Černovice (okres Pelhřimov)
Černovice | |
---|---|
Náměstí v Černovicích s kostelem Povýšení svatého Kříže | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Kamenice nad Lipou |
Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
Okres | Pelhřimov |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′22″ s. š., 14°57′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 778 (2024)[1] |
Rozloha | 36,52 km²[2] |
Nadmořská výška | 594 m n. m. |
PSČ | 394 70, 394 94 |
Počet domů | 813 (2021)[3] |
Počet částí obce | 9 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 11 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Mariánské náměstí 718 Černovice 394 94 Černovice posta@mestocernovice.cz |
Starosta | Bc. Jan Brožek |
Oficiální web: www | |
Černovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 547760 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černovice (německy Tschernowitz) jsou město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Katastrální území stejnojmenné části se jmenuje Černovice u Tábora (toto jméno také nese místní železniční stanice). Leží na pomezí současného kraje Vysočina a kraje Jihočeského. Sousedními obcemi sídla jsou Těmice, Vlčeves, Lidmaň, Křeč, Mnich, Obrataň, Bohdalín a Hojovice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Městečko bylo založeno na důležité křižovatce cest pravděpodobně v 1. polovině 14. století. Patřilo k hradu Choustníku a bylo součástí rožmberského panství. Za husitských válek bylo několikrát zpustošeno. Roku 1597 koupila Černovice Magdalena Malovcova z Lisova a připojila je ke Kamenici nad Lipou. Samostatné černovické panství pak vytvořil roku 1641 Martin Jindřich Paradis z Eschaide.
Z dalších majitelů byli pro město významní Kinští ze Vchynic, Šternberkové (kteří Černovice dočasně připojili k panství Žirovnice) a Schönburgové. Během své existence byly Černovice mnohokrát postiženy požáry – jen v období 1611–1857 shořelo při velkých požárech nejméně 350 domů.[4][5]
Poprvé zmiňovány jako město jsou Černovice již roku 1586.[5] Oficiální status města získaly v roce 1991.[6]
V letech 2006–2010 zde působil jako starosta Ladislav Novotný, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Brožek.[4]
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Černovice
- Benešov
- Dobešov
- Panské Mlýny
- Rytov
- Střítež
- Svatava
- Vackov
- Vlkosovice
Školství
[editovat | editovat zdroj]- Základní škola a Mateřská škola Černovice
- Základní škola speciální a Praktická škola Černovice
- Odborné učiliště a Praktická škola, Černovice
- Výchovný ústav, středisko výchovné péče, střední škola a školní jídelna, Černovice
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Černovicemi vede úzkorozchodná železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Černovice
- Socha svatého Jana Nepomuckého u zámku
- Kostel Povýšení svatého Kříže se zvonicí
- Mariánský sloup u kostela
- Sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava u kostela
- Bývalá synagoga
- Židovský hřbitov ze 17. století s asi 300 náhrobky
Mariánské náměstí
[editovat | editovat zdroj]Centrem města je Mariánské náměstí, kde uprostřed stojí kostel, zvonice, stará radnice (později kino) a sloup se sochou Madony, podle níž dostalo náměstí jméno. Na náměstí se konávaly významné jarmarky a dobytčí trhy. Z domů na náměstí stojí dále za zmínku fara a bývalá měšťanská škola, zachovala se zde také kamenná vážní budka z roku 1924. Náměstí prošlo v letech 2019–20 rozsáhlou rekonstrukcí, na jejímž konci byl mariánský sloup umístěn v nové kašně uprostřed náměstí.
Do dlažby náměstí byl umístěn model Sluneční soustavy, jednotlivé plakety se symboly planet jsou umístěny v poměrné vzdálenosti od Slunce. Na náměstí se tak nachází pouze vnitřní planety po Mars, včetně plakety pro planetku (6802) Černovice, další planety jsou umístěny v okolí města.
V blízkosti náměstí bývala malá židovská čtvrť se synagogou. V dolní části města stojí klasicistní zámek, dnes Diagnostický ústav.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vojtěch Bělohrobský (1839–1869), spisovatel
- Marta Kottová (1929–2017), aktivistka
- Miloš Tichý (* 1966), astronom
- Ferdinand Vodička (1895–1953), hudebník
- Rudolf Schönbach (1906–1955) podnikatel
- Jiří Turek (1942), spisovatel
- Marie Schäferová-Holešovská (1891–1975), spisovatelka
- Jan Černovický (1569–1633), přezdívaný Czernovicius Sequenides, básník, měšťan a radní Starého města Pražského.
Partnerské obce
[editovat | editovat zdroj]Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Astronom Miloš Tichý, který zde vyrůstal, pojmenoval jménem města planetku (6802) Černovice, kterou objevil 24. října 1995.
Na nově zrekonstruovaném Mariánském náměstí se bude nacházet model Sluneční soustavy v měřítku 1:2784000000. Přímo na ose náměstí je Slunce, vnitřní planety a mírně mimo osu právě planetka Černovice. Dále od centra se na ose nachází Jupiter. Na území obce je ještě Saturn u školy a Uran u Dobešova.
V obci se nachází kavárna Budík s velkou sbírkou budíků.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mariánské náměstí
-
Zvonice u kostela Povýšení svatého Kříže
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
-
Náhrobky na židovském hřbitově
-
Místní rodák Jan Černovický
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Město Černovice. www.mestocernovice.cz [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-29.
- ↑ a b Vysočina - Černovice. www.mistopis.eu [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Černovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Černovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky