Makak jávský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMakak jávský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodmakak (Macaca)
Binomické jméno
Macaca fascicularis
Raffles, 1821
Areál rozšíření
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makak jávský (Macaca fascicularis), také makak obecný nebo opice jávská je úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh popsal Thomas Stamford Raffles roku 1821. Synonymum crab-eating macac poukazuje na to, že se tento druh občas přiživí i kraby nebo měkkýši, větší část potravy však tvoří různá semena a jiná rostlinná potrava. Samci se od samic liší velikostí a „knírem“. Ve skupině se projevuje matrilineární hierarchie,[2] samci tlupu opouštějí po dosažení puberty.

Na ostrově Bali byl makak jávský uctíván jako božstvo[3] a lidé pro něj stavěli chrámy. Dnes je široce rozšířen v jihovýchodní Asii, kde se rozčlenil do několika poddruhů. Ve volné přírodě se vyskytuje především v pralesích a mangrovech, někdy též na savanách nebo u řek. Nebojí se vody, dovede výtečně plavat a hledá v ní i část své potravy.[4] Je používán jako laboratorní zvíře, na kterém se testují léky proti různým chorobám.[5]

Etymologie

Rodové jméno Macaca pochází z portugalského názvu Makako odvozeného z afrického jazyka Fiot. Druhový název fascicularis, znamenající „s pruhem” udělil zvířeti Thomas Stamford Raffles, nevysvětlil však, proč zvolil zrovna tento název.[6]

V Indonésii a Malajsii je pro všechny druhy makaků používán název kera, patrně kvůli pronikavému křiku,[7] anglická synonyma jsou crab-eating macac (poukazuje na to, že se občas živí i kraby) a long-tailed macac (poukazuje na dlouhý ocas). Známý je též název cynomolgus monkey.

Taxonomie

Je uznáno celkem deset poddruhů makaka jávského. V roce 1993 provedla bioložka Čang s kolektivem první důkladný rozbor jejich mitochondriální DNA pomocí analýzy restrikční endonukleázy. Roku 2007 bylo prozkoumáno 1 053 vzorků mtDNA makaka jávského z různých stanovišť, ale i přes další výzkumy nebyl ještě v roce 2014 vztah mezi jednotlivými poddruhy zcela znám.[8] Nejrozšířenějším poddruhem je M. f. fascicularis, vyskytující se v Indočíně a Malajském souostroví (Sumatra, Borneo [Kalimantan] a jiné). Poddruh M. f. aureus lze nalézt opět v Indočíně, poddruh M. f. umbrosus v Indii a ostatní jsou rozšířeny na různých ostrovech v Malajském souostroví mimo Sulawesi.[9] Druh mizí až na východní části od Wallaceovy linie.

Jednotlivé poddruhy se odlišují podle fyzických vlastností, klíčovou roli zde hraje délka ocasu, tvar vousů a barva srsti.[8]

  • Macaca fascicularis fascicularis, Raffles, 1821 (Indočína, Malajské souostroví; délka těla: 1 m [samec])
  • Macaca fascicularis aureus, E. Geoffroy, 1831 (Indočína; délka těla: 95 cm [samec])
  • Macaca fascicularis philippensis, I. Geoffroy, 1843 (Filipíny a blízké ostrovy; délka těla: 1,1 m [samec])
  • Macaca fascicularis umbrosus, Miller, 1902 (Indie; délka těla: 1,09 m [samec])
  • Macaca fascicularis fuscus, Miller, 1903 (Palau; délka těla: 83 cm [samec])
  • Macaca fascicularis lasiae, Lyon, 1916 (Palau, Sumatra, Indonésie; délka těla: 1,02 m [samec])
  • Macaca fascicularis atriceps, Kloss, 1919 (Thajsko; délka těla: 75 cm [samec])
  • Macaca fascicularis condorensis, Kloss, 1926 (Con Sonův ostrov; délka těla: 1 m [samec])
  • Macaca fascicularis tua, Kellogg, 1944 (Palau)
  • Macaca fascicularis karimondjawae, Sody, 1949[1] (Palau, Indonésie)[10]

Výskyt

Makak jávský si ukládá potravu do kapsy v tlamě

Areál rozšíření tohoto primáta je rozsáhlý. Vyskytuje se především v deštných lesích a mangrovech, obsadil ovšem i savany a oblasti bez stromů.[4] Schopnost adaptovat se na různá prostředí mu umožnila, aby se rozšířil po téměř celé jihovýchodní Asii.[11] Do výčtu území, kde jej lze najít, patří Sumatra, Borneo, Jáva, Filipíny a další ostrovy, Indočína (Kambodža, Indie, Thajsko) a oblasti, kam byl introdukován (je tam nepůvodním druhem), např. Mauricius nebo Palau.

