Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Puma americká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Puma americká[editovat | editovat zdroj]

Vážení a milí přátelé.

Jsem si vědom toho, že nejde o úplný standard, protože se článek nestihl ohřát na pozici „nižší úrovně kvality“, ale v poslední době je to již celkem běžná praxe (v případě článků, na nichž si kolegové dávají opravdu záležet), takže jdu do toho také. Článek pumy americké se dlouhá léta nacházel v dosti skromném a na informace chudém stavu (přesně do roku 2019, což zní až neuvěřitelně s ohledem na to, o jak známé a vyhledávané šelmě mluvíme). Od tohoto roku jsem začal s prvními úpravami a postupně článek rozšiřoval. Došlo i na některé docela legrační situace. Míra (@Whitesachem) si jistě vzpomene, dnes snad již s úsměvem na tváři, na dlouhou až vášnivou debatu kolem jejich špičáků (stejně si myslím, pokud se vyjádříš, že mi tu brožurku „vyhodíš z okna“ :), a možná bych se ani tak nezlobil), nebo na můj komický přešlap, když jsem naháněl zdroj k jedné ošemetné informaci. Ze začátku to tedy kdovíjak slibně nevypadalo, ale znovu jsem se k článku vrátil a začal na něm pracovat mnohem pečlivěji a podrobněji. Tak, aby článek poskytl nejenom to, co člověk potřebuje vědět, ale ještě i něco navíc. Aby se stal ozdobou projektu a třeba i stěžejním zdrojem, zkrátka nabídl čtenáři vyčerpávající množství informací. I proto jsem nyní tady, abych se od Vás, přátelé, dozvěděl, jestli se mi skutečně podařilo kýženého cíle dosáhnout.

Děkuji předem. Vím, že to nemáte jednoduché, protože nesete určitou odpovědnost.

P.S.: Ještě bych rád podotknul, že k hlavnímu článku náleží a doplňují jej další (oddělené) články, z důvodu úspory bajtů, a sice Útoky pumy americké na člověka a Geografická variabilita a poddruhy pumy. Také bych chtěl touto cestou znovu poděkovat Honzovi (@OJJovi) za jeho čas a ochotu článek pořádněji omrknout, upravit, ale i za jeho návrhy na vylepšení. Takže díky! (Vykonáváš toho tady strašně moc, tak se z toho hlavně nezblázni, příteli.) --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 13:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]


Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Jann[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, celkově článek dobrý, ale koukám a nevěřím: ...příchodem prvních Evropanů někdy ve 14. nebo v 15. století... - Kolumbus připlul do Ameriky roku 1492, na kontinent k pumám se Evropané dostali až o pár let později, to jsme v 16. století. Takže: Evropané v Americe v 15. století byli, ale ohrožovat pumy, ba ani vidět je, nemohli. A ve 14. století, to jako vážně??? To chce sakra dobré zdroje. --Jann (diskuse) 7. 11. 2022, 19:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ahoj, buď to bylo špatně pochopeno a nebo jsem to napsal blbě. Myslel jsem tím to, že teprve od doby, co Ameriku osídlili Evropané (+ a kdy to začalo), to s početností pum začalo být vážnější. To znamená od doby, kdy se tam tito lidé zabydleli, začali je lovit a zabírat jim území, až po moderní, extrémně se rozpínající civilizaci. Člověk samozřejmě neohrožoval pumy hned, jen co na půdu vkročil, ale jeho příchod je ten důvod, že to s šelmou s postupem času začalo jít z kopce. Ostatně jak se píše třeba v knize, ve zdroji, který se u toho nachází: To native people whose survival depended on consistently procuring adequate food, the ability of the lion to kill game with apparent ease was enormously respected, and subsequent deification of the puma is not surprising.(1) The big cat enjoyed the awe and respect of native people who shared the forests, mountains, and deserts. But in the 14th century, when the first Europeans reached the Americas, their perspective of the cougar was to be quite different. --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 20:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No to jsem pochopil správně - že pumy si žily v Americe, pak přišli Evropani, a po nějaké době Evropani získali na síle a ničivosti a začali hubit kdeco od kytek po indiány, včetně pum. To je ok. Ale datování ne. In the 14th century, when the first Europeans reached the Americas na mě působí jako rudý hadr na býka - 14. století jako století příchodu prvních Evropanů do Ameriky je jako napsat, že první lidé na Měsíci přistáli v 19. století. Nesmysl. (Pomíjím ojediněné návštěvy grónských Vikingů na severovýchodním pobřeží v 11.-14. století, ti nikoho a nic neohrožovali). --Jann (diskuse) 8. 11. 2022, 20:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tomu rozumím, já jen, že jsem k tomu přišel z docela seriózního zdroje. I mně to přišlo divné, proto jsem uvedl ještě 15. století. Jelikož jde jinak o docela slušný zdroj, předpokládám, že autor měl opravdu na mysli ony první „vlaštovičky“ a tedy nějaký počátek objevování, po němž následovalo Kolumbovo objevení a po něm už expanze, která ve finále zapříčinila onu pověstnou zkázu. Lze pak na to nahlížet jako na řetězec událostí.
