Přeskočit na obsah

Čtyřiatřicátý dodatek irské ústavy (manželská rovnost), 2015

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Neoficiální irská vlajka s duhovým motivem

Čtyřiatřicátý dodatek představuje sérii několika změn irské ústavy, jejichž účelem bylo zpřístupnění institutu manželství párům stejného pohlaví.[1] Před jeho přijetím obsahovala irská ústava nepřímý zákaz stejnopohlavního manželství.[2] Její čtyřiatřicátý dodatek (manželská rovnost) 2015 (předtím návrh č. 6/2015) byl odsouhlasen v referendu konaném dne 22. května 2015. Zúčastnilo se jej 61 % oprávněných voličů, z nichž 62 % se vyslovilo pro přijetí.[3][4] Jedná se o první případ legalizace stejnopohlavního manželství prostřednictvím plebiscitu.[5][6] Výsledek referenda byl napaden dvěma žalobami, které pak následně 30. července téhož roku zamítl odvolací soud.[7] Nový zákon podepsal prezident 29. srpna.[8] Nová ústava znamenala i změnu manželského zákona, který umožnil homosexuálním párům uzavírat sňatky. První svatba se konala 16. listopadu 2015.[9]

Změny textu

[editovat | editovat zdroj]

Ústavní dodatek znamenal přijetí nové sekce 4 článku 41 Ústavy Irské republiky. Její znění je následující:

„ 4. Manželství je trvalý svazek dvou osob založený právním způsobem a za jejich vzájemného souhlasu. Pohlaví jedinců nehraje žádnou roli a nesmí být překážkou pro vstup do manželství. “

Anglický text:

„ 4. Marriage may be contracted in accordance with law by two persons without distinction as to their sex. “

Irský text:

„ 4. Féadfaidh beirt, gan beann ar a ngnéas, conradh pósta a dhéanamh de réir dlí. “

Irská i anglická verze textu je stejná. V případě konfliktu má irský text přednost.[10][11]

Původní irská formulace

[editovat | editovat zdroj]

Irský text ústavy byl v prvním čtení následující:[12]

„ 4. Féadfaidh beirt, cibé acu is fir nó mná iad, conradh a dhéanamh i leith pósadh de réir dlí. “

Novinář Bruce Arnold argumentoval proti návrhu ve dvou článcích publikovaných v The Irish Times. V jednom z nich se zaměřil na problematiku v irském znění.[10][13] Arnold vyčítal irskému textu, že hovoří pouze o homosexuálních párech, čímž prohlašuje heterosexuální manželství za nepřípustné.[10] Vládní zdroje se ke kontroverzním termínům, na něž upozornil Arnold ("beirt" a "cibé acu is fir nó mná"), vyjádřili tak, že se jich běžně užívá i v jiných částech ústavy.[14] Odborná veřejnost a akademici se Arnoldově striktně konstruktionistické interpretaci vysmáli s tím, že je absurdní si myslet, že zrušení heteronormativně chápaného manželství musí automaticky znamenat jeho úplný zákaz.[14] I tak byl ale irský text předmětem kritiky z různých stran pro jeho zpochybňování některých ustanovení.[14] Premiér Enda Kenny oznámil 10. března 2015, že takovou změnu lze udělat.[15] Ministryně spravedlnosti a rovných příležitostí Frances Fitzgeraldová postoupila změnu dolní komoře následující den.[16]

Pozadí

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Stejnopohlavní manželství v Irsku.

Katherine Zapponeová a Ann Louise Gilliganová neuspěly u soudního sporu před Nejvyšším soudem, když se dožadovaly uznání manželství uzavřeného v Kanadě ze strany irského státu.[17] Zákon o registrovaném partnerství a právech a povinnostech vyplývajících ze soužití 2010 zlegalizoval registrované partnerství. Po všeobecných irských volbách 2011 sestavily strany Fine Gael a Labouristé novou vládní koalici, jejíž program zahrnoval několik ústavních novel vedoucích k průlomovým změnám ve společnosti, včetně legalizace stejnopohlavních sňatků. Plánované změny byly považovány za kontroverzní, a proto se v květnu 2013 vydalo doporučení, že do definice manželství by namísto vlády měl zasahovat raději lid.[18] Na tuto zprávu formálně předloženou v červenci odpověděla irská vláda v prosinci téhož roku, tak že by se takové referendum mělo konat ne později než v polovině roku 2015.[19] Všechny novely irské ústavy musí být odsouhlaseny v lidovém hlasování předtím, než se stanou součástí právního řádu.

Někteří právníci se k tématu vyjádřili tak, že zpřístupnění manželství stejnopohlavním párům nemusí znamenat ústavní změnu, a že jej lze dosáhnout i přijetím běžného podpůrného zákona.[20][21] Tehdejší ministr Shatter v listopadu 2013 s tímto nesouhlasil, neboť bylo v irském právu zaznamenáno několik "precedentů" vedoucích k manželství založeném na trvalém svazku jednoho muže a jedné ženy.[2]

V lednu 2015 bylo znění navržené novely odsouhlasené na zvláštní schůzi vlády a publikované v tisku. Za sepsání návrhu a jeho čtení v Dáilu se výrazně podílela ministryně spravedlnosti a rovných příležitostí Frances Fitzgeraldová.[22][23]

Separátní zákon o dětech a rodině (Children and Family Relationships Act 2015) byl novelizován v dubnu 2015. Jeho součástí byly adopční práva stejnopohlavních párů. Předtím si mohl svobodný/á gay/lesba, nebo jeden z registrovaných partnerů osvojit dítě, ale společné osvojení možné nebylo.[24] Obecné schéma návrhu bylo publikované pro účely diskuse v lednu 2014[25] a 12. března 2015 jej schválil Dáil a 30. března Seanad. Prezidentský podpis získal 6. dubna.[26][27] Od prosince 2015 nemohla být tato legislativa považovaná za platnou.[28]

Referendum

[editovat | editovat zdroj]

Dvě souběžná referenda se konala 22. května 2015. Jedno se týkalo změny definice a manželství a druhé přijetí pětatřicáté novely ústavy snižující věk pro prezidentskou kandidaturu.[29][30] Pro odsouhlasení stačila v referendu prostá většina hlasujících "ANO". Ten samý den se konaly dodatečné volby do Dáilu.[29]

Podle volební komise měl kladný výsledek referenda znamenat přijetí následujících změn:[31]

  • Dva lidé opačného nebo stejného pohlaví mají mít stejné právo uzavřít manželství.
  • Veškeré související zákony, které kodifikují manželství, musí být kompatibilní s výše uvedeným.
  • Ústavní status manželství musí zůstat nezměněn.
  • Manželství mezi dvěma osobami stejného pohlaví musí mít v souladu s ústavou absolutně stejný status jako manželství mezi mužem a ženou.
  • Páry různého i stejného pohlaví, které uzavřou manželství, mají status rodiny a přísluší jim zvláštní ochrana ze strany státu.

