Diskuse s wikipedistou:Don Pedro

Starší diskuse: Archiv01 Archiv02

Zábělá

Ahoj, díky za komenty k heslu Zábělá. Pokud se na to autor nepodívá sám, tak se na to kouknu já ca po 13. lednu, kdy mají studenti deadline pro dopracování hesel. Nechci jim do toho do té doby příliš zasahovat a řešit za ně nedodělky, které by zvládli vyřešit sami :) S pozdravem --Chmee2 9. 1. 2012, 16:11 (UTC)

Jasně, na rozdíl od toho Velkého Tisého, kde žádné velké problémy nejsou, tady toho je dost, ale nebude to problém opravit, Když tak něco pak také udělám. Každopádně, aby to mohl být dobrý článek, je třeba na tom zapracovat.--Don Pedro 9. 1. 2012, 16:16 (UTC)

PS: Koukal jsem, že jsi včera pročítal všechna ta hesla po studentech. Chci se tě optat, nepotkal si tam některé, které by mělo na status dobrého článku? Já jak jsem ty hesla editoval a četl několikrát, tak asi nemám patřičný odstup a pár bych to udělil. Nicméně, rád bych znal případně další názor někoho, kdo je četl :) Pokud tam žádné nenajdeš, tak můj dotaz ignoruj. Díky a jsem s pozdravem --Chmee2 15. 1. 2012, 17:38 (UTC)

Já myslím, že by se takvé články mezi tím našly, ale chtělo by to recenzi. Myslím si, že dávat status dobrý článek bez recenze je chyba. Třeba ta Zábělá na dobrý článek nemá, dokud se tam neodstraní některé nepřesnosti. To už tam jsou lepší články. Třeba si myslím, že ty Jizerskohorské bučiny by šly dotáhnotu na dobrý článek, stačilo by doladit pár detailů. Nejlepší by bylo, kdybys ty, co na to mají dal na žádost o recenzi a tam už se to pak dotáhne do finále.

Právě proto se tě ptám, které to dle tebe jsou :) --Chmee2 15. 1. 2012, 18:00 (UTC)

Já myslím, že když se doladí detaily, tak by jich mohlo být víc. Pro začátek bych třeba viděl Jizerskohorské bučiny a Přísná přírodní rezervace Kevo. Ať toho nemáme moc, až se doladí, tak můžeme pokračovat dál. Pak tady máme tu Zábělou, která se taky musí dodělat, jinak to je na odebrání. Ty studenti už s tím dělat nebudou? Pokud ne, tak už to vlatně může dodělat kdokoliv podle uvážení.--Don Pedro 15. 1. 2012, 18:09 (UTC)

Studenti už s tím pracovat nijak nemusí, nyní záleží čistě jen na nich. Už jim doběhl deadline a zápočty jsou rozdány. Jinak dám si tedy do plánu tu trojici hesel. V blízké budoucnosti na ně kouknu. S pozdravem --Chmee2 15. 1. 2012, 21:39 (UTC)

Vyznamenání

vyznamenání za články o rostlinách

Ahoj, tímto ti uděluji další, ale pořád zasloužené, vyznamenání za články o rostlinách:) Ať máš elán na ty smrky a ostřice. S pozdravem --Bodlina 17. 1. 2012, 09:29 (UTC)

Velice rád se k tomu připisuji. Díky za všechnu práci, kterou tady na této tématice odvádíš a za veškerou pomoc, kterou ostatním poskytuješ! --Chmee2 17. 1. 2012, 09:33 (UTC)

Díky moc. Budu se snažit pokračovat, teď v zimě je čas, V létě to bude s časem horší.--Don Pedro 17. 1. 2012, 10:27 (UTC)

☺☼

S radostí konstatuji, že Tě čekání na spoj domů po srazu nezkrušilo a že statně dál pokračuješ v práci na wiki. Tak se k předchozí gratulaci připojuji s ústní kytičkou za odvahu pro nejvzdálenějšího účastníka srazu.--Feťour 20. 1. 2012, 11:09 (UTC)

Díky Feťoure. Cestu jsem přežil v pohodě, nicméně byla to cesta dlouhá, v mapách neznačená, s pestrými veskzrze příjemnými zážitky. Ale co bylo, to bylo, nyní budu pokračovat v práci, dokud je čas a možnost.--Don Pedro 20. 1. 2012, 11:45 (UTC)

Wikisraz

Ahoj, v v pondělí bude zase wikisraz, jestli se ti to hodí :) S pozdravem --Chmee2 18. 2. 2012, 11:26 (UTC)

Ahoj, díky za upozornění, v poslední době se mi ale nakupilo spoustu osobních i pracovních problémů, nezvládám editovat a jezdit na srazy už vůbec. Však to není sraz poslední, bude zas lépe. BUdu muset tentokrát vynechat.--Don Pedro 19. 2. 2012, 19:43 (UTC)

--Don Pedro (diskuse) 3. 3. 2012, 09:30 (UTC)

Ostřico-rákosová slatina

Ahoj, chtějí po mě vědecký název ostřico-rákosové slatiny, abych dal nějaké stránky mimo wiki, např. zde [1]. Ale jde o pojem z geologie, nicméně Chmee2 mě odkázal na tebe, že třeba budeš vědět. Podle mě neexistuje. A wiki článek o přírodní rezervaci Světlík.-:)))--Mirek256 2. 3. 2012, 17:01 (UTC)