Bude tedy stačit, když odmažu 14. století a ponechám jen to 15.? Nebo mám dát rovnou 16. století? Nejspíš napíšu to poslední, asi nejvýstižnější. Případně ještě zmíním, že Kolumbus k břehům Ameriky dorazil v roce 1492, ať si to člověk lépe představí a nemusí to někde vyhledávat. --Tobartos (diskuse) 8. 11. 2022, 22:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
16. století může být, to Evropani už přišli. Kolumba bych spíš vynechal, to je myslím nepodstatné... ideální by bylo najít ve zdrojích něco jako "Evropani přišli na kontinent v 16. století a od xxxx začali pumu hubit (kde xxxx bude století nebo půlstoletí různé pro severní, střední a jižní Ameriku). --Jann (diskuse) 10. 11. 2022, 20:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
VyřizujiVyřizuji Vyřizuji. Ano, to by skutečně bylo lepší (přesnější). Zkusím něco relevantního najít, ale zatím Kolumba nechám. --Tobartos (diskuse) 12. 11. 2022, 14:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ještě mám výhradu k mapě v infoboxu - v USA je rozšíření ukázáno přijatelně - ale podobně strakaté by to mělo být např. v Brazílii a Venezuele, jak plyne z textu, ne? V textu se navíc píše o vyhynutí pumy v některých středoamerických státech, které jsou ale na mapě červené... pochybuji o rozšíření pumy v urbanizovaných pobřežních oblastech Kalifornie, oblasti Vancouveru a Seattlu... --Jann (diskuse) 7. 11. 2022, 19:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]

No, můžu se o to pokusit, ale takové mapky bývají jen orientační, nemýlím-li se. Například tady (sice nejde o NČ, ale nemělo by to hrát významnější roli) je mapka, která nám tvrdí, že se šakal běžně vyskytuje na celém území České republiky, o čemž se ale v článku vůbec nehovoří. A taky to nikoho netrápí.
Ten Vancouver a Seattle je asi opravdu blbost, upravit Střední Ameriku by nejspíš také nebyl problém, ale hrát si jinak, hlavně v případě Jižní Ameriky na nějakou přesnost, je buď nemožné nebo zbytečné. Všechno jsou to jen hrubé odhady a spekulace, o čemž výmluvně svědčí i to, kolik se toho (ne)ví o populaci nejen tamních pum. Ono totiž nejde o celou Brazílii a Venezuelu, ale jen některé jejich oblasti. Podobně je na tom Peru, které je naopak označeno komplet růžově (tzn. pouze možný výskyt), což je ale teoreticky také špatně, nepřesně.
Zkusil bych upravit alespoň tu Severní Ameriku. --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 21:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Každopádně mapka je vytvořená podle IUCN, kde je to vyznačeno celkem jasně (Kalifornie, Vancouver i Seattle, Střední Amerika, jakož i zmíněné oblasti v Jižní Americe). Tak vlastně nevím, jestli a co upravit. Ani nechápu, jak je takový nesoulad možný :). --Tobartos (diskuse) 7. 11. 2022, 22:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nejvíc mě zaráží ta Střední Amerika, tam by to skutečně mohlo být lépe vyznačeno (pokud se s větší jistotou ví, že už v některých oblastech pravděpodobně vůbec není), jinak mi to ale nepřijde tak zlé (bavíme-li se o mapce v infoboxu). Vezmu-li si zase příklad z šakala; přestože je vybarvené kompletně celé Česko, stejnou barvou i odstínem, nebude asi nikdo předpokládat, že na něho narazíme v centru Prahy, jak si to kráčí vesele po ulici. Nějak podobně bych to viděl v případě Britské Kolumbie (a Vancouveru), Washingtonu (a Seattlu) i Kalifornie (a pobřežních oblastí), kde se puma může různě mihnout, protože se v této provincii nebo v těchto státech nachází, ale nebudeme ji ve zmíněných, lidmi silně osídlených městech či místech cíleně hledat. --Tobartos (diskuse) 8. 11. 2022, 07:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Už jsem pravděpodobně přišel na to, proč ta nová mapa nesedí, přestože je aktuální, zatímco původní verze mapy, jíž jsem věnoval větší pozornost až teď, odpovídala textu více (včetně Brazílie). Ona je na těch místech, jak se píše v článku, očividně skutečně vyhubená, ale probíhá snaha o reintrodukci pum, jako např. v tom Salvadoru (ale také se přemýšlelo třeba o New Yorku, čímž chci říct, že se o tom uvažuje ve velkém, zejména kvůli komplikacím s přemnoženou vysokou zvěří), takže jsou původní oblasti označeny zpětně tak, že se tam už prakticky vyskytuje. Možná tak bude stačit pouze nějaká taková zmínka v textu nebo u mapky, co myslíš? --Tobartos (diskuse) 8. 11. 2022, 15:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dělej jak myslíš, mě prostě zarazilo, že některé země jsou zabarveny komplet celé červeně (Brazílie, Venezuela) a u jiných je rozlišováno mezi regiony s pumou a bez ní (USA, Argentina), ačkoliv dle textu v obou skupinách je puma rozšířena jen na části území. Je fakt že problém vznikl už na iucnredlist.org. No, v každém případě by to chtělo uvést do souladu výklad v textu s mapou - tedy např. buď Salvador odčervenit, nebo vysvětlit že tam nežije, ale probíhá reintrodukce. --Jann (diskuse) 8. 11. 2022, 20:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Jann: I zde moc díky za recenzi. Samozřejmě pokud tě ještě něco napadne, sem s tím.--Tobartos (diskuse) 12. 11. 2022, 14:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Dobrý článek, ale hodně severoamericky (USA) centrický, nutno upravit, viz povinné kritérium NČ článku proporce. Nevyváženost naznačuje např., že v celém článku (bez referencí) je celá Argentina 6x, a Florida (kde přežívá několik desítek exemplářů) 25 krát. Nečetl jsem vše, měl by projít nějaký expert/ka (nejlépe někdo, kdo umí dobře portugalsky a španělsky: v těchto jazykových oblastech se puma nejvíce nachází).

