Diskuse s wikipedistou:Don Pedro/Archiv02

Květena pro hlavní stránku

Ahoj, koukal jsem do záznamu na hlavní straně sekce článek týdne a všiml jsem si, že poslední jakákoliv věc z flóry tam byla snad na začátku roku 2008 a od té doby nic. Chtěl jsem tam dát jitrocel, ale bude teďka v zajímavostech týdne, takže ten tam půjde taky až za dlouho. Jelikož se kytičkám a všemu zelenému soustavně věnuješ, nemáš v paměti několik článků, které jsou delší, ozdrojované, zajímavé, které bys mi sem mohl jako nápady vypsat? Já bych je pak rád prošel a udělal z nich výcucy na hlavní stránku, ať má Danny z čeho vybírat. Kdybys měl chvilku, budu moc rád za pomoc. S pozdravem Chmee2 5. 2. 2010, 15:53 (UTC)

Dobře, kam to mám psát? Trochu mám alec obavy, aby to nebyla nějaká reklama na vlastní práci.--Don Pedro 5. 2. 2010, 15:56 (UTC)

No, buď se to dává do návrhů na hlavní stranu. Krátké dva odstavečky, ale pokud se ti nechce anebo nemáš čas, napiš mi pár typů sem a já je zkusím tam dát. A že to bude reklama na tvojí práci? Tak to chodí, nestyď se zato, že píšeš. Ukaž to světu. Jinak když to tam zaplavíš návrhy, Danny bude jen rád. Nikdo nezaručuje, že pak budou hnedka za sebou, ale věřím, že časem se využijí všechny :) --Chmee2 5. 2. 2010, 16:27 (UTC)

Oni to musí být asi hodně dobré články, že. Dám typy a řekni, jestli to projde. Asi bych nejdříve šáhnul mezi dobré a nejlepší články, třeba bolševník velkolepý nebo jednoděložné. V případě jednoděložných je tam dole cca 100 dalších článků o jednotlivých čeledích. Ale nevím, jestli na to alespoň některé mají. Dále ostřice, ten článek není dotažený a samotný na to nemá, dole je seznam cca 70 článků. Podívej se dolů od ostřice pobřežní níž, jesli by to ušlo, ty horní články mají některé nedokonalosti co se týče formy, ještě jsem to neuměl dělat tak, jak má. Tak mě naveď kde je ta hranice, co už na to má a já pak tam něco vytvořím.--Don Pedro 5. 2. 2010, 16:40 (UTC)

ahoj, bolševník už na hlavní stránce byl. Jednoděložné rozhodně jo :) Stačilo by jen vzít úvod a trošku dodělat (+ jeden další odstavec a dát to tam), osobně bych ostřici nebral, není ozdrojovaná, ostřice pobřežní pak ano, jen to chce u ní udělat úvod + výtah pro hlavní stranu. Snad takto ve zkratce to přiblíží hranici, co a jak :) --Chmee2 5. 2. 2010, 17:19 (UTC)

Pro začátek tam hodím 2 a uvidíme, co bude dál.--Don Pedro 5. 2. 2010, 18:00 (UTC)

Stoh

Zdravím. V dalším plánu je právě stoh. Dovolil bych si tam použít některé fotky dané do Dlouhého dolu, je-li to možné. Díky za ně. PS: Ve smrku ztepilém jsem nyní důsledný:-)

Určitě, ale to není nutné se mě ani ptát, když jsou jednou nahrané na commons pod svobodnou licencí. Fotek mám hodně, ale ne ke všemu, fotím spíš přírodu. Když k článku budu mít fotky, tak je poskytnu.--Don Pedro 14. 2. 2010, 13:11 (UTC)

Slivoň trnka

Slivoň trnka Prunus spinosa nebo Slivoň trnitá ? To je zase nějaký nový název? Řekněte mi jestli to mám přehodit, nebo ne.--I.Sáček, senior 16. 2. 2010, 19:57 (UTC)

Je to příklad, kdy vědecký rod Prunus s.l. má v češtině u jednotlivých druhů více protějšků, viz meruňka, střemcha, broskvoň, třešeň, višeň, mandloň aj. Vše patří do rodu Prunus s.l. V zoologii je nesoulad mezi českými a vědeckými rody běžná věc, v botanice na to nejsme moc zvyklí, proto byla tendence vytvářet umělá a násilná spojení jako slivoň meruňka, slivoň třešeň, slivoň trnka atd. Kubát 2002 už od toho upouští a má "střemcha obecná", trnka obecná. Doporučoval bych to přesunout na jméno trnka obecná s tím, že v úvodu by se napsaly alternativbí názvy (slivoň trnka, slivoň trnitá)a udělalo se přesměrování. Jméno "slivoň trnitá" zní nezvykle, podle googlu se ale taky používá, i když méně.--Don Pedro 16. 2. 2010, 20:16 (UTC)