Mirku, tomu nevěřím, že je to pojem z geologie. Ale třeba to není oficiální název vegetace, tak to vědecké jméno nemá.--Juandev (diskuse) 2. 3. 2012, 17:05 (UTC)

Když se povíváš na link, tak to není název vegetace, je to pod geologií viz Geologická charakteristika: ostřico-rákosová slatina. Na wiki je např. v článku Hora Svatého Šebestiána, cituji V nejspodnější, různě mocné vrstvě ostřico - rákosové slatiny jsou rozptýleny úlomky přesličky, dřeva vrby a olše. . Další zde [2]. Rostlina se asi nedá těžit, cituji Současným přírodním léčivým zdrojem je prostá ostřico - rákosová slatina z blízkých Borkovických blat u obce Komárov, těžená od počátku 20.století. Její celková zásoba pro lázeňské využití je odhadována na 500 let.. Už končím.--Mirek256 2. 3. 2012, 17:26 (UTC)

Ostřico-rákosová slatina není nějaký oficiální a závazný botanický termín, který by měl vědecký název. Slatina je místo, kde dochází ke slatinění, jestli máme termín slatina. V těch článcích je to možná trochu termín geologický z toho důvodu, že se to týká nějaké paleoekologie, takže někde v hloubce je vrstva ostřico-rákosové slatiny. Jinak to může být ledacos odtud: http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/vegetace.php?lang=cz&typ=RB nebo i odtutd http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/vegetace.php?lang=cz&typ=MC--Don Pedro (diskuse) 3. 3. 2012, 09:30 (UTC)

Děkuji za vysvětlení.Mirek256 3. 3. 2012, 09:52 (UTC)

Zdá se že to je nedořešené, heslo slatiniště odkazuje na mokřad, což je podle mě nepřesné, mokřad je mnohem širší pojem. heslo slatina je rozcestník. Neměl by být článek o primárním významu a zbytek v článku slatina (rozcestník)? Ale raděki do toho nebudu vrtat jinak budu požádán, abych to vyřešil a poslední dobou nevím na co skočit dřív--Don Pedro (diskuse) 5. 3. 2012, 20:58 (UTC)

Prosba

Ahoj, mohl bych tě výhledově, až budeš mít čas a vůli, požádat o zkouknutí článku jmelí bílé? Jedná se mi hlavně o to, aby tam nebyly žádné blbosti po odborné stránce, nějaké větší ambice s tím nemám. Pokud tam bude něco špatně, oprav to prosím bez konzultace. Všechny informace jsou ozdrojované, ale to neznamená, že něco není jinak :-) Předem díky. Jinak bych měl ještě jednu otázku. U jmelí bílého i hesla jmelí byla, respektive je, uvedena čeleď santálovité, ale to mi přijde poněkud divné. Karel Kubát v Klíči ke květeně české jako jediného domácího zástupce santálovitých uvádí lněnku, jmelí je zde uvedeno pod čeledí ochmetovitých, potažmo jmelovitých (str. 484 a 485). Mohl by ses na to mrknout? --Atilla (diskuse) 3. 3. 2012, 17:56 (UTC)

Zběžně jsem to přečetl, nějaké věci napíšu ještě přímo do diskuse k článku. Zde se vyjádřím pouze k tomu systému. Květena ČR a Kubát 2001 používá zastaralý systém, takže nebrat. My bychom nyní měli jet podle APG III, kde jmelí patří pod Santalaceae. Květena ČR (a Kubát 2001 se s ní veze, protože to je klíč ke květeně) používá starší systém z toho důvodu, že první díl Květeny ČR vyšel na konci 80. let 20. století, tedy v době, kdy APG ještě dávno neexistovalo, APG I vzniklo v roce 1998. A když už se jednou začalo v nějakém systému, nelze v průběhu jednoho díla skákat ze systému do systému, to by bylo jako, by se v průběhu jednoho fotbalového zápasu měnila pravidla fotbalu. Takže i nové díly vycházející v posledních letech mají systém na úrovni doby před APG. Proto co se týče systému, se nemůžeme o Kubáta a Květenu opírat.--Don Pedro (diskuse) 5. 3. 2012, 20:13 (UTC)

Díky moc za ochotu a spolupráci. Tomu rozumím, proto jsem požádal o konzultaci někoho z oboru. Kdybych se ještě někdy pustil do botaniky, budu na to pamatovat. Nedostatky uvedení v diskusi co nejdřív odstraním, vycházel jsem vlastně jen z toho, co jsem kde sehnal, o dalších taxonech jsem se dozvěděl až od tebe. Text je zatím jen nahrubo, články uhlazuji až po nějakém časovém odstupu, ony se pak ty chyby líp hledají. Ještě jednou dík, s přáním pěkného večera --Atilla (diskuse) 8. 3. 2012, 19:59 (UTC)

Makrofyta

Ahoj, existuje český pojem pro pro makrofyta? Myslím, že to jsou vodní rostliny. Dle plánu péče to jsou např. bublinatky. Hezký popis na netu je např. zde [3]. Dík za odpověď.--Mirek256 10. 3. 2012, 08:40 (UTC)

No, přesnou definici neznám, ale je to termín často používaný v "hovorové" botanice. Makrofyta znamená, že jsou makroskopická, proti tomu by byla mikrofyta (nevím jestli se používá). V praxi se termínem makrofyta rozumí všechny vyšší vodní rostliny. Otázkou je, jestli tam řadit i makroskopické řasy, např. parožnatky. Každopádně mezi makrofyta nepatří jednobuněčné řasy, popř. vícebuněčné, ale více méně mikroskopické. Termín makrofyta bych do češtiny nepřekládal, je zavedený a běžný botanik mu rozumí.--Don Pedro (diskuse) 10. 3. 2012, 08:56 (UTC)