  • úvod: první věta: dlouhá, komplikovaná a lehce bulvární, že je první, druhá, čtvrtá na světě.
    • VyřešenoVyřešeno
  • druhá věta ("Dosahuje v průměru..") proč je zde? Proč jsou její rozměry až za ní? Je to ta zásadní informace na úvod? Za mě ne. Spíše se tu dozvídám, že levhart je velká kočka.
  • První tři věty - porovnej s Orel klínoocasý, kde vidím podstatné informace, u pumy mnohem méně
    • VyřešenoVyřešeno
  • "zvaná též horský lev, kaguár (či kuguár), stříbrný lev a případně i panter" nikde není v textu ozdrojované, že se jí tak v češtině říká. V kapitole etymologie je to také uvedeno (bez rozvedení), ale též bez zdroje. Čekal bych třeba, že bude popsáno krajové rozrůznění názvu, že třeba jméno xxx používá česká menšina v Brazílii, nebo jde o názvy zastaralé. Pokud se vlastně v češtině moc nepoužívá, tak bych nechal jen v příslušné kapitole a v úvodu ty tučné názvy smazal.
    • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Z úvodu smazáno. Typický, hojně používaný název je pouze puma (u nás, pro nás). Zdroje přidány. Co se týče využití, něco už vyplývá z textu výše; např. pro Kanadu je šelma spíše „horský lev“ (mountain lion), takže lze očekávat, že takový název budou používat i Češi žijící v Kanadě. Více jsem to opravdu nezkoumal.
  • žije od kanadského Yukonu > ale mapa v infoboxu moc na Yukon nezasahuje
    • KomentářKomentář K takovým informacím je třeba přistupovat s opatrností. Píše se to, takže se tam asi přinejmenším ukazuje. A mapky jsou pouze orientační, obzvláště v případě takové šelmy, o jejímž přesném pohybu víme nakonec spíše nic.
  • " Kromě člověka žádný jiný druh savce Nového světa tak rozsáhlé území neobývá. " Nikde není zdrojováno. A co pes a třeba kočka? To jsou taky savci jako člověk a obývají v Americe ještě rozsáhlejší území.
    • To je dobrá poznámka, dopsal jsem tedy ještě kočku a psa. Jinak třeba dle tohoto nebo tohoto. Informaci jsem umístil i níže do článku a orefoval tam.
      • VyřešenoVyřešeno Hloupost, takže vyhozeno (viz Pavouk II.).
  • "O potravu musí často soupeřit s většími šelmami, jako jsou medvěd grizzly a medvěd baribal. Vypořádat se občas musí i se smečkami vlků nebo kojotů." Silně severoamericky centrické, nic o jaguárovi z JA. Nebo ten je proti medvědům, vlkům a kojotům tak marginální, že nepatří do úvodu?
    • VyřešenoVyřešeno Jak se to vezme, ale dal jsem ho tam.
  • "Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenovitých." Není to také příliš SA centrické? v kapitole níže se pro JA mluví o jiných živočiších? Nepatří sem zmínit i velbloudovití?
    • VyřešenoVyřešeno Může být. O dalších živočiších, leč ještě skromněji, se hovoří v další větě. Zbytek už čtenář dohledá v příslušné kapitole. Něco k tomu ještě přece jen přidáno.
  • (rozmnožování) "To může vrcholit v létě a na začátku podzimu": pokud většina pum žije v tropickém pásmu, tak je to asi divná formulace na úvod, jelikož tam jaro/léto/podzim/zima není.
    • VyřešenoVyřešeno Píše se v seriózních zdrojích. Navíc je tam to slovíčko může, což vlastně dokládá, že nějaká část pum to tak mít nemusí. Zobecněno: Pumy nemají určité období rozmnožování, různí se napříč Severní a Jižní Amerikou.
  • "v Severní Americe většina koťat přichází na svět na konci zimy" >chybí, jak to je na jihu Ameriky (kde mají smysl roční období)?
    • VyřešenoVyřešeno Píšu jen to, co jsem se dočetl. Zobecněno, tudíž z úvodu odstraněno.
  • 4. odstavec úvodu o redukci početnosti: podrobně USA a zbytek je odbytý. Je tu tedy, jak vymizela z jedné "strany" jedné země (východní pobřeží USA), ale nic o řadě celých regionů v Jižní Americe, kde byla také omezena/zmizela. "Ve Střední a Jižní Americe žije puma na většině původních míst." je asi pravda, ale nepopisuje to asi i významný úbytek na řadě míst kontinentu. Je to stručné oproti USA. Chybí celá Kanada.
    • VyřešenoVyřešeno Snad už lepší. To mi také nějak uniklo.
  • "Kdysi v ní lidé spatřovali hrozbu" - časově vágní
    • VyřešenoVyřešenoOtázkaOtázka "Zpočátku" (?).
  • " Lov začal být důsledněji omezován od roku 1960." > Platí pro celou Ameriku? Pokud jen pro USA, tak by mělo být "Lov začal v této zemi..." Ale věta je nadbytečná, jelikož opět zase jen vybírá z celé Ameriky jen tuto zemi.
    • Upraveno, ale nezdá se mi nadbytečná.
