Veřejné výdaje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Veřejné výdaje jsou souhrnné finanční prostředky vynaložené vládou daného státu na různé účely (obrana, bezpečnost, policie, zdravotnictví, sociální politika, platy státních úředníků, vzdělání, zahraniční politika, apod.).

Sledují se za účelem zjištění hrubého domácího produktu metodou výdajovou.
Veřejné výdaje jsou představovány dvěma kategoriemi:

Veřejné výdaje jsou financovány zejména daněmi a vládními půjčkami. Když si vláda půjčuje, vytváří tím zpravidla státní dluh. Jak stát nastavuje míru daní a veřejných výdajů je součástí fiskální politiky, která má za cíl stabilizovat státní ekonomiku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historicky byly vládní výdaje ve vztahu k HDP velmi nízké (0% - 20%) až do První světové války, což stačilo k základnímu fungování, jako je udržování pořádku a vynutitelnost práva. V období mezi lety 1915-1945 byli výdaje velmi nestálé. To platilo hlavně pro státy, které se výrazně angažovaly ve světových válkách, jejichž výdaje na armádu a obranu se často měnily. Po Druhé světové válce se veřejné výdaje postupně zvedaly, což bylo způsobeno zejména rostoucími sociálními výdaji. Přibližně od roku 1980 začal růst v industrializovaných zemích zpomalovat a dnes se v těchto zemích pohybuje okolo 50%.[1]

Vývoj státních výdajů jako procenta HDP [2]
Stát 1850 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Alžírsko 25,71 28,57 36,89
Česká republika 41,65 43,74
Japonsko 0,86 0,78 1,01 3,12 1,93 2,89 3,99 15,86 18,35 20,25 33,45 30,05 37,28 39,83
Německo 10,31 16,31 17,85 19,47 16,34 27,17 22,94 39,46 48,23 44,73 45,10 47,87
Polsko 21,64 39,20 25,83 41,08 45,37
Rakousko 11,36 13,45 15,59 17,33 19,80 36,36 36,29 39,54 50,01 51,51 51,94 52,53
Slovenská republika 36,87 39,97
Spojené státy americké 1,56 1,41 3,80 2,24 2,19 2,70 2,19 7,30 3,64 8,94 13,44 28,29 32,30 34,29 37,20 33,88 42,46

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Veřejné výdaje je možné dělit podle různých hledisek:

Funkce veřejných výdajů[editovat | editovat zdroj]

Příčiny růstu veřejných výdajů[editovat | editovat zdroj]

Fiskální politika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Fiskální politika.

Fiskální a monetární politiky jsou užitečnými vládními nástroji k ovlivňování hospodářství. Zatímco monetární politika se zabývá ovlivňováním hodnoty peněz, fiskální se soustřeďuje na daně a výdaje. Je založena na učení britského ekonoma Johna Maynarda Keynese, autora Keynesiánské ekonomie. Ta například říká, že zvýšením vládních výdajů docílíme zvýšení agregátní poptávky a zvýšení spotřeby, což může pomoct se zotavením z recese. Cílem každé vlády je potom najít ideální stav mezi mírou zdanění a výší vládních výdajů tak, aby byl ekonomický výsledek co nejpříznivější.[4]

Rozlišujeme tři typy fiskální politiky:

  • expanzivní fiskální politika - veřejné výdaje jsou vyšší než vybrané daně
    • Používá se zejména v recesi za účelem stimulace ekonomiky.
  • restriktivní fiskální politika - vybrané daně jsou vyšší než veřejné výdaje
    • Snižuje státní dluh na úkor zpomalení ekonomiky.
  • neutrální fiskální politika - veřejné výdeje jsou skoro stejné jako vybrané daně
    • Zejména, když není recese ani ekonomická expanze. V praxi se s ním setkáme ale jen zřídka.

Výdaje nižších samosprávných celků[editovat | editovat zdroj]

Výdaje nižších samosprávných celků tvoří čtvrtinu veřejných výdajů. Státy s vyšším hrubým národním příjmem mají vyšší podíl veřejných výdajů pro nižší samosprávné celky než státy s nižším hrubým národním příjmem. Jádrem výdajů nižších samosprávných celků jsou vzdělání, sociální ochrana, všeobecné činnosti veřejné správy a zdravotnictví. 36 % výdajů nižších samosprávných celků tvoří výdaje na zaměstnance. Veřejné investice nižších samosprávných celků představují celosvětově 1,3 % HDP. Dotace, či transfery tvoří více než polovinu výnosů nižších územně samosprávných celků. V celosvětovém průměru se nižší samosprávné celky podílí na daňových výnosech 14,9 %. Míra daňových výnosů nižších samosprávných celků je v různých zemích různá. Například v Argentině, Kanadě, Indii a Švýcarsku je vyšší než 50 % celkových daňových výnosů dané země. Státy zpravidla nechávají na samosprávách nastavení výše daně z nemovitosti. Nižší samosprávy se mohou zadlužit jen do určité míry.[5]

Úkoly nižších samosprávných celků[editovat | editovat zdroj]

Obce a města[editovat | editovat zdroj]

  • Školství (jesle, mateřské školy, základní školy)
  • Územní plánování na úrovni města
  • Správa vodovodů a kanalizací
  • Výstavba a údržba místních komunikací, městská mobilita
  • Sociální věci (podpora rodin, dětí, seniorů, invalidů, chudých)
  • Prevence a primární péče
  • Sport a kultura
  • Městská policie, hasiči
  • Rozvoj lokální ekonomiky, cestovní ruch, veletrhy
  • Životní prostředí (zelené plochy)
  • Sociální bydlení
  • Činnosti veřejné správy

Střední úroveň[editovat | editovat zdroj]

  • Střední školy, speciální školy
  • Nemocnice
  • Odpadové hospodářství
  • Veřejná hromadná doprava
  • Výstavba a údržba silnic
  • Životní prostředí

Regiony[editovat | editovat zdroj]

  • Vyšší vzdělání
  • Územní plánování
  • Inovace a regionální hospodářský rozvoj
  • Zdravotnictví (sekundární péče)
  • Služby pro nezaměstnané, sociální začleňování
  • Výstavba a údržba silnic
  • Veřejná hromadná doprava
  • Kultura, památková péče, cestovní ruch
  • Ochrana životního prostředí
  • Sociální bydlení
  • Veřejná bezpečnost - policie, civilní obrana

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ORTIZ-OSPINA, Esteban; ROSER, Max. Government Spending. Our World in Data. 2016-10-18. Dostupné online [cit. 2021-04-04]. 
  2. Vládní výdaje, procento HDP [online]. Mezinárodní měnový fond [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://ekonomika-otazky.studentske.cz/2008/07/funkce-veejnch-financ.html
  4. KRAMER, Leslie. What Is Fiscal Policy?. Investopedia [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Report of the World Observatory on Subnational Government Finance and Investment. [s.l.]: OECD/UCLG, 2019. 109 s. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]