Dík za odpověď, mám další dotaz, v článku jsem uvedl, že v přírodní rezervaci rostou různé druhy rašeliníků (Sphagnum spec. div.). A chce se po, abych vysvětlil, či nalinkoval spec. div., což v latině znamená jsou různé druhy rašeliníku. Nevím si s tím rady. Děkuji za názor.--Mirek256 11. 3. 2012, 08:41 (UTC)

Koukám, už vyřešeno jinde.-:))--Mirek256 11. 3. 2012, 08:55 (UTC)

Prosba o radu

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Potřeboval bych poradit, kdy začínají kvést některé druhy rostlin. Odkázal mě na Vás kolega Chmee2. Občas fotím některá chráněná území a nevím, jestli už teď něco kvete nebo jestli mám ještě vyčkávat. Protože u velké části lokalit nejsou uvedeny konkrétní druhy rostlin, chci se zeptat, kdy obecně kvetou vstavačovité (vstavač bledý, vstavač mužský, prstnatec májový, hlavinka horská, vstavač kukačka, vemeník dvoulistý) a ještě namátkou několik rostlin:

• šafrán bělokvětý, šafrán Heuffelův
• kyčelnice devítilistá, kyčelnice cibulkonosná
• rosnatka okrouhlolistá

Za případnou odpověď Vám budu vděčný. S pozdravem --Midi7 (diskuse) 13. 4. 2012, 13:15 (UTC)

Máte štěstí, že jsem teď skoro pořád v terénu, dnes jsem výjimečně doma. Ono záleží kde. Ale obecně vám nejvíce hoří ty šafrány, protože ty kvetou velmi brzy po tom, co na lokalitě sleze sníh. Někde už mohou být i odkvetlé. Hodně na jaře kvete i vstavač bledý a vstavač kukačka, kvetou zhruba ve stejné době jako prvosenka jarní. Už mohou i kvést. Prstnatec májový, na ten je ještě měsíc, možná o málo více čas, stejně jako na vstavač mužský, vemeník dvoulistý, ten půjde tak v červnu, hlavinka horská tak červen. Kyčelnice devítilistá už mnohde kvete nebo dokvétá, v horských polohách pochopitelně později, kyčelnice cibulkonosná už půjde taky brzy, je o málo pozdější. Na rosnatku je ještě čas. K mnohým lae už na commons dobré fotky jsou. Obecně nejprospěšnější je fotit kytky, které nejsou tak atraktivní co se týče květu a lidi je moc nefotí, typicky třeba trávy. --Don Pedro (diskuse) 13. 4. 2012, 14:32 (UTC)

Děkuji za informace, snad stihnu nějaké lokality ještě nafotit. Jsem pouze fotograf, takže se v rostlinách příliš neorientuju. Co se týká tráv, tak s tím bude asi taky problém. Mně přijde tráva jako tráva. Jinak fotím na Vsetínsku a v okolí Valašského Meziříčí. Dneska jsem zrovna nafotil kotel fotek ladoňky karpatské. --Midi7 (diskuse) 13. 4. 2012, 17:02 (UTC)

To je fakt, u některých trav se pak jen podle fotky špatně ověřuje, jestli to je ono, resp. někdy to ani nejde. Je lepší když to nafotí někdo, kdo to spolehlivě určí za živa. Mám s tím problém na commons, kde je právě velké množství trav špatně určené. V tomto regionu roste z těch kyčelnic také Dentaria glandulosa. Šafrány na těch beskydských lokalitách by už mohly kvést.--Don Pedro (diskuse) 13. 4. 2012, 18:12 (UTC)

Určovna

Ahoj. Tímto Tě chci upozornit, že existuje Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/Určovna (Já to zjistil nedávno.) Myslím, že k tomu máš co říct, pokud budeš chtít. Určitě by to zvýšilo úroveň určovny.--Dendrofil (diskuse) 20. 5. 2012, 17:52 (UTC)

Dík za editace v určovně. Ty violky vedle sebe jsem tam vkládal já. K té načervenalé chci poznamenat, že jsem se domníval, že je to violka chlumní, ale chtěl jsem nezávislý názor. Tu vpravo jsem smazal. Lepší fotky obou těchto druhů ti pošlu mailem.--Dendrofil (diskuse) 21. 5. 2012, 14:49 (UTC)

Odpovím po mailu.--Don Pedro (diskuse) 21. 5. 2012, 19:25 (UTC)

Ahoj, dík za příspěvky v určovně - ta chrpa se mi teda nezdá - (listy), ale spíš se chci zeptat na tu "vratičolistou kopretinu" z Podkomorských lesů hned nad ní. Nemáš nějakou indicii?

