312. československá stíhací peruť RAF

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak 312. československé stíhací perutě

312. československá stíhací peruť RAF byla jednou ze čtyř československých perutí RAF. Jejím heslem bylo latinské: NON MULTI SED MULTA („ne mnozí, ale mnoho“ – tj. nikoli mnoho mužů, nýbrž mnoho činů).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Jednotka vznikla ve druhé polovině roku 1940 především z českých stíhacích pilotů, působících ve francouzském letectvu kteří, po prohrané bitvě o Francii, postupně odpluli do Velké Británie. Stalo se tak většinou oklikou přes Severní Afriku, kam piloti jednotek GC I/4, II/4, I/5 a II/5 se stroji Curtiss P-36 Hawk a jednotek GC I/3, II/3 a II/3 se stroji Dewoitine D.520 přelétli. Do Anglie odešli také piloti jednotek CG III/5, I/9 a I/10 operující do té doby na letounech Morane-Saulnier MS.406 přímo v Severní Africe. Zpočátku byly velitelské funkce zdvojeny a kromě československých je zastávali i britští důstojníci. Prvním československým velitelem se stal S/Ldr Ján Ambruš. Jednotku tehdy tvořili piloti se spoustou bojových zkušeností a desítkami sestřelů, například Alois Vašátko, František Peřina či Josef Stehlík. Piloti se nejprve přeškolovali na letouny Hawker Hurricane.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Bitva o Británii[editovat | editovat zdroj]

Do bitvy o Británii peruť zasáhla spíše okrajově, přičemž provedla pouhých 85 bojových letů a dosáhla 4 sestřelů a 5 strojů poškodila. Peruť byla 2. října 1940 prohlášena za bojeschopnou a nasazena u Liverpoolu, který byl v té době častým cílem německých bombardérů. Operovala z letiště Speke. Prvního vítězství peruť dosáhla 8. října 1940, kdy trojice Hurricanů sestřelila německý Junkers Ju 88A-1. Dne 11. října šest Hurricanů, společně se šesti Spitfiry 611. perutě, podílelo na sestřelení tří německých bombardérů Dornier Do 17Z-3.

Hlídkování[editovat | editovat zdroj]

Letka A zůstala na letišti Speke i po skončení bitvy o Británii, přesně do 3. března 1941. Letka A bylo od 21. prosince 1940 nasazena ve Walesu, kde především hlídkovala proti německému průzkumu nad Svatojiřským průlivem. Obě letky se spojily v druhé polovině dubna 1941, kdy se přesunuly na ostrov Man a nadále se věnovaly především rutinnímu hlídkování.

Operace nad Francii[editovat | editovat zdroj]

Situace se změnila 29. května 1941 kdy byla peruť přesunuta do hrabství Surrey a začala se, už s Hurricany Mk. IIB, účastnit letů na okupovanou Evropou. Do konce července se peruť účastnila 35 operací, především doprovodu britských bombardérů nad Francii. V této době dosáhla 312. peruť čtyř sestřelů, pěti pravděpodobných sestřelů a dva stroje poškozené při ztrátě dvou pilotů (Sgt Josef Menšík a F/Sgt Jan Truhlář byli zajati). Poté se peruť přesunula na letiště Martlesham Heath odkud až do 19. srpna 1941 především doprovázela konvoje. V této době dosáhla rekordu v počtu letů, který překonala až během operace Overlord.

Přezbrojení[editovat | editovat zdroj]

Poté se peruť přesunula na sever do skotska kde byla přezbrojena letouny Supermarine Spitfire nejprve verzí Mk. IIA a Mk. IIB a od listopadu 1941 používala verzi Mk. VB. Poté se opět přesunula do Walesu, kde od 1. ledna do 24. ledna 1942 operovala především při hlídkování v Bristolském zálivu. V hlídkování pokračovala až do druhé poloviny dubna 1942, kdy dvakrát provázela Hurricany nad francouzský Cherbourg.