My jsme se ve škole učili slivoň trnka, biolib taky používá slivoň trnku, myslím že i v okrasných dřevinách je slivoň trnka, ale protože jsem si nebyl jistý, obrátil jsem se na Vás. Slivoň trnitá jsem právě dneska četl poprvé ale už jsem zvyklý v botanice na ledacos. U přejmenovávání. Tak jsem si řekl, že Vy si s tím poradíte. Udělat to jako trnku obecnou je určitě dobrá cesta. Rozhodně lepší volba než slivoň trnitá. Znovu Vám musím poděkovat za pomoc při editaci prvosenky, protože já si v botanice zas tak jistý nejsem a moc mu s prvosenkou nepomůžu. --I.Sáček, senior 16. 2. 2010, 22:01 (UTC)

No jo, on u českých názvů není žádný nomenklatorický kód. Nelze říct, jestli je správnější trnka obecná nebo slivoň trnka, určitě je možné používat oboje. Právě aby v tom byl o něco menší hokej, tak tam kde to jde, by chtělo používat jeden k českým názvům nějaký moderní zdroj. Na flóru ČR je jednoznačně nejlepší Kubát 2002, Klíč ke květeně ČR. Snažím se držet pokud možno názvy podle toho a s alternativních přesměrovávat.--Don Pedro 16. 2. 2010, 22:31 (UTC)

Já se bohužel řídím knížkama, který mám. Další si teď nemůžu dovolit kupovat. Jsou opravdu drahé. Květena ČR, za to stála, ale dendrologických věcí máme dost, ikdyž starších. Ale díky za tip. Budu na ni myslet. --I.Sáček, senior 16. 2. 2010, 23:35 (UTC)

Rozumím, já mám taky rodinu, i když don Pedro junior má 3 roky, tak ještě needituje, nebo možná potají ano, to já nevím. Budu se muset brzy nechat přejmenovat na don Pedro senior. Na jaře vyjde Květena díl 8, ještě bude Květena díl 9, ale ta je zatím nedohlednu. Jsou tam jisté potíže, tak držte palce aby vůbec vyšla. Ono se vydávání květeny strašně táhne a to je velká chyba, rozdíl mezi pravním a posledním dílem bude skoro 30 let, což je proklatě hodně. K tomu klíči, škoda, já jako (minoritní) spoluautor jsem dostal i výtisk zdarma, ale nechal jem ho jako drobný dárek na univerzitě v Luhansku, tak mám už jenom 1. Klíč určitě stojí z to, pro českého botanika je nepostradatelný. To nevadí, že ho nemáte, případné problémy se snadno dořeší, ono jich není zas tolik.--Don Pedro 17. 2. 2010, 09:20 (UTC)

Díky, já si ho určitě časem koupím, ale jde o priority. Kdy. Spíš ho použije synátor než já, takže tak k vánocům, nebo narozeninám. Na další Květenu se těším, protože je vidím, že je to dost přehledná a přesná publikace a v botanice ji považuji za nepřekonanou. Ale asi proto, že jsem Kubátův klíč neviděl. Inu zatím se budu muset ptát Vás, když si budu nejistý. Dona Pedra II si dovedu představit, tři roky jsou nejlepší léta, tak si ho pořádně užijte, jestli můžete. Nezapomeňte si pořídit video a fotky. Za pár let je oceníte víc než fotky bylin. A za deset, patnáct let i Don Pedro II. --I.Sáček, senior 17. 2. 2010, 13:05 (UTC)

Doma

Hmm, už jsem z toho jak jsem furt zavřenej doma zblblej. Jaký by to bylo žít ve Středozemí. Tam taky bývá sníh, ale rozhodně je zima kratší - ach jo!--Juan de Vojníkov 18. 2. 2010, 13:05 (UTC) Ono po venku se dá chit i v -20°C a kdybych nemusel sázet data do počítače, tak bych taky byl venku pořád, i ve sněhu. Takové zimy, kdy je pořád kousek nad nulou a jen leje jsou horší, než sibiřské mrazy s jasnou oblohou. A délka zimy? Co třeba teritorium Nunavut, kam se na ně hrabeme.--Don Pedro 18. 2. 2010, 13:33 (UTC)

No, ale já mám domácí hospitalizaci. Já nikam nemůžu. A až budu zdravej tak se budu připravovat na budoucí zaměstnání a taky toho moc nenachodím. Mě už zima nevadí (už mám doma teplo), ale nelíbí se mi, radši když je vidět půda a z ní trčet nějaký kytky, byť suchý.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2010, 13:35 (UTC)

Zelený

Čau, mám tady něco z jiného soudku. Znáš botanika Zeleného? Mohl bys kouknout na tohle a případně něco doplnit: Wikipedista:Juan de Vojníkov/VZ. Dík.--Juan de Vojníkov 19. 2. 2010, 16:05 (UTC)

Viděl jsem ho možná 2x na nějaké konferenci, ale osobně se s ním neznám a určitě nevím o něm nic moc, snad jen, že píše také spíš populárně naučné knihy o flóře Středomoří. Takže asi nic moc doplnit nedokážu, nejsem na tom lépe než ty.--Don Pedro 19. 2. 2010, 16:23 (UTC)

Vyznamenání

Ahoj, jak píše I.Sáček, junior – za práci na článcích o rostlinách nebo botanice, za svou dlouholetou tvorbu článků o rostlinách, rozšiřování stávajících a za spoustu přesných rad pro jiné wikipedisty si zasloužíš řád Rudé růže. Myslím si totéž a tak je tu :) Díky za tvoji práci a jen tak dál. --Tlusťa 22. 2. 2010, 09:18 (UTC)

Díky Tlusťo, budu se snažit pokračovat, bohužel do konce března mám hodně práce, tak to asi nebude tak slavné.--Don Pedro 22. 2. 2010, 17:46 (UTC)

Aruncus

Upravil jsem podle dohody texty Udatna lesní a Udatna dvoudomá. Doufám že z toho nebude chaos, oba články v interwiki odkazují na stejné cizojazyčné verze (Aruncus dioicus). Snad si s tím boti poradí. Až budete mít čas, jen se na to podívejte. Blahopřeji k zaslouženému vyznamenání. --I.Sáček, senior 23. 2. 2010, 14:09 (UTC)

Chaos v tom bude ukrutný, roboti se z toho zblázní, ale to se nedá nic dělat. Dnes večer budou na ministersvu vyměňovat hardware (nebudu moct zapisovat data), takže se na to podívám. Navíc nahodili server flóry Číny, bohužel Aruncus ve flóře S. Ameriky asi není zatím hotový. Flóra Číny má zas Aruncus sylvester, prostě šílený nepořádek.--Don Pedro 23. 2. 2010, 15:34 (UTC)

To jsem si právě říkal, že to mají na en wikipedii nějak zvláštně. Aruncus sylvester (Asian Goatsbeard) covers the widespread Asian forms of A. dioicus. Jestli je to jen forma A. dioicus, že to dávají jako druh. Ale jestli to tady někdo zvládne, jste to Vy, takže je dobře že Vás to pátrání zajímá . --I.Sáček, senior 23. 2. 2010, 16:52 (UTC)

Nevím, zda to zvládnu. Nemám na to "nářadí".--Don Pedro 23. 2. 2010, 16:57 (UTC)

Prosba

Dobrý den, Done Pedro. Chápu Vaše naštvání z remcání a žabomyších sporů kolem biologických nominací NČ. Jako veterán procesu NNČ musím připustit, že to, co se teď dělo kolem obou botanických článků v nominaci, jsem nezažil snad ani když se debatoval komunismus. Žasnu, nechápu a je mi to hrozně líto. Přesto či právě proto bych Vás jako rozumného a věci znalého člověka chtěl poprosit, zda byste se ještě jednou nepokusil oba nominované články postrčit dál. Snad už se vášně trochu uklidnily a půjde to snáze než předtím. Samozřejmě kdybyste přitom narazil na nějaký komunikační problém, jsem Vám k dispozici a pokusím se to řešit s Vámi. Děkuji předem za vstřícnost a přeji hezkou neděli,--Ioannes Pragensis 13. 3. 2010, 18:32 (UTC)

Taky přeju pěknou neděli. Máte pravdu, je škoda, když už se do toho investovalo tolik energie, tak to teď zahodit. Já jsem teď odmlčel ne z toho důvodu, že bych byl zas tolik naštvaný, ale mám teď hodně práce, termíny mám do konce března. Pak se uvidí. Tohle se nějak dokončí, když ne třeba jako nejlepší článek, tak alespoň dobrý.--Don Pedro 13. 3. 2010, 18:39 (UTC)

Moc díky. Budu se těšit.--Ioannes Pragensis 13. 3. 2010, 20:05 (UTC)

Peat Swamp Forest

Ahoj, jaký se používá český termín pro to, čemu v angličtině říkají "peat swamp forest" (tropická JV Asie)? --Kyknos 17. 3. 2010, 15:05 (UTC)

Tak tohle bohužel neznám a nemám s tím osobní zkušenost. Možná by lépe poradil wikipedista:Vojtěch Zavadil, který zkušenosti s tropy má.--Don Pedro 17. 3. 2010, 18:35 (UTC)

Rozchodník velky

Ahoj! Vím, že tvoje verze vypadá lépe. Také bych to tak udělal, ale problém je, že obnovuji verze smazané povětšinou kvůli copivo. IMHO je tak 80% článků od Zp v pořádku, ale zrovna v tomto případě si jistý nejsem. Můžu revertovat zpět? Dík --Hagar 25. 3. 2010, 12:31 (UTC)

Nerozumím tomu jak to souvisí se ZP. Obnovenou necopyvio verzi jsem doplnil, protže to je taxonomicky problematický okruh a chtěl jsem předejít problémům. ty jsi to zas pak předělal. Opravil jsem to, protože v podobě jak je to psáno to nejsou poddruhy ale příbuzné drobné druhy, s žádným copyviem to nesouvisí. Grulichovi jako autorovi bych věřil, zabýval se tím na diplomku nebo disertaci (už nevím), je přes rozchodníky specialista.--Don Pedro 25. 3. 2010, 12:38 (UTC)

Promiň, nevšiml jsem si, že je to tvoje práce. Vždycky napíšu Podzemnikovi o obnovení článků a nepočítal jsem s tím, že je někdo bude editovat. (Považoval jsem tvou verzi za verzi Zp) --Hagar 25. 3. 2010, 12:58 (UTC)

Já tě vidím, Done Pedro!

…„že přijde nějaký Juan a zas to sejme“. Prostě jsem jednou chyboval, a doufám, že již nebudu. Můžeš mě dát veřejně pohlavek:-))) Prostě mě hrozně dlouho žralo, že si IP přiděluje DČ článkům, které ani nepřečetl. A prostě jsem tak dlouho váhal, až jsem to odebral zase v nepravou chvíli:-) To je tím, že IP si tu vybudoval charisma a jistě je na to pyšný, ale prostě, když má někdo charisma - tak musíš sebrat v sobě energii se charismatu postavit. A jak vidno jsem sbíral příliš dlouho. Jako já už od tý doby kdy se Jimmy Wales považuje za neomezeného vládce nad všemi dušemi moc angažovat nechci, repektive se mi to znechutilo.

PS: jel bych do Španělska - je tam klid a teplo:-))--Juan de Vojníkov 2. 4. 2010, 00:51 (UTC)

Ale nejsou peníze:-((--Juan de Vojníkov 2. 4. 2010, 06:52 (UTC)

No jo, já bych jel zas na Yukon, ale to stojí ještě víc. Do Španělska moc peněz nepotřebuješ, když tam pojedeš na kole jako já v roce 2001 a když se spí pod širákem, tak so stojí jen jídlo, lteré se doma sní taky. Nějaké fotky (tenkrát jsem ještě neměl digitál, tak to jsou naskenované klasické) najdeš tady: [1] Ale Yukon na kole nejde dojet, ani kdybych měl čas a peníze. Chybu jsem udělal už já, měl jsem to sejmout hned jak to tam IP pověsil. Ale taky jsem nechtěl dělat spory. Konečně to je dořešeno a IP to tsam pověsil v pravou chvíli včera. Teď už to na DČ má. Tak bych to uzavřel a už se tady nemusíme hádat.--Don Pedro 2. 4. 2010, 07:13 (UTC)

Jednoděložné

Ahoj, prosím Tě, udělej něco s touhle změnou, asi to bude aspirant na revert... díky a hezký den, --Vojtech.dostal 2. 5. 2010, 11:19 (UTC)

Abych řekl pravdu tak nevím, to předtím jsem psal podle literatury. Abych to mohl rozhodnout, musel bych to víc studovat, což teď nepůjde. Tak jsem to smazal, je tam jen že jsou roztroušeny a zda rovnoměrně nebo více u okraje než u středu se časem dořeší.--Don Pedro 2. 5. 2010, 21:41 (UTC)

Fotky ze zámeckého parku v Kostelci nad Orlicí

Přeji pěkný den, chtěl bych se zeptat na několik stromů vyfocených v této PR. Jde o dub zimní nebo je to nějaká vzácnost?

A dále, pokud to tam náhodou znáte či máte po ruce nějakou publikaci např. o rezervacích:

Omlouvám se, že obtěžuji a děkuji za pomoc.--Ben Skála 11. 5. 2010, 22:37 (UTC)

Taky přeji pěkný den. Odpovídám se zpožděním, protože jsem skoro pořád pryč. Je to dost střelba od boku podle těch fotek. Ten dub určitě není dub zimní, ale pravděpodobně dub červený, popř. by to mohl být i jiný americký dub, ale snad ne. Ty první 2 stromy s loupací kůrou si myslím, že to je platan, ten poslední se žlutým listím snad habr, doufejme že habr obecný.--Don Pedro 15. 5. 2010, 01:02 (UTC)

Vstavačovité

Dobrý den Petře, zdravím po delší době. V článku Vstavačovité, který jste kdysi založil, jsem našel zmínku, že orchideje mají někdy měchýřky na chytání živočichů. To je podle mého nejlepšího vědomí omyl - žádná orchidej nepatří mezi masožravky. Podíváte se na to?

S pozdravem Vojtěch Zavadil 12. 5. 2010, 15:04 (UTC)

Dobrý den Vojtěchu

Já jsem teď skoro pořád v terénu, tak odpovídám se zpožděním. Je možné, že to je omyl, informaci jsem vyčetl na těchto stránkách: [2], možná jsem jen něco špatně pochopil, ale mají tam v prvním odstavci: "sometimes no clear distinction between stems, roots and leaves, the stem bearing photosynthetic appendages equipped with animal-trapping bladders."--Don Pedro 15. 5. 2010, 00:54 (UTC)

Kytka

Ahoj, nepomohl bys mi toto určit? Máme s Tlustou tezi, že by to mohlo být toto. Je to možné? Díky ti moc --Chmee2 9. 6. 2010, 13:33 (UTC)

Ahoj, ony tyhle orchideje jsou strašně variabilní, ale spíš si myslím, že by to mohl být prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dactylorhiza fuchsii mívá trochu jiný habitus, bývá často světlejší (takhle tmavě červený být taky může, ale je to už okraj variability, D. majalis je takto u nás skoro vždy) a za další si myslím, že je na něj možná i trochu brzy, protože zvlášť letos je vše o dost pozadu. Proto se si spíš myslím, že je to prstnatec májový.--Don Pedro 11. 6. 2010, 19:26 (UTC)

Díky ti moc za pomoc :) Až budeš potřebovat určit nějaký kámen, máš ho u mne ;)) --Chmee2 13. 6. 2010, 19:40 (UTC)