--Rosičák (diskuse) 30. 8. 2012, 19:02 (UTC)

Ahoj, pořádně jsem se na podíval, máš možná pravdu. Otázka ovšem je, zda opravdu jde o jednu kytku a není mi úplně jasné, co k čemu patří. Ten zákrov je na Centaurea scabiosa divný, a u toho vykvetlého úboru není vidět. Zákrov u Centaurea scabiosa vypadá jinak. Možná má autor i jinou fotku. Ta vratičolistá kopretina je trochu záhada. Jediné co mě momentálně napadá je nějaké zmršené Pyrethrum corymbosum.--Don Pedro (diskuse) 31. 8. 2012, 08:05 (UTC)

Platan javorolistý

Ahoj, prosím, až budeš mít náladu, tady ti předhazuju jeden poklad: mohl bys s tím něco udělat? Měj se, --Bodlina (diskuse) 27. 10. 2012, 20:34 (UTC)

Ahoj. Po 1. listopadu nastupuji zimní sezónu a pak se na to podívám.--Don Pedro (diskuse) 27. 10. 2012, 21:30 (UTC)

Tak jsem splnil slib. Při té příležitosti jsem ještě napsal platan západní a platan východní, když už v tom lítám. Ale další ambice co se týče platanů nemám.--Don Pedro (diskuse) 5. 11. 2012, 21:56 (UTC)

Další seznam?

Ahoj, dle [4] jsem zjistil, že všechny svazy v rámci "Travinná a keříčková vegetace" jsou již zřejmě uvedeny v [5]. Můžeme se tedy pustit do dalšího seznamu? Nebo tam ještě byla nějaká překážka, na kterou jsem zapomněl? --Vojtech.dostal (diskuse) 18. 12. 2012, 20:35 (UTC)

Ahoj. Na tuto akci jsem nějak zapomněl, jinak v Brně mají hotovo vše, i vodní a bažinnou vegetaci a ruderální. Snad jen lesy, u těch mám jen soukromě seznam přímo od hlavního editora toho díla, se kterým se dobře znám, ale oficiálně to nevyšlo (nebo snad už jo? Já až pojedu na katedru, zeptám se, jak jsou na tom). Jasně, udělám to vše někdy během vánoc i nahraju fotky toho, k čemu fotky mám. Pak se postupně pustím do těch článků.--Don Pedro (diskuse) 19. 12. 2012, 19:28 (UTC)

Hlasování o Mořkovu

Ahoj, jen si dovolím upozornit, že jsem zahájil hlasování o zařazení Mořkova mezi zdejší Nejlepší články. Máš-li dojem, že mezi takové články může patřit, prosím o vyjádření podpory. Díky. --Jan Polák (diskuse) 4. 2. 2013, 15:01 (UTC)

Přechylovámní

Kolego, Edit Piaf ani Greta Garbo ani Daphne du Mauieur a nyní ani Pamela Anderson nikdo přechylovat nechce. Ale zastánci nepřechylování by nejraději nepřechýlili všechna ženská cizí jména. Jelineková es vám může nebo nemusí líbit, ale já bych raději věřil těm českým germanistům a těm renomovaným nakladatelstvím, které jí pod tímto jménem vydávají. Nezlobte se, ale to křížové tažení předvádí především Tomas62, který neuzná žádný argument, a ne já. Podívejte se na stránku Lehtolainenová, kde jsem napsal, že nepřechýlený tvar by byl asi docela rozumný, když je takto u nás vydávána. Měřme všechno stejným metrem a bude všechno v pořádku.--Chalupa (diskuse) 16. 3. 2013, 14:27 (UTC)

Ano, je to bitka z obou stran, zastánci nepřechylování se snaží přesouvat, proti nim vystupují obránci českého jazyka, kteří to cítí jako útok na český jazyk a národ. Přiznávám, že asi nemám nezaujatý pohled, protože se mě to přechylování osobně týká. Když musí pak ženy nosit něco v občance, co nechtějí, tak pak už to je o něčem jiném. Je fakt, že ale poslední dobou je jistý posun, že matriky povolí i to, co by před 20 lety nešlo. Já osobně se nebojím jít proti proudu, např. smrk liťiangský, ten taky botanici uvádí bohužel chybně a je to chyba zažitá. Lidi opisují od sebe a taových zažitých chyb je spousta, až v tom začně někdo šťourat a zjistí se že to byla chyba.--Don Pedro (diskuse) 16. 3. 2013, 15:01 (UTC)

Your recent picture on the commons

Hello!

The picture [6] you recently uploaded to the commons is claimed to be a picea jezoensis cone. I'm not good enough to know what spruce it is in reality, but it is definitely not Picea jezoensis. See [7] to understand how its cones look like. Hatifnatter (diskuse) 25. 4. 2013, 13:16 (UTC)

WikiProjekt Chráněná území/Určovna - PP Nové hory

Děkuji pěkně za určení bylin. --RomanM82 (diskuse) 24. 8. 2013, 20:30 (UTC)