Debaty

[editovat | editovat zdroj]
Kampaň hlasujte "ANO" rovnosti s vyobrazením lesbického páru, Catherkinmonwee Castle

Parlamentní debaty

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřiatřicátý návrh novely irské ústavy (manželská rovnost) 2015 byl předmětem diskusí v Dáilu 10. a 11. března 2015. Několik poslanců z různých stran bylo pro. Pouze jeden mluvčí opozice bez politické příslušnosti Mattie McCrath byl proti. Návrh přijal Dáil prakticky jednomyslně. Následně 25. a 27. března byl návrh postoupen Seanadu, který hlasoval souběžně ještě o několika novelách, z nichž všechny zamítnul, vyjma tohoto návrhu, který přijal v poměru hlasů 29:3. Mezi podporovateli byla senátorka Katherine Zapponeová. Proti byli senátoři Rónán Mullen, Jim Walsh a Feargal Quinn. Opozice novely byla taktéž podporována senátorkou Fidelmou Healy Eamesovou.[32]

Organizace

[editovat | editovat zdroj]
Plakát Fianna Fáil vyzývající k hlasování pro přijetí novely

Politické strany

[editovat | editovat zdroj]

Všechny čtyři zastoupené politické strany v Dáilu návrh podporovaly; vládnoucí Fine Gael a Labouristé, opoziční Fianna Fáil a Sinn Féin. Členové Zelené strany, Aliance proti úsporám, Aliance lidu proti profitování a nezávislí byli podle zpráv taktéž pro přijetí ústavní novely.[33] "Ano rovnosti" je kampaň zaštítěná Gay and Lesbian Equality Network (GLEN), Irskou radou pro občanské svobody a Manželskou rovností.[34]

Náboženské obce

[editovat | editovat zdroj]

Irské náboženské obce zaujímaly oficiálně k referendu buď neutrální, nebo odmítavý přístup. Konference irských katolických biskupů odmítala stejnopohlavní manželství a stála za rozesláním anti-referendové kampaně všem farnostem.[35][36] V únoru 2015 vydala Irská metodistická církev prohlášení na podporu tradičního manželství mezi mužem a ženou.[37] V dubnu 2015 vydalo shromáždění několika denominací leták vyzývající k hlasování "Ne". Dva biskupové (jeden z římskokatolické a druhý z irské církve) a ministři a laičtí členové metodistů, presbyteriánů, včetně několika letničních církví se podíleli na výrobě a distribuci propagačních materiálů.[38] 22. dubna 2015, představitelé Irské presbyteriánské církve vydaly prohlášení s hlasováním proti. Argumentovali tím, že kladný výsledek manželského referenda znamená porušování přirozených práv dětí a rodičů, kteří o ně pečují.[39] Institut Iona, přední katolicky zaměřený think thank, taktéž odmítal přijetí novely.[40] Nicméně v únoru 2015 se Irská církev rozhodla své stanovisko přehodnotit a k referendu zaujalo neutrální přístup. Své členy pouze vyzvala k tomu, aby hlasovali podle svého svědomí.[41][42] Dva irští biskupové vyzývali k hlasování pro. Podobně se k referendu postavili i irští muslimové. Ti 17. dubna prohlásili, že: "Jako muslimové věříme v rovnost a inkluzivitu. Diskriminace nemůže mít žádné reálné opodstatnění. Lidé mají být humanizováni, nikoli dehumanizováni. Islámská tradici učí nenávidět hřích, ale nikoli hříšníka. Postoj některých muslimů k homosexuálům je neslučitelný s duchem soucitu a laskavostí v islámu. Irská ústava garantuje všem Irům svobodu vyznání a pro muslimy je 22. květen 2015 významným datem, neboť vyzkouší jejich právo přát jiným."[43] Petice iniciovaná několika náboženskými skupinami, včetně Irského islámského kulturního centra, Irskou radou imámů a Reformovanými presbyteriány požadovala 15. dubna přijetí ustanovení o "výhradě svědomí", která by umožňovala diskriminaci homosexuálních párů v přístupu ke zboží a službám. Vláda rozhodla zcela jasně s respektem k lidovému hlasování uskutečněném 22. května. Otázka je zcela jasná a odpověď na ní odráží jeho postoj. Pokud se na to cítí připraven a já doufám, že ano, pak se zlegalizují občanské sňatky bez ohledu na sexuální orientaci," tak odpověděl na petiční požadavek irský premiér Enda Kenny. Jediným předmětem celého referenda je rovnost garantovaná ústavou. Vše ostatní je pouze okrajové, tak odpověděl ministr pro veřejné výdaje a reformy Brendan Howlin.[44]

Našly se ale také i přidružené náboženské skupiny, které byly pro kladný výsledek referenda. V lednu 2015 LGBT skupina Irské církve Changing Attitude Ireland uvítala publikaci slov Referenda za manželskou rovnost. Dr. Richard O'Leary, předseda organizace řekl, že manželství by mělo být přístupné všem párům bez ohledu na jejich pohlaví stejně jako je občanský sňatek možné uzavírat bez ohledu na rasu nebo náboženské vyznání snoubenců.[41] 7. května se konala debata Changing Attitude Ireland, kde bývalý dublinský arcijáhen Gordon Linney řekl: "22. května dostane irský lid jedinečnou příležitost konečně světu ukázat, že si váží své gay komunity takové, jaká je. Vítáme mezi námi každého, kdo se chce plně začlenit do společnosti, a uznáváme každého, kdo se neštítí života ve stabilním svazku, a přejeme si, aby se těmto svazkům mohlo říkat manželství. Manželství je občanská smlouva. Žádná církev není oprávněná se vměšovat do jakéhokoli vztahu, pokud si to daní lidé nepřejí."[45]

Postoj firem

[editovat | editovat zdroj]

Mnoho firem volalo pro přijetí referenda. 16. dubna byla spuštěná kampaň Business for Yes Equality, do níž se zapojilo několik nadnárodních společností, včetně Twitteru, eBay, PayPal a 150 irských mezinárodních i lokálních firem.[46][47] Jak tak koukám tak celý případ má tři klíčové elementy. Prvním je, že lidé dosahují z dlouhodobého hlediska lepších výsledků, pokud si nemusí přetvařovat. Druhým, že osobní talent přitahuje lidi k organizacím, který demonstrují uznání diverzity, inkluzivity a rovnosti. Třetím a posledním, že Irsko má mezinárodní reputaci dobrého místa pro obchod. A hlasování "Ano" toto jenom potvrdí," napsal na svém twitterovém účtu Stephen McIntyre.[46][47], MD of Twitter in Ireland, said "As I see it, this case has three key elements. First, people perform better in the long run when they can be themselves. Second, talent is attracted to organisations which demonstrate an appreciation for diversity, inclusiveness and equality. Finally, Ireland’s international reputation as a good place to do business will be enhanced by a Yes vote."[48] Martin Shanahan, ředitel Úřadu pro rozvoj průmyslu, vyzval 1. května k hlasování pro se slovy: "Vhozením kladného hlasovacího lístku 22. května ukážete obchodnímu světu, že je Irsko otevřeně, inkluzivní a otevřené diverzitě. Z mezinárodního hlediska se jenom potvrdí jeho dobré postavení.[49] Svá slova doplnil tím, že naopak negativní výsledek by měl z hlediska mezinárodních vztahů neblahé následky.[50]