      • VyřešenoVyřešeno V úvodu už se mi zdála nadbytečná, ano. Zatím takto.
  • "Puma je podle norem" Je to fakt norma? Není lepší něco jako "M.s.o.p. považuje/hodnotí/ označuje druh za....
    • VyřešenoVyřešeno
  • Infobox: mapa by byla lepší počeštěná
  • "Rozšíření pumy americké v roce 2010" > není lepší "k roku 2010"
    • VyřešenoVyřešeno
  • Rozšíření: "Puma je ... kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření." A co Felis catus? To je taky kočkovitá šelma a žije skoro všude.
    • VyřešenoVyřešeno Dodáno, že divoká kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření...
  • "vyhubena..v několika regionech Venezuely, Peru, Argentiny, Uruguaye i Brazílie v Jižní Americe." Zcela nedostačné vzhledem k podrobnostem o USA a Floridě výše. A proč vlastně z USA jen Florida a ne třeba Arkansas či Nebraska, kde jsou také poslední desítky kusů?
    • VyřešenoVyřešeno Jestli tedy vyhovuje. Už to začínám česat.
  • "zmizela z celkem 27 % oblastí, které kdysi" ke kdy je to "kdysi"? K cca 1500? cca 1800? 1900?
    • VyřešenoVyřešeno Platí k roku 2016, podle zdroje, který cituje konkrétní pramen. Podrobnosti žádné. Možná bylo myšleno něco takového (?): Z globálního hlediska zmizela z celkem 27 % oblastí (k roku 2016), které původně před kolonizací obývala (viz kolonizace Severní a Jižní Ameriky).
  • " V rozlehlých oblastech jsou navíc statistiky počtu pum v divoké přírodě založeny převážně na odhadech." to bych čekal, že všude jsou to jen odhady, že nikde nejsou očíslované :-)
    • KomentářKomentář A to by se nejeden možná divil, jak si kdejaký člověk nedokáže představit, že to není zrovna jednoduché.
  • tabulka počtu pum v USA: raději pryč, do jiného článku, doplnit stejnou tabulku o regionech Brazílie, nebo alespoň jednotlivých zemí Amerik. Jinak je nevyvážené. Pro Brazílii podrobně popsáno i se zdroji pt:Panthera_onca#Conservação_no_Brasil
    • KomentářKomentář Nebudu dávat pracně vyplněnou, skoro vymodlenou, alespoň nějakou tabulku pryč (nebo do jiného článku, a kam (?)), jen proto, že neexistuje podobná z jiného kontinentu. Možná by bylo dobré si při té honbě za vyvážeností uvědomit, že se tady bavíme o dvou velkých kontinentech, takže nemůžeme očekávat, že budou vždy k dispozici rovnocenné informace. Jaguár sice vypadá moc hezky, ale zde se bavíme o pumě. Zjevně pak nepůjde o náhodu, nebo snad odbytou práci portugalského kolegy (připomínám, že biologa), i když jeho článek o pumě ("zlatý") vypadá oproti zpracování u jaguára docela jinak.
  • Tělesné vlastnosti "maximálně může měřit asi 237 mm" matematicky divné,
    • KomentářKomentář Nevím, jestli jsem to pochopil. Bavíme se o délce lebky: ..., maximálně může měřit 237 mm?
  • více pojmů k lebce (Kondylobazální, zygomatická...) nevysvětlených, bez prokliku. Tedy pro laika nečitelné (Wiki má být pro čtenáře se SŠ vzděláním)
  • zubní vzorec: nepatří tam něco jako:
    • KomentářKomentář Z mého pohledu by to tak bylo "horší", zejména proto, že v mém případě (je-li to zapsáno ve formě plynulého text) si to může méně znalý čtenář snadno rozkliknout, aby se mohl jednoduše dozvědět, o jaké zuby jde. Povinnost to myslím určitě není.
  • "Průměrná síla, kterou vyvine při stisku čelistí je 499,6 N (neboli 724,6 Psi), což je 50,9 kg/cm2 " > vyhodit Psi (!!) a prosím zaokrouhlit, pokud je možné, snad nevznikne chyba, když se napíše 500 N.
    • KomentářKomentář Když to je těžký. Někdo by mohl namítnout, že je lepší opisovat přesná čísla tak, jak se ve zdrojích píšou. A když to trochu (asi trochu více) přeženu, tak se takové přesné číslo může hodit k porovnáni s jinými živočichy; co když se nějaké jiné šelmě naměří 499,8 nebo 500,4, ale zaokrouhlí se to také na 500. Pak na tom budou obě zvířata stejně, ale skutečnost by byla taková, že puma má o fous slabší stisk. Tudíž by se neměla řadit, řeknu třeba na společné 5. místo, ale obsadila by pomyslnou 6. příčku. Ovšem ve zjednodušené podobě by vlastně byly podány nesprávné informace. Proč vyhazovat Psi?
