Romanian Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z BCR Open Romania)
Romanian Open
Țiriac Open
Țiriac Open 2024
Centrkurt areálu BNR Arenas, dějiště turnaje v letech 1993–2016

Založeno1993
MístoBukurešť, RumunskoRumunsko Rumunsko
DějištěBNR Arenas (1993–2016)
Năstase & Marica Sports Club (od 2024)
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace651 865 EUR
Prize money579 320 EUR
Obdobíduben
ATP Tour
1993–1997ATP World Series
1998–2008ATP International Series
2009–2016
2024–
ATP Tour 250
ATP Tour 250

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romanian Open, oficiálně Țiriac Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v rumunském hlavním městě Bukurešti na antukových dvorcích. Založen byl roku 1993 na okruhu ATP Tour a každoročně probíhal do sezóny 2016. V dubnu 2024 byl obnoven v kategorii ATP Tour 250. V letech 1993–2016 se konal v areálu BNR Arenas, s kapacitou centrkurtu pět tisíc míst. V roce 2024 se novým dějištěm stal sportovní klub Năstase & Marica.[1][2]

Turnaj získal název po rumunském tenistovi a podnikateli Ionu Țiriacovi, vlastníku licence od roku 1996,[3] který jej spolupořádá prostřednictvím nadace Fundația Țiriac. Mezi roky 1993–2016 turnaj představoval nejdéle trvající, každoročně pořádanou mezinárodní sportovní událost v Rumunsku.[1][2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byl Romanian Open na okruhu ATP Tour zařazen do kategorie ATP Tour 250. Do dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnást párů. Nejvyšší počet tří singlových titulů získal Francouz Gilles Simon, který ovládl ročníky 2007, 2008 a 2012.[4]

Jubilejní 20. ročník konaný v roce 2012 se poprvé uskutečnil v dubnovém termínu. Do té doby se turnaj konal na konci září.[5] Ročník 2013 připomněl 40. výročí nástupu Ilieho Năstaseho na 1. místo žebříčku ATP, když se Rumun v roce 1973 stal historicky první světovou jedničkou ve dvouhře.[6] Daný ročník ovládl Lukáš Rosol, čímž na túře ATP získal první singlový titul.

V roce 2016 byl televizní přenos zprostředkován do 96 zemí.[1] Po skončení ročníku oznámil v červnu 2016 vlastník turnaje Ion Țiriac, že licenci postoupil budapešťskému Hungarian Open, jenž Romanian Open nahradil v kalendáři sezóny 2017.[7] V roce 2021 přešla licence z Budapešti na bělehradský Serbia Open.[8] Rodina srbského tenisty Novaka Djokoviće, která vlastnila Serbia Open, turnaj v roce 2023 přemístila do Banja Luky, v níž proběhl pod názvem Srpska Open.[9] V témže roce však Novak Djoković uvedl, že vlastník licence Țiriac ji odmítl prodat či nadále ponechat Djokovićovým, a v sezóně 2024 byl tak obnoven bukurešťský Tiriac Open.[10][11]

Vývoj názvu turnaje[editovat | editovat zdroj]

Španěl Albert Montañés, vítěz ročníku 2009
  • 1993–1998: Romanian Open
  • 1999–2001: Gelsor Open Romania
  • 2002: Open Romania
  • 2003–2010: BCR Open Romania
  • 2011–2016: BRD Năstase Țiriac Trophy
  • od 2024: Țiriac Open