Taktéž se 1. května přidal ke kampani za hlasování "pro" i Irský kongres odborů a pustil vlastní kampaň s názvem "Odbory za rovnost občanských sňatků".[51] I další odborové svazy a asociace zaměstnaneckých reprezentantů podporovali hlasování pro, včetně Garda Representative Associagtion, Mandate a největších irských odborářů SIPTU.[52][53][54]

7. května oznámil výkonný ředitel eBAy, že společnost podpoří hlasování pro. Řekl, že její pozice podpory rovného manželství je "dobrá věc", která navíc pomáhá jeho firmu zatraktivnit na pracovním trhu, neboť zachovává a rozvijí lidská práva.[55]

Jiné organizace

[editovat | editovat zdroj]

Referendum bylo podporované i jinými skupinami, včetně koalice několika center péče o děti s názvem "Belong to Yes". Jednalo se o sdružené organizace, mezi něž patřila Irská společnost pro prevenci násilí na dětech, Barnardo's, Foróige, Youth Work Ireland, Centra pro práva přistěhovalců, Headstrong, Yes Equality, Aliance za práva dětí, Pavee Point, EPIC a National Youth Council of Ireland. Mluvčí uskupení Fergus Finlay uvedl mezi důvody, proč se všichni společně rozhodli podpořit kladný výsledek referenda, fakt, že kampaně za negativní výsledek používají děti jako svůj protiargument, neboť veškeré výzvy k hlasování "proti" obsahují obrázek s dítětem a se sloganem "každé dítě potřebuje matku a otce". Ke kampani se Finlay vyjádřil takto: „Vnímám ji jako hrubou urážkou všech těch tisíců osamělých rodičů, kteří o své děti pečují s láskou, a kterých není po celém Irsku jako po šafránu. Taková zpráva je podpásová, zraňující a bezohledná! Každé dítě potřebuje lásku, respekt a bezpečí. A toto všechno jsou jim povinní poskytovat dva rodiče jak rodiče různého, tak i stejného pohlaví, anebo i jenom jeden rodič."[56][57] Unie irských studentů, vedená Laurou Harmonovou, spustila v lednu na svých webových stránkách výzvu k hlasování pro s názvem "Studenti za manželskou rovnost (Students for Marriage Equality) - voteforlove.ie. Amnesty International vyzýval k podpoře referenda se slovy "Přepište dějiny!".[58] Jejich propagační materiál si mohly 22. března 2015 přečíst tisíce lidí, neboť sál před vchodem do General Post Office v Dublinu.[59] Mezi mluvčími byli Colm O'Gorman, Pat Carey, Sabina Brennanová, Gavin Brennan a Grace Dyasová.

5. května spustil Liam Doran, generální tajemník Irských sester a porodních asistentek a Kierean Ryan, výkonný ředitel Irish College of General Practitioners, kampaň "Ano pro zdraví (Yes for Health)". Při zahájení kampaně řekl ministr zdravotnictví Leo Varadkar, že negativní výsledek by znamenal velký krok zpět, a že by měl nedozírné následky pro duševní zdraví členů LGBT komunity.[60] Následující den se ke kampani připojila Národní rada irských žen. K nim se přidružily také reprezentanti několika ženských skupin, včetně Irish Feminist Network, Digi Women a Association of Childcare Professionals.[61] 7. května oznámila podporu hlasování pro i Law Society of Ireland. Ken Murphy, generální ředitel, řekl že by se společnost měla postavit k manželské rovnosti jako k základní lidskoprávní agendě. Rozhodnutí následovala zpráva z komise pro základní práva společnosti, která došla k závěru, že registrované partnerství obsahuje 160 právních nedostatků, které jej činí v porovnání s manželstvím, diskriminačním.[62]

Našly se i skupiny zaujímající k referendu opozici. 18. května se Mothers and Fathers Matter, vzniklá v r. 2014 v reakci na přijetí novely zákona o dětech a rodině, rozhodla spustit kampaň proti referendu.[63][64] Firt Families Firts, skupina tří lidí vedená aktivistkou za práva dětí a postižených Kathy Sinnottovou a aktivistou za práva otců Johnem Watersem se ke kampani za hlasování "ne" připojila 1. května.[65] 7. května se přidala skupina s názvem StandUp4Marriage. Jejím zakladatelem byl senátor Jim Walsch. Iniciativa má málo příznivců, neboť se většina odpůrců referenda bojí veřejně mluvit," tak se Jim Walsh vyjádřil k "nízké" podpoře tradičního manželství.[45]

Dohlížitelé

[editovat | editovat zdroj]

Následující organizace registrované jako dohlížitelé měly monitorovat korespondenční hlasování i interní hlasování: Strana křesťanské solidarity, Marriage Equality, Yes Equality Cork, Strana zelených, Mothers and Fathers Matter, Fiana Fáil, Labouristé, BeLonG to Youth Services, Irish Council for Civil Liberties, GLEN Campaign for Marriage, National LGBT Federation, Sinn Féin a Fine Gael.[66][67][68]

Média

[editovat | editovat zdroj]

Televize a rozhlas mají ve své povinnosti se stavět k referendu objektivně. Nicméně Broadcasting Authority of Ireland (BAI) zaznamenal několik stížností, pro údajné nadržování podporovatelům referenda ze strany několika nezávislých moderátorů a televizních kanálů. V říjnu 2015 BAI tyto stížnosti odmítl.[69][70]

Předvolební výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Předvolební průzkumy na téma stejnopohlavního manželství a volební účasti v manželském referendu
Datum publikace Nezahrnuje[pozn. 1] Zahrnuje Odpovědná organizace Zveřejněno Reference
Ano (%) Ne (%) Ano (%) Ne (%) Jiné [pozn. 2] (%)
17. května 2015 73 27 69 25 6 Red C The Sunday Business Post [71][72][73]
17. května 2015 71 29 63 26 11 Behaviour & Attitudes The Sunday Times [72][74]
17. května 2015 69 31 53 24 23 Millward Brown Sunday Independent [75][76]
16. května 2015 70 30 58 25 17 Ipsos MRBI The Irish Times [77]
7. května 2015 — 78 16 6 Amárach Research RTÉ – Claire Byrne Live [45]
25. dubna 2015 78 22 72 20 8 Red C The Sunday Business Post [78][79]
17. dubna 2015 — 77 14 9 Amárach Research RTÉ – Claire Byrne Live [80]
27. března 2015 74 26 — Ipsos MRBI The Irish Times [81]
24. ledna 2015 77 22[pozn. 3] — Red C The Sunday Business Post [82][83]
8. prosince 2014 81 19 71 17 12 Ipsos MRBI The Irish Times [84]
Říjen 2014 76 24 — Ipsos MRBI The Irish Times [84]
Duben 2014 76 24 67 21 12 Ipsos MRBI The Irish Times [85]
20. února 2014 80 20 76 19 5 Red C The Sunday Business Post / Prime Time [86][87]
7. listopadu 2013 81 19 76 18 6 Red C Paddy Power [88][89]
Listopad 2012 64 36 53 30 17 Ipsos MRBI The Irish Times [85]

Výzkum z roku 2014 ukázal větší podporu ze strany mladých voličů. Ve voličské základně Sinn Féin a Labouristů byla taktéž znatelná větší podpora, než u Fine Gael a Fianna Fáil.[81][85][87]

Výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Sčítání volebních hlasů začalo 23. května ráno v 09:00 IST (08:00 UTC). První výsledky rychle začínaly čítat vítězství kampaně za hlasování ano. Ministr kultury tuto zprávu již v 8. minutě počítání zveřejnil v dublinském tisku.[90] Klíčové osobnosti za hlasování ne, včetně Davida Quinna, začaly přiznávat porážku přibližně cca 10:00 ještě dlouho před sečtením všech volebních obvodů.