Růžohorská rozsocha

Zdravím. Nemáte, prosím, ve své bohaté východokrkonošské databázi něco, co by se hodilo na tuto stránku? Předem děkuji.--Railfort 25. 7. 2010, 14:50 (UTC)

Taky zdravím, myslím, že se něco najde, ale já nejsem doma a nemám tady data. Takže to musí tak týden počkat.--Don Pedro 25. 7. 2010, 15:13 (UTC)

Diskuse o smazání tomu snad nehrozí, takže to snad vydrží:-)--Railfort 25. 7. 2010, 15:14 (UTC)

Zatím jsem tasm hodil už nahranou fotku Lvího dolu, potom se to popř. vymění za něco lepšího.--Don Pedro 25. 7. 2010, 15:19 (UTC)

Nad Růžovkou jsem také dumal, ale nepřišla mi tak výstižná. Lví důl mne nenapadl, ten je skutečně vhodnější. Díky.--Railfort 25. 7. 2010, 15:29 (UTC)

Větrovec

Ze staré známosti osobně hlásím, že jsem přesunul Větrovec do Hanušovické vrchoviny. V tomto místě tvoří mezi ní a Králickým Sněžníkem hranici Zelený potok.--Railfort 30. 7. 2010, 07:23 (UTC)

Já bych potřeboval nějaké přesnější geomorfologické mapy. Na internetu jsem našel jen docela hrubé, kde když to je na hranici, tak je to těžké dhadnout, kam to patří. Věděl jsem že je to na hranici, ale myslel jsem, že to ještě spadá pod Králický Sněžník.--Don Pedro 30. 7. 2010, 07:27 (UTC)

Nemám nic jiného. Na Moravu používám mapu na http://pollux.cenia.cz, ale tam nejsou ty nejmenší jednotky. Na Čechy mám mapovou publikaci, ale ta je podobného charakteru a shodou okolností mi končí právě Králickým Sněžníkem na Zeleném potoce. Často musím dost pečlivě porovnávat s turistickou mapou a orientovat se podle zákrutů vodních toků nebo státních hranic či obrysu jednotlivých útvarů. Zde to ale vzhledem k toku Moravy vychází celkem jednoznačně na to údolí Zeleného potoka. Drtivou většinu českých hor zařadím, ale některé jsem musel také vzdát.--Railfort 30. 7. 2010, 07:43 (UTC)

Díky. Nejlepší, co jsem sehnal je [3], chybou ale je málo podorbný mapový podklad, chtělo by to alespoň turistickou mapu 1:50000. Chtěl bych taky napsat článek Větrný vrch (Králický Sněžník), je to u mezi Dolní Moravou a Horní Lipkou u Králík, ale zde je stejný probém, zda to spadá ještě pod Králický Sněžník nebo ne.--Don Pedro 30. 7. 2010, 08:01 (UTC)

Tak ten se mi vešel do knížky, takže je ještě v Králickém Sněžníku, geomorfologickém okrsku Malosněžnický hřbet a části geomorfologické jednotky Jelenovršská vrchovina, což je pidivrchovina zahrnující v podstatě jen Větrný a severozápadně na hranici ležící Jelení vrch. Hranice s Hanušovickou vrchovinou tam bude stanovena na nějaké vrstevnici na jižním úbočí těchto dvou vrchů.--Railfort 30. 7. 2010, 08:39 (UTC)

Hotovo. Jinak na geologii jsou lepší podklady, [4], když si s ím člověk pohraje, tak se tam dá vykouzlit i podklad mapy 1:50000.--Don Pedro 30. 7. 2010, 09:11 (UTC)

Technická ke kategorizaci hor a kopců: Obvykle mívají v rámci pohoří vlastní podkategorii Hory a kopce v ...--Railfort 30. 7. 2010, 09:38 (UTC)

Díky, já jsem to psal hlavně proto, aby se využila fotka, kterou jsem k tomu měl.--Don Pedro 30. 7. 2010, 10:11 (UTC)

Dipsacales

Dobrý den, opravil jsem v APG III řád Dipsacales podle http://www.mobot.org/mobot/research/APweb/orders/dipsacalesweb.htm. Udělal jsem chybu? S pozdravem 62.245.111.140 9. 8. 2010, 19:54 (UTC)

Myslím si, že ano. Neudělal byste chybu, kdybyste to opravil v systému krytosemenných na wikipedii i v taxoboxech k řádu a čeledím. Tam je třeba se řídit co nejaktuálnější verzí. Ale článek APG III by měl obsahovat přesně to, co je v tom článku, kdy to bylo publikováno, stejně tak jako články APG II a APG (v příslušných článcích), ty také se nebudou měnit a mělo by to tak zůstat navěky. Systém se vyvíjí a ani APG III není definitivním systémem. Těch změn je zatím málo, protože uběhlo pořád ještě málo času od jeho zveřejnění, ale budou časem přibývat další a další a asi se dočkáme i systému APG IV, možná APG V atd. Takže v systému bych to opravoval, tak jak se to bude aktuálně měnit, ale jednou publikovaný systém by měl zůstat tak jak byl publikován. Pokud nemáte článek s uveřejněným APG III (není k dispozici legálně zdarma pro každého), napište mail na butomus@centrum.cz a ve formátu PDF vám ho zašlu.--Don Pedro 9. 8. 2010, 20:36 (UTC)

