Kávovník statný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKávovník statný
alternativní popis obrázku chybí
Listy kávovníku statného
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodkávovník (Coffea)
Binomické jméno
Coffea canephora
Pierre ex A.Froehner, 1897
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kávovník statný (Coffea canephora, syn.Coffea robusta), též známý jako kávovník robusta, je stálezelený druh z čeledi mořenovité (Rubiaceae), dorůstající 6–12 m výšky[2]. Pochází z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo[2] a dnes se pěstuje všude v tropech a subtropech. Má tužší, mírně vlnité, eliptické, jasně zelené, až 30 cm dlouhé listy. Bílé až narůžovělé květy vyrůstají ze svazečků v úžlabí listů. Plodem je asi 1,5 cm velká peckovice obsahující 2 semena o obsahu kofeinu 1,5–3,3 %.[zdroj?] Proto se kávovník statný pěstuje jako pochutina pro výrobu kávy. I když je všeobecně rozšířený mýtus, že kvalita této kávy je nižší než u kávovníku arabského (Coffea arabica)[2] celosvětově má mnoho oblíbenců. A proto také kávovník statný zabírá podstatně nižší plochy než k. arabský.[zdroj?] Coffea canephora (robusta) je rostlina z čeledi mořenovité Rubiaceae. Z hlediska produkce kávy je druhým nejvýznamnějším druhem.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Běžně prodávaná káva v supermarketu bývá právě robusta, která patří mezi levnější a mnohdy méně kvalitní kávy. Robusta roste nižších nadmořských výškách, a to v 200–600 metrech nad mořem. Kávovník může dorůstat až 13 metrů a pro ideální pěstování vyžaduje teplejší a stabilnější klima s teplotou 24–29 °C. Jinak je ale mnohem méně náročný na pěstování než arabika. Svou první sklizeň rostliny mívají až po 2–3 letech. Netrpí tolik na různé choroby a jsou mnohem odolnější. Kávové třešinky robusty zrají také mnohem rychleji než arabika. Může za to nižší nadmořská výška.

Větévka s plody

Chuť[editovat | editovat zdroj]

Chuť robusty je naprosto nezaměnitelná a mnohdy ji ve svém šálku pozná i laik. Často má výraznou hořkou chuť a v puse i na jazyku zanechává takový zvláštní „ocásek“. Většinou je u robusty cítit i velmi silné, zemité tělo. Chemicky má totiž úplně jinou strukturu než arabika, proto také i úplně jinak chutná. Kofeinu obsahuje více než arabika, někdy to může být i dvakrát tolik.

Producenti[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší producenty robusty patří hlavně Vietnam, pak Brazílie.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Velký rozdíl mezi arabikou a robustou je možné poznat už u samotných zrnek. Zrnko arabiky je ploché a protáhlé. Většinou má zakřivenou rýhu uprostřed zrna. Arabika má jemně zelenou barvu, výjimečně s namodralým tónem. Naproti tomu zrnko robusty je vypouklejšího a zaoblenějšího tvau. Rýha je rovná, barva zrna je bledě zelená s nahnědlým nebo našedlými odstíny. I po upražení se od sebe dají dobře rozeznat především podle tvaru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
  2. a b c VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 263. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]