      • @Tobartos: Psi (libry na palec) bych vyhodil, to je úchylná jednotka, kterou používají jen Amíci, v civilizovaném světě máme jednotky SI. Stejně tak nepoužíváme v článcích variantní zápisy z enwiki typu 30 km (50 mil), protože to 99 % čtenářů české Wikipedie nepotřebuje. Případně si to mohou jednoduše převést. Nicméně je tam stejně chyba, má to být „vyvine tlak ... 499,6 Pa“ (počítáme tlak, ne sílu; jednotka jsou pascaly), kg/cm2 mi přijde redundantní, navíc je to dost netypická jednotka. — Draceane diskusepříspěvky 10. 11. 2022, 12:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
        • @Draceane: Nemáte úplně pravdu. Občas to někdo dělá, pro nějaký celkový obraz, protože často využíváme "západní zdroje", které prostě mají jiné míry a jednotky. I třeba proto, že by mohlo dojít k omylu nebo nepřesnosti při převodu, nebo tak, aby to bylo možné snadno ověřit (přímo a přesně, a nemusel to čtenář nejdřív převádět zpětně). A ani nevím, jestli jde skutečně o chybu, protože jsem to bral přesně podle zdroje, kde se hovoří o síle a vidím N. Posuďte sám (tabulka, str. 8). U kilometrů apod. to sice nedělám, ale tady mi ty údaje navíc přišly docela vhodné, protože jde už o trochu méně typické hodnoty. Jestli je ale pro někoho něco úchylné, a něco jiné civilizované, to sem vážně nepatří. --Tobartos (diskuse) 10. 11. 2022, 13:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
  • (dospělý samec) "ø 57–72 kg" znak je pro průměr, odkaz vede na medián, druhý zdroj carnivoreconservation.org píše taky o průměru (více zdrojů jsem nezkoumal). Sjednotit, nemíchat průměry a mediány. Raději nepoužívat znak "ø" - špatně se bude číst třeba čtečkám slabozrakým...
    • VyřešenoVyřešeno Upraveno.
  • samec "na výšku 56–90 cm", samice "výšky v kohoutku" - má to být to samé, absolutní výška či v kohoutku o obou pohlaví?
    • VyřešenoVyřešeno Myslí se vždy výška v kohoutku, jen jsem se nechtěl opakovat. Mohl bych napsat "na výšku v plecích" nebo "po výšku ramen", ale to bych mohl dostat po hubě ze druhé strany. Napadl mě dát jeden proklik navíc.
  • "V roce 1936 John Huelsdonk (1866–1946), známý jako „železný muž řeky Hoh“"... divné, za mě zcela zbytečné. V článcích se u osob neuvádí narození a rok, na to je samostatný článek. Proč je tady jméno zabijáka? U předchozí pumy (1925) jméno zabijáka není.
    • VyřešenoVyřešeno Upraveno, zredukováno.
  • "Například v Britské Kolumbii dospělí ...ačkoli několik samců dosáhlo hmotnosti od 86,2 do 95,3 kg... V Brazílii s.. a 100 kg." Nechápu, když puma blízko pólu má být mohutnější....
    • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Vyřídíme si to s autory? Takhle nepřesné či všelijaké to očividně je, dle zdrojů. A nejen v tomto případě. Nebudu si tam vymýšlet nebo manipulovat se zdroji (jako třeba, že bych ho záměrně nevyužil, přestože je seriózní, aby mi to sedělo). Příroda je holt taková. Paradoxem je, že čím víc toho člověk načte nebo prozkoumá, tím víc zjišťuje, že se neví vlastně skoro nic (přesného). Přidal jsem, že: Obecně platí, ale nemusí vždy, Bergmannovo pravidlo: pumy žijící v blíže rovníku jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům... Ono ale už to slovíčko obecně znamená, že to tak nemusí být vždy. Ještě nějak takto to případně upravím i níže, zde.
  • Biotop: "v jihoamerické Patagonii." zbytečné slovo "jihoamerické" (výše je třeba "puma byla zabita v roce 1925 v Arizoně" a vůbec není upřesněno, kde je, ani že je v SA, ani konkrétní země (tedy USA).
    • VyřešenoVyřešeno
  • "Například na Floridě jsou pumy nejaktivnější ráno mezi 1 a 7 hodinou a večer mezi 18 a 22 hodinou" proč zrovna Floridské pumy, ty na pokraji vyhynutí? Nejsou jiné čísla typičtějších?
  • "Z výzkumu za pomoci GPS obojků": GPS > satelitní navigace, ne? Neověřoval jsem zdroje, že to nutně musí být pomocí GPS. Ale obecně na světě dnes (2022) máme několik funkčních satelitních systémů, GPS je jen jeden z nich.
    • VyřešenoVyřešeno Napsal jsem "satelitních obojků"
  • "provincii Alberta": a jaká je sezónní variabilnost jinde (SA, JA)?
    • KomentářKomentář Nevím, nenašel jsem podobně přesnou studii.
  • (Potrava) "V severských oblastech" severský=vztahuje se k severní Evropě. [1] Uměl bych si asociovat s Kanadou, Aljaškou. Ale zde v článku vede na SA, která zasahuje skoro až k rovníku (5-7 stupeň ss). Divné.
    • VyřešenoVyřešeno Mně to divné nepřijde. Jde o trochu kreativity, ale budiž.
  • "Plazi, s kterými si pumy poradí, jsou obvykle velcí od 45,7 do 152,4 cm" zaokrouhlovat, vypadá velmi divně. "na Floridě se obzvlášť zdatná puma dokázala zmocnit až 269,2 cm dlouhého aligátora" dtto. A proč tam je slovo "až"?
    • VyřešenoVyřešeno Upraveno, odmazáno.
  • "což je od roku 2008 největší registrovaný krokodýl zabitý touto šelmou." proč je tam ta zmínka o roku? A kdo to registruje? IUCN? Je to tak důležité?
    • VyřešenoVyřešeno Asi ne.
