Alojz Rebula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alojz Rebula
Narození 21. července 1924 (90 let)
Slovinsko
Narození 21. července 1924
Povolání lingvista
Národnost slovinská
Státní příslušnost Slovinsko
Manželka Zora Tavčarová
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Alojz Rebula (* 21. července 1924, San Pelagio) je slovinský spisovatel, dramaturg, esejista a překladatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Alojz Rebula se narodil ve slovinsky obydlené vesničce San Pelagio (slovinsky: Šempolaj), v Itálii. Protože tam sídlila antislavistická italská policie fašistického režimu, Rebula nemohl studovat v jeho rodném jazyce. Navštěvoval italsky mluvící školy, kde se setkal s italskou kulturou a literaturou. Později navštěvoval klasické gymnázium v Gorici mezi lety 19361940, poté, od roku 1940 do roku 1944, pokračoval v tehdejším Vidmu (moderně Udine), kde také maturoval. Po konci II. světové války se odstěhoval do Jugoslávie. Roku 1949 vystudoval klasickou filologii na Univerzitě v Lublani. V roce 1951 se odstěhoval zpět do Itálie, kvůli tlakům komunistického režimu. V roce 1956 měl zakázán vstup do Jugoslávie, z důvodu nesouhlasu ke komunistickému režimu. Roku 1960 v Římě dokončil doktorantské studium, jeho téma bylo Dante ve slovinských překladech. Tentýž rok mu podruhé zakázali vstup do Jugoslávie, jelikož veřejně protestoval v Terstských novinách Listina. Od roku 1960 žil Rebula v Terstu, kde pracoval jako učitel latinského a řeckého jazyka na střední škole s vyučováním slovinského jazyka. Také se zabýval kulturní činností s místní slovinskou komunitou. Společně s Borisem Pahorem, editovali časopis Zaliv. Byl také ko-editorem literárního časopisu Sidro, Tokovi, Most. V roce 1975, Pahor a Rebula zveřejnili knihu rozhovorů napsanou Edvardem Kocbekem: Pričevalec naseta časa, ve kterém Rebula odsuzuje zabití 12 tisícové slovinské antikomunistické milice, v květnu a červnu roku 1945, komunistickými úřady. Kniha vyvolala v Jugoslávii skandál a jak Pahor, tak Rebula nemohli několik let do Jugoslávie vstoupit. Od demokratizace a osamostatnění Slovinska, v letech 1990-1991, Rebula pracoval jako fejetonista v několika katolických časopisech ve Slovinsku. Nyní žije a pracuje v jeho rodné vesničce v italské části regionu Kras.

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Alojz Rebula patří mezi nejdůležitější soudobé slovinské autory, je především důležitým terstským spisovatelem, stylem realistický filozofický spisovatel prózy inspirovaný symbolickými a expresionistickými prvky. Své vypravování proplétá s esejovým diskutováním a rozjímáním o národních, morálních, zamilovaných, uměleckých a politických otázkách. Ve svém díle zahrnul zvláště poválečnou problematiku slovinských lidí v Terstu a okolí, strastiplného a trpkého života venkovského lidu, vzdělanců a mládeže, a také starší generace, tudíž se ukázal jako dostatečně sofistikovaný pozorovatel a poutavý spisovatel přírody, trpké krásy pastvin a lesů. Je známý svými historickými romány, ve kterých v dalekém čase ukázal soudobý svět a rozměr, také s pomocí hlubokého psychologického portrétu svých hrdinů. Ve svých dílech spojuje témata antická, křesťanská a slovinská.

Uveřejnil spousty sbírek esejí, deníků, románů, dramat, krátké prózy a jiných inspirovaných publicistických děl, která byla přeložena do několika cizích jazyků.

Za své úspěchy byl odměněn mnoha cenami; roku 1995Prešernova cena za literární práci, roku 1997 – mezinárodní cena Acerbi za italské překlady jeho románů V sibilinem vetru, a roku 2005 – cena kresnik za román Nokturno za Primorsko jako nejúspěšnější román roku.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

Romány[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Smer Nova zemlja
  • Ob slovenskem poldnevniku (1995)

Deníky[editovat | editovat zdroj]

  • Iz partiture življenja. Dnevnik 1977–1981 (2002)
  • Gorje zelenemu drevesu
  • Oblaki Michigana
  • Vrt bogov
  • Koraki apostolskih sandal
  • Previsna leta
  • Ko proti jutru gre

Ostatní literární díla[editovat | editovat zdroj]

  • Arhipel (2002)
  • Intervjuji o prihajajočem (2002)
  • Pastir prihodnosti (1999)
  • Pričevalci vstajenja (1999) (přeloženo do angličtiny, 1999)
  • Severni križ (1994)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alojz Rebula na slovinské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]