Vyšší podpora přijetí ústavní změny byla znatelná v hustěji zalidněných částech. Nejvyšší procento hlasování Ano bylo zaznamenáno v Dublinském hrabství, které spadá do první desítky většiny hlasujících ano ano' (po sečtení všech hlasů v tomto volebním obvodu byla zjištěná podpora u 71 % hlasujících) a do prvních 15 v Greater Dublin Area. Všechny městské obvody Corku se zařadily nad národním průměrem. Podobně dopadl i Limerick. Ačkoli se u Hrabství Donegal očekávalo, že bude většina hlasovat 'ne'[91], tak se zařadilo mezi ostatní hrabství, kde měla ústavní změna většinovou podporu. Pouze v Hrabství Roscommon byl počet hlasujících "pro" přehlasován těsnou většinou 33 hlasujících "proti", čímž se stalo jediným volebním obvodem, kde většina hlasovala proti.

Celonárodní výsledky byly následující:[3][92]

Čtyřiatřicátý návrh novely irské ústavy (manželská rovnost) 2015

[editovat | editovat zdroj]
Volba Hlasovalo %
AnoAno Ano 1 201 607 62,07
NeNe Ne 734 300 37,93
Platné hlasy 1 935 907 99,29
Neplatné hlasy 13 818 0,71
Celkový počet hlasů 1 949 725 100
Registrovaná volební účast Text buňky Text buňky
Irské manželské referendum podle hrabství. Poměr platných kladných hlasů:
     72.5%–75%
     70%–72.49%
     67.5%–69.99%
     65%–67.49%
     62.5%–64.99%
     60%–62.49%
     57.5%–59.99%
     55%–57.49%
     52.5%–54.99%
     50%–52.49%
     48.58%
Výsledky podle hrabství[3][93]
Hrabství Voliči Účast Účast (%) Ano Ano (%) Ne Ne (%) Z toho neplatných
Carlow–Kilkenny 104,735 68,531 65.43 38,166 56.24 29,697 43.76 668
Cavan–Monaghan 99,265 56,774 57.19 28,494 50.65 27,763 49.35 517
Clare 81,809 48,627 59.44 28,137 58.27 20,154 41.73 336
Cork East 81,534 49,532 60.90 30,383 61.70 18,845 38.30 304
Cork North-Central 75,263 45,059 59.87 28,479 63.77 16,182 36.23 398
Cork North-West 62,118 38,997 62.80 22,388 57.90 16,298 42.10 311
Cork South-Central 92,422 59,018 63.86 38,591 65.78 20,072 34.22 355
Cork South-West 59,813 37,107 61.70 20,627 56.00 16,225 44.00 255
Donegal North-East 59,721 30,723 51.44 16,040 52.46 14,492 47.54 191
Donegal South-West 62,171 32,051 51.98 15,907 50.05 15,874 49.95 270
Dublin Central 57,193 33,163 57.98 23,861 72.37 9,108 27.63 191
Dublin Mid-West 67,091 42,528 63.39 29,984 70.93 12,291 29.07 253
Dublin North 72,523 47,743 65.83 34,494 72.61 13,009 27.39 240
Dublin North-Central 53,785 37,032 68.85 25,382 68.95 11,431 31.05 219
Dublin North-East 59,549 39,526 66.38 26,222 66.70 13,090 33.30 214
Dublin North-West 50,943 30,133 59.64 20,919 70.36 8,814 29.64 400
Dublin South 103,969 70,543 69.24 49,109 69.90 21,150 30.10 284
Dublin South-Central 80,406 48,690 60.56 34,988 72.28 13,418 27.72 284
Dublin South-East 59,376 34,452 58.02 25,655 74.91 8,594 25.09 203
Dublin South-West 71,232 45,169 63.41 32,010 71.27 12,901 28.73 258
Dublin West 65,643 42,250 64.36 29,690 70.62 12,350 29.38 210
Dún Laoghaire – Rathdown 80,176 53,762 67.05 38,284 71.62 15,168 28.38 310
Galway East 85,900 48,110 56.01 25,389 53.28 22,265 46.72 456
Galway West 95,180 52,521 55.18 32,037 61.50 20,053 38.50 431
Kerry North–West Limerick 62,523 35,769 57.21 19,678 55.45 15,808 44.55 283
Kerry South 57,524 33,476 58.19 18,357 55.31 14,831 44.69 288
Kildare North 79,014 49,029 62.05 33,960 69.67 14,782 30.33 287
Kildare South 60,384 35,272 58.41 23,199 66.17 11,861 33.83 212
Laois–Offaly 108,436 63,297 58.37 35,685 56.81 27,135 43.19 477
Limerick 64,100 37,504 58.51 20,322 54.75 16,797 45.25 385
Limerick City 61,421 38,881 63.30 24,789 64.15 13,855 35.85 237
Longford–Westmeath 87,425 47,879 54.77 25,445 53.60 22,025 46.40 409
Louth 102,561 61,450 59.92 38,758 63.46 22,313 36.54 379
Mayo 97,296 55,929 57.48 28,801 52.02 26,566 47.98 562
Meath East 64,956 38,767 59.68 24,525 63.62 14,025 36.38 217
Meath West 63,649 35,821 56.28 21,374 60.10 14,189 39.90 258
Roscommon–South Leitrim 59,392 36,522 61.49 17,615 48.58 18,644 51.42 263
Sligo–North Leitrim 62,031 35,842 57.78 19,043 53.57 16,502 46.43 297
Tipperary North 62,233 40,725 62.50 22,077 54.68 18,298 45.32 350
Tipperary South 56,060 34,539 59.30 19,203 54.69 15,012 45.31 324
Waterford 79,669 47,297 59.37 28,313 60.33 18,620 39.67 364
Wexford 111,474 64,450 57.82 40,692 63.59 23,298 36.41 460
Wicklow 94,275 64,830 68.77 44,059 68.37 20,382 31.63 387
Celkem 3,206,151 1,949,725 60.52 1,201,607 62.07 734,300 37.93 13,818

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Domácí

[editovat | editovat zdroj]

Sídlo irské vlády Dublin Castle, kde byl výsledek referenda oficiálně oznámen, se otevřelo veřejnosti s obvyklým limitovaným počtem počtem účastníků 2000. Karnevalová atmosféra převládala i několik dní poté, co předčasné výsledky ukazovaly výsledek "ANO". Oslavy a pouliční párty se konaly na několika místech napříč celým Irskem, včetně klubů v dublinské gay čtvrti Pantibar, The George a Dublin Castlu.[94]

Dnešním dnem, kdy jsme většina volili "ano" jsme konečně ukázali pravdou tvář irského lidu – velkorysost, soucitnost, odvážnost a radostnost. Referendum bylo o inkluzivitě a rovnosti, o lásce a doživotním závazku zakotvených ústavou. Lidé promluvili. Řekli ano. Irsko – děkuji Ti," takto zareagoval na výsledek taoiseach Enda Kenny.[95]

