Turecká káva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o české a slovenské kávě. O turecké variantě nápoje pojednává článek Turecká mokka.
Turecká káva v duritce

Turecká káva či zkráceně turek (hovorově káva s lógrem) je česká a slovenská varianta kávy připravovaná zalitím a spařením mleté zrnkové kávy vroucí vodou. S kávou připravovanou v Turecku má společný jen název.[1] Odborníci a znalci ale tento druh kávy příliš neoceňují kvůli jejím horším chuťovým vlastnostem oproti jiným metodám přípravy kávy,[1][2] jelikož zde není kontrola nad časem extrakce a do výsledného nápoje se již po čtvrté minutě uvolňují hořké třísloviny, které nedělají dobře zažívání.[3] Při přípravě této metody se uvolňuje i větší množství kofeinu.[3] Přesto se tato káva stále těší značné oblibě a lze ji dostat ve většině kaváren a restaurací.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za vznikem této varianty kávy, která se stala v Česku národním horkým nápojem, lze spatřovat především nedostatek kvalitní kávy, který přinesla druhá světová válka a který pokračoval díky znárodňování i po ní. Lidé tak sahali z nouze po tom, co bylo k dispozici - během války především po náhražkách kávy jako je melta nebo caro, a po válce v nejlepším případě po dost nekvalitní kávě z obchodů, která byla navíc drahá. Nejdostupnější byl mix robusty s malou příměsí arabiky. Lidé neměli k dispozici ani kávovary, které byly cenově nedostupné a bylo jich málo k dostání, a tak volili namísto toho nejjednodušší způsob přípravy kávy, což je zalití mleté směsi vařicí vodou, zamíchání lžičkou a počkání na usazení sedliny, čili lógru u dna. A jelikož patrně evokoval lidem tento způsob přípravy kávy kávu, jak ji připravují ve východních zemích a v Turecku, začali své kávě říkat turek a nápoj se začal stávat postupně tradičním.[4]

Tento druh horkého nápoje si udržel mezi lidmi značnou oblibu i po zvýšení konkurence dalších druhů přípravy kávy po pádu komunistického režimu a nápoj je stále nabízen ve většině kaváren a restaurací. V současnosti jsou však dostupné nejrůznější přístroje a výběry kávových zrn nejrůznější jakosti, které umožňují připravit kvalitnější nápoje, a poptávka po turecké kávě se tak úměrně tomu snížila.[4]

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Pro přípravu kvalitní turecké kávy je důležité vybrat kvalitní kávová zrna, která by neměla být přepražená, dlouho namletá[2] a měla by být čerstvá. Ideální je namlít kávu krátce před přípravou. Káva se připravuje z množství 8 až 12 g. Voda by neměla projít varem.[1] Káva by se měla zalít vodou o teplotě ideálně 95 °C a nechat odstát asi 3 minuty, aby zchladla na teplotu asi 70 °C. Při této teplotě už došlo k dostatečné extrakci a káva by se měla co nejrychleji vypít. Při delším louhování se uvolňují hořké třísloviny, které škodí žaludku, nebo látky kazící kávě chuť.[2] Tureckou kávu lze připravit také z kávy bez kofeinu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAMPLOVÁ, Ludmila. Odborník na kávu: Češi chtějí svého turka. vitalia.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  2. a b c Česká turecká káva. kavarnik.cz [online]. 2013-07-23 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  3. a b Turek. www.piccoloneexistuje.cz [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. 
  4. a b c PRINCOVÁ, Markéta. Jak vznikl český turek? Silná zalévaná káva s lógrem se stále těší velké oblibě. fresh.prima.cz [online]. FTV Prima [cit. 2022-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-11.