  • "Zde v jejich potravě dominoval pásovec devítipásý (40,33 % – 2398,70 kcal/kg)," zaokrouhlit procenta a převést do soustavy SI. Nosál, jelenec: dtto.
  • "kořist s nejvyšším počtem kilokalorií" asi má být něco jako měrná energie a opět převést do SI.
    • KomentářKomentář Nechal bych raději tak jak to je, pro snadné ověření. Zkrátka přesně tak, jak zdroj uvádí. Zaokrouhlení může být a nejspíš provedu.
  • "Za celý rok jedna puma uloví asi 860 až 1300 kg potravy (tj. 5–7 losů nebo 14–20 jelenů)" Pokud je výtěžnost 75%, tak to je až cca 1700 kg za rok, výše se píše, že jeleny loví dospělé, ale vychází to na méně než 100 kg váhy na jednoho jelena. Jeleni výše uvedení však váží přes 100 kg, nějak se mi to nezdá.
    • KomentářKomentář To ani mně. Ani v případě, když to porovnám s tímto. Nicméně čerpal jsem klasicky ze zdrojů a jde o přesný opis. Opět jsme u toho, že takové informace jsou pouze orientační a v každém zdroji trochu jiné, pokud nejde o nějakou přesnou studii.
  • "V porovnání s jinými predátory" popisuje jen USA, co zbytek SA a JA? Proč je tam zmíněn autor Nowak? Jinde v textu není, nestačí v referencích?
    • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Nowak pryč, ale znovu jde jen o příklady, které se mi podařilo dohledat.
  • tabulka s útoky v USA: opět chybí podobné tabulky pro další státy (a jejich regiony či země)
    • KomentářKomentář Opět jen ukázkový příklad. Podobný přesný rozbor z Jižní Ameriky se ke mně (zatím) nedostal.
  • "velkým kočkám GPS obojky" > satelitní navigace
    • VyřešenoVyřešeno Napsal jsem "sledovací obojky" (nebo můžu znovu satelitní obojky).
  • (Rozmnožování) "jejich osud ještě nemusí být zpečetěn" > až příliš poetické
    • VyřešenoVyřešeno Smazáno.
  • "..dožívají většinou 8–12 let.. zřídkakdy žijí déle než 9 let. Samice se dožívají obvykle vyššího věku (asi 12–14 let" Velmi divné, pokud je samic 50%, tak je divné, že se píše, že zřídka nad 9 let, když se mají samice dožívat 12-14 let.
    • VyřešenoVyřešeno Na základě několika zdrojů. Trochu jsem to upravil.
  • "například až 23,8 let" zaokrouhlit
    • VyřešenoVyřešeno Budiž.
  • (Paraziti) "montanských pum" Montana (stát USA)? či obecně něco horského? Chybí proklik, který by při pochybnostech vysvětlil.
    • VyřešenoVyřešeno Podle zdroje bych řekl, že normálně, blíže nespecifikovaně, stát. Doplním proklik.
  • V celé kapitolce o parazitech je vše jen z USA a nic odjinud...
    • KomentářKomentář Jen to, co se podařilo najít. Zkrátka příklady.
  • (Etymologie) většinou bývá jako první kapitola článku, i biologické NČ. Proč je zde až zde, v polovině článku.
    • VyřešenoVyřešeno Protože jen většinou, takže možná i otázka vkusu. Nebyl to nějaký záměr, ale nepřišlo mi ani kdovíjak důležité, abych to řešil. Pokud to bude takový problém, může se to samozřejmě přesunout. Byla zde také z toho důvodu, že patří obvykle nad taxonomii, která se nacházela rovněž zhruba uprostřed. Nicméně vyhověno, ať se tedy blížíme standardu.
  • "Slovo cougar" první odstavec nesmyslný, je o slově, které výše nikde není. Čekal bych, že začne etymologií názvu v češtině puma či o vědeckém/latinském jméně. Proč je tu angličtina a USA? To patří do jinojazyčné Wiki.
    • VyřešenoVyřešeno Odstavec přesunut a lehce zredukován.
  • " První použití v angličtině se datuje k roku 1777. Angličtina ho přezvala ze španělštiny, kde byl název přijat někdy v 16. století," > zcela americko (anglicko) centrické. Proč nezačíná, že slovo puma pochází kečánštiny, kam se dostalo do španělštiny, ze které ho (?) převzala čeština? Za mě angličtina a rok 1777 zcela zbytečný.
    • VyřešenoVyřešeno Nepodstatné vymazáno a celkově upraveno. Zatím ale bez podrobností k češtině.
  • kapitola není jen etymologie, ale spíše název pumy v různých jazycích
  • (v Brazílii žije asi 50 % všech pum): zde v kapitole chybí další brazilská, současná jména (onça-parda).
    • VyřešenoVyřešeno Příklady z Jižní Ameriky zmíněny.
  • výběr indiánských jmen: jsou tam malinké jazyky (tisíce mluvčích: lakotština: 2000 osob), ale chybí třeba mayjské jazyky/dialektiky či mapučský název (minimálně 200 tisíc mluvčích v Chile a Argentině).
    • VyřešenoVyřešeno Názvy ve zmíněných jazycích přidány.
  • Lidové názvy: není nikde zdroj, že jde o lidové/místní názvy v češtině
    • VyřešenoVyřešeno Zdroje dodány a některé příklady uvedeny v závorkách.
  • (Taxonomie) "přiřadil známý švédský přírodovědec Carl Linné" slovo "známý" je nadbytečné.