Nebezpečný je pro původní druhy ptáků kvůli pojídání jejich vajec a soupeření o potravu.[12] Mezinárodní svaz ochrany přírody jej zařadil na seznam „100 nejhorších invazních druhů“.[5]

Popis

Makakové jávští mohou, v závislosti na poddruhu, dosahovat délky až 55 cm bez ocasu, samci jsou větší než samice. Hmotnost u samců se odhaduje na 4,8–7 kg, samice jsou lehčí a váží 3–4 kg (makak jávský patří mezi 3 nejmenší druhy makaků[2]).[13] Srst má po celém těle červeno-hnědé až šedo-hnědé zbarvení,[14][15] na hlavě se táhne až do čela a vytváří typickou chocholku.[16] Na obličeji samcům roste, pro ně typický, šedo-bílý knír a na rozdíl od samic mají také vyvinutější špičáky.[14] Obě pohlaví se tedy od sebe výrazně odlišují, je zde zřetelný pohlavní dimorfismus. Řezáky jsou lopatkovitého tvaru (zubní vzorec trvalého chrupu je I 2/2 C 1/1, P 2/2 M 3/3).[13] Oči míří dopředu (u makaka jávského je tedy, podobně jako u všech primátů, vyvinuto binokulární vidění)[13] a jsou lemovány bílou srstí,[17] oční víčka mají bílé zbarvení.[18] Tváře jsou růžovo-hnědé, nos plochý a nosní dírky umístěny blízko sebe; jde o typický znak ploskonosých primátů.[13] V tlamě má opice lícní torby, do kterých si může uschovávat potravu a sežrat ji později.[14][19][pozn. 1] Makak jávský vlastní na rozdíl od mnoha jiných makaků ocas.[21] Ten je delší než tělo,[22] měří kolem 40–65 cm[16] a slouží především k udržování rovnováhy při skocích, jenž mohou dosáhnout až 5 m,[14] ale pomáhá i udržovat rovnováhu při chůzi.[23] Makakové se dožívají až 30 let,[14][15] pohlavní dospělosti dosahují u samců po 50. měsící, u samic po 51. měsíci.[24] Samice makaků jávských definitivně přestanou růst po šesti letech, samci až po deseti letech.[25]

Makakové jávští jsou náchylní k infekčním chorobám,[26] zároveň také slouží jako přenašeči pro lidi smrtelných virů, jako je Herpes virus typu B.[27] Na člověka mohou poměrně snadno přenést i parazita Plasmodium knowlesi, který způsobuje malárii jak u těchto primátů, tak případně i u lidí.[28]

Potrava

Makak jávský je všežravec. Hlavní složkou potravy jsou semena a plody (až 2/3), konzumuje však i listy, květy, kořínky a kůru.[13] Do jeho jídelníčku patří i maso a živočišná potrava – příležitostně se živí drobnými obratlovci (hnízdící ptáci, ještěrky, žáby), z ptačích hnízd vybírá ptáčata a vejce. V Indonésii, kde se často zdržuje v mangrovových porostech, se naučil lovit v mělké vodě kraby a jiné korýše, díky čemuž dostal v angličtině název Crab-eating macaque.[29] Kromě toho se živí i měkkýši,[30] které vybírá v mangrovech, když nastane odliv.[31] Lov probíhá tak, že sedí na větvích a čeká na správnou příležitost, kdy ustoupí na pláži voda. Poté sleze ze stromů dolů, pochytá korýše a rozbije jejich tvrdou schránku kamenem.[32]Někdy vniká i do plantáží cukrové třtiny, čímž ničí úrodu.[12]

