Přeskočit na obsah

Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny
中国共产党中央军事委员会
Budova 1. října, sídlo Ústřední vojenské komise a ministerstva národní obrany ČLR
Budova 1. října, sídlo Ústřední vojenské komise a ministerstva národní obrany ČLR
Vznik28. září 1954
SídloBudova 1. října, Chaj-tien, Peking
PředsedaSi Ťin-pching
MístopředsedovéČang Jou-sia
Che Wej-tung
ČlenovéLiou Čen-li
Miao Chua
Čang Šeng-min
Mateřská organizaceÚstřední výbor Komunistické strany Číny
Oficiální webeng.chinamil.com.cn/CMC
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang ťün-š’ wej-jüan-chuej, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Jūnshì Wěiyuánhuì, znaky 中国共产党中央军事委员会) je skupinou cca 5 až 10 členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která je pověřena řízením ozbrojených sil komunistické Číny, především Čínské lidové osvobozenecké armády. Od roku 1983 existuje paralelní Ústřední vojenská komise Čínské lidové republiky, složená ze stejných osob, která je ústavou stanoveným nejvyšším státním orgánem v čele ozbrojených sil země.

Ústřední vojenskou komisi KS Číny volí ústřední výbor strany, Ústřední vojenskou komisi ČLR volí Všečínské shromáždění lidových zástupců. Komise se zodpovídají ústřednímu výboru, resp. všečínskému shromáždění. Prakticky obě komise pracují jako jeden celek, řídící ozbrojené síly.

Komise se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsedou komise je zpravidla vůdce KS Číny, od roku 1989 je to generální tajemník strany. Mezi místopředsedy a členy komise bývá předpokládaný nástupce generálního tajemníka, ministr obrany, náčelník generálního štábu a další vysocí představitelé ozbrojených sil.

V čínském názvu komise, Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang ťün-š’ wej-jüan-chuej, „Ústřední (čung-jang) vojenská (ťün-š’) komise (wej-jüan-chuej) Komunistické strany Číny (Čung-kuo kung-čchan-tang)“ je čung-jang zkratkou pro ústřední výbor (čung-jang wej-jüan-chuej) a přesný překlad tedy je Vojenský výbor ústředního [výboru] Komunistické strany Číny;[1] v českojazyčném prostředí se používá častěji „Ústřední vojenská komise“ než „Vojenská komise ústředního výboru“.[pozn. 1]

Poprvé byl v rámci Komunistické strany Číny zřízen ústřední stranický orgán k řízení vojenských záležitostí v prosinci 1925, jako vojenské oddělení ústředního výboru KS Číny. Po vzniku čínské Rudé armády v letech 1927/28 se vojenské oddělení soustředilo na její výstavbu a organizaci. Pod názvem Ústřední vojenská komise KS Číny existovala od ledna 1929, v lednu 1931 se opět načas vrátilo vojenské oddělení. Od listopadu 1931 do srpna 1937 existovala paralelní Ústřední revoluční vojenská komise Čínské sovětské republiky v čele s Ču Tem, resp. Mao Ce-tungem (od prosince 1936), současně v listopadu 1935 – prosinci 1936 fungovala Ústřední revoluční vojenská komise pro severozápad Čínské sovětské republiky vedená Mao Ce-tungem.

V srpnu 1937 po další reorganizaci se řízení čínské Rudé armády soustředilo do rukou Ústřední revoluční vojenské komise KS Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang ke-ming ťün-š’ wej-jüan-chuej, pchin-jinem Zhōnggòng Gòng​chǎn​dǎng Zhōng​yāng Gémìng Jūnshì Wěiyuánhuì, znaky 中国共产党中央革命军事委员会). Se vznikem Čínské lidové republiky byla roku 1949 zrušena a nahrazena státní Lidovou revoluční vojenskou radou Ústřední lidové vlády. V rámci přijetí ústavy ČLR a následné reorganizaci byla roku 1954 byla Lidová revoluční vojenská rada nahrazena Státním výborem obrany Čínské lidové republiky a současně byla obnovena stranická Ústřední vojenská komise. Po zrušení Státního výboru obrany v souvislosti s přijetím nové ústavy roku 1975 zůstalo řízení ozbrojených síl na stranické komisi. K poslední reorganizaci došlo roku 1983 (opět v souvislosti s přijetím nové ústavy), kdy vznikla státní Ústřední vojenská komise, nicméně pouze jako paralela komise stranické.