Dobrý den. Pochopil jsem, že APG III je pouze to, co bylo zveřejněno 8. 10. 2009 a údaje na http://www.mobot.org/mobot/research/APweb jsou "APG III, změna č. x" která se možná objeví v APG IV. Děkuji za vysvětlení, úpravu jsem vrátil. S pozdravem 62.245.111.140 10. 8. 2010, 19:54 (UTC)

Ano, tak nějak bych to viděl. Až bude APG IV, tak se napíše článek. Myslím, ale, že to nebude dřív než v roce 2015. Ale systém na wikipedii podle toho webu aktualizujte. Ono je možné, že to za 2 roky zase změní zpátky, možná ne. Výzkum jde kupředu.--Don Pedro 10. 8. 2010, 20:15 (UTC)

Upozornění na pod lípu

Jako příznivce hor bych Vás rád upozornil na Pod lípu sekci pravidla. Řešíme tam geom. zařazení, tak byste se chtěl třeba vyjádřit.--Railfort 18. 8. 2010, 13:52 (UTC)

Hořeček drsný

Ahoj, chtěl bych tě poprosit, nevíš, kdy kvete hořeček drsný? Dneska jsem zjistil, že se ve velkém (ba přímo obrovském množství) vyskytuje na Kocelovických pastvinách a že pravděpodobně nemáme ještě ani na Commons fotku. Chtěl bych ho dojet nafotit a z netu jsem vytušil, že kvete asi v září. Chtěl bych mít ale jistotu, že když tam pojedu, bude zrovna kvést, abych tam nejel těch 40 km tam zbytečně. Díky ti případně moc za radu (a kdybys zjistil další věci, co tam mají kvést, napiš klidně taky, zkusil bych nafotit i ty, když už tam v té době budu). --Chmee2 18. 8. 2010, 21:58 (UTC)

Ahoj No tak to po mě chceš moc. V klíči Kubát 2001 píšou že kvete od července po říjen, v Květeně ČR píšou od srpna do října. Jisté je, že ta populace pokvete každý rok trochu jindy, podle podmínek. Nedokážu určit, kdy přesně to pokvete letos. Jedině že by ses spojil s někým místním, který na lokalitu chodí a dal ti echo, nebo to musíš risknout. Co jiného v té době pokvete? To neřeš, vyfoť to, co bude možné vyfotit, a je to. Jinak na commons fotky druhu jsou: [5]. V ČR roste jen hořeček drsný Sturmův. Hořeček drsný pravý v ČR neroste, je časnější (letní) a roste třeba v Alpách a je možné, že ty fotky na commons se v vztahují právě k němu. Takže je pravděpodobné, že hořeček drsný Sturmův na commons vyfocen není, proto máš v podstatě pravdu a když to vyfotíš, bude to užitečné.--Don Pedro 18. 8. 2010, 23:50 (UTC)

Díky ti, risknu to tedy :) a jdu opravit odkazy na hořeček drsný Sturmův, když pouze tento roste v ČR. Díky moc za pomoc --Chmee2 19. 8. 2010, 08:21 (UTC)

Dobře, riskni to asi někdy v září, to by měla být největší pravděpodobnost úspěchu. Letos je spíš vše malinko pozadu než dopředu, kvůli chladnému a deštivému jaru a časnému létu. Už se to pak nestihlo dohnat. Jinak co se týče fotek na commons, tak tam schází především kytky neatraktivní, které nijak výrazně nekvetou. To nikdo nefotí. Typicky třeba trávy. Ono se to fotí celkem blbě, jsou vysoké a úzké. Takže pokud máš zájem, tak zde bys přinesl největší užitek.--Don Pedro 19. 8. 2010, 18:32 (UTC)

Přesně jak jsi předpověděl, tak to bylo. Byl jsem tam dneska a kvetly! Takže fotky jsou :) Můžu tě jen poprosit tomu udělat strom kategorií na Commons? Já se k tomu necítím, všechno jsem to dal zatím do kategorie Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana, ale nevím, co by měla být hlavní kategorie nad tím a kam pak dále. Ještě připojím pár snímků sem, ať ti to tady trochu rozkvete! Fakt moc díky za pomoc. --Chmee2 1. 9. 2010, 18:06 (UTC)

• 
• 
• 

Ahoj, jsem v terénu, já mám zase nafoceno Gentianella praecox subsp. bohemica. Až se vrátím domů, tak tu kategorii dořeším. Asi bych to se subspeciemi nehrotil, on ne každý autor je uznává a spíš bych to naházel pod druh. Teď ještě aby někdo ty hořečky zpracova do české wiki a bude to skoro ideální.--Don Pedro 4. 9. 2010, 17:32 (UTC)

