Latte art

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Latté art

Latte Art je moderní způsob přípravy kávy (většinou cappucina, latte či jiného nápoje z espressa a mléčné pěny), kdy se naléváním mléčné emulze do espressa na hladině nápoje vytváří různé obrazce a tvary. Obrazce lze také tvořit "kreslením" do svrchní vrstvy mléčné pěny, případně lze takto obrazec vzniklý nalitím mléka upravit. Precizní Latte Art je náročné umění, a to z toho důvodu, že kvalitní výsledek ovlivňuje řada faktorů. Finální podoba nápoje je dána vlastnostmi espressa i mléka, kvalitou kávovaru a především také schopnostmi a zkušenostmi baristy, který nápoj připravuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Latte Art se vyvíjel v různých zemích nezávisle na sobě. Vznikl poté, co bylo vynalezeno espresso a mikropěna (velmi jemně našlehaná mléčná pěna), což tvorbu obrázků umožnilo. Technika údajně jako první vznikla v Itálii.

Ve Spojených státech se Latte Art zrodil v Seattlu během osmdesátých a devadesátých let dvacátého století, o jeho popularitu se zasadil zejména David Schomer. Ten také v roce 1986 vynalezl mikropěnu, v roce 1989 vynalezl způsob, jakým na pěnu kreslit motiv srdce, a v roce 1992 vynalezl motiv zvaný "rosetta" poté, co jej viděl na fotografii v italské kavárně.

Chemie[editovat | editovat zdroj]

Latte Art je směs dvou koloidů, cremy (crema je emulze kávového oleje a uvařené kávy) a mikropěny (mikropěna je pěna ze vzduchu a mléka). Mléko je samo o sobě emulze máselného tuku a vody, káva je pak směsí kávovin a vody. Ani jeden z těchto koloidů není stabilní – crema se z espressa vytrácí, zatímco mikropěna se rozkládá na sušší formu pěny a tekuté mléko. Jelikož k reakcím dochází ihned, počítáme životnost Latte Art v řádech sekund.

Styly[editovat | editovat zdroj]

Latte art se může tvořit dvěma způsoby, přičemž první se nazývá free pouring (obrázek vzniká naléváním mléčné emulze do espressa) a druhý etching (obrázek se vytvoří až po nalití mléka pomocí nějakého předmětu)[1]. První technika vyžaduje poměrně velkou dávku zručnosti, jelikož se mléko musí nalévat přesnými pohyby a v přesných dávkách. Zkušení baristé mohou své dovednosti porovnávat na Mistrovství světa. Druhá technika je oproti tomu závislá na pomůckách – ke zdobení se používá například kakaový prášek či nějaký topping, šablony, párátka, míchátka a další pomůcky.

Free pouring[editovat | editovat zdroj]

Dva nejznámější obrazce, které technikou free pouring vznikají, jsou srdce a rosetta (někdy se jí říká i kapradina, jelikož připomíná list této rostliny). Tvar srdce je na výrobu jednodušší a je typičtější pro kávu macchiato, výroba rosetty je komplikovanější a obvykle zdobí povrch kávy latté.

Při vytváření kapradiny technikou free pouring držíme hrnek s kávou rovně či mírně nahnutý na jednu stranu. Zatímco se přilévá mléko, na jedné straně se díky náklonu začne utvářet vzorek. Barista poté plní hrnek tak, že se džbánkem mléka či s hrnkem pohybuje ze strany na stranu a nakonec posledním proudem mléka rychle přetne vzniklý obrazec. Tato závěrečná mléčná "čára" obrazec přepůlí, ohne bílá "esíčka" do tvaru lístků a vytvoří stonek kapradiny.

Tvar srdce vytvoříme prudším naléváním mléka, s hrnkem ale nepohybujeme do stran. Drobnou úpravou totoho postupu lze vytvořit tvar jablka. Šálek s espressem držte mírně nakloněný a z výšky cca 5 cm od něj lijte mléčnou emulzi (přímo doprostřed). Jakmile bude hladina zhruba 1 cm pod okrajem šálku, přibližte konvičku k šálku, více ji nakloňte a vlijte do něj více pěny najednou.

Existují samozřejmě i mnohem složitější obrázky, které vyžadují, aby se mléko nalévalo několikrát a různými způsoby. Mezi pokročilé techniky patří tulipán, zvlněné srdce, labuť či štír.

Etching[editovat | editovat zdroj]

Technikou zvanou etching lze na povrchu nápoje tvořit jednoduché geometrické tvary i překrásné malé malby, například různě stínované květiny, zvířata i podobizny slavných osob. Fantazii se meze nekladou. Obrázky se většinou vytváří párátkem či kávovým míchátkem. Jejich životnost je obvykle kratší než u obrázků vzniklých technikou free pouring, jelikož pěna se zde do kávy rozpouští rychleji.

U cappucchina se často používá železná formička s vykrojeným vzorem (často jde o květinu), přes kterou se na povrch nápoje sype kakaový prášek. Jde o velmi jednoduchý, ale rychlý způsob zdobení. Tuto techniku mnohy upřednostňují kavárnové řetězce (například kavárny Costa), jelikož rychlost obsluhy během největší špičky hraje klíčovou roli.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Klíčovým předpokladem pro aplikaci techniky Latte Art je espresso s hustou, tmavou cremou na povrchu. Výsledný efekt ovlivňuje tvar a velikost šálku (větší šálek usnadňuje tvorbu detailů). Napěněné mléko by mělo být jemné a krémové konzistence bez bublin. Doporučuje se používat nerezové nebo teflonové konvičky s hubičkou (zejména pro kreslení složitějších obrazců).

S tím, jak obliba Latte Art roste, už velká část milovníků kávy považuje za kontroverzní, když baristé na zdobení nápoje přehnaně lpí. Argumentují tím, že výsledná chuť kávy bude vždy důležitejší než její vzhled.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Latte Art vzniká naléváním mikropěny do espressa, ale obrazce lze tvořit i na jiných nápojích. Mikropěnou se může ozdobit přímo uvařená káva, jak tomu je u calé au lait, či dokonce čaj. Kávu lze zdobit i bez mléka, a to kreslením do její cremy technikami Espresso Art.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Technika latté art, neboli kreslení mléčnou pěnou [online]. Kavovary.info, [cit. 2014-03-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]