku Kovinićovou. Poté získala jen dva gamy na německou turnajovou osmičku Anniku Beckovou. Na dubnovém Volvo Car Open 2017 v Charlestonu poprvé zdolala členku elitní světové dvacítky, když ve druhém kole vyřadila čtrnáctou v pořadí Jelenu Vesninovou. Ve čtvrtfinále však skrečovala Lotyšce Jeļeně Ostapenkové.[5] O rok později opět na Volvo Car Open 2018 si ve druhé fázi poradila se světovou dvaadvacítkou Johannou Kontaovou, než ji v dalším duelu vyřadila Nizozemka Kiki Bertensová. Do prvního čtvrtfinále prošla na antukovém Nürnberger Versicherungscupu 2018 přes Heather Watsonovou. Její cestu pavoukem ukončila Kateřina Siniaková z šesté desítky.[4] Do premiérového finále na túře WTA se probojovala ve čtyřhře Hungarian Ladies Open 2018. Po boku Španělky Georginy Garcíaové Pérezové porazily v boji o titul nejvýše nasazené, Belgičanku Kirsten Flipkensovou se Švédkou Johannou Larssonovou, až v rozhodujícím supertiebreaku.[6][4][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Wimbledonu 2018, když s Garcíaovou Pérezovou postoupily z kvalifikace jako šťastné poražené. Ve druhém kole čtyřhry však nenašly recept na pozdější finalistky Nicole MelicharovouKvětu Peschkeovou.[4][2]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–3 Č)

Čtyřhra: 6 (3–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. únor 2018 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Španělsko Georgina García Pérezová Belgie Kirsten Flipkensová
Švédsko Johanna Larssonová
4–6, 6–4, [10–3]
Finalistka 1. květen 2018 Rabat, Maroko antuka Španělsko Georgina García Pérezová Rusko Anna Blinkovová
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
4–6, 4–6
Finalistka 3. únor 2019 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Spojené království Heather Watsonová Rusko Jekatěrina Alexandrovová
Rusko Věra Zvonarevová
6–4, 4–6, [7–10]
Finalistka 3. srpen 2019 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý USA Maria Sanchezová USA Coco Gauffová
USA Caty McNallyová
2–6, 2–6
Vítězka 2. 17. července 2021 Budapešť, Maďarsko (2) antuka Rumunsko Mihaela Buzărnescuová Španělsko Aliona Bolsovová
Německo Tamara Korpatschová
6–4, 6–4
Vítězka 3. 23. července 2023 Budapešť, Maďarsko (3) antuka Polsko Katarzyna Piterová USA Jessie Aneyová
Česko Anna Sisková
6–2, 4–6, [10–4]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. březen 2019 Guadalajara, Mexiko tvrdý USA Maria Sanchezová Švédsko Cornelia Listerová
Česko Renata Voráčová
7–5, 6–1

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2015 Galați, Rumunsko antuka Rumunsko Georgia Crăciunová 2–6, 6–4, 7–5
2. květen 2023 Orlando, Spojené státy antuka USA Dalayna Hewittová 7–6(7–4), 6–2

Čtyřhra (13 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. březen 2015 Gainesville, Spojené státy antuka USA Ingrid Neelová USA Sofia Keninová
USA Marie Norrisová
6–3, 6–3
2. březen 2015 Orlando, Spojené státy antuka USA Ingrid Neelová Česko Kateřina Kramperová
USA Katerina Stewartová
6–3, 7–6(7–4)
3. únor 2016 Cuernavaca, Mexiko tvrdý Bulharsko Aleksandrina Najdenovová Ukrajina Jelizaveta Jančuková
Česko Kateřina Kramperová
6–3, 6–2
4. srpen 2016 Bükfürdő, Maďarsko antuka Španělsko Georgina García Pérezová Maďarsko Dalma Gálfiová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–3, 7–6(7–4)
5. březen 2017 Mornington, Austrálie antuka Austrálie Priscilla Honová Austrálie Jessica Mooreová
Thajsko Varatčaja Vongteančajová
6–1, 7–5
6. březen 2018 Jokohama, Japonsko tvrdý Spojené království Laura Robsonová Japonsko Momoko Koboriová
Japonsko Čihiró Muramacuová
5–7, 6–1, [10–4]
7. říjen 2019 Székesfehérvár, Maďarsko antuka (h) Španělsko Georgina García Pérezová Slovinsko Nina Potočniková
Slovinsko Nika Radišičová
6–1, 7–6(7–4)
8. březen 2020 Potchefstroom, Jihoafrická republika tvrdý Spojené království Samantha Murray Sharanová Turecko Berfu Cengizová
Nový Zéland Paige Houriganová
6–1, 6–1
9. září 2020 Grado, Itálie antuka Maďarsko Anna Bondárová Itálie Federica Di Sarrová
Itálie Camilla Rosatellová
7–5, 6–2
10. červen 2021 Charleston, Spojené státy antuka Indonésie Aldila Sutjiadiová USA Rasheeda McAdoová
USA Peyton Stearnsová
6–0, 6–4
11. Jul 2022 Palma del Río, Španělsko tvrdý   Valeria Savinychová Španělsko Celia Cerviño Ruizová
Litva Justina Mikulskytė
7–6(3), 6–2
12. únor 2023 Rome, Spojené státy tvrdý (h) Švýcarsko Lulu Sunová Japonsko Mana Ajukawová
Česko Gabriela Knutson
6–3, 6–0
13. březen 2023 Toronto, Kanada tvrdý (h) Norsko Ulrikke Eikeriová USA Maya Jointová
USA Mia Yamakitová
7–6(8–6), 6–0

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2015 Wimbledon tráva Maďarsko Dalma Gálfiová Slovensko Tereza Mihalíková
Bělorusko Věra Lapková
6–3, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fanny Stollár na anglické Wikipedii.

  1. a b c Fanny Stollárová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  2. a b c d e Fanny Stollárová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  3. Fanny Stollárová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  4. a b c d Fanny Stollar Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Kasatkina, Wozniacki advance to QF at Charleston [online]. ESPN, 2017-04-06 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Stollár Fanny Budapesten nyerte élete első WTA-trófeáját [online]. Origo, 2018-02-25 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (maďarsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]