Okrotice dlouholistá

Dobrý den, zcela náhodou jsem narazil na článek o druhu okrotice mečolistá (dlouholistá), kde je uváděno že Okrotice dlouholistá je často zaměňována s okroticí bílou (C. damasonium). Rozpoznávacím znakem je sněhově bílá barva květů (o. bílá má květy se žlutým nádechem) a rovným vřetenem květenství (okrotice bílá má vřeteno obvykle zprohýbané). Protože mi obě okrotice rostou přímo za humny (Brno Komín - Baba, Brno Líšeň - Hády) a musím je rozeznat, rozeznávám je podle uzavřeného a otevřeného květu. Barva je poněkud variabilní a vřeteno květenství mne nikdy nenapadlo srovnávat, vzhledem k vzhledu mnoha orchidejí (nepravidelný růst v podmínkách lesa) mi to přijde jako docela zavádějící znak na rozeznání druhu. Nicméně docela spolehlivé jsou listy (nejde li o křížence) a okrotice bílá má uzavřené květy, nebo téměř zcela uzavřené. O. mečolistá je má vžy otevřené a samozřejmě typické listy. V oblastech kde se překrývají populace obou orchidejí se znaky mohou různit, podobně jako třeba u vemeníku dvoulistého a zelenavého. Možná se moje zkušenosti liší od botanického klíče ale pokud ne, zkuste opravit chybu, nebo potvrďte informaci, opravím ji. Nechtěl jsem do článku zatím zasahovat, jsem laik, třeba je autor odborník, třeba botanici mají tyhle znaky dané v nějaké nomenklatuře. Nerad bych text odborníka měnil za nesmysly. Já vycházel kdysi při určování z díla brněnského autora v edici sdružení Veronika, třeba to znám úplně špatně, ačkoliv se mi to docela věrohodně osvědčilo a text byl vcelku odborný a smysluplný. V Botany.cz ani kvetena cr takové znaky u druhů nemají, musel bych lovit třeba i v tištěné Květeně ČR, pokud se ale vyznáte v obou, ušetříte mne pátrání. Díky a hezký den přeji, --I.Sáček, senior (diskuse) 26. 8. 2013, 06:39 (UTC). Už je to ok. Našel jsem nějaké zdroje a trochu to opravil. Jistě máte práce nad hlavu. Hezký den přeji.--I.Sáček, senior (diskuse) 29. 8. 2013, 22:47 (UTC)

Dobrý den. Je důležité se opírat o hodnověrné zdroje. Je mnoho znaků, jak ty rostliny odlišit, ne všechny ale musí být spolehlivé. Např. máte pravdu, že barva květů je zavádějící. Regionálně se totiž liší ten odstín, jinak vypadají rostliny z jižní Moravy, jinak z jižních Čech a jinak třeba ze Slovinska. Procházka (2002) in Kubát 2002 Klíč ke Květeně České republiky staví na délce horních listenů, kde C. longifolia je má mnohem kratší než semeníky, zatímco u C. damasonium sahají nejméně do poloviny semeníku a pak samozřejmě na listech, kdy u C. longifolia se jich vyvíjí 7-10 a jsou alespoň 5x delší než široké, zatímco u C. damasonium je jich jen 3-6 a jsou asi jen 3-4 x delší než široké, u C. longifolia se vyvíjí 20% květů v plody, u C. damasonium 80%. Tyto znaky považoval František Procházka, který býval určitě jeden z nejlepších znalců vstavačovitých v ČR, za spolehlivé pro odlišení a toho bych se držel.--Don Pedro (diskuse) 30. 8. 2013, 07:42 (UTC)

Dobrý den. Shodou náhod je F. Procházka autorem jedné ze dvou publikací o které se ve své úpravě opírám, nicméně nezabývá se v ní rozdíly mezi oběma druhy, jen jejich popisem. Z textu se dá vyčíst spíše rozdíl v celkovém olistění a habitu obou rostlin a otevřenosti uzavřenosti květů. Co se týče listenů, na ten rodíl jsem narazil na základě jedné poznámky v nepříliš zdařilém popisu na netu a srovnáním olistění obou druhů popsaném jinde. Popsal jej pak ten rozdíl v textu. Jsem proto rád, že mi to potvrzujete, já opravdu nejsem botanik, a hůř ani orchidejář, kdyby v textu článků nebyly očividně zavádějící informace, netroufal bych si na úpravy. I tak jsem studoval znaky, probíral své zkušenosti s okroticemi a plichtil opravu do tří do rána. Nechtěl jsem příliš používat zahraniční zdroje, sám vím jak mohou být někdy znaky u orchidejí specifické lokalita od lokality u stejného druhu. Když tedy hesla aspoň lehce projedete, jestli jsem tam nenapáchal na wikipedii více škody než užitku, bude to asi velmi užitečné: Okrotice dlouholistá ‎Okrotice bílá.--I.Sáček, senior (diskuse) 30. 8. 2013, 18:01 (UTC)

Mimochodem zdroj Atlas Orchideje Evropy uvádí u C. damasonium 100% tvorbu plodů, myslím že jsem to zmínil, jestli ten údaj 80% máte potvrzen musím to opravit.--I.Sáček, senior (diskuse) 30. 8. 2013, 18:10 (UTC)

Já tedy osobně jsem s rozlišováním těchto druhů neměl nikdy problém, tak jsem o tom ještě takto nepřemýšlel. V tom klíči (jak to uvádím já) Procházka vybírá znaky, kterými to lze rozlišit skoro stoprocentně, podle dalších znaků to není úplně spolehlivé, ale to už tak na světě chodí. V Klíči se píše asi 80%. 100% plodů se asi tvoří málokdy, to bych považoval přehnané, když už tak bych napsal "téměř 100%". Ale jinak se tím asi nemá cenu tolik trápit.--Don Pedro (diskuse) 30. 8. 2013, 18:19 (UTC)

Ano, už uspořádání listů u typických jedinců je jasné. Laik by ale s rozlišením obou druhů, už podle popisu který na wikipedii byl, měl problém zcela jistě. --I.Sáček, senior (diskuse) 30. 8. 2013, 22:02 (UTC)

Uacs451

Přečtěte si prosím WP:Žádné osobní útoky. Kolega Uacs451 je možná hodnotný přispěvatel, ale platí pro něj stejná pravidla jako pro všechny ostatní. --Vachovec1 (diskuse) 22. 12. 2013, 17:40 (UTC)