    • VyřešenoVyřešeno
  • "Culver a kol. předpokládají,": je jméno vědce/vědkyně důležité? Jindy jsou vědci/odborníci
    • VyřešenoVyřešeno
  • Poddruhy: nemá být na úvod, že jsou jen dva poddruhy? Pak je třeba zbytečné, že jsou vyhynulé poddruhy, které vůbec podruhy nejsou.
  • (Role v ekosystému): druhý a třetí odstavec platí obecně o vrcholových predátorech, nemusí tu nutně být
    • KomentářKomentář Já bych to tam s dovolením naopak nechal, jsou to další konkrétní a zajímavé příklady (případy). Puma je vrcholový predátor (přinejmenším v některých oblastech). O tom ani nebylo pochyb, už chápu. Přesto bych to tam nechal (viz předchozí reakce).
  • (Ohrožení): první odstavec je opět USA/Kanada centrický. " zastřelit více než 2 176 pum (1989/1990)" Kde? Celé USA?
    • VyřešenoVyřešeno Myslí se celá Severní Amerika. Zatím bez dalších úprav. Celkově upraveno a doplněno.
  • "Fragmentace stanovišť" tato informace patří i do úvodu článku. Tedy, že pumu ohrožuje tato fragmentace a způsobuje její pokles. V jedno zdroji je podrobně popsáno, jaký to má dopad v jednotlivých státech Brazílie.
    • VyřešenoVyřešeno V úvodu je, že "Přichází o své přirozené prostředí... (vlivem urbanizace)". Doplněno k tomu "zemědělství". A celkově upraveno.
  • "Největším nebezpečím jsou antropogenní zásahy do přírody, z nichž plyne nebo plynou" > celé hodně floridocentrické, kde je přitom jen posledních pár desítek jedinců.
    • OtázkaOtázka Tomu úplně nerozumím. Tento odstavec shrnuje zásadní hrozby, které platí pro všechny pumy (+/-). Příklady z Floridy, a nově nyní z Brazílie, jsou pouze ilustrační.
  • "Přestože byl lov pum od roku 1990 (Severní Amerika) a 1994 (Jižní Amerika) prakticky zakázán" to se v celé SA v roce 1990 domluvili v jeden rok? A všechny země SA se domluvili v roce 1994?
    • VyřešenoVyřešeno Už ani nevím, kde jsem k tomu přišel. Už sice vím, jak to bylo myšleno, ale nejspíš zcela vypustím.
  • "Alespoň regulovaný je lov na zbytku míst Spojených států a v Kanadě, s výjimkou Texasu."  :-)
    • OtázkaOtázka Tady prosím upřesnit, co je na tom špatně.
  • (ochrana) "Důležitou iniciativou v oblasti ochrany velmi ohrožené populace šelem na Floridě je vytvoření sítě ekologických stezek" Proč zase jen Florida, jediný příklad ochrany pumy z celé SA a JA?
  • (Chov v zajetí): trochu jako z příručky "malých svišťů", návod na chov. Trochu čechocentrické, chybí info o legálnosti různě na světě (CITES) - volný/nevolný prodej. Nic o etice chovu a významu, proč chovat pumu v zajetí. Nechová se někde ve světě puma v zajetí pro reindrodukci?
    • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Kapitolu jsem se snažil upravit, nějaké příklady uvedl, ale žádná třeba podrobnější čísla, všeobecná, zahrnující více zemí nebo celosvětová, se mi (zatím) dohledat nepodařilo. Co se týče chovu v zajetí za účelem vysazení do přírody, často se hovoří hlavně a opět o floridské pumě, ale podobné to bude pravděpodobně i u jiných nejohroženějších populací. Nejspíš to i byla (nebo stále je) jediná "jistota", že silně ohrožený druh (resp. subpopulace/poddruh) zcela nevyhyne. Nevím, jestli je zapotřebí (ba dokonce vhodné) zacházet do kdovíjakých často měnivých detailů. Ten floridských případ nejspíš uvedu, jako příklad.
  • na úvod je, že jsou často v zoo, níže že je tam často nenajdeme - to si odporuje.
    • VyřešenoVyřešeno Nevím, jestli to bude stačit. Jde o to, že sice jde o časté a oblíbené chovance, ale ne zase tak moc v zoologických zahradách jako takových (velkých či odborných, nebo jak bych to řekl). Nakonec zcela vypuštěno.
  • chov v ČR: reference nejsou šablonou
    • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Ani níže nebyly. Domníval jsem se, že to v tomto případě bude v původní podobě zkrátka stačit. U jiných kandidátů na NČ se to taky mnohdy kdovíjak neřeší, ale pro dobro projektu, budiž. Prásknu na sebe, že tady jsem to také nechal v "odbyté podobě". Někdy se na to podívám.
  • "Tuto šelmu nalezneme", "Pumu americkou nalezneme v těchto zoo..." převést do 3. osoby.
    • VyřešenoVyřešeno
  • (mytologie a kultura): spíše USA centrické. Chybí jezero Titicata (pojmenované dle pumy).
    • VyřešenoVyřešeno Jezero přidáno.
  • ", počínaje rokem 1492, kdy do Ameriky dorazil italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus" celou část věty vyhodit. Kryštof K. je zde zcela nadbytečný (ač je to lepší, než 14. století, které tu bylo nedávno), článek je o pumě a ne v jakých službách sloužil KK.
    • KomentářKomentář Nevím no. Bavíme se tu o jedné větě, která nám říká, "jak to vlastně začalo". A že šlo o italského mořeplavce ve španělských službách jsem napsal proto, že z něho mnoho lidí dělá španělského mořeplavce, takže prostě pro upřesnění.
