Kávovník statný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKávovník statný
alternativní popis obrázku chybí
Listy kávovníku statného
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď mořenovité (Rubiaceae)
Rod kávovník (Coffea)
Binomické jméno
Coffea canephora
Pierre ex A. Froehner, 1897
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kávovník statný někdy též kávovník robusta (Coffea robusta, syn. Coffea canephora) je stálezelený druh z čeledi mořenovité (Rubiace) dorůstající 6–12 m výšky[1]. Pochází z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo[1] a dnes se pěstuje všude v tropech a subtropech. Má tužší, mírně vlnité, eliptické, jasně zelené, až 30 cm dlouhé listy. Bílé až narůžovělé květy vyrůstají ze svazečků v úžlabí listů. Plodem je asi 1,5 cm velká peckovice obsahující 2 semena o obsahu kofeinu 1,5–3,3 %.[zdroj?] Proto se kávovník statný pěstuje jako pochutina pro výrobu kávy. I když je všeobecně rozšířený mýtus, že kvalita této kávy je nižší než u kávovníku arabského (Coffea arabica)[1] celosvětově má mnoho oblíbenců. A proto také kávovník statný zabírá podstatně nižší plochy než k. arabský.[zdroj?] Coffea canephora (Robusta) je rostlina z čeledi mořenovité Rubiaceae. Z hlediska produkce kávy je druhým nejvýznamnějším druhem.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Běžně prodávaná káva v supermarketu bývá právě Robustu, která patří mezi levnější a mnohdy méně kvalitní kávy. Robusta roste nižších nadmořských výškách, a to v 200–600 metrech nad mořem. Kávovník může dorůstat až 13 metrů a pro ideální pěstování vyžaduje teplejší a stabilnější klima s teplotou 24–29 °C. Jinak je ale mnohem méně náročný na pěstování než Arabika. Svou první sklizeň rostliny mívají až po 2–3 letech. Netrpí tolik na různé choroby a jsou mnohem odolnější. Kávové třešinky Robusty zrají také mnohem rychleji než Arabika. Může za to nižší nadmořská výška.

Plod robusty

Chuť[editovat | editovat zdroj]

Chuť Robusty je naprosto nezaměnitelná a mnohdy ji ve svém šálku pozná i laik. Často má výraznou hořkou chuť a v puse i na jazyku zanechává takový zvláštní „ocásek“. Většinou je u Robusty cítit i velmi silné, zemité tělo. Chemicky má totiž úplně jinou strukturu než Arabika, proto také i úplně jinak chutná. Kofeinu obsahuje více než Arabika, někdy to může být i dvakrát tolik.

Producenti[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší producenty Robusty patří hlavně Vietnam, pak Brazílie.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Velký rozdíl mezi Arabikou a Robustou je možné poznat už u samotných zrnek. Zrnko Arabiky je ploché a protáhlé. Většinou má zakřivenou rýhu uprostřed zrna. Arabika má jemně zelenou barvu, výjimečně s namodralým tónem. Naproti tomu zrnko Robusty je vypouklejšího a zaoblenějšího tvau. Rýha je rovná, barva zrna je bledě zelená s nahnědlým nebo našedlými odstíny. I po upražení se od sebe dají dobře rozeznat především podle tvaru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 263.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]