Vegetace Větrného vrchu

Ahoj, zaregistroval jsem úpravy na stránkách Větrný vrch (Králický Sněžník) a ve fytocenologii jsem jen amatérem, přesto si myslím, že svaz Violion caninae je něco jiného než smilkový trávník; za smilkový trávník já považuji svaz Nardion, který má podle smilky přímo jméno. Od pasu však netuším, jak označit zde jmenovaný svaz česky, aby i laičtější čtenáři vytušili, o co se jedná. Vysvětlení rád uvítám.--Martin Vavřík 23. 8. 2010, 17:35 (UTC)

Smilkový trávník je oboje, Nardion jsou ty alpínské smilkové trávníky, Violion caninae podhorské. Nejlepší by bylo mít články přímo ke svazům Violion caninae a Arrhenatherion, takhle to není ono, ale zatím se nedá nic dělat, je to provizor. Violion caninae je pojmenován po violce psí, ale klidně může existovat Violion caninae bez violky psí, stejně jako Arrhenatherion bez ovsíku (i když to asi dnes málokdy). Stejně tak může být Carpinion bez habru nebo Catlhion bez blatouchu. Něco jiného je společenstvo a něco jiného název, podle klteré kytky bylo pojmenováno.--Don Pedro 23. 8. 2010, 18:19 (UTC)

Díky za vysvětlení, protože se více věnuji subalpínským biotopům, toto mi uniklo. Nechával jsem si určovat svaz na naší sekané zahradě a je to právě Arrhenatherion téměř bez ovsíku (díky sekání, předtím to vypadalo téměř jako monokultura). Fytocenologie mě amatérsky také zajímá, třeba se jednou dokopu (pokud nebude nikdo aktivnější) k vytvoření nějakých článků.--Martin Vavřík 23. 8. 2010, 20:32 (UTC)

On tady už jistý pokus byl, jsou články jako vápnomilná bučina, acidofilní bučina, bučina. Je však docela problém zpracovat to téma z celosvětového hlediska. Např. něco najít o bučinách v Čině nebo v severní Americe (s jinými druhy buku). Problém je také pojmenování článků v některých případech v češtině. Bučina je v pohodě, ale k některým ruderálům, vodním společenstvům aj. to je problém. Taky je potíž, že lesáci mají k lesům jinak utvářené jednotky, které se rozsahem s fytocenologickými různě překrývají. Plánuji se do této problematiky jednou pustit. Zatím mě odrazuje obtížnost třeba něco nasat o smrčinách světa. Střední Evropu bych zvládl, ale jinde? Kde na to sehnat pořádnou literaturu, zda někdy existuje?? Obtíže, které mě dosud odrazují.--Don Pedro 23. 8. 2010, 21:44 (UTC)

Nebylo by vhodné pro začátek zpracovat téma z regionálního (středoevropského) pohledu? Pěkný přehled jednotek je v úvodu prvního dílu Květeny, vychází publikace o rostlinných společenstvech (znám jen od vidění, první díl se tuším týkal lučních společenstev). Na řadě míst se u charakteristiky určitého území setkávám s jmenováním svazů, ty mi přijdou jako dobrý základ. Názvy článků by mohly být mezinárodní s případným přesměrováním ze strany českého názvu (Fagion, Trifolion medii). Občas jsem marně pátral po jistých informacích, které bych jako základ na Wikipedii uvítal - např. diagnostické druhy svazů. Také existuje nějaká publikace jako rozšíření a ohrožení jednotlivých typů prostředí. Celé mi to přijde jako velmi zajímavé téma.--Martin Vavřík 24. 8. 2010, 12:13 (UTC)

Ahoj Květena č. 1 je zastaralá. Ale asi máš na mysli knihu o Vegetaci ČR, kterou zpracovává nyní Milan Chytrý a už vyšly 2 díly, louky a ruderály, lesy ještě nejsou hotové. Publikace je tato: [6], louky mám doma. to je nutný základ, je to to nejlepší, co k tomu je. Moravec a Neuhauslová je taky v tomto směru zastaralá. Dále existuje: [7]. Nyní je v tisku upgrade této knihy. Ano, bylo by to potřebné a zajímavé téma. Docela problém bude asi s interwiki k článkům, obávám se, že různé wiki budou mít články o různé šíři a vznikne zmatek. Ale to se asi nedá nic dělat, spíš lépe nedávat žádné interwiki, než neodpovídající. Já jsem se chtěl na to vrhnout, jen mám ještě nedodělané ostřice, které jsem chtěl napřed dokončit. Ale pokud chceš, tak můžeš začít.--Don Pedro 24. 8. 2010, 12:40 (UTC)

Hořec jarní

Výsledek třetí návštěvy

Ahoj, podobně jako jsem tě prosil o pomoc s hořečkem drsným, tak jsem dneska napsal článek o jedné národní přírodní památce, kde jsem nedávno byl a zjistil jsem, že tam je předmětem ochrany pro nás velevzácný hořec jarní, který má kvést na jaře. Nemohl bys mi zas zkusit odhadnout, kdy se tam pak mám na jaře vydat? Je mi jasné, má to zatim čas, takže to nikam nespěchá, ale lepší je se ptát takle předem. Díky za pomoc případně. S pozdravem --Chmee2 6. 12. 2010, 22:06 (UTC)