V dobách občanské války stál v čele komise vždy některý ze členů vedení strany; v letech 1937–1949 a 1954–1976 ji předsedal Mao Ce-tung, poté jeho nástupce na místě předsedy strany Chua Kuo-feng. V letech 1981–1989 komisi vedl Teng Siao-pching a poté vždy generální tajemník strany, a sice Ťiang Ce-min, od roku 2004 Chu Ťin-tchao (generální tajemník od roku 2002, nicméně k výměně na postu předsedy komise došlo až po dvou letech) a od roku 2012 Si Ťin-pching.

Složení komise

[editovat | editovat zdroj]

Ústřední vojenská komise KS Číny zvolená ústředním výborem po XX. sjezdu v říjnu 2022:

Hodnost Jméno Rok
narození
Další úřady a funkce Poznámky
Český přepis Znaky stranické státní
Předseda
Si Ťin-pching 习近平 1953 generální tajemník ÚV KS Číny prezident
Místopředsedové
generálplukovník Čang Jou-sia 张又侠 1950 člen politbyra ÚV KS Číny
generálplukovník Che Wej-tung 何卫东 1957 člen politbyra ÚV KS Číny
Členové
generálplukovník Liou Čen-li 刘振立 1964 člen ÚV KS Číny náčelník spojeného štábu Ústřední vojenské komise
generálplukovník Miao Chua 苗华 1955 člen ÚV KS Číny náčelník politické správy Ústřední vojenské komise
generálplukovník Čang Šeng-min 张升民 1958 zástupce tajemníka Ústřední komise pro kontrolu disciplíny KS Číny, člen ÚV KS Číny tajemník komise pro kontrolu disciplíny Ústřední vojenské komise
Bývalí členové
generálplukovník Li Šang-fu 李尚福 1958 člen ÚV KS Číny státní poradce a ministr obrany (do 24. 10. 2023) odvolán 24. 10. 2023

Historické složení

[editovat | editovat zdroj]
  • Vojenské oddělení ústředního výboru KS Číny (od prosince 1925):
  • Vojenské oddělení ústředního výboru KS Číny (od ledna 1931):
    • předseda – Čou En-laj (do června 1931), Li Fu-čchun (červen 1931 – leden 1932), Wu Chu-ťing (od ledna 1932)

Od listopadu 1931 do srpna 1937 existovala paralelní Ústřední revoluční vojenská komise Čínské sovětské republiky v čele s Ču Tem (do prosince 1936) a Mao Ce-tungem (od prosince 1936). V listopadu 1935 – prosinci 1936 fungovala Ústřední revoluční vojenská komise pro severozápad Čínské sovětské republiky v čele s Mao Ce-tungem.

  1. Některé českojazyčné zdroje váhají, např. překladatel Fairbankových Dějin Číny použil termín „Ústřední vojenská komise (ÚV)“ na stranách 578–579 a 793, ale „Komise pro vojenské záležitosti ÚV“ na sousedních stranách 792 a 794.[2] V angličtině, včetně čínských oficiálních médií, se používá prakticky pouze první varianta, Central military commission.
  2. Pod vedením Pcheng Te-chuaje rutinní záležitosti vyřizoval generální sekretář komise Chuang Kche-čcheng a jeho zástupce Siao Siang-žung, vedoucí úřadu komise.
  3. Zástupci generálního sekretáře pod jeho vedením vyřizovali běžné záležitosti.
  4. a b Zvolen na sedmém zasedání ústředního výboru, které se proběhlo 1. až 4. listopadu 2012, několik dní před zahájením XVIII. sjezdu KS Číny (8. listopadu 2012).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Central Military Commission (China) na anglické Wikipedii.

  1. ALLEN, Kenneth. Introduction to the PLA's Administrative and Operational Structure. In: MULVENON, James C.; YANG, Andrew N. D. The People's Liberation Army as Organization: Reference Volume V1.0. Arlington, VA: Rand, 2002. S. 1–44, na s. 2. (anglicky)
  2. FAIRBANK, John. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. (Dějiny států). ISBN 80-7106-249-9. S. 578–579 a 792–794. 
  3. a b c d e LI, Nan. The Central Military Commission and Military Policy in China. In: MULVENON, James C.; YANG, Andrew N. D. The People's Liberation Army as Organisation. Reference Volume v1.0. Santa Monica, CA: RAND, 2002. [Dále jen Li]. ISBN 0-8330-3303-4. S. 45–94, na s. 59. (anglicky)
  4. Li, s. 67.
  5. a b c TEIWES, Frederick C.; SUN, Warren. The end of the Maoist era : Chinese politics during the twilight of the Cultural Revolution, 1972–1976. Armonk, New York: M.E.Sharpe, 2007. ISBN 978-0-7656-1096-6. S. 37. (anglicky) [Dále jen Teiwes, Sun]. 
  6. Teiwes, Sun, s. 295 a 548.