Mě už ta Alla Pugačova a extrémističtí přechylovači přestali bavit. Myslím, že takové boje jsou asi neplodné, škoda že jsem se k tomu nechal strhnout. Nicméně nějaký osobní útok tady je asi občas nutný, to se nedá nic dělat.--Don Pedro (diskuse) 22. 12. 2013, 17:43 (UTC)

Ten příspěvek konečně vyhodností správci. Namístě je reafaktorizace příspěvku a v případě bezúhonného kolegy nejprve důrazné varování před blokem.--Rosičák (diskuse) 22. 12. 2013, 18:00 (UTC)

Už se stalo.--Don Pedro (diskuse) 22. 12. 2013, 18:31 (UTC)

Wikietiketa

Dobrý večer, a dost! Prosím Vás, abyste se vyhnul příště takovýmto diskusním příspěvkům. Ze tří důvodů, zaprvé argumentační hodnota příspěvku je nula, pouze je plný nepředpokladu dobré vůle a rovněž patří mezi ty, kvůli kterým je zde pravidlo že Wikipedie není diskusní fórum. Zadruhé Vás prosím, abyste přestal měnit jména svých argumentačních protivníků po vzoru, který jste naznačil, je to v rozporu s wikietiketou, Wp:NEKIT a dotyční kolegové by to mohli považovat za Osobní útok (a trolling). A konečně zatřetí, což rovněž souvisí s wikietiketou, nepředhazujte kolegovi, že jste zrovna ten den založil více článků nežli on, nevím kam by to pak vedlo. Okinovy poznámky v diskusi jsou věcné a kolega se snaží rozvláčnou diskusi, která již přestala být podnětnou, nějak zakončit. Podobnými příspěvky akorát shazujete všechny argumenty, které jste v diskusi přednesl. Chtěl bych Vás také poprosit, abyste toto upozornění nebral na lehkou váhu. Vaší práce na Wikipedii si velice vážím, ovšem v případě, že byste v takovéhle diskusní činnosti pokračoval, mohlo by to vést i ke kratšímu zablokování. Díky za pochopení --Mates (diskuse) 23. 12. 2013, 00:52 (UTC)

OK, s diskusí přestanu. Máte pravdu, že to nemá žádný význam a kromě planých řečí to nic pozitivního nepřináší. Jinak tomu ale moc nerozumím. Ani nechápu ty agresívní přechylovače, proč to dělají a co je na tom tolik baví. Podle mě, vyhledávat na wikipedii cíleně ženy, které nejsou přechýlené a tajně se je snažit přechýlit nebo to dělat tam, kde se ví, že to vyvolá rozsáhlé konflikty, protože to je sporné, je čistý trolling. Když na mě jde někdo se samopalem, je lepší se bránit také se samopalem, ne s nožem nebo klackem, z toho důvodu možná je lepší se bránit proti trollům trollingem. Ale beru napomenutí vážně a nechám to plavat. Jinak si ale stejně myslím, že kvalita wikipedisty se musí měřit tím, kolik napíše hodnotných článků, wikipedisté, kteří píší článků minimum nebo žádné nemají moc velkou hodnotu.--Don Pedro (diskuse) 23. 12. 2013, 07:28 (UTC)

Dovolím si s tebu částečně nesouhlasit. Každý, kdo rozšiřuje obsah má velký význam. Dokonce mají velký význam i ti, kteří takříkajíc odmazávají, ale třídí tak zrno od plev. Bez těch kteří píší články, by WP nebyla. Bez těch co rozšiřují by byla hubená. Bez těch co odmazávají, by byla i snůškou nesmyslů.--Rosičák (diskuse) 23. 12. 2013, 08:43 (UTC)

Asi máš Rosičáku kus pravdy, potřeba je všechno, co jsi napsal. Když je někdo správce, tak má logicky méně času psát nové články atd. Můj útok ovšem mířil na lidi (nechci nikoho jmenovat, ale Okina tím nemyslím), kteří jen trollují s přechylováním a jejich jiné editace se omezují tak akorát na změny v kategorizování a jiné podobné marginální činnosti. Ty jiné činnosti než trollování dělají za účelem, "jen aby se neřeklo". Něco se dá zjistit z grafu, kolik procent wikipedista věnuje diskusím a kolik procent editacím článku. Zrovna to je ale spadlé.--Don Pedro (diskuse) 23. 12. 2013, 09:03 (UTC)

Řád Vánoční hvězdy

Hezké vánoce

Dobrý den, pro snazší překlenutí svátků si dovoluji udělit netradiční ocenění za množství kvalitních článků blížící se k tisícovce. S pozdravem Pelát (diskuse) 23. 12. 2013, 22:36 (UTC)

Děkuji a budu se snažit pokračovat, dokud mám čas. Do tisíce článků mi chybí ještě asi 160, tak se musím rychle snažit, aby bylo Vaše přání brzy pravdivé.--Don Pedro (diskuse) 24. 12. 2013, 10:09 (UTC)

Určovna děkuje

Tímto chci poděkovat nejaktivnějšímu určiteli rostlin za rok 2013. Kdyby byla nějaká vhodná medaile, udělil bych. Použij tedy nějakou oblíbenou květinu namísto ní. Zdraví a brzké kvetoucí jaro přeje.--Rosičák (diskuse) 3. 1. 2014, 12:52 (UTC)