Chování

Denní režim

Tyto opice patří mezi denní živočichy a zdržují se především na stromech.[18] Pohybují se zde pomocí všech čtyř končetin a málokdy slézají dolů, aby je neohrožovaly šelmy, zvláště tygři. Útočiště ve stromoví nacházejí i v noci, jednotlivé skupiny opic mají své vlastní stromy.[14] Ráno vstávají kolem 5:30 až 6:00 hodin.[14] Denně se mohou přemístit až o dva kilometry, když pátrají po potravě, uražená vzdálenost při tom závisí na velikosti skupiny.[33] Makak jávský se nebojí vody a na rozdíl od mnoha jiných druhů primátů dovede plavat. Už mláďata si ve vodě hrají a hledají potravu na dně (makak jávský se dovede potopit do hloubky asi 30 m).[4][34]

Hierarchie

Skupina makaků vybírá na pobřeží měkkýše a kraby

Makakové jávští žijí v tlupách, v nichž může být 6 až 58 jedinců,[14] z nichž jsou nejpočetnější samice. Ty jsou tzv. filopatrické, vyskytují se pouze v domovské lokalitě, kterou téměř nikdy neopouštějí. Po dosažení pohlavní dospělosti mláďat ze skupiny odejdou samci, aby se ujali vedení jiné tlupy, a samice v ní zůstávají. Jedna skupina makaků si může přivlastnit teritorium až o rozloze 200 ha.[35] Pokud se dvě skupiny setkají, obvykle dochází k bitce,[36] která začíná vrčením a ceněním zubů a pokud to nepřítele nezastraší, dojde k opravdovému boji.[37] V regionu jižního Bornea žijí v kompetičních vztazích s kahauy nosatými (Nasalis larvatus).[2]

Hierarchie je vidět především u samic, kromě toho jsou v tlupě také alfa samci. Jde většinou o nejsilnější jedince, které upřednostňují i samice při páření, neboť je vysoká šance, že dají potomkům kvalitní geny. Jestliže některá opice netoleruje podřazenost ve společenském žebříčku, může nastat konflikt mezi touto opicí a alfa samcem, který končí porážkou jednoho z nich. Poražený se vítěze obvykle bojí a snaží se ho uklidnit různými gesty, např. škrábáním. Bylo také dokázáno, že konflikt zažehnává společné pití vody.[38] Každý samec má kolem sebe skupinku asi 3 samic.[2]

Rozmnožování

Samice se páří především s alfa samci (viz Hierarchie). Je březí 162–193 dní. Po skončení gravidity se jí narodí jediné mládě,[39] vážící zhruba 320 g, o které se stará pouze ona.[5][39] Jestli jde o samce nebo samici, lze poznat až po delší době,[40] mláďata nejprve vypadají stejně a mají černé zbarvení, které se časem změní na barvu dospělých jedinců.[14] Jsou kojena mateřským mlékem po dobu asi 420 dní.[13] Někteří jedinci mohou být nesnášenliví vůči dalším členům skupiny, objevují se krádeže mláďat výše postavenými samicemi těm, které jsou v hierarchickém žebříčku níže, i zabíjení mláďat.[14] Mladí jedinci obojího pohlaví si zpočátku hrají dohromady, kolem jednoho až dvou let věku se však začnou věnovat navzájem pouze jedinci stejného pohlaví.[41]

Inteligence a používání nástrojů

Makak jávský − nástroje

Některé skupiny těchto primátů používají kameny k rozbíjení ořechů nebo mlžů, kterými se živí, aby se dostaly k jedlému vnitřku, dovedou si oloupat také batáty a maniok.[42][43] Dovedou si také čistit zuby a učí to i mláďata.[44]

Ve vědeckém výzkumu

Makak jávský je často odchytáván pro výzkumné účely a společně s makakem rhesus (Macaca mulatta) jde o nejčastěji používanou opici k laboratorním pokusům.[29] Tuto oblíbenost způsobuje především malá velikost tohoto primáta vzhledem k ostatním úzkonosým opicím. Pokusy zahrnují především testování léků proti různým chorobám. Makak jávský se také využívá při výzkumu diabetu (cukrovka je u tohoto druhu poměrně rozšířenou chorobou).[26] Jelikož je, citlivý na stres, probíhají i výzkumy vlivu stresu na vznik kardiovaskulárních onemocnění i na reprodukční funkci.[26] Rovněž psychiatři a psychologové využívají makaky jávské na testy jejich chování po požití alkoholu nebo drog, případně na výzkum deprese.[26]

