Viktor Dankl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viktor Dankl
Narození 18. září 1854
Udine
Úmrtí 8. ledna 1941 (ve věku 86 let)
Innsbruck
Alma mater Tereziánská vojenská akademie
Povolání důstojník
Ocenění komandér Vojenského řádu Marie Terezie
velkokříž Císařského řádu Leopoldova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Julius Ignaz Ferdinand hrabě Dankl von Krásnik (18. září 1854 Udine8. ledna 1941 Innsbruck) byl generálplukovník rakousko-uherské armády.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny kapitána rakousko-uherské armády. Roku 1865 se rodina po odchodu otce z armády odstěhovala do Görzu a později do Terstu. V obou městech studoval německé gymnázium. Ve 14 letech šel studovat na c. a k. kadetní školu do Sankt Pölten a v roce 1870 přešel na Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti poručíka (Leutnant) a byl převelen k dragounům. V letech 1877 - 1879 studoval na Kriegsschule (válečná škola) ve Vídni a od 1. prosince 1880 byl přidělen k 8. brigádě kavalérie do Prahy jako štábní důstojník. Roku 1883 byl odvelen k hlavnímu štábu 32. pěší divize v Budapešti. Roku 1896 byl jmenován vedoucím štábu XIII. armádního sboru v Agramu. Roku 1899 byl jmenován vedoucím centrální kanceláře c. a k. štábu ve Vídni. Po povýšení na generálmajora 16. května 1903 převzal velení nad 66. pěší brigádou v Konáromu. Roku 1905 mu bylo svěřeno velení nad 16. pěší brigádou v Tridentu. S povýšením do hodnosti Podmaršál v roce 1907 se stal velitelem 36. pěší divize v Záhřebu. Před začátkem 1. světové války dosáhl vrcholu kariéry převzetím velení XIV. armádního sboru v Innsbrucku. Zodpovídal za ochranu severního, jižního a welschského Tyrolska.

1. světová válka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1912 byl povýšen na generála kavalérie a při mobilizaci v roce 1914 začal velet 1. armádě, která se skládala z I, V a X. armádního sboru. S 1. armádou získal pro Rakousko první vítězství nad Rusy v bitvě u Krašiku. Se svými jednotkami postoupil od 23. až 25. srpna 1914 k Lublinu.

V květnu 1915 byl převelen na italskou frontu a převzal velení nad obranou Tirol. S nedostatečnými silami se mu podařilo zastavit italské útoky do té doby, než dorazily posily z ruské fronty. V březnu 1916 převzal velení nad jarní ofenzivou v Trentinu. Po povýšení na generálplukovníka 1. května 1916 vedl útoky 11. armády jižně od Rovereta a Zugna Torta a dobyl skoro celé Vallarsa, Col Santo masív až po Monte Pasubio a Val Posino jižně od Arsiero.

Ze zdravotních důvodů předal velení generálplukovníkovi Franzi Rohrovi von Denta.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • [1] Oswald von Gschließer: Dankl von Krasnik, Viktor Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 508 f.
  • [2] Dankl von Krasnik Viktor Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 169.