Není zač. Teď to na určovně stagnuje. Nicméně brzké kvetoucí jaro si určitě nepřeju, nejdřív v březnu, zatím nechť je zima. Mám spíš strach, že se splní, "zelené Vánoce, bílé Velikonoce", jako to bylo vloni a to je pro mě velmi nepříznivý stav. Nyní se snažím dát dohromady pryskyřníkovité, myslím, že to zamodřím brzy, do úrovně druhu ve střední Evropě, do úrovně rodu celosvětově. I já Tobě děkuji za editace.--Don Pedro (diskuse) 3. 1. 2014, 13:01 (UTC)

Facky, hovna, extremisti

Na to, že se dovoláváte slušné diskuse, je váš slovník dost brutální. Pokud chcete vésl slušnou diskusi, začněte prosím nejdříve od sebe. Děkuji. --Ladin (diskuse) 4. 1. 2014, 08:34 (UTC)

TO jste špatně pochopil, já se nedovolávám slušné diskuse, ale přeji si, aby diskuse na to téma raději ustala, stejně jako editace a přesuny článků pouze za účelem přechylování či nepřechylování.--Don Pedro (diskuse) 4. 1. 2014, 10:52 (UTC)

Diskuse s wikipedistou:Mirek256

Předpokládám, že vaše odpověď spadá pod „občas je dobré si trochu zatrollovat“ na vaší uživatelské stránce, pokud ne, doporučuji k prostudování vlastnění článků a předpoklad dobré vůle.--Zdenekk2 (diskuse) 5. 1. 2014, 21:28 (UTC)

Ne, svoji stránku jsem zaktualizoval a věci kolem trollování přehodnotil. Jsou pravidla psaná a pravidla nepsaná a obecně považuji za krajně nezdvořilé provádět sporné přesuny u těch článků, na kterých jsem se nepodílel. A když to někdo vyloženě vyhledává a je to jeho hlavní činnost na wikipedii, tím hůř. Žádná dobrá vůle v tom není.--Don Pedro (diskuse) 5. 1. 2014, 21:35 (UTC)

Možná bych mohl doporučit i tuto stránku (první věta), třeba „Snaží se jen rozdmýchat konflikt!“ nebo „Ten člověk o tom NIC NEVÍ! Proč na to šahá?“ by odpovídalo.--Zdenekk2 (diskuse) 5. 1. 2014, 22:26 (UTC)

Snažíte se najít nějaký důvod. Já si o tom myslím svoje. Je škoda, že jsem se do těch sporů nechal strhnout. Ze začátku mě vedly osobní důvody, později jsem musel zasáhnout při do nebe volající .... (raději nic) místních rádoby národních obrozenců, kteří dělají národu tak akorát medvědí službu.--Don Pedro (diskuse) 6. 1. 2014, 00:07 (UTC)

Sasanky

Dobrý den Done Pedro, rád bych upozornil na celkem čerstvý článek ohledně fylogeneze Anemone, který je v celém znění dostupný na adrese [8]. Možná o něm ale víte. Kytkám zdar. Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 1. 2014, 08:02 (UTC)

Dobrý den. Díky za článek. Já se sasankám nějak systematicky nevěnuji. Dělám pořádek v pryskyřníkovitých, hlavně jsem se snažil napsat všechny druhy alespoň pro střední Evropu, rody pak celosvětově, už toho moc nezbývá. Zrovna v rodu Anemone docházelo k různým změnám sem a tam. Z nejnovějšího článku jsem as pochopil, že rody Anemonastrum, Hepatica a Pulsatilla neuznávají. Zvláště rody Pulsatilla a Hepatica jsou v současné středoevropské flóře tradičně uznávány (v Americe ne). Bude to celkem nezvyk, jestli by se to prosadilo. Zvláště jestli pak logicky měnit česká jména jako sasanka podléška, sasanka jarní, sasanka alpinská atd. Zatím by se taková jména nepoužívala. Nebo ponechat jaterník podléška s tím, že vědecký rod bude Anemone. V případě zařazení rodu Cimicifuga pod Actaea už změna proběhla a máme samorostlík evropský. Zde ještě ne. Zatím to asi nechám jak to je.--Don Pedro (diskuse) 7. 1. 2014, 21:14 (UTC)

Jo jo, co s výsledky takových studií udělá taxonomie, na to si budeme muset počkat. Mne jen překvapil váš čl. o Anemonastrum jako o samostatném rodu, tak jsem se na to trochu podíval. Vojtěch Zavadil (diskuse) 8. 1. 2014, 07:14 (UTC)

Jasně, já jsem čerpal z nejnovějších středoevropských zdrojů, jako je Danihelkův checklist z roku 2012 http://www.preslia.cz/P123Danihelka.pdf a potom z nejnovější verze rakouské Exkursionflora (Fischer 2005), oba zdroje znovu rod Anemonastrum zavedli, tak jsem doufal, že k tomu museli mít vážný důvod. Já se J. Danihelky na problematiku zeptám osobně, budu u něj od příštího týdne pracovat. Jak jsem řekl, copak Anemonastrum, ale Pulsatila a Hepatica jsou v ČR a střední Evropě tradičně uznávány. Studie je sice hází pod Anemone, ale jak jsem si všimnul, tak je stejně vyhazuje do sesterských linií hned na bázi toho stromu, takže rozlišování těch rodů není zas tak od věci. Asi si trochu počkáme, jak se to vyvine a jestli i ve střední Evropě se začně tohle pojetí přijímat, nebo to půjde jiným směrem. Když tak se to pak přesune.--Don Pedro (diskuse) 8. 1. 2014, 08:34 (UTC)