Ahoj, je zatím čas, nevíme jaká bude zima. V Kubátovi píšou, že kvete od dubna do července, on to je totiž hlavně vysokohorský druh, takže ten letní termín se asi týká hor. Je to opravdu jediná lokalita v ČR? Ne jen v Čechách? On totiž roste také ve Velké Kotlině v Jeseníkách, tohle prosím ještě prověř. Jinak v Alpách to je plevel, zvlášť v těch vápencových je ho všude plno.--Don Pedro 7. 12. 2010, 08:12 (UTC)

Ahoj, po dlouhé době hodím aktualizaci :) Abys věřil, že tvé informace pak neházím do kanálu, ale že se jimi řídím. Tudíž, ještě takle s obrovským spožděním díky ti. Povedlo se a na během třetí návštěvy té lokality se mi je nakonec podařilo nafotit! Tudíž moc díky a až zas narazím na něco zajímavého, určitě se ozvu :) --Chmee2 23. 4. 2011, 14:13 (UTC)

Výborně, tak až budeš něco zas potřebovat a pokud budu na příjmu, tak pomůžu. V poslední době jsem měl moc práce a pak byl pryč, tak jsem se tu moc nezdržoval.--Don Pedro 1. 5. 2011, 09:30 (UTC)

Skřivánek (Calandrella) nebo prostě Calandrella?

Ahoj, hodil by se tvůj názor na Diskuse s wikipedistou:Kyknos#Calandrella, s Kyknosem diskutujeme, jak správně pojmenovávat taxony s nejednoznačným českým názvem a jak je dále uvádět v taxoboxu. Důležité je hlavně to, abychom se shodli na společném postupu. --Vojtech.dostal 8. 1. 2011, 13:27 (UTC)

Přírodní památka

Hola. Como estás? Jseš schopen doporučit nějakou přírodní památku pro toto období? Je leden a přitom docela teplo. Nejlépe v Čechách, na focení v Moravském království to mám daleko.--Juan de Vojníkov 12. 1. 2011, 15:11 (UTC)

Hola. Záleží, co tam chceš fotit, vegetace, kromě stromů, stejně na focení není. PP se dá fotit i když je metr sněhu. Vlasně si myslím, že můžeš fotit cokoliv, pokazit nemůžeš nic.--Don Pedro 12. 1. 2011, 15:27 (UTC)

Pomoc s určením květinky...

Ahoj, odkázal mne na Tebe Chmee2, potřebovala bych pomoci s určením rostliny (je z Divoké rokle u Ústí nad Labem). Předem děkuji za pomoc a přeji hezký den :) --Huhulenik 12. 5. 2011, 21:30 (UTC)

Ahoj, myslím si, že to je bělozářka liliovitá (Anthericum liliago).--Don Pedro 14. 5. 2011, 18:59 (UTC)

Jee, všimla jsem si té odpovědi až dnes, tak velké díky (i když opožděně:)). --Huhulenik 26. 5. 2011, 22:09 (UTC)

Diskuse:Liliovník tulipánokvětý

Ahoj, uměl bys kvalifikovaně tuto věc vyřešit? --Vojtech.dostal 23. 5. 2011, 18:09 (UTC)

Ahoj, odpověděl jsem tam.--Don Pedro 24. 5. 2011, 13:00 (UTC)

Děkuji, --Vojtech.dostal 24. 5. 2011, 15:25 (UTC)

Prosba o názor

Ahoj, vzhledem k určitým pochybnostem se chci zeptat, zda jde o Picris hieracioides? S pozdravem--Dendrofil 14. 7. 2011, 18:43 (UTC)

Ahoj, odpovídám trochu pozdě, byl jsem mimo příjem. K té fotce, myslím, že to je dobře.--Don Pedro 21. 7. 2011, 14:26 (UTC)

Dík.--Dendrofil 21. 7. 2011, 14:34 (UTC)

Upolín evropský

Ahoj, prosím o radu. V článku Upolín evropský je uváděno: "Upolín evropský (Trollius europaeus) neboli upolín nejvyšší (Trollius altissimus) je vytrvalá bylina....", nicméně já našel v knize Květena České socialistické republiky (r.v. 1988) popis hesla "Trollius altissimus" a u něj pouze jednou větu zmínku o Upolínu evropském ("Blízce příbuzný druh Trollius europaeus L. se liší především velmi krátkými zobánky na plodech, roste v s. Evropě a v z. části stř. Evropy"). Jak to tedy je? Jedná se o dva druhy nebo je toto dělení vzhledem ke stáří knihy již neaktuální? Netušíš? Díky xkomczax 2. 9. 2011, 18:26 (UTC)

PS: A pokud by toto dělení již skutečně neaktuální bylo, lze dle tebe užívat tuto knihu jako relevantní zdroj informací?

Ahoj. Nemám moc času, přesto jsem se na to krátce podíval. Květena ČR z toho roku zdroj informací je, nicméně opatrně. Našel jsem k tomu tyto 2 články: [8] a [9]. Autoři studovali tyto rostliny a píšou tam, že to nepovažují za samostatné druhy, ale jen subspecie či variety. Asi to chce do článku jen napsat zmínku o rozdílných taxonomických pohledech a jako literaturu uvést třeba ty 2 články.--Don Pedro 4. 9. 2011, 22:15 (UTC)