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz finalista výsledek
1993 Chorvatsko Goran Ivanišević Rusko Andrej Čerkasov 6–2, 7–6(7–5)
1994 Argentina Franco Davín Chorvatsko Goran Ivanišević 6–2, 6–4
1995 Rakousko Thomas Muster Rakousko Gilbert Schaller 6–3, 6–4
1996 Španělsko Alberto Berasategui Španělsko Carlos Moyà 6–1, 7–6(7–5)
1997 Austrálie Richard Fromberg Itálie Andrea Gaudenzi 6–1, 7–6(7–2)
1998 Španělsko Francisco Clavet Francie Arnaud Di Pasquale 6–4, 2–6, 7–5
1999 Španělsko Alberto Martín Maroko Karim Alami 6–3, 6–2
2000 Španělsko Juan Balcells Německo Markus Hantschk 6–3, 3–6, 7–6(7–1)
2001 Maroko Júnis Al Ajnáví Španělsko Albert Montañés 7–6(7–5), 7–6(7–2)
2002 Španělsko David Ferrer Argentina José Acasuso 6–3, 6–2
2003 Španělsko David Sánchez Chile Nicolás Massú 6–2, 6–2
2004 Argentina José Acasuso Rusko Igor Andrejev 6–3, 6–0
2005 Francie Florent Serra Rusko Igor Andrejev 6–3, 6–4
2006 Rakousko Jürgen Melzer Itálie Filippo Volandri 6–1, 7–5
2007 Francie Gilles Simon Rumunsko Victor Hănescu 4–6, 6–3, 6–2
2008 Francie Gilles Simon Španělsko Carlos Moyà 6–3, 6–4
2009 Španělsko Albert Montañés Argentina Juan Mónaco 7–6(7–2), 7–6(8–6)
2010 Argentina Juan Ignacio Chela Španělsko Pablo Andújar 7–5, 6–1
2011 Německo Florian Mayer Španělsko Pablo Andújar 6–3, 6–1
2012 Francie Gilles Simon Itálie Fabio Fognini 6–4, 6–3
2013 Česko Lukáš Rosol Španělsko Guillermo García-López 6–3, 6–2
2014 Bulharsko Grigor Dimitrov Česko Lukáš Rosol 7–6(7–2), 6–1
2015 Španělsko Guillermo García-López Česko Jiří Veselý 7–6(7–5), 7–6(13–11)
2016 Španělsko Fernando Verdasco Francie Lucas Pouille 6–3, 6–2
2017 turnaj se nekonal
2023
2024

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězové finalisté výsledek
1993 Nizozemsko Menno Oosting
Belgie Libor Pimek
Rumunsko George Cosac
Rumunsko Ciprian Petre Porumb
7–6, 7–6
1994 Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Simon Youl
Španělsko Jordi Arrese
Španělsko José Antonio Conde
6–4, 6–4
1995 USA Mark Keil
USA Jeff Tarango
Česko Cyril Suk
Česko Daniel Vacek
6–4, 7–6
1996 Švédsko David Ekerot
USA Jeff Tarango
Jižní Afrika David Adams
Nizozemsko Menno Oosting
7–6, 7–6
1997 Argentina Luis Lobo
Španělsko Javier Sánchez
Nizozemsko Hendrik Jan Davids
Argentina Daniel Orsanic
7–5, 7–5
1998 Rumunsko Andrei Pavel
Rumunsko Gabriel Trifu
Rumunsko George Cosac
Rumunsko Dinu Pescariu
7–6, 7–6
1999 Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Martín García
Německo Marc-Kevin Goellner
USA Francisco Montana
6–3, 2–6, 6–3
2000 Španělsko Alberto Martín
Izrael Ejal Ran
USA Devin Bowen
Argentina Mariano Hood
7–6(7–4), 6–1
2001 Severní Makedonie Aleksandar Kitinov
Švédsko Johan Landsberg
Argentina Pablo Albano
Německo Marc-Kevin Goellner
6–4, 6–7(5–7), [10–6]
2002 Německo Jens Knippschild
Švédsko Peter Nyborg
Španělsko Emilio Benfele Álvarez
Argentina Andrés Schneiter
6–3, 6–3
2003 Německo Karsten Braasch
Arménie Sargis Sargsian
Švédsko Simon Aspelin
Jižní Afrika Jeff Coetzee
7–6(9–7), 6–2
2004 Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Mariano Hood
Argentina José Acasuso
Španělsko Óscar Hernández
7–6(7–5), 6–1
2005 Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
Rumunsko Victor Hănescu
Rumunsko Andrei Pavel
6–3, 4–6, 6–3
2006 Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
Argentina Martín García
Peru Luis Horna
6–7(5–7), 7–6(7–5), [10–8]
2007 Rakousko Oliver Marach
Slovensko Michal Mertiňák
Argentina Martín García
Argentina Sebastián Prieto
7–6(7–2), 7–6(10–8)
2008 Francie Nicolas Devilder
Francie Paul-Henri Mathieu
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
7–6(7–4), 6–7(9–11), [22–20]
2009 Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
Švédsko Johan Brunström
Nizozemské Antily Jean-Julien Rojer
6–2, 6–4
2010 Argentina Juan Ignacio Chela
Polsko Łukasz Kubot
Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Santiago Ventura
6–2, 5–7, [13–11]
2011 Itálie Daniele Bracciali
Itálie Potito Starace
Rakousko Julian Knowle
Španělsko David Marrero
3–6, 6–4, [10–8]
2012 Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
Francie Jérémy Chardy
Polsko Łukasz Kubot
7–6(7–2), 6–3
2013 Bělorusko Max Mirnyj
Rumunsko Horia Tecău
Česko Lukáš Dlouhý
Rakousko Oliver Marach
4–6, 6–4, [10–6]
2014 Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–4, 6–4
2015 Rumunsko Marius Copil
Rumunsko Adrian Ungur
USA Nicholas Monroe
Nový Zéland Artem Sitak
3–6, 7–5, [17–15]
2016 Rumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău
Austrálie Chris Guccione
Brazílie André Sá
7–5, 6–4
2017 turnaj se nekonal
2023
2024