Ohrožení

Makak jávský je často odchytáván pro lékařský výzkum, což snižuje jeho stavy. Nebezpečí představuje také lov, který probíhá především na Filipínách, kde jsou makakové loveni jak pro potravu, tak pro sport.[9] Kromě toho tyto primáty decimuje také ztráta přirozeného prostředí. Pralesy jsou káceny a nahrazují je palmové plantáže, což opicím škodí. Odchyt z volné přírody zakazují pouze balijské zákony, neboť je zde makak jávský považován za božstvo a lidé mu stavějí chrámy.[3] Považují jej totiž za boha Hanumána.[45] V některých zemích je chráněn, jsou postaveny i chovné stanice, např. v Kambodži nebo Vietnamu.[9]

Druh je podle Mezinárodního svazu ochrany přírody málo dotčený, a to i díky širokému rozšíření.[9]

Mezi přirozené nepřátele patří šelmy, krokodýli, hadi a dravci.[21][46]

Zajímavosti

Makak jávský byl jedním z primátů, kteří byli vysláni do vesmíru. Opice se jmenovala Albert III. a zahynula v raketě V2 16. září 1949 při její explozi.[47] Ostatní makakové vysláni do kosmu byli převážně rhesusové (Macaca mullata).[48]

Chov v ZOO

Makaka jávského chová v České republice např. ZOO Tábor.[49]

Galerie

  • Makak jávský, dospělci a mládě
    Makak jávský, dospělci a mládě
  • Makak jávský vybírá měkkýše
    Makak jávský vybírá měkkýše
  • Hlava
    Hlava
  • Makak jávský
    Makak jávský
  • M. f. umbrosa
    M. f. umbrosa
  • Samice s mládětem
    Samice s mládětem
  • Mladý jedinec
    Mladý jedinec

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Lícní torby mají všichni makakové.[20]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Crab-eating macaque na anglické Wikipedii, Macaca fascicularis na španělské Wikipedii, Javaneraffe na německé Wikipedii a Monos en el espacio na španělské Wikipedii.

