Uri Cvi Greenberg
| Uri Cvi Greenberg אורי צבי גרינברג | |
|---|---|
 Uri Cvi Greenberg v červnu 1956 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Cherut |
| Rodné jméno | Tur Malka |
| Narození | 22. září 1896 Halič, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. května 1981 (84 let) Ramat Gan, Izrael |
| Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
| Kneset | 1. |
| Choť | Aliza Greenberg |
| Profese | básník, politik, novinář a spisovatel |
| Ocenění | Izraelská cena (1957) Newman Prize (1965) Bialikova cena (1977) Itzik Manger Prize (1978) Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael) … více na Wikidatech |
| Commons | Uri Zvi Grinberg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uri Cvi Greenberg nebo též Uri Cvi Grinberg (hebrejsky: אורי צבי גרינברג, 22. září 1896 – 8. května 1981) byl izraelský básník, novinář a poslanec Knesetu za stranu Cherut.[1] Pocházel z chasidské rodiny v Haliči a velmi jej ovlivnily protižidovské pogromy po první světové válce a hebronský masakr, jehož byl svědkem po alije do Izraele. Celá jeho rodina zahynula během holocaustu. Greenberg patřil mezi nejradikálnější příslušníky revizionistického hnutí a byl členem Irgunu a Lechi. V roce 1957 mu byla za přínos hebrejské literatuře udělena Izraelská cena.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Uri Cvi Grinberg se narodil v štetlu Bialikamin (Bilyj Kamiň nebo Biały Kamień) v Haliči, do prominentní chasidské rodiny a vyrůstal ve Lvově (tehdy Lemberg) v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Ukrajina). Některé z jeho básní v jidiš a hebrejštiny byly publikovány ještě když mu nebylo ani dvacet. V roce 1915 byl odveden do armády, aby bojoval v první světové válce. Po návratu do Lvova byl svědkem pogromů z listopadu 1918. Později se přestěhoval do Varšavy a Berlína. Ve Varšavě psal pro jidiš noviny Moment.[2] Aliju do mandátní Palestiny provedl v roce 1924. Když vypukla druhá světová válka, byl stále v Polsku, ale podařilo se mu uprchnout.
V roce 1950 se oženil s Alizou, se kterou měl dvě dcery a tři syny.[1] K rodinnému příjmení přidal „Tur-Malka,“ avšak nadále používal Grinberg, aby tak uctil členy rodiny, kteří zahynuli během holocaustu.[3]
Literární kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po příchodu do Palestiny psal pro Davar, jedny z hlavních novin hnutí dělnického sionismu.
Politický aktivismus
[editovat | editovat zdroj]V roce 1930 Greenberg vstoupil do revizionistického tábora a reprezentoval revizionistické hnutí na četných sionistických kongresech a v Polsku. Po hebronském masakru, jenž byl součástí krvavých nepokojů v Palestině v roce 1929 se stal více militantním a vstoupil do Irgunu a Lechi. V roce 1931 patřil mezi editory nového deníku Chazit ha-am, napojeného na revizionisty.[4]
Greenberg předpovídal a varoval před zničením evropského židovstva. Věřil, že holocaust byl tragicky, ale z velké části nevyhnutelný výsledek židovské lhostejnosti k jejich osudu.[5]
Po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 vstoupil do Cherutu pod vedením Menachema Begina. V roce 1949 byl zvolen do prvního Knesetu. O svůj poslanecký mandát přišel ve volbách v roce 1951. Po šestidenní válce v roce 1968 vstoupil do hnutí za Velký Izrael (nesprávný překlad hebrejského Erec Jisra'el Šlema – „Celá země izraelská“), které obhajovalo izraelskou svrchovanost nad Západním břehem Jordánu.
Zemřel v Ramat Ganu, kde žil poslední léta svého života v bytě nabídnutém místní radou.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1957 byla Greenbergovi udělena Izraelská cena za přínos hebrejské literatuře.
Dílo v hebrejštině
[editovat | editovat zdroj]- Ejma gedola ve-jareach (poezie), Hedim, 1925
- ha-Gavrut ha-ola (poezie), Sadan, 1926
- Chazon echad ha-ligjonot (poezie), Sadan, 1928
- Anakreon al kotev ha-icavon (poezie), Davar, 1928
- Kelev bajit (poezie), Hedim, 1929
- Ezor magen u-ne'um ben ha-dam (poezie), Sadan, 1929
- Sefer ha-kitrug ve-ha-emuna (poezie), Sadan, 1937
- Min ha-chachlil u-min ha-kachol (poezie), Schocken, 1950
- Rechovot ha-nahar (poezie), Schocken, 1951
- be-Emca ha-olam, be-emca ha-zmanim, In the Middle of Time (poezie), Hakibbutz Hameuchad, 1979
- Mivchar širim (poezie), Schocken, 1979
- Kol ktavav, Bialikův institut, 1991
- Ba-avi ha-šir, Bialikův institut, 2007
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uri Zvi Greenberg na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Uri Zvi Greenberg, 83; Hebrew and Yiddish Poet [online]. The New York Times, 1981-5-10 [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ARENS, Moše. The Jewish Military Organization (ZZW) in the Warsaw Ghetto [online]. Holocaust and Genocide Studies [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠOCHAM, Reuven. Poetry and Prophecy: The Image of the Poet As a "Prophet", a Hero and an Artist in Modern Hebrew Poetry. [s.l.]: Brill Academic Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-9004127395. S. 223. (anglicky)
- ↑ The Israeli Press [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-09-11. (anglicky)
- ↑ Greenberg, Uri Zvi (1896-1981) [online]. Židovská agentura [cit. 2009-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-19. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uri Cvi Greenberg na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset - Uri Cvi Greenberg
- (anglicky) Jewish Virtual Library - Uzi Cvi Greenberg
- (anglicky) Encyclopædia Britannica - Uri Cvi Greenberg
- Členové Knesetu
- Izraelští básníci
- Nositelé Izraelské ceny
- Členové Lechi
- Členové Irgunu
- Haličští Židé
- Izraelští Židé
- Rakousko-uherští Židé
- Židé v Britském mandátu Palestina
- Nositelé Bialikovy ceny
- Židovští básníci
- Židovští politici
- Osobnosti na izraelských poštovních známkách
- Narození v roce 1896
- Narození 22. září
- Úmrtí v roce 1981
- Úmrtí 8. května
- Úmrtí v Ramat Ganu
- Pohřbení na Olivové hoře