Volby do Knesetu 1949

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael


Volby do Ústavodárného shromáždění se v nově založeném Izraeli konaly 25. ledna 1949. Volební účast byla 85,8 %. Dva dny po prvním zasedání sboru ze dne 14. února 1949, zákonodárci odhlasovali změnu tohoto sboru na Kneset (hebrejsky: כנסת, doslova „Shromáždění“). Funkční období od roku 1949 do roku 1951 je pak známo jako tzv. První Kneset. Kneset nahradil dosavadní parlamentní sbor Asifat ha-nivcharim, který v letech 19201949 fungoval v rámci židovské komunity v mandátní Palestině.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období 
křesel na konci
funkčního období
Mapaj 155 274 35,7 46 46
Mapam[p 1] 64 018 14,7 19 20
Sjednocená náboženská fronta 52 982 12,2 16 16
Cherut[p 2] 49 782 11,5 14 12
Všeobecní sionisté 22 661 5,2 7 7
Progresivní strana 17 786 4,1 5 5
Sefardové a orientální komunity 15 287 3,5 4 4
Maki[p 1] 15 148 3,5 4 3
Demokratická kandidátka Nazaretu 7 387 1,7 2 2
Kandidátka bojovníků 5 363 1,2 1 1
Mezinárodní ženská sionistická organizace (WIZO) 5 173 1,2 1 1
Jemenitské sdružení 4 399 1,0 1 1
Blok pracujících 3 214 0,7 0 0
Brit ha-Cohar 2 892 0,7 0 0
Ultraortodoxní kandidátka 2 835 0,7 0 0
Lidový arabský blok 2 812 0,6 0 0
Pracující a religiózní ženy 2 796 0,6 0 0
Jicchak Gruenbaum List 2 514 0,6 0 0
Jednotná kandidátka náboženských pracovníků 1 280 0,3 0 0
Pro Jeruzalém 842 0,2 0 0
Tradiční kandidátka judaismu 239 0,1 0 0
Celkem 434 684 100 120 120
Hebrejští komunisté[p 1] - - 0 0
Ari Žabotinsky[p 2] - - 0 1
Hilel Kook[p 2] - - 0 1

První Kneset[editovat | editovat zdroj]

David Ben Gurion v předvolební kampani za stranu Mapaj, 20. ledna 1949

První vláda[editovat | editovat zdroj]

První vláda byla vytvořena Davidem Ben Gurionem dne 8. března 1949. Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu s Jednotnou náboženskou frontou, Progresivní stranou, Sefardy a orientálními komunitami a Demokratickou kandidátkou za Nazaret. Vláda měla 12 ministrů a předsedou Knesetu se stal Josef Šprincak.

Trend politické nestability byl v Izraeli odstartován, když Ben Gurion 15. října 1950 rezignoval kvůli neshodám s Jednotnou náboženskou frontou ohledně vzdělávání v nových imigračních táborech (ma'abarot), náboženského vzdělávacího systémů, požadavcích na zrušení ministerstva přídělového systému a zásobování a personálním obsazení ministerstva obchodu a průmyslu.

Druhá vláda[editovat | editovat zdroj]

Druhou vládu vytvořil Ben Gurion 1. listopadu 1950 se stejnými koaličními partnery. Ve vládě však došlo k několika změnám; David Remez se přesunul z ministerstva dopravy na resort školství, kde nahradil Zalmana Šazara, který již v nové vládě nebyl. Remezovo uvolněné křeslo na ministerstvu dopravy obsadil Dov Josef. Ministrem obchodu a průmyslu byl jmenován Ja'akov Geri, který nebyl členem Knesetu. Došlo taktéž ke jmenování nového náměstka ministra dopravy.

Předčasné parlamentní volby byly vyvolány poté, co vláda 14. února 1951 rezignovala kvůli odmítnutí návrhu ministra školství a kultury na registraci školáků.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1949 na anglické Wikipedii.

  1. a b c Eliezer Preminger opustil Maki a vytvořil Hebrejské komunisty. Poté vstoupil do strany Mapam.
  2. a b c Ari Žabotinský a Hilel Kook, oba napojení na Bergsonovu skupinu ve Spojených státech, vystoupili z Cherutu. Předsedou Knesetu však nebyli uznáni za samostatnou stranu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.  
  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]