Prosba

Ahoj, můžeš prosím to co je zde [9] napsat do článku Lesenský potok normální češtinou, co se tam chrání? Vím že bučiny, ale z karty MZP to normální člověk nepochopí. -:))). Moc děkuji.--24. 2. 2014, 16:09 (UTC)

To jsou jen bruselské názvy habitatů. Stručně česky se tam chrání květnaté bučiny, acidofilní bučiny, suťové lesy a vegetace silikátových skal.--Don Pedro (diskuse) 24. 2. 2014, 16:22 (UTC)

Otázky k CHU

Na dubech v PR Vysoký tok

Nedaleko NPR Kohoutov

Hele co značí tyto značky?--Juandev (diskuse) 2. 9. 2014, 08:50 (UTC)

Ahoj Juane! Já se v administrativních věcech ochrany přírody zas tak neorientuji, dělám pro ně spíše odbornou práci. Nicméně dvojitá červená čára na stromech znamená hranici rezervace. Na fotce je také dvojitá čára, chyba je, že není červená. Nevybledlo to jen? Bílé čáry na stromech zpravidla používají lesáci na hranicích oddělení s číslem. Čísla na stromech nevím. Ale stromy často číslují lesáci při svých výzkumech. Může to být prostě jen číslování stromů při výzkumech lesáků.--Don Pedro (diskuse) 11. 9. 2014, 22:59 (UTC)

No u té modré čáry si spíš říkám, jestli se ochrana přírody nerozhodla a neposunula dodatečně hranici území. Protože zrovna v tomhle případě jsou předmětem ochrany staré buky, ale jak jsem později zjistil, tak hranice NPR je až o kus dál.--Juandev (diskuse) 12. 9. 2014, 07:02 (UTC)

Je to docela možné, že to zamalovali, aby se to nepletlo. Protože rvát to z buku drátěným kartáčem by jaksi nebylo to pravé. Mimochodem s tím číslem je to jeřáb břek, což není zas tak úplně běžný strom.--Don Pedro (diskuse) 12. 9. 2014, 16:14 (UTC)

Hmm vážně?! Já myslel, že je to dub (není jisté, že ty listy k tomu patří) Těch očíslovaných stromů tam bylo více. Jednak tam bylo staré už skoro smité číslování a pak toto nové.--Juandev (diskuse) 12. 9. 2014, 18:30 (UTC)

Vratič obecný

Ahoj, o víkendu jsem dokončil článek vratič obecný, který jsem dal do recenze v rámci WikiProjektu Kvalita. Jenžto jsem v této oblasti laik, a ty jsi botanik, rád bych Tě požádal o zkouknutí článku a pomoc při jeho vylepšení. Předem díky --Faigl.ladislav _slova^činy 14. 10. 2014, 07:13 (UTC)

Neofyty, neoindigenofyty a agriofyty

Dobrý den, obrátil se na mne s výzvou abych upravil heslo agriofyt, které jsem jako velmi krátký popis připravil, spíše přepracoval jako redirect: „Mám ale za to, že agriofyt=Neofyt=neoindigenofyt.“ Jako zdroj uvedl výňatek z knihy

Nejsem si však jist, podle mých informací nejsou všechny neofyty agriofyty a biolib uvádí ve slovníčku neofyt i neoindigenofyt. Přičemž samozřejmě není jasné, zda náhodou neoindigenofyt není totéž co agriofyt. V odborné literatuře jsem zatím nic nenašel. Pokud se v tom vyznáte (předpokládám že dokonale), prosím informujte mne zda se podle odborných kruhů opravdu nejedná o synonyma, abych to mohl opravit. Jen dodávám, že kromě hesla nepůvodní druh je na wikipedii i neofyt, rovněž bych to zde chápal jako vztah množina - podmnožina (nepůvodní druh může být i prase domácí, které mezi neofyty asi nepatří). Snad je to tak správně. Díky předem za informaci. --I.Sáček, senior (diskuse) 9. 11. 2014, 08:51 (CET)

Již vyřešeno, omlouvám se že jsem rušil.--I.Sáček, senior (diskuse) 9. 11. 2014, 20:27 (CET)

Global account

Hi Don Pedro! As a Steward I'm involved in the upcoming unification of all accounts organized by the Wikimedia Foundation (see m:Single User Login finalisation announcement). By looking at your account, I realized that you don't have a global account yet. In order to secure your name, I recommend you to create such account on your own by submitting your password on Special:MergeAccount and unifying your local accounts. If you have any problems with doing that or further questions, please don't hesitate to contact me on my talk page. Cheers, DerHexer (diskuse) 14. 1. 2015, 01:19 (CET)

Smilodon

Přeji pěkný den! Vzhledem k WP:VČ bych nemusel, ale přijde mi zdvořilé upozornit, že bych doplnil/překopal tento článek (který jste prve překopal Vy) třeba i na nejlepší, neboť mám obsáhlé knihy od pana Antóna, ze kterých čerpá i enwiki. Pěkný den. --OJJ, Diskuse 16. 1. 2017, 17:25 (CET)

Dobrý den, klidně se do toho pusťte, budu rád. Já bohužel nemám teď čas na wikipedii dělat. Tohle byl článek, který jsem psal jen ze zájmu a nejsem na to nějaký odborník.--Don Pedro (diskuse) 17. 1. 2017, 09:46 (CET)