Třeboc
| Třeboc | |
|---|---|
 Pohled na obec od jihu | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nové Strašecí |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′52″ s. š., 13°45′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 152 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,51 km²[2] |
| Katastrální území | Třeboc |
| Nadmořská výška | 448 m n. m. |
| PSČ | 270 54 |
| Počet domů | 96 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třeboc 86 270 54 Řevničov treboc@poddzbansko.cz |
| Starosta | Pavel Moravec |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Třeboc | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542504 |
| Kód části obce | 170151 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Třeboc (německy Trebotz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, v údolí Klášterského potoka zhruba 12 km severoseverovýchodně od Rakovníka. Žije zde 152[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1405, kdy patřila Petrovi z Rabštejna, který na zdejší tvrzi sídlil až do roku 1416.[4] Polovinu panství po jeho smrti zdědil Hynek z Rabštejna a Prohoře,[4] ale po jeho smrti připadlo jako odúmrť králi Václavu IV., od kterého ji získal Petr z Kokota. Ten vyplatil starší pohledávky a jeho polovina byla manstvím Vyšehradu. Po Petrovi se majiteli stali Ondřej Špalek ze Slatiny a po něm jeho manželka Kateřina a Oldřich z Kokota, který tvrz prodal Janu Jiskrovi z Plotišť. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1457. Zanikla beze zbytku ještě ve druhé polovině patnáctého století, protože panstvo žilo na jiných sídlech. Pravděpodobně stála v blízkosti kostela.[5] Třeboc byla připojena k panství zámku v Olešné a později k Divicím a od roku 1687 k Cítolibům.[4]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Rakovník, soudní okres Louny[6]
- 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Louny
- 1868 země česká, politický i soudní okres Louny
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Louny[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Louny[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Louny[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi Třeboc (534 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Třeboci, 2 hostince, obchod s chmelem, kolář, konsum Budoucnost, 2 kováři, krejčí, lom, 4 obuvníci, 2 obchody s ovocem a zeleninou, rolník, řezník, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Třeboci, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svatého Vojtěcha
- Východní částí katastrálního území Třeboc vede naučná Uhelná stezka.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/229 Rakovník – Louny.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Rakovník–Louny (v pracovních dnech 3 spoje, o víkendech 1 spoj), Rakovník – Kroučová – Kozojedy (v pracovních dnech 4 spoje), Louny – Ročov – Řevničov (v pracovních dnech 8 spojů, o víkendech 2 spoje).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze na Citolibsku, s. 228.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Třeboc – tvrz, s. 479.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1732. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třeboc na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Třeboc v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
