Chust
| Chust Xуст | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Alžběty ze 13. století | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°10′32″ s. š., 23°17′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | ~160 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast |  Zakarpatská |
| Okres | Chust |
 Chust na mapě Zakarpatské oblasti | |
  Chust | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 22 km² |
| Počet obyvatel | 28 559 |
| Hustota zalidnění | 1 298,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci a Rusíni (90 %), Maďaři (6 %), Rusové a další |
| Náboženské složení | pravoslaví, řecké a římské katolictví |
| Správa | |
| Starosta | Volodymyr Kashchuk |
| Vznik | 1090 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 3142 |
| PSČ | 90400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chust (ukrajinsky, rusínsky a rusky Хуст; rusínsky též Густ (Hust); maďarsky Huszt; v jidiš חוסט) je město na Ukrajině, ležící v oblasti Podkarpatské Rusi (dnešní Zakarpatská oblast) na soutoku řek Riky a Tisy, necelých 10 km severně od hranic s Rumunskem. Město má dnes asi 32 tisíc obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Chustu je z roku 1329, kdy dostal městská privilegia. Zdejší hrad však byl postaven už v roce 1090 za uherského krále Ladislava na obranu proti Kumánům. Byl zničen při vpádu Mongolů do Uher a znovu vystavěn v roce 1318. Král Matyáš Korvín zde v roce 1458 věznil svého strýce Michaela Szilágyiho. Za Dóžova povstání (1514) obsadili hrad místní poddaní. V roce 1526 se oblast stala součástí autonomního Sedmihradska, roku 1546 však byla císařem Ferdinandem I. dobyta zpět. Město zničili v roce 1594 Turci, ovšem hrad nedobyli. 17. srpna 1703 se hrad vzdal kurucům a byla zde vyhlášena nezávislost Sedmihradska. Habsburkové jej v roce 1711 dobyli zpět. 3. července 1766 byl hrad zasažen bleskem a oheň jej vážně poškodil. Při bouři v roce 1798 spadly i věže a od té doby je hrad v rozvalinách. Během maďarizace bylo město v roce 1882 přejmenováno na Csebreny.
V roce 1910 měl Chust 10 292 obyvatel, z toho 5 230 Rusínů, 3 505 Maďarů a 1 535 Němců. Do Trianonské smlouvy v roce 1920 patřil Uhersku. V létě 1919 nad ním převzalo kontrolu rumunské vojsko, ale podle Saint-Germainské smlouvy nakonec město připadlo Československu jako součást Podkarpatské Rusi. Po první vídeňské arbitráži v roce 1938 se stalo hlavním městem Podkarpatské Rusi. 16. března 1939 bylo obsazeno maďarskou armádou a 24. října 1944 Rudou armádou. Město se stalo součástí Ukrajinské SSR a v roce 1991 Ukrajinské republiky.
V roce 1868 zde rabín Moše Shick (1807–1879), rodák z Brezové pod Bradlom, založil ješivu (židovskou školu). Navštěvovalo ji přes 800 studentů a byla tak největší ve východní Evropě.
V roce 2001 zde žilo 89,3 % Ukrajinců (včetně Rusínů), 5,4 % Maďarů, 3,7 % Rusů a 0,4 % Romů.
Pamětihodnosti
- Zřícenina hradu[1]
- Kostel sv. Alžběty ze 13. století, nyní protestantský
- Barokní římskokatolický kostel z 18. století
- Barokní řeckokatolický kostel z 18. století
- Synagoga z konce 19. století[2]
Osobnosti
- Jaromír Hořec (1921–2009), český básník a publicista
- Antonín Moskalyk (1930–2006), český režisér
- Moše Šik (1807–1879), uherský rabín
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Chust, (hrady Podkarpatské Rusi), Feudum.eu
- ↑ Chust Synagogue (Shtetl Routes), ShtetlRoutes.eu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chust na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Chust
- Městský portál (neoficiální)
