Antonín Frič

Příbuzenstvo
otec	Josef František Frič
bratr	Josef Václav Frič
bratr	Karel Frič
bratr	Václav Frič
bratr	Vojtěch Frič
synovec	Jan Ludvík Frič
synovec	Josef Jan Frič
synovec	Alberto Vojtěch Frič

Prof. Dr. Antonín Frič
Prof. Dr. Antonín Frič
Narození	30. července 1832; Praha-Nové Město ; Rakouské císařství
Úmrtí	15. listopadu 1913 (ve věku 81 let); Praha-Nové Město ; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	zoolog, paleontolog, ornitolog, pedagog, vysokoškolský učitel, geolog, učitel a lékař
Zaměstnavatelé	Univerzita Karlova; České vysoké učení technické v Praze
Ocenění	Lyellova medaile (1902)
Rodiče	Josef František Frič
Příbuzní	Josef Václav Frič, Vojtěch Frič, Karel Frič a Václav Frič (sourozenci)
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1891–1892); ředitel muzea
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Frič (30. července 1832 Praha^[1] – 15. listopadu 1913 Praha-Nové Město^[2]) byl významným českým přírodovědcem, geologem a paleontologem přelomu 19. a 20. století. Byl také profesorem Karlovy Univerzity a později ředitelem Národního muzea, kde se zasloužil mimo jiné o získání proslulé sbírky Joachima Barranda pro paleontologické oddělení.

Život

Narodil ve vážené pražské rodině advokáta a politika Josefa Františka Friče (1804–1876), u něhož se scházela společnost vlastenců, např. Karel Slavoj Amerling nebo František Ladislav Čelakovský. Na letním sídle svého strýce A. Bachofena za Strahovskou branou se malý Antonín brzy naučil střílet z pušky a vycpávat ptáky. Od 10. roku svého věku docházel do Muzea Království českého, kde byl jeho otec pokladníkem Matice české. Jako žák Akademického gymnasia již v muzeu pomáhal kustodovi Dormitzerovi pořádat sbírku přírodnin, zaslanou Augustem Cordou ze střední Ameriky. Věnoval se ornitologii. 13. ledna 1852 byl na návrh profesora Jana Evangelisty Purkyně jmenován neplaceným asistentem zoologického oddělení muzea. Již tehdy se přestěhoval do přízemí staré muzejní budovy na Příkopech, kde v pokoji upraveném z bývalé kůlny pro kočár strávil 14 let jako kustod, preparátor a muzejní sluha.

Na otcovo přání vstoupil na právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, ale po třech letech, roku 1854, přestoupil na fakultu lékařskou. K jeho prvním zahraničním přírodovědeckým cestám patřila návštěva Banátu, odkud roku 1853 přivezl do muzea přírodniny všeho druhu. Roku 1860 byl promován lékařem a roku 1861 se stal asistentem J. E. Purkyně. Svůj vědecký zájem v letech 1861–1867 obrátil k paleontologii. Roku 1863 se na lékařské fakultě habilitoval v oboru srovnávací anatomie a fyziologie. Jako redaktor roku 1873 převzal časopis Vesmír, který vedl až ro roku 1906. Roku 1882 při rozělování univerzity na českou a německou část zabránil rozdělení zoologických sbírek. Roku 1883 se na jeho přímluvu Národnímu muzeu podařilo získat z pozůstalosti Barrandovu paleontologickou sbírku. Roku 1890 byl zvolen řádným členem České akademie věd. Roku 1899 podnikl cestu do Ameriky, především ke studiu stonožek. V muzeu pracoval šedesát let a splnil všechny úkoly, které si předsevzal.^[3]

Rodinný život

Dne 12. září 1869 se v Týnci nad Labem oženil se vdovou Marií Ulmovou, rozenou Pernerovou (1844–1919).^[4] Žil společně s dcerou Marie Ulmové z prvního manželství Ludmilou a vlastní dcerou Marií (1871–??).^[5]

Věda

Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří živočichové a rostliny českého permokarbonu a popis jediného dosud známého českého ptakoještěra (druh Ornithocheirus hlavaci), dále také fosílie možných dinosaurů – Procerosaurus (Ponerosteus) exogyrarum a Albisaurus scutifer (dlouho byly považovány za pozůstatky jiných zvířat).^[6] Až v červnu roku 2011 pracovníci Národního muzea oznámili, že mikroskopický výzkum struktury fosílie potvrdil, že by se opravdu mohlo jednat o kosti dinosaurů.^[7]

Frič byl také velkým znalcem ichtyologie (nauky o rybách) a zavedl na našich řekách členěná pásma podle jejich převažujícího výskytu. Frič také udržoval na svou dobu neobvyklé korespondenční styky s britskými vědci, například Harry Govierem Seeleym. Patří k nejvýznamnějším českým vědcům 19. století.

Publikační činnosti

Fričova kniha Malá geologie se stala jakýmsi základním studijním materiálem pro studenty geologie i amatéry. V letech 1854 až 1871 vydával dílo Evropské ptactvo, ve kterém popsal 451 druhů ptáků a které je dodnes citované. Byl také autorem studií Losos labský, České ryby, České ryby a jich cizopasníci nebo rybářské mapy Fischereikarte des Königsreichs Böhmens.

Fričovo muzeum v Lázních Bělohradu
Hrob s bustou na pražských Olšanech

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
↑ Nekrolog od V. Vávry, v.: Časopis Musea království českého 88, 1914, strana 1-8
↑ Matrika oddaných, Týnec nad Labem, 1856-1883, snímek 93
↑ Policejní přihlášky, Praha, Fritsch Anton
↑ V. Socha (2017): Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, str. 132-137.
↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Frič na Wikimedia Commons
Autor Antonín Frič ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Frič
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Antonín Frič 1832
Článek o Fričových dinosaurech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[“matrika“-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském

[3] Nekrolog od V. Vávry, v.: Časopis Musea království českého 88, 1914, strana 1-8

[4] Matrika oddaných, Týnec nad Labem, 1856-1883, snímek 93

[5] Policejní přihlášky, Praha, Fritsch Anton

[6] V. Socha (2017): Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, str. 132-137.

[7] ttp://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]