  1. ↑ a b KOŘÍNEK, Milan. makak jávský [online]. BioLib [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d VANČATA, Václav. Primatologie Díl 2. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2003. ISBN 80-7290-127-3. 
  3. ↑ a b VERHOEF, Ester; VERHALLEN. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.]: REBO 320 s. ISBN 80-7234-213-4. S. 209. 
  4. ↑ a b c POKORNÝ, Zbyněk. Makak jávský [online]. chovzvirat.cz, 2014-06-10 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c HAZAN, Tracy. Crab-eating Macaque (Macaca fascicularis) [online]. New York: Columbia University, rev. 2003-09-30 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ BENJAMIN, Zimmer. Makaku, macaco, makak, Macaca [online]. Language Log [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ RAFFLES, Thomas. Descriptive Catalogue of a Zoological Collection, made on account of the Honourable East India Company, in the Island of Sumatra and its Vicinity, under the Direction of Sir Thomas Stamford Raffles, Lieutenant-Governor of Fort Marlborough. S. 246-247. Linnean Society of London [online]. 1821 [cit. 28.10.2015]. S. 246-247. Dostupné online. DOI 10,1111 / j.1095-8339.1821.tb00064.x.. 
  8. ↑ a b KOLEKTIV. Phylogenetic relationships of Malaysia’s long-tailed macaques, Macaca fascicularis, based on cytochrome b sequences [online]. zookeys, 8.5.2014 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d Macaca fascicularis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Velikosti poddruhů makaků na eol.org [online]. eol.org [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ FUENTES, Agustín. Padangtegal Overview [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b PAGAD., Shyama. Macaca fascicularis [online]. Global invasive species database, 2007 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online. (Anglicky) 
  13. ↑ a b c d e f BONADIO, Christopher. Macaca fascicularis [online]. Animal Diversity Web [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b c d e f g h i j CAWTHON LANG, Kristina. Long-tailed macaque (Macaca fascicularis) [online]. Primate Info Net, rev. 2006-01-06 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Long-tailed Macaque [online]. Ecology Asia [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Long tailed macaque [online]. SEARRP Royal Society. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Macaque crabier [online]. Futura - sciencest [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
  18. ↑ a b Long-tailed macaque (Macaca fascicularis) [online]. Wild Fact Sheets [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Ottův slovník naučný - heslo "Makakové". Svazek 16. [s.l.]: [s.n.] S. 659. 
  20. ↑ Ottův slovník naučný - heslo "Makakové". Svazek 16. [s.l.]: [s.n.] S. 659. 
  21. ↑ a b Crab-Eating Macaque [online]. a-z-animals [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Long-Tailed Macaques [online]. Nicholasville: Primate Rescue Center [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ بواسطة, كتب. معلومات عن مكاك طويل الذيل [online]. Amrsal.org [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. (arabsky) 
  24. ↑ Makak jávský ( Macaca fascicularis ) [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ Яванский макак (макак–крабоед) — Macaca fascicularis [online]. Сахалинский зооботанический парк [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (ruština) 
  26. ↑ a b c d Genome: Macaca fascicularis [online]. McDonnell Genome Institute [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ CARTER, Steve. Macaca fascicularis (mammal) [online]. Invasive Species Specialist Group, 26. 09. 2013. Dostupné online. 
  28. ↑ GUMERT, MD.; FUENTES, A.; JONES-ENGEL, L. Monkeys on the Edge: Ecology and Management of Long-tailed Macaques and their Interface with Humans. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. 
  29. ↑ a b Makakové: Makak jávský [online]. ABC, 2001-07-23 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ Kolektiv autorů. Velký atlas živočichů jedinečný obraz života na Zemi. české vydání: 2005. vyd. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-07-01395-4. 
  31. ↑ Hutan - Krásy malajského pralesa, TV- pořad, Velká Británie, 1998
  32. ↑ Яванский макак [online]. samarazoo.ru [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (ruština) 
  33. ↑ javaneraffe [online]. Deutsches Primatnezentrum [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ Krabbmakak [online]. Ystad Djurnpark [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. (švédština) 
  35. ↑ Makak jávský (macaca fascicularis) [online]. Annimalia, 2013-04-16 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. 
  36. ↑ MATTHEWS, Rupert. Obrazová encyklopedie ZVÍŘATA. [s.l.]: Ottovo nakladatelství 78 s. ISBN 80-7181-999-9. 
  37. ↑ Javaneraffe; Krabbenesser; crab eater; Cynomolgus Monkey [online]. Tierlexikon [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (němčina) 
  38. ↑ CORDS, Marina. Post-conflict reunions and reconciliation in long-tailed macaques. Animal Behaviour. Elsevier, 1992-07, roč. 44, čís. 1, s. 57-61. DOI 10.1016/s0003-3472(05)80754-7. (anglicky) 
  39. ↑ a b Makak jávský na genomics.senescence.info [online]. Dostupné online. 
  40. ↑ Crab-eating macaque (Macaca fascicularis) [online]. Wildscreen Arkive [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Javaneraffe (Macaca fascicularis) [online]. Primaten der Welt, 6.5.2010 [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (němčina) 
  42. ↑ Etologie primátů: Fenomén kultury u primátů mimo člověka [online]. pfyziollfup.upol.cz [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  43. ↑ WHEATLEY, Bruce. Cultural behavior and extractive foraging in Macaca Fascicularis ". Current Anthropology. Current Anthropology. 1988. DOI 10.1086/203670. 
  44. ↑ MASATAKA, Nobuo; KODA, Hiroki; URASOPON, Nontakorn. Free-Ranging Macaque Mothers Exaggerate Tool-Using Behavior when Observed by Offspring [online]. PLoS ONE, 2009-03-10 [cit. 2015-09-23]. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0004768. 
  45. ↑ Long-tailed macaque [online]. BBC [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Long Tailed Macaque (Macaca fascicularis) [online]. Stability of Altered Forest Ecosystems [cit. 2015-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ KROULÍK, Jiří. Chlupatí kosmonauti (zvířata a kosmonautika) [online]. S. 10. Dostupné online. 
  48. ↑ Primates in Space [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné online. 
  49. ↑ Makak jávský v ZOO Tábor [online]. Zoologická zahrada Tábor, a.s, 2015. Dostupné online. 

Literatura

  • WHEATLEY, Bruce Panton. The behavior and ecology of the crab-eating macaque (Macaca fascicularis) in the Kutai Nature Reserve, East Kalimantan, Indonesia. Davis: University of California, 1978. (angličtina) 
  • VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.]: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Primáti, s. 209. 

Externí odkazy


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Makak_jávský&oldid=13052780“