Tanáiste Joan Burtonová označila Irsko duhovou zemí a řekla: "Irsko, které je světoznámá jako země duhy a pohádkářů, dnešním dnem přepisuje dějiny. Jeho lid našel odvahu se dát dohromady a zasit ránu diskriminaci tím, že rozšířil právo na manželství na všechny své občany." Ministr zdravotnictví Leo Varadkar se vyjádřil takto: „Pro Irsko je dnešní den historickým mezníkem, jelikož jsme první zemí na světě, která má manželskou rovnost nejen garantovanou v ústavě, ale i podpořenou lidovým hlasováním. Tímto se v očích zbytku světa stáváme baštou rovnosti a svobody. Irové na sebe můžou být hrdí.“[95]

Irové mají ve své DNA něco, co je reaguje na nerovnost. Každopádně tady potvrdili něco, co historicky neakceptovali, a já věřím, že hlasování bylo ku prospěchu naší země při vytváření inkluzivní a rovnostářské společnosti," takhle zareagoval na výsledek Micheál Martin, předseda strany Fianna Fáil a předseda stínové vlády (přesto podporovatel hlasování "ano" zrovna tak jako téměř celá Kennyho vláda i parlamentní opozice v Dáil Éireannu).[96] Nicméně senátorka Averil Powerová po výsledku odešla ze strany Fianna Fáil s tím, že většina jejích členů i senátorů se odmítala tak aktivně podílet na kampani za hlasování pro, a že celá ta kampaň byla postavená na cynismu a zbabělosti.[97][98]

Gerry Adams, předseda Sinn Féin řekl: "Dostáváme se do nové éry rovnosti, a proto se tento den se stává pro Irsko významným."[95]

Senátor, gay veterán a aktivista za občanská práva David Norris, byl jednou z klíčových figur v boji za dekriminalizaci homosexuality řekl: "Sice trochu s opožděním, ale přesto mě to potěšilo. Jak už jsem jednou řekl. Strávil jsem tolik času na stavbě pomyslné lodi, že jsem zapomněl myslet na sebe. Nyní je to celé dokončené a já se konečně můžu s potěšením dívat na to, jak se vydává na širé moře."[99]

Katherine Zapponeová, první otevřeně lesbická členka Oireachtasu, se znovu provdala za svojí manželku na palubě letadla.[100]

Diarmuid Martin, římskokatolický dublinský arcibiskup, řekl pro RTÉ, že církev odnepaměti musí respektovat skutečnost. Je mi potěšením sledovat, jak se dnes gayové a lesby cítí. To, co cítí, je něčím, co obohacuje jejich životní styl, což já považuji za sociální revoluci. Ptám se sám sebe, jak mohla tak drtivá většina mladých lidí hlasujících pro studovat 12 let na katolických školách. Podle mého názoru se jedná o velkou výzvu, s níž by se měla církev umět vypořádat. Toť je má zpráva pro ní," řekl Martin.[101]

Irská církev vydala prohlášení s následujícím obsahem: "Definici manželství jako svazku muže a ženy neprolomí ani výsledek tohoto referenda. Arcibiskupové a biskupové jsou povoláni k zachovávání veřejné velkorysosti, a to jak těch pro něž výsledek referenda znamená triumf, tak i těch, pro něž znamená katastrofu."[102][103]

Irská presbyteriánská církev řekla: "Cítíme hluboké zklamání a smutek nad tím, že naše ústava přestává reflektovat historický křesťanský pohled na manželství, jakožto jedinečného svazku jednoho muže a jedné ženy.[104]

Zahraniční

[editovat | editovat zdroj]
  • Spojené národy - Generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který si vyzvedával v irském Tipperary Cenu míru, nazval výsledek referenda mimořádným historickým mezníkem a řekl: "Výsledek vysílá důležitou zprávu do světa: Všichni lidé jsou oprávněni užívat svých lidských práv bez ohledu na to, kým jsou a koho milují.[105]
  • Austrálie Austrálie – Australští aktivisté za manželskou rovnost vyjádřili naději, že výsledek irského referenda bude mít pozitivní vliv na diskusi o manželské rovnosti v Austrálii. Australský vůdce opozice Bill Shorten se zeptal: "Když Irové hlasovali pro manželskou rovnost, je nutné si položit otázku, proč s tím má premiér Tony Abbott problém? Nicméně oba se nakonec shodli na tom, že by tuto otázku měl řešit spíš federální parlament, než lid.[106]
  • Kanada Kanada – Polická scéna v Kanadě, která legalizovala stejnopohlavní manželství v r. 2005, výsledek uvítala a pogratulovala Irům; včetně ontarijské premiérky Kathleen Wynneové, první otevřeně homosexuální političky v Kanadě a federálního vůdce opozice Toma Mulcaira.[107]
  • Německo Německo – Německé opoziční strany vyzvaly spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou a její vládní koalici, aby zvážily legalizaci stejnopohlavního manželství. Katrin Göring-Eckardtová, spolu-předsedkyně Zelených ve Spolkovém sněmu řekla: "Už je čas, Frau Merkel", irské hlasování vyslalo velký signál, že stejná lásku zaslouží stejný respekt. Jsem přesvědčená, že jej Německo hodlá brzy následovat. Jens Spahn, římský katolík, a první otevřeně homosexuální člen vládnoucí strany Angely Merkelové CDU řekl: "To, co katoličtí Irové udělají, můžeme udělat i my."[108]
  • Itálie Itálie – Italský premiér Matteo Renzi byl citován deníkem La Repubblica s uvedením, že debatu na téma registrovaného partnerství v Itálii by mohlo irské referendum oživit. Předseda Demokratické strany Roberto Speranza a předsedkyně Poslanecké sněmovny Laura Boldrini Irsku žehnali a vyzvali Itálii, aby jej následovala.[109]
  • Spojené království Spojené království – Britský premiér David Cameron se k referendu na svých webových stránkách vyjádřil takto: "Srdečně blahopřeji irskému lidu, který si dnes sám dobrovolně odhlasoval stejnopohlavní manželství. Je to již rok od té doby, co jsme se rozhodli i my přijmout zákon o stejnopohlavních občanských sňatcích a vyslat jasnou zprávu - jste si rovni bez ohledu na to, zda jste jiní či homosexuálové."[110] Výsledek referenda se setkal s podporou i u dalších politiků napříč celým spektrem [111], včetně členů Dolní sněmovny Spojeného království za Konzervativní stranu, Skotskou národní stranu, Plaid Cymru, Sociálně demokratickou a pracovní stranu a Labouristickou stranu.[112] Několik málo komentářů od osobností jako je Saeed Kamali Dehghan a Ronan Marron argumentovalo, že získání většiny v referendu pro získání či odepření základních práv menšiny je z principu špatné, a že se může stát nebezpečným precedentem pro méně vstřícné země.[113][114] Na to zase reagoval Michael Angland se slovy, že 'taková konverzace s národem' je mnohem účinnějším prostředkem boje s předsudky, než 'zákony vynucené parlamentní cestou'.[115]
    • Severní Irsko Severní Irsko – Severoirský vicepremiér Martin McGuinness požadoval vypsání podobného referenda i v Severním Irsku.[116] Politici z několika stran jako je Alianční strana Severního Irska a Sociálně demokratické a pracovní strany výsledek rovněž ocenily.[117] V den, kdy byl výsledek oznámen, se severoirská pobočka Amnesty International rozhodla uspořádat v Belfastu pochod na den 13. června s požadavkem legalizace stejnopohlavního manželství na Severu. Její programový ředitel nazval Severní Irsko poslední částí britských ostrovů, která ještě plně nezrovnoprávnila homosexuály.[117] Nicméně většina posledních čtyř pokusů o manželství se v severoirském parlamentu setkala pouze s podporou unionistů.[117] Podle Velkopáteční dohody je potřeba většinové podpory napříč celou komunitou jak unionistů, tak i nacionalistů. Asi 30 zákonodárců zaštítilo petici zaslanou mluvčímu Národního shromáždění.
    • Skotsko Skotsko – Skotská premiérka Nicola Sturgeonová napsala na svém twitterovém účtu "Už je to potvrzené. Dobře, Irové!. Vsadím se, že dnes večer budou dublinské hospody a restaurace praskat ve švech. Jak krásná představa. Oslavuj, Irsko."
  • Spojené státy americké USA – Výsledek se setkal s přijetím mnoha Demokratů, včetně viceprezidenta Joe Bidena; kandidátů na amerického prezidenta za Demokratickou stranu, bývalé první dámy, bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové, velvyslankyně USA při OSN a etnické Irky Samanthy Powerové a bývalého prezidentského kandidáta Martina O'Malleyho.[118]
  • Vatikán Vatikán – Vatikánský kardinál státní sekretář Pietro Parolin řekl, že výsledek irského referenda je útokem na lidskou přirozenost, a že je jím hluboce zarmoucen. Církev se k tomu musí postavit odpovídajícím způsobem, a to posílením evangelizace. Podle mého názoru už tady nejde o pouhé bourání křesťanských principů, nýbrž o likvidaci samotné podstaty lidství.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jiná znamená nevím, nerozhodnut nebo zřekl se hlasování
  2. ↑ Jiná znamená nevím, nerozhodnut nebo zřekl se hlasování
  3. ↑ Ze 77 % těch, co jsou pro v tomto výzkumu z ledna 2015 mělo 33/77 několik výhrad ke stejnopohlavnímu manželství a 29/77 k otázce osvojování dětí homosexuálními páry.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thirty-fourth Amendment of the Constitution of Ireland na anglické Wikipedii.