Exeter (Czechoslovak) Wing[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. května se 312. peruť přesunula na letiště Harrowbeer u Plymouthu, kde s 310. a 313. squadronou vytvořila Exeter (Czechoslovak) Wing. Československé stíhací křídlo pak podnikalo operace nad okupovanou Evropou (především operace Circus, Ramrod, Rodeo, Rhubarb a Roadstead). 312. peruť se spolu se svým wingem úspěšně účastnila krytí Operace Jubilee, tedy vylodění u Dieppe. Jednalo se o tři operace – doprovod bitevních letounů Hurricane, hlídkování nad bojištěm a ochranu ustupujícího konvoje. V bojích dosáhla dvou vítězství, dvou pravděpodobných vítězství a tři stroje poškodila. Československý wing v oblasti Exeteru operoval až do června 1943, kdy byl odeslán na sever na odpočinek. Problémy působily především parametry jejich Spitfirů Mk. VB, které již dosti zaostávaly nad německými stroji Focke-Wulf Fw 190.

Skotsko[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. června 1943 se 312. peruť přesunula do Skabrae na ostrově Mainland na Orknejích, kde prováděla především hlídkování proti průzkumu Luftwaffe nad základnou Scapa Flow. Jednotka operovala i z jiných místech ve Skotsku, přičemž základna Sumburgh na Shetlandách byla nejsevernějším místem, odkud čechoslováci létali.

Ibsley (Czechoslovak) Wing[editovat | editovat zdroj]

V září 1943 se peruť přesunula do Ibsley, kde se opět spojila s ostatními československými stíhacími perutěmi pod názvem Ibsley (Czechoslovak) Wing. Všechny tři perutě zde operovaly v rámci připrav na vylodění v Normandii. Od 20. ledna 1944 jednotka konečně dostala nové moderní Spitfiry LF Mk. IXC. Od května 1944 se Ibsley (Czechoslovak) Wing změnil na No 134th (Czechoslovak) Wing.

Operace Overlord[editovat | editovat zdroj]

Všechny tři perutě se účastnily příprav a průběhu Operace Overlord, přičemž 312. peruť zde dosáhla maxima v počtu bojových vzletů během celé války a od 28. června 1944 dokonce celý wing operoval z francouzského území z letiště u Caen. Vzhledem k nedostatku záloh však byl wing dne 3. července 1944 převelen z bojiště ke Vzdušné obraně Velké Británie.

Závěr války[editovat | editovat zdroj]

312. peruť nadále operovala z letiště Coltishall v hrabství Norfolk. Až do konce války především doprovázela britské bombardéry a napadala pozemní cíle v Nizozemí a Německu. V září 1944 se 312. a 310. peruť podílely na podpoře výsadkové Operace Market Garden. Jako wing operovaly 310., 312. a 313. peruť opět až od prosince 1944. Poslední velkou operací s účastí 312. perutě byla 24. března 1945 Operace Varsity, tedy přechod spojeneckých vojsk přes Rýn. Opravdu poslední bojovou operací perutě byl 19. dubna 1945 doprovod bombardérů při náletu na Helgoland.

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

Během války jednotka vykonala 17 472 bojových letů v délce 10 364 operačních hodin. Její piloti sestřelili 14 strojů jistě, 9 pravděpodobně a 19 poškodili. Během války v řadách 312. perutě sloužilo 141 pilotů (132 Čechoslováků, osm Britů, jeden Američan). Ztráty jednotky činily šest zajatých a 17 mrtvých (z toho jeden Brit).

Poválečná doba[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války se peruť 13. srpna 1945 přesunula do Československa. Do československa přivezla československou vládou zakoupené Spitfiry LF Mk. IXE. Ze stavu RAF byla vyškrtnuta 15. února 1946. Peruť byla od 22. září 1945 dislokována na letišti Planá u Českých Budějovic a stala se základem 28. října 1945 nově vytvořené 2. letecké divize (tvořil ji Letecký pluk 4 /od 3. března 1948 Letecký pluk 4 „Letce Vašátka“/ a Letecký pluk 5 – základem každého byla jedna z letek 312. perutě). Po únoru 1948 byl z letectva propuštěn personál sloužící za války v RAF, což se týkalo i bojovníků 312. perutě.

Používané letouny[editovat | editovat zdroj]

Velitelé perutě[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnější piloti 312. perutě[editovat | editovat zdroj]

První číslo jsou sestřelené stroje, druhé pravděpodobné sestřely a třetí poškozené stroje. První sérii tvoří úspěchy dosažené u 312. perutě, druhou úspěchy za celkou dobu války.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • RAJLICH, Jiří. No 312th (Czechoslovak) Fighter Squadron. HPM. 1998, roč. 8, čís. 10, s. 11–17. ISSN 1210-1427.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]