Přeskočit na obsah

Velká Chyška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká Chyška
Střed obce s kostelem svatého Jana křtitele
Střed obce s kostelem svatého Jana křtitele
Znak obce Velká ChyškaVlajka obce Velká Chyška
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPacov
Obec s rozšířenou působnostíPacov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel267 (2024)[1]
Rozloha8,14 km²[2]
Katastrální územíVelká Chyška
Nadmořská výška572 m n. m.
PSČ394 28
Počet domů118 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelká Chyška 94
394 28 Velká Chyška
info@velkachyska.cz
StarostaMartin Drs
Oficiální web: www.velkachyska.cz
Velká Chyška
Velká Chyška
Další údaje
Kód obce549011
Kód části obce178381
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká Chyška (německy Groß Chischka) je obec v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Leží pět kilometrů severně od Pacova. Žije zde 267[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. spolu s dalšími statky svou darovací listinou potvrdil Strahovskému klášteru. Nazývala se tehdy latinsky "villa Cisca".[4] V roce 1273 se uvádí pod jménem villa Chicka a v roce 1410 již česky Chysska.[5] Roku 1614 ji strahovský opat Kašpar Questenberk vyplatil Jáchymu Španovskému, po Bílé Hoře byla navrácena klášteru. Později je nazývána také Prelátská Chyška,[6] v Schallerově místopisu z roku 1790 "dříve Prelátská Chýška" je popsána jako ves s 50 číslovanými domy, se zámečkem a farním kostelem Jana Křtitele.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 616 616 534 534 527 557 495 402 403 396 407 334 301 302 259
Počet domů 64 64 64 66 68 70 86 90 88 90 90 108 119 120 118

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. února 2006.[10]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola Velká Chyška

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Jana Křtitele, první stavba byla románská, vystřídala ji gotická, která shořela roku 1698, byla obnovena roku 1699 a zbořena roku 1897. Nynější novorománská jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a hranolovou věží v průčelí byla podle plánů architekta Aloise Potůčka postavena v letech 1897-1898[11] za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích.[12] Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.[13]
  • barokní fara (nově opravená) - budova je vymalovaná freskami Siarda Noseckého, po požáru přestavěná v klasicistním slohu; Siard Nosecký namaloval také portrét opata asi z roku 1730; její zahradní altánek byl druhotně opatřen dveřmi z kostela, malovanými dvěma Noseckého obrazy
Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi, dílo V. Foita z Pelhřimova z roku 1898 stojí na soklu z r. 1742
  • výklenková kaple Panny Marie
  • kamenná Boží muka
  • dva pamětní kříže z 19. století
  • Poutní kaple sv. Jana Křtitele na vrchu Stražiště se zázračnou studánkou nad obcí; podle J. Schallera "místní lidé podle kamenů tvrdí, že tam stával zámek".
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, I. tomus, edidit Gustav Fridrich. Praha 1907, č. 156, s. 160-161
  5. PROFOUS Antonín, Místní jména v Čechách I. díl, Praha 154, s. 84-85
  6. Jihočeská vlastivěda: Jazyk. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství, 1986. S. 83. 
  7. SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, Theil 41, Taborer Kreis. 1790, s. 51 online
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Udělené symboly – Velká Chyška [online]. 2006-02-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, T-Ž. Academia Praha 1982, s. 198
  12. BOŽÍK Ivan, ŠTURC Libor, KUCHAŘOVÁ Hedvika: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 29
  13. J. Schaller roku 1790 četl správně, J. Soukup v Soupisu památek chybně Černčické

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen ...41 Theil, Taborer Kreis. Prag und Wien 1790, s. 51-52 dostupné online
  • SOUKUP Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl XVIII. Politický okres Pelhřimovský. Praha 1903, s. 59-61.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]