  1. ↑ FITZGERALD, Frances. Thirty-fourth Amendment of the Constitution (Marriage Equality) Bill 2015: Second Stage [online]. 10 March 2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Written Answer No.120: Constitutional Amendments [online]. 28 November 2013 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c NÍ FHLANGHAILE, Ríona. Referendum Act 1994: Constitutional Referendum. Iris Oifigiúil. Dublin: Stationery Office, 26 May 2015, s. 1067–69. Dostupné online. (Irish, English) 
  4. ↑ National Summary Results. www.rte.ie. 23 May 2015. Dostupné online [cit. 23 May 2015]. 
  5. ↑ JOHNSTON, Chris. Ireland becomes first country to legalise same-sex marriage by popular vote - live. www.theguardian.com. 23 May 2015. Dostupné online [cit. 23 May 2015]. 
  6. ↑ Huge Ireland vote for gay marriage. www.bbc.co.uk. 23 May 2015. Dostupné online [cit. 23 May 2015]. 
  7. ↑ Court of Appeal dismisses challenges to referendum. RTÉ.ie. 30 July 2015. Dostupné online [cit. 31 July 2015]. 
  8. ↑ 2015 Legislation [online]. [cit. 2015-08-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Same-sex marriage will be possible from November [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c ARNOLD, Bruce. Uncertainty in wording of ‘marriage equality’ Bill seriously threatens Constitution. The Irish Times. 20 February 2015. Dostupné online [cit. 5 March 2015]. 
  11. ↑ Constitution of Ireland [online]. [cit. 2015-03-10]. S. Article 25.5.4°. Dostupné online. 
  12. ↑ Bill as introduced [online]. Oireachtas, January 2015 [cit. 2015-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-14. 
  13. ↑ ARNOLD, Bruce. Head to head: Why we should vote against the same-sex marriage referendum. The Irish Times. 12 February 2015. Dostupné online [cit. 5 March 2015]. 
  14. ↑ a b c MCGEE, Harry. Experts say constitutional changes should look at subtlety of Irish translation. The Irish Times. 25 February 2015. Dostupné online [cit. 5 March 2015]. 
  15. ↑ Irish version of proposed amendment to allow for gay marriage to be rephrased. www.rte.ie. RTÉ, 10 March 2015. Dostupné online [cit. 10 March 2015]. 
  16. ↑ Thirty-fourth Amendment of the Constitution (Marriage Equality) Bill 2015: Committee and Remaining Stages [online]. Oireachtas, 11 March 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Zappone & Anor -v- Revenue Commissioners & Ors [online]. Courts Service of Ireland [cit. 2015-01-23]. S. [2006] IEHC 404. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-23. 
  18. ↑ Same-sex marriage report submitted to Government by Convention on the Constitution [online]. Constitutional Convention, 2 July 2013 [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-22. 
  19. ↑ Third Report of the Constitutional Convention - Same-Sex Marriage: Statements [online]. 17 December 2013 [cit. 2014-02-03]. S. 35. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21. 
  20. ↑ O'MAHONY, Conor. Is a referendum needed to introduce same-sex marriage?. The Irish Times. 24 March 2014. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  21. ↑ DALY, Eoin. Same-sex marriage doesn't need a referendum [online]. 15 July 2012 [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. 
  22. ↑ MCGEE, Harry. Same-sex marriage referendum wording published. The Irish Times. 22 January 2015. Dostupné online [cit. 23 January 2015]. 
  23. ↑ Thirty-fourth Amendment of the Constitution (Marriage Equality) Bill 2015 [online]. Oireachtas, January 2015 [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ COLLINS, Stephen. Gay adoption law due before same-sex marriage referendum. The Irish Times. 21 January 2015. Dostupné online [cit. 23 January 2015]. 
  25. ↑ Minister Shatter publishes General Scheme of Children and Family Relationships Bill for consultation [online]. Department of Justice and Equality, 30 January 2014 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online. 
  26. ↑ Children and Family Relationships Bill 2015 (Number 14 of 2015) [online]. Oireachtas [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  27. ↑ MINIHAN, Mary. What happens next to the Children and Family Relationships Bill?. The Irish Times. 31 March 2015. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  28. ↑ Legislation Directory: Children and Family Relationships Act 2015 [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Wording of same-sex marriage referendum published. RTÉ.ie. 21 January 2015. Dostupné online [cit. 26 January 2015]. 
  30. ↑ Ireland Sets Date For Same Sex Marriage Vote. news.sky.com. Sky News, 20 February 2015. Dostupné online. 
  31. ↑ Marriage Referendum – Effect of this proposal [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-15. 
  32. ↑ Thirty-fourth Amendment of the Constitution (Marriage Equality) Bill 2015: Report and Final Stages [online]. Oireachtas, 27 March 2015 [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ MURPHY, Catherine. #VoteWithUs Campaign: Politicians [online]. VoteWithUs.org [cit. 2015-03-14]. Dostupné online. 
  34. ↑ Yes Equality [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-28. 
  35. ↑ DUFFY, Rónán. "God’s Plan for Marriage" is being distributed to 1,300 parishes ahead of referendum. TheJournal.ie. 3 December 2014. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  36. ↑ IRISH CATHOLIC BISHOPS’ CONFERENCE. The Meaning of Marriage [online]. December 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  37. ↑ A Yes vote in the referndum will undermine the principle of equality : An evangelical response to the same sex referendum Irish Times.
  38. ↑ "Same Sex Marriage Referendum…. A Cross Denominational Response" Leaflet urging a No Vote - Irish Election Literature [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. 
  39. ↑ Presbyterian Church Favours a No Vote Archivováno 6. 7. 2015 na Wayback Machine. Belfast Telegraph
  40. ↑ HOLLAND, Kitty. Marriage equality referendum groups register as third parties. The Irish Times. 30 April 2015. Dostupné online [cit. 23 May 2015]. 
  41. ↑ a b RYAN, Órla. Same Sex Marriage Church of Ireland. TheJournal.ie. 2 February 2015. Dostupné online [cit. 22 April 2015]. 
  42. ↑ MCGARRY, Patsy. Church of Ireland not to take a stance on same-sex referendum. The Irish Times. 2 February 2015. Dostupné online [cit. 2 February 2015]. 
