Středoslovenský kraj

Středoslovenský kraj (slovensky Stredoslovenský kraj) byl vyhlášen na základě "socialistické ústavy" v červenci 1960. Zabíral asi 35% plochy Slovenska. Rozkládal se ve střední části Slovenské socialistické republiky a byl nejrozsáhlejším krajem v rámci celé ČSSR. Na severozápadě sousedil se Severomoravským krajem, na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem, na západě se Západoslovenským krajem a na východě s Východoslovenským krajem. Krajským městem byla Banská Bystrica, umístěná v rámci kraje výhodněji než největší město - Žilina. Koncem 70. let ale byla Banská Bystrica ještě (těsně) největším městem kraje se 66 tis. obyvateli. Druhá Žilina měla 63 tis. a třetí největším městem byl Martin s 57 tis. obyvateli.

Mapa bývalého kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy.

1. července 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, ale již 28. prosince 1970 došlo k jejich obnovení.

Středoslovenský kraj byl nejvíce členitým krajem Československa. Jeho severní hranici tvořily Javorníky, Beskydy, Roháče a Západní Tatry. Krajskou hranici se západním Slovenskem tvořila pohoří Inovec, Vtáčnik a Štiavnické vrchy. Až na území Východoslovenského kraje zasahovalo Slovenské rudohoří a Nízké Tatry. Nejvyšší horou kraje byla Bystrá (2 248 m) v Západních Tatrách. Nejníže položenou oblastí kraje byla Jihoslovenská kotlina na hranicích s Maďarskem (kolem 200 m). Severní oblasti kraje odvodňovala řeka Váh s přítoky Orava a Kysuca. Dlouhým údolím mezi Nízkými Tatrami a Slovenským rudohořím protéká řeka Hron, která se v Banské Bystrici stáčí směrem k jihu do Zvolena, kde opět mění směr, tentokrát k jihozápadu.

Kraj měl v roce 1978 rozlohu 17 976 km² s 1 492 144 obyvateli. Průměrná hustota zalidnění kraje byla 83 obyvatel/1 km².

Krajské národní výbory byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Stredoslovenského kraje vznikl Žilinský kraj a Banskobystrický kraj. Bývalé okresy Považská Bystrica a Prievidza připadly Trenčínskému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala sídly okresů.

• Okres Banská Bystrica: Okres Banská Bystrica, Okres Brezno
• Okres Čadca: Okres Čadca, Okres Kysucké Nové Mesto
• Okres Dolný Kubín: Okres Dolný Kubín, Okres Námestovo,Okres Tvrdošín
• Okres Liptovský Mikuláš: Okres Liptovský Mikuláš, Okres Ružomberok
• Okres Lučenec: Okres Lučenec, Okres Poltár
• Okres Martin: Okres Martin, Okres Turčianske Teplice
• Okres Považská Bystrica: Okres Ilava, Okres Považská Bystrica, Okres Púchov
• Okres Prievidza: beze změny
• Okres Rimavská Sobota: změny pouze v počtu obcí
• Okres Veľký Krtíš: beze změny
• Okres Zvolen: Okres Detva, Okres Krupina, Okres Zvolen
• Okres