Rozvaha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozvaha americké banky (1906)
Tento článek pojednává o základním výkazu účetní uzávěrky. O rozvaze jako lidské vlastnosti pojednává článek Rozvážnost.

Rozvaha (zastarale bilance) je jedním ze základních výkazů účetní závěrky. Tento finanční výkaz podává přehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech) v peněžním vyjádření k určitému datu (rozvahovému dni) a umožňuje tak posoudit finanční postavení podniku. Rozvaha se proto také někdy nazývá výkazem o finanční pozici.

Na rozdíl od jiných účetních výkazů (například výkazu zisku a ztráty), které zobrazují hodnoty platné za určité období (tokové veličiny), zobrazuje rozvaha hodnoty platné k určitému okamžiku (stavové veličiny).

Formálně správně sestavená rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici – tzn. součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Obsah, rozsah a formu rozvahy určují účetní standardy, podle kterých se výkaz sestavuje (a podle kterých se většinou vede i celé účetnictví).

Struktura rozvahy[editovat | editovat zdroj]

Aktiva a pasiva se v rozvaze uvádějí buď vodorovně ve dvou sloupcích (tzv. T-forma), kdy jsou aktiva uvedena na levé straně a pasiva na pravé, nebo svisle, kdy jsou položky uvedeny jednoduše pod sebou. Neobvyklá není ani forma, kdy jsou zobrazena nejprve aktiva a pak zdroje podniku, zvlášť cizí a vlastní kapitál.

Struktura a názvy položek rozvahy závisí na druhu společnosti a zemi, ve které působí. Například pro státní a veřejně prospěšné podniky jsou aplikována jiná pravidla než pro ostatní soukromé společnosti. Níže jsou uvedeny základní položky, které rozvaha podnikatelských subjektů obsahuje.[1][2]

Aktiva[editovat | editovat zdroj]

Aktiva představují všechno, co účetní jednotka vlastní a v budoucnu jí to přinese ekonomický prospěch (tj. například majetek, zásoby, peníze, licence apod.). Aktivum je tak obecně chápáno jako něco, co přináší vlastníkovi nějaký výnos, nebo se očekává, že ho přinese v budoucnu. V oboru účetnictví vyjadřuje pojem aktivum jakýkoli majetek firmy (finance, ale i reálný majetek), v oboru investování se chápe jako jakýkoli investiční nástroj držený za účelem výnosu.

Obecně existují dvě rozdělení aktiv. Nejjednodušeji se dělí aktiva na reálná a finanční, pod reálnými aktivy se rozumí např. nemovitosti, pozemky, stroje, ale také patenty nebo obchodní značky, finanční aktiva naproti tomu zahrnují peněžní prostředky, dluhopisy nebo akcie. Mezi investiční aktiva patří například oběživo (oběžní mince a bankovky, které vydávají centrální banky), měnové zlato (ryzí zlato o ryzosti minimálně 995/1000, zpravidla je ve vlastnictví centrálních bank), dluhopisy, akcie nebo pohledávky (v momentě, kdy odběratel obdrží zboží a dosud nezaplatil, má dodavatel vůči odběrateli pohledávku, pohledávky jsou proto chápány jako aktiva).

Aktiva jsou v rozvaze řazena obvykle podle likvidnosti (neplést se související likviditou) od nejméně likvidních po nejlikvidnější. V některých zemích je však tradičně používáno obrácené pořadí. Součástí aktiv jsou i položky upravující jejich hodnotu (oprávky a opravné položky). Ty, pokud se zobrazují, se uvádějí buď jako korekce ocenění daného aktiva ve zvláštním sloupci nebo jako zvláštní položka uvedená pod daným aktivem. Z tohoto pohledu se tedy člení aktiva na dlouhodobá (fixní) (spotřebovávají se, použitelnost delší než 1 rok a po celou dobu používání se jejich forma nemění, krátkodobá (oběžní) (spotřebovávají se a se spotřebou majetek zaniká, zůstávají v podniku kratší dobu, nežli jeden rok, např. materiál, výrobky, zboží, ale také pohledávky) a ostatní aktiva.

Struktura aktiv:

Dlouhodobý majetek

  1. Dlouhodobý hmotný majetek
  2. Dlouhodobý nehmotný majetek
  3. Dlouhodobý finanční majetek

Oběžná aktiva

  1. Zásoby
  2. Pohledávky
  3. Dohadné účty aktivní a časové rozlišení aktivní
  4. Peněžní prostředky

Ostatní aktiva

  1. Časové rozlišení aktivní (tj. náklady a příjmy příštích období)
  2. Pohledávky za upsaný základní kapitál (tato položka se objevuje v rozvaze firem, u jejichž založení nejsou vklady ještě plně splacené)

Pasiva[editovat | editovat zdroj]

Pasiva představují zdroje, kterými jsou kryta aktiva podniku. Jde o závazky vůči věřitelům (včetně závazků z obchodního styku), vklady vlastníků do společnosti, zisky (ztráty) minulých let a výsledek hospodaření běžného roku. Tradičně se pasivum definuje jako zdroj krytí majetku, neboť informuje o tom, odkud (z jakých zdrojů) byl majetek podniku (aktivum) pořízen.

Struktura pasiv (podle českých účetních standardů):

Vlastní kapitál

  1. Základní kapitál
  2. Fondy ze zisku
  3. Výsledek hospodaření minulých let
  4. Výsledek hospodaření běžného účetního období

Cizí zdroje

  1. Rezervy
  2. Dlouhodobé závazky
  3. Krátkodobé závazky
  4. Dohadné účty pasivní a časové rozlišení pasivní
  5. Dlouhodobé úvěry
  6. Krátkodobé úvěry

Druhy rozvahy[editovat | editovat zdroj]

  • řádná
  • mimořádná
  • mezitimní
  • počáteční
  • konečná
  • zahajovací (sestavuje se při vzniku podniku)
  • srovnávací (používá se při finanční analýze)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. „Struktura rozvahy podle mezinárodního účetního standardu IAS 1“. Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Dostupné 16. září 2011.
  2. „Struktura rozvahy podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.“ Ministerstvo financí ČR. Dostupné 16. září 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]