  43. ↑ Michelle Hennessy. Islamic Centre issues advice to Irish Muslims on same-sex marriage referendum [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. 
  44. ↑ Referendum Petition http://www.rte.ie, 15 April 2015.
  45. ↑ a b c New No vote campaign group formed. RTÉ News. 8 May 2015. Dostupné online [cit. 8 May 2015]. 
  46. ↑ a b Business for Yes Equality [online]. Yes Equality [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-23. 
  47. ↑ a b 'Yes for marriage, yes for business, yes for Ireland'. Silicon Republic. 16 April 2015. Dostupné online [cit. 5 May 2015]. 
  48. ↑ MCINTYRE, Stephen. Yes vote in referendum would be good for Twitter and for Ireland. The Irish Times. 16 April 2015. Dostupné online [cit. 4 May 2015]. 
  49. ↑ Head of IDA: Yes vote good for business. breakingnews.ie. 1 May 2015. Dostupné online [cit. 4 May 2015]. 
  50. ↑ Marriage referendum Yes vote would be in Ireland’s economic interest, says IDA chief. Silicon Republic. 1 May 2015. Dostupné online [cit. 4 May 2015]. 
  51. ↑ Trade Unions for Civil Marriage Equality [online]. 1 May 2015 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-06. 
  52. ↑ MCENROE, Juno. Leo Varadkar and Micheál Martin back GRA decision. Irish Examiner. 1 May 2015. Dostupné online [cit. 8 May 2015]. 
  53. ↑ Mandate says Yes to Marriage Equality [online]. 22 April 2015 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. 
  54. ↑ Liberty Hall meeting hears of marriage equality success in Denmark [online]. 6 May 2015 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  55. ↑ O'BRIEN, Ciara. Same-sex marriage: Tech giant eBay backs Yes vote. The Irish Times. 7 May 2015. Dostupné online [cit. 8 May 2015]. 
  56. ↑ HOLLAND, Kitty. Children's charities call for Yes in same-sex marriage vote. The Irish Times. 29 April 2015. Dostupné online [cit. 3 May 2015]. 
  57. ↑ ISPCC confirms its support for a Yes Vote in the Marriage Equality Referendum [online]. 9 April 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. 
  58. ↑ Let's Make History - Amnesty International [online]. Dostupné online. 
  59. ↑ Amnesty launches Yes campaign for gay marriage vote. www.irishtimes.com. 22 March 2015. Dostupné online [cit. 16 August 2015]. 
  60. ↑ HAND, Lise. Leo Varadkar calls for a Yes Vote in marriage equality referendum. Irish Independent. 5 May 2015. Dostupné online [cit. 8 May 2015]. 
  61. ↑ RIEGEL, Ralph. Sports stars and women's groups back 'Yes' campaign. Irish Independent. 6 May 2015. Dostupné online [cit. 8 May 2015]. 
  62. ↑ GARTLAND, Fiona. Marriage equality is a human right, says Law Society. The Irish Times. 7 May 2015. Dostupné online [cit. 8 May 2015]. 
  63. ↑ About Us Archivováno 31. 10. 2016 na Wayback Machine. Mothers and Fathers matter.
  64. ↑ Mothers and Fathers launch No Referendum campaign Irish Times, 18 April 2015.
  65. ↑ First Families First take up the fight for the no sided by Kathy Sheridan, Irish Times, 1 May 2015.
  66. ↑ List Of Bodies As Approved Bodies For The Purpose Of The Referendums On The Thirty-Fourth And Thirty-Fifth Proposed Amendments Of The Constitution [online]. Dublin: Government of Ireland, 24 April 2015 [cit. 2015-05-05]. S. 753. Dostupné online. 
  67. ↑ Additional List Of Bodies As Approved Bodies For The Purpose Of The Referendums On The Thirty-Fourth And Thirty-Fifth Proposed Amendments Of The Constitution [online]. Dublin: Government of Ireland, 1 May 2015 [cit. 2015-05-05]. S. 786. Dostupné online. 
  68. ↑ Approved Bodies [online]. Referendum Commission, May 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 May 2015. 
  69. ↑ MCMAHON, Aine. Broadcasting Authority of Ireland dismisses over 30 grievances. The Irish Times. 29 October 2015. Dostupné online [cit. 29 October 2015]. 
  70. ↑ Broadcasting Complaint Decisions [online]. Broadcasting Authority of Ireland, October 2015 [cit. 2015-10-29]. S. 78/15, 81/15, 82/15, 40/15, 37/15, 32/15, 36/15, 30/15, 63/15 and 64/15. Dostupné online. 
  71. ↑ Three polls show strong Yes lead getting tighter. Irish Examiner. 17 May 2015. Dostupné online [cit. 17 May 2015]. 
  72. ↑ a b Polls indicate majority Yes vote for marriage referendum. RTÉ News. 17 May 2015. Dostupné online [cit. 17 May 2015]. 
  73. ↑ Same Sex Marriage Referendum Opinion Poll [online]. 17 May 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-23. 
  74. ↑ Sunday Times/Behaviour & Attitudes May 2015 Opinion Poll 1st–11th May, 2015 [online]. 17 May 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online. 
  75. ↑ Yes in free fall but Kenny fights back. Sunday Independent. 17 May 2015. Dostupné online [cit. 17 May 2015]. 
  76. ↑ National Opinion Poll: May 2015 [online]. 17 May 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online. 
  77. ↑ COLLINS, Stephen. Seismic shift needed for No side to carry referendum. The Irish Times. 16 May 2015. Dostupné online [cit. 16 May 2015]. 
  78. ↑ Poll suggests drop in Govt parties support. RTÉ News. 25 April 2015. Dostupné online [cit. 26 April 2015]. 
  79. ↑ Same Sex Marriage Referendum Opinion Poll [online]. 26 April 2015 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  80. ↑ Are we on course for a record referendum turnout?. RTÉ News. 17 April 2015. Dostupné online [cit. 26 April 2015]. 
  81. ↑ a b COLLINS, Stephen. Poll shows same-sex marriage referendum could be close. The Irish Times. 27 March 2015. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  82. ↑ Poll shows reservations on same-sex marriage remain. www.rte.ie. RTÉ, 25 January 2015. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  83. ↑ Opinion Poll [online]. 25 January 2015 [cit. 2015-03-31]. S. 11–13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  84. ↑ a b O'CONNELL, Hugh. First poll finds large majority in favour of same sex marriage. TheJournal.ie. 8 December 2014. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  85. ↑ a b c QUANN, Jack. Ireland will hold same-sex marriage referendum in Spring 2015. Newstalk. 1 July 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  86. ↑ Poll finds strong support for same-sex marriage. www.rte.ie. RTÉ, 20 February 2014. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  87. ↑ a b Same-Sex Marriage Poll [online]. 20 February 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-28. 