  • "Už více než 50 let (od 10. ledna 1968)" absolutně podružný přesný datum. Celý odstavec je zbytečně dlouhý, historie firmy patří do jiného článku. "je německý karikaturista Lutz Backes (*1938)" rok v závorce je zbytečný.
    • VyřešenoVyřešeno Dobrá tedy. @OJJ: Tak jsi vyhrál! :)) (jooo jooo, jen se směj!).
  • sport - opět floridocentrická kapitola, zcela nadbytečně se podrobně věnuje, odkdy hraje NHL a odkdy mají logo a že je NHL nejslavnější liga světa (jak se měří sláva všech lig)? Vymazat, zredukovat, zachovat proporce (povinné kritérium NČ). Club de Deportes Antofagasta (mužská fotbal)- týmu se přezdívá puma (Los Pumas) a na drezu má pumu již po desetiletí... i on by mohl být v této kapitole
    • VyřešenoVyřešeno Mohl. Přidáno a upraveno.
  • (Externí odkazy) "Puma na biolibu" je to takto spisovné? Nemá být velké B? Další odkazy jsou jen v angličtině a nepřeložené, co to má být.
    • VyřešenoVyřešeno Celkově upraveno podle jiných vzorových článku.
  • ", dostupný na YouTube; max. kvalita obrazu 1080p = HD (anglicky)" vymazat bez náhrady.
    • VyřešenoVyřešeno Vymazáno.
  • V celém textu chybí zmínka o Ohňové zemi, je tam puma nebo ne? Na tzv. mapě je žlutá, tedy není to jasné. Přitom v článku je, že žije "po nejjižnější část And", tedy bych řekl, že to musí zahrnovat i Ohňovou zemi.
    • VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Zde se pravděpodobně nevyskytuje, a dokonce možná ani nikdy nežila.
  • v článku je vícekrát "Spojené státy" bez určení které se myslí, Mexické nebo americké (USA), oba to jsou oficiální názvy. Lepší by bylo vždy uvádět jednoznačné názvy.

--Pavouk (diskuse) 9. 11. 2022, 01:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Pavouk II.[editovat | editovat zdroj]

Ještě jsem si včera všiml a zapomněl napsat:

  • na NČ třeba vyřešit přístupnost stránek, tedy tzv. "alty" u obrázků, mimochodem úvodní obrázek nemá ani popis.
  • U fotek chybí určení, zda jde o samce či samici (pokud to tedy je důležité, jen se ptám)
  • Možná by mohlo být užitečné mít někde vedle sebe fotografie (kresby, malby) samce a samice, aby vynikla rozdílnost/podobnost
  • "Puma drží Guinnessův rekord jako zvíře s nejvyšším počtem jmen" ve zdroji nic o Guinnesovi nevidím, formulace je divná, není (to "guinnesův rekord) odkazované, patří někam do bulváru. A proč tam je ta angličtina a není třeba kolik je jmen v portugalštině či španělštině?
    • VyřešenoVyřešeno Jak se píše v knize: 40 v angličtině, 18 původních jihoamerických a 25 původních severoamerických. "Guinnessův rekord" buď odstraním, nebo k tomu přidám zdroj. Zdroje hovořící o Guinnessově rekordu přidány.
  • (nově od včerejška): "Kromě člověka, domácích koček a psů žádný jiný druh suchozemského savce Nového světa tak rozsáhlé území neobývá. " > rekordy bývají ošidné, co třeba norská myška, zvaná potkan?
    • VyřešenoVyřešeno Hm, přitom to všichni píšou, včetně biologa (tedy prakticky odborníka) na portugalské Wikipedii. Já si na takové věci dávám občas pozor, ale nad tímhle jsem asi nějak zapomněl popřemýšlet. Bohužel, moje chyba. Už to vzdávám, poněvadž to není nic jiného než zavádějící blbost. Zlatý 14. století řekl bych. Díky za to.

--Pavouk (diskuse) 9. 11. 2022, 21:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Pavouk: Každopádně díky za precizní recenzi. Pochybuji ale, že se tu někde "poflakuje expert na pumy" a ještě s dokonalou znalostí portugalštiny nebo španělštiny. Pohledem na některé odborníky, jakým je třeba na portugalské Wikipedii biolog nebo na Encyclopedia Britannica přímo sám Paul Beier, a jejich články s nepřesnostmi (včetně nechvalně známé a široce rozšířené informace: The puma, a member of the family Felidae, has the widest distribution of any New World mammal, with a range extending from southeastern Alaska to southern Argentina and Chile., nebo oné But in the 14th century, when the first Europeans reached the Americas, their perspective of the cougar was to be quite different.), mám znovu jisté pochybnosti o tom, na kolik je vlastně vhodné v reálném životě rozlišovat experty a ne-experty (tj. amatéry, pro které je to oblíbený koníček, ale mají také přehled a nějakou způsobilost) v některých odvětvích, jako je zrovna zoologie. Totiž právě díky amatérům, a této amatérské recenzi, bude teprve článek na naší Wikipedii přesnější a celkově možná i nejvěrohodnější. Netvrdím, že je teď bezchybný, to bych si nedovolil, ale příklady jsou to celkem ukázkové. Člověk na tu Wikipedii může (a měl by) být docela pyšný. Mám z toho opravdu radost. --Tobartos (diskuse) 12. 11. 2022, 13:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]