Mezinárodní ženská sionistická organizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezinárodní ženská sionistická organizace
Zkratka WIZO
Vznik 7. července 1920
prezident Helena Glaserová
Oficiální web www.wizo.org

Mezinárodní ženská sionistická organizace (anglicky: World International Zionist Organization, zkráceně WIZO, hebrejsky: ויצו, Vico) je dobrovolnická organizace věnující se sociální péči ve všech oblastech izraelské společnosti, pokroku v postavení žen a židovskému vzdělání v Izraeli a diaspoře. Současnou prezidentkou organizace je Helena Glaserová.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Věra Weizmannová, první dáma Izraele, na návštěvě školky provozované WIZO ve městě Rechovot v roce 1946

WIZO byla založena v roce 1920 v Londýně Rebeccou Sieffovou, Dr. Věrou Weizmannovou (manželkou prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna), Edith Ederovou, Romanou Goodmanovou a Henriettou Irwellovou „s cílem organizovat sociální pomoc novým židovským přistěhovalcům do mandátní Palestiny, kde zvláště pro ženy a děti nebyla situace lehká.“[1] V následujících letech byly vznikaly pobočky WIZO v různých evropských zemích (v Československu v roce 1924).[1] Mnoho z nich však bylo zrušeno během druhé světové války v důsledku nacistické okupace a holocaustu.

V roce 1949 se po vzniku Izraele o rok dříve přesunulo sídlo WIZO do Izraele a Rebecca Sieffová se stala prezidentskou organizace. V roce 1966 ji nahradila Rosa Ginossarová. Ve vedení WIZO se po ní vystřídaly Raja Jaglomová a Michal Modajová. Mezi jedny z prvních sociálních projektů organizace v mandátní Palestině patřilo vytvoření dětských klinik Tipat Halav a distribučních center oblečení, z nichž mnohé jsou činné dodnes.[2] V roce 1926 vytvořila organizace v Tel Avivu první jesle.

V roce 2008 obdržela WIZO společně se dvěma dalšími ženskými organizacemi Izraelskou cenu za dlouhodobý výjimečný přínos společnosti a Státu Izrael.[3][4]

Politické aktivity v Izraeli[editovat | editovat zdroj]

V Izraeli vytvořila WIZO politickou stranu a kandidovala v prvních parlamentních volbách v roce 1949. V nich získala 1,2 % hlasů, což představovalo jeden poslanecký mandát, který připadl Rachel Kohen-Kagan, jež byla toho času prezidentkou organizace. Později byla Rachel Kohen-Kagan za funkčního období pátého Knesetu poslankyní Liberální strany (následně však ze strany vystoupila a pomohla založit stranu Nezávislí liberálové).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Knižní trh WIZO ve Štrasburku, 2009

V současnosti provozuje WIZO v Izraeli 170 jeslí, ve kterých se stará o zhruba 14 tisíc dětí pracujících matek, nových imigrantů a potřebných rodin. Organizace taktéž pořádá letní tábory, kurzy pro rodiny s pouze jedním rodičem a terapeutický program pro děti, které byly odebrány rodinám na základě soudního příkazu.[5]

WIZO je k roku 2008 největší ženskou sionistickou organizací na světě. V roce 2008 poslalo 36 členských států své delegáty do Izraele na 88. narozeniny této organizace.

WIZO v České republice[editovat | editovat zdroj]

V Československu vznikla pobočka WIZO v roce 1924. Zanikla v souvislosti s druhou světovou válkou a obnovena byla až v roce 1991. Česká pobočka „zajišťuje lístky do divadel a na koncerty, návštěvy zajímavých výstav s odborným výkladem, a hlavně besedy se známými osobnostmi.“[1] Obdobně jako jiné pobočky, avšak ne v takové míře, pořádá sbírky ve prospěch Izraele. Výtěžek sbírek je věnován například pozůstalým po teroristických útocích či na výstavbu školky ve městě Sderot. Peníze ve prospěch Izraele organizace získává i pořádáním dobročinných bazarů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Women's International Zionist Organization na anglické Wikipedii.

  1. a b c d KOSÁKOVÁ, Eva. Ženská mezinárodní sionistická organizace (WIZO) [online]. Český rozhlas, 2008-08-17, [cit. 2010-02-19]. Dostupné online.  
  2. History: The First Decade: 1920-1930 [online]. WIZO, [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Israel Prize Official Site - Recipients' C.V.’s [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Israel Prize Official Site - Judges' Rationale for Grant to Recipients [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ROCKBERGER, Ingrid. Supporting women and children [online]. Haaretz, 2007-03-23, [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]