  88. ↑ General Election Opinion Poll 7th November 2013 [online]. 7 November 2013 [cit. 2015-05-20]. S. 9–11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-09. 
  89. ↑ BOHAN, Christine. First poll finds large majority in favour of same sex marriage. www.thejournal.ie. 7 November 2013. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. 
  90. ↑ Ó RÍORDÁIN, Aodhán. tweet 602023396373876737 [online]. Twitter.com, 2015-05-23 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. 
  91. ↑ Ireland becomes first country to approve same-sex marriage by popular vote [online]. Irishtimes.com [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. 
  92. ↑ Results received at the Central Count Centre for the referendum on the Thirty-fourth Amendment of the Constitution (Marriage Equality) Bill 2015. [online]. Referendum Commission, May 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-09. 
  93. ↑ Thirty-fourth Amendment of the Constitution (Marriage Equality) Bill 2015 [online]. Referendum Commission, May 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-26. 
  94. ↑ LORD, Miriam. ‘The quiet Yes kept its counsel. They spoke when it mattered’. The Irish Times. 25 May 2015. Dostupné online [cit. 25 May 2015]. 
  95. ↑ a b c Political reaction to marriage referendum [online]. UTV Media, 24 May 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. 
  96. ↑ Minister Alan Kelly speaks of close gay friend who died, wears his tie as tribute. Irish Independent. May 23, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 
  97. ↑ BARDON, Sarah. Fianna Fáil's Averil Power to leave party. The Irish Times. 25 May 2015. Dostupné online [cit. 25 May 2015]. 
  98. ↑ LORD, Miriam. It's no surprise that Averil Power has resigned from Fianna Fáil. Irish Times. 26 May 2015. Dostupné online [cit. 26 May 2015]. 
  99. ↑ CONNOLLY, Shaun. Marriage Referendum: ‘We’ve changed what it means to grow up LGBT’. Irish Examiner. 25 May 2015. Dostupné online [cit. 25 May 2015]. 
  100. ↑ Referendum 2015 Live: Ireland on course for same-sex marriage [online]. Dostupné online. 
  101. ↑ Church in Ireland needs 'reality check' after gay marriage vote [online]. 23 May 2015. Dostupné online. 
  102. ↑ Catholic Church needs to do a reality check – Archbishop [online]. 23 May 2015. Dostupné online. 
  103. ↑ A Statement from the Archbishops and Bishops of the Church of Ireland Following the Result of the Marriage Referendum (RoI) [online]. 23 May 2015. Dostupné online. 
  104. ↑ Statement by the Presbyterian Church in Ireland on the Marriage Referendum result [online]. 23 May 2015 [cit. 2017-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-24. 
  105. ↑ Ban Ki-moon praises 'truly historic' referendum result. www.rte.ie. RTÉ News, 24 May 2015. Dostupné online [cit. 25 May 2015]. 
  106. ↑ Gay marriage referendum in Australia dismissed by Tony Abbott, Bill Shorten as Ireland votes for change. www.abc.net.au. ABC News, Australia, May 24, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 
  107. ↑ Ireland same-sex marriage referendum: 'Yes' wins. CBC News. May 23, 2015. Dostupné online [cit. March 7, 2016]. 
  108. ↑ Derek Scally. Angela Merkel urged to follow Ireland's lead on same-sex marriage. Irish Times. May 24, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 
  109. ↑ BEI, Francesco. Renzi: "Approviamo subito le unioni civili". La Repubblica. 24 May 2015. Dostupné online [cit. 31 May 2015]. 
  110. ↑ PM statement: Ireland vote to legalise same-sex marriage - Press releases [online]. GOV.UK, 2015-05-23 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. 
  111. ↑ David Cameron congratulates Ireland on victory for same-sex marriage · PinkNews [online]. Pinknews.co.uk [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. 
  112. ↑ http://www.parliament.uk/edm/2015-16/53
  113. ↑ Saeed Kamali Dehghan. A referendum is not the way to go when it comes to gay rights or minority issues. The Guardian. May 22, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 
  114. ↑ Ronan Marron. On the Irish Referendum: The majority cannot vote on minority rights. getrealcambridge.com. Get Real, Cambridge University LGBT Magazine, March 18, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 
  115. ↑ Michael Angland. On the Irish Referendum: ‘Yes’ for a national conversation. getrealcambridge.com. Get Real, Cambridge University LGBT Magazine, March 3, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 
  116. ↑ Pressure mounts for gay marriage in NI [online]. Utv.ie [cit. 2015-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. 
  117. ↑ a b c Amanda Ferguson. Same-sex marriage: Northern Ireland ‘last bastion of discrimination’ says Amnesty. Irish Times. May 24, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 
  118. ↑ Simon Carswell. US politicians pay tribute to Ireland's vote on same-sex marriage. Irish Times. May 24, 2015. Dostupné online [cit. May 25, 2015]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Referendum Act, 1994 [online]. [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • Draft of General Scheme of Marriage Bill 2015 [online]. Ministerstvo spravedlnosti a rovných příležitostí, 9 March 2015 [cit. 2015-07-26]. Dostupné online. 
  • Thirty-fourth Amendment of the Constitution (Marriage Equality) Act 2015 [online]. 29 August 2015 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  • DENHAM, Susan; HARDIMAN, Adrian; O'DONNELL, Donal. Walshe -v- Ireland The Attorney General The Referendum Returning Officer and The Referendum Commission [online]. Ireland: Courts Service, 16 September 2015 [cit. 2015-11-06]. S. [2015] IESCDET 37. Dostupné online. 
  • DENHAM, Susan; HARDIMAN, Adrian; O'DONNELL, Donal. Lyons -v- Ireland The Attorney General and Ríona Ní Fhlanghaile Referendum Returning Officer [online]. Ireland: Courts Service, 16 September 2015 [cit. 2015-11-06]. S. [2015] IESCDET 38. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Jiná manželská referenda v Evropě

[editovat | editovat zdroj]

Předcházející referenda o stejnopohlavních sňatcích v amerických státech

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Práva LGBT+ lidí
obecně
konkrétně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čtyřiatřicátý_dodatek_irské_ústavy_(manželská_rovnost),_2015&oldid=23607330“