Hořec jarní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHořec jarní
alternativní popis obrázku chybí
Hořec jarní (Gentiana verna)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď hořcovité (Gentianaceae)
Rod hořec (Gentiana)
Binomické jméno
Gentiana verna
L.
Synonyma
  • hořepník luční (Dostál 1989) [1]
  • hořepníček jarní [2]
  • Calathiana verna [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořec jarní (Gentiana verna) je drobná, asi 10 cm vysoká vytrvalá bylinaazurově modrými pěticípými květy s bělavým středem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina převážně evropská, vázána na biotopy vyšších pohoří, jako jsou hlavně Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty a balkánská pohoří, mimo Evropu jsou to africký Atlas a v Asii Kavkaz a hornaté oblasti mezi Balchašským a Bajkalským jezerem. Mimo výše uvedená pohoří se v Evropě ostrůvkovitě vyskytuje ve Velké Británii a Irsku, v České republice, Slovensku, Polsku a na Ukrajině. Hořec jarní je světlomilný a vlhkomilný druh, v nižších oblastech roste na vlhkých pastvinách nebo na živiny chudých krátkostébelných kosených loukách, v subalpínských oblastech (až do nadmořské výšky 2500 m), na periodicky vlhkých terasách se zásaditou půdou bohatou na minerály. Neprosazuje se v konkurenci vyšších rostlin.

V České republice se hořec jarní, na rozdíl od ne příliš dávné minulosti, vyskytuje jen vzácně, na třech lokalitách. Prvá je nížinná populace v NPP Rovná nedaleko Strakonic, jediná v Čechách. Další dvě, horské, jsou na MoravěCHKO Jeseníky (PR Malá kotlina a Velká kotlina).[1][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z tenkého plazivého rozvětveného oddenku vyrůstají husté přízemní růžice eliptických až protáhle vejčitých listů dlouhých asi 1,5 cm. Z růžice roste krátká lodyha zakončená jedním vzpřímeným květem. Jeden až čtyři páry vstřícných přisedlých úzkých lodyžních listů, kratších než 1 cm, mají čepele vejčitého tvaru. Původně krátká lodyha se po odkvětu prodlužuje až na 10 cm. Významnou roli při výživě rostliny rostoucí na půdách s nedostatkem dusíku sehrává mykorhiza.

Rozkvetlé, pravidelné pětičetné oboupohlavné květy mívají v průměru 18 až 30 mm, rozkvétají ve středoevropských podmínkách již od dubna nebo května, ze všech hořců nejdříve. Úzký zvonkovitý kalich je 1,5 až 2 cm dlouhý a na hranách bývá úzce křídlatý, cípy úzce trojúhelníkových kališních lístků jsou ostře zašpičatělé. Výrazně azurově modrá koruna tvořící trubku, dlouhou 2 až 3 cm, v polovině je rozeklaná v pět vejčitých cípů, mezi nimi jsou dvouklané, malé zoubky. Květy jsou opylovány převážně čmeláky, včelami a můrami sajících ze dna květů nektar. Plodem je přisedlá, válcovitá tobolka ukrývající hnědá, na povrchu síťovaná semena která pomáhají rozšiřovat mravenci.[1][3][5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Hořec jarní patří podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR" mezi rostliny kriticky ohrožené C1 (CR). Většina dřívějších lokalit výskytu hořce jarního na našem území zanikla kvůli změně v obhospodařování travnatých porostů, především přechodem z extenzivní pastvy na mechanizované sečení. K dalším faktorům, které značně urychlily vymírání tohoto druhu, patří meliorace či rozorávání luk. V roce 2008 byl schválen celorepublikový záchranný program pro hořce jarního, který mj. spočívá v extenzivním spásání kozami a ovcemi nebo v pravidelném kosení míst jeho výskytu a obnově zaniklých populací výsevem semen nebo výsadbou zahradnicky vypěstovaných mladých rostlin.[7][8]

Pro získáni rostlin k přesazování na původní stanoviště byla vypracována metoda, při které z 1 cm dlouhých vegetativních výhonků jsou na agaru, perlitu a později v zahradnickém substrátu vypěstovány kompletní rostliny.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh hořec jarní se dělí do pěti poddruhů, v České republice (stejně jako v celé Střední Evropě) se vyskytuje pouze nominální poddruh verna.

  • Gentiana verna L. subsp. verna
  • Gentiana verna L. subsp. balcanica N. M. Pritch.
  • Gentiana verna L. subsp. penetii Litard. et Maire
  • Gentiana verna L. subsp. pontica (Soltok.) Litard. et Maire
  • Gentiana verna L. subsp. tergestina (Beck) Hayek [3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KRÁSA, Petr. Hořec jarní [online]. BOTANY.cz, rev. 18.08.2007, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Gentiana verna [online]. Ondřej Zicha, rev. 18.10.2004, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Hořec jarní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b GRIN Taxonomy for Plants [online]. USDA, United States Department of Agriculture, USA, rev. 21.11.2007, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hořec jarní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2011-06-10]. S. 276. Dostupné online. (česky) 
  6. Atlas rostlin: Hořec jarní [online]. Přírodou.cz, o.s., Na Kocínce 4, Praha 6, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  7. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 
  8. KIRSCHNEROVÁ, Ludmila; KLAUDISOVÁ, Alexandra. Ochrana přírody 3/2008: Hořec jarní v záchranném programu [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 4, rev. 24.06.2008, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  9. MÁCHOVÁ, Pavlína; MALÁ, Jana; CVRČKOVÁ, Helena. Zprávy lesnického výzkumu, č. 1/2011: Biotechnologické postupy při záchraně kriticky ohroženého druhu hořce jarního [online]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, 25202 Jíloviště, rev. 2011, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]