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[4]
Rekord držitelé rekordu
Nejvíce titulů 3 Francie Gilles Simon (2007, 2008, 2012)
Nejvíce finále 3 Francie Gilles Simon (2007, 2008, 2012)
Nejvíce titulů v řadě 2 Francie Gilles Simon (2007–2008)
Nejvíce vyhraných zápasů 19 Francie Gilles Simon
Nejmladší vítěz 20 let, 5 m a 13 d Španělsko David Ferrer (2002)
Nejstarší vítěz 32 let, 5 m a 10 d Španělsko Fernando Verdasco (2016)
Nejvýše postavený vítěz 10. ATP Chorvatsko Goran Ivanišević (1993)
Nejníže postavený vítěz 112. ATP Španělsko Juan Balcells (2000)
Čtyřhra
Nejvíce titulů 4 Rumunsko Horia Tecău
Nejvíce finále 4 Rumunsko Horia Tecău

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Turneul internațional de tenis ATP 250 revine la București în perioada 15 – 21 aprilie 2024. fundatiaiontiriac.ro [online]. Fundația Ion Țiriac, 2024-04-13 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (rumunsky) 
  2. a b Arenele BNR nu sunt o soluție! Unde se va ține turneul ATP care se întoarce la București, în aprilie 2024. Sport.ro [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (rumunsky) 
  3. a b About us | Professional Performance. Tiriac Group [online]. 2024 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b TIRIAC OPEN – ATP MEDIA NOTES [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-15 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Starting from 2012, BRD Nastase Tiriac Trophy moves in spring!. brd-nastase-tiriac-trophy.ro [online]. Romanian Open [cit. 2012-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-10. 
  6. Ilie Nastase Anniversary Edition. brd-nastase-tiriac-trophy.ro. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-27. 
  7. Tiriac Announces End For ATP Tournament In Bucharest. Tennis Tourtalk [online]. 2016-06-19 [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-29. (anglicky) 
  8. Belgrade will host an ATP Tour event in 2021 following Budapest relocation. UBITENNIS [online]. 2021-01-22 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Serbia Open moves to Bosnia and Herzegovina in 2023 as Djokovic family prepares for ATP 500 license. Tennis Majors [online]. 2022-10-28 [cit. 2023-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-28. (anglicky) 
  10. Sada i zvanično - Srpska open se neće igrati u 2024.. 6yka.com [online]. 2023-12-26 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (bosensky) 
  11. MESIC, Dzevad. Novak Djokovic: Probably no Serbia Open in 2024, Ion Tiriac wants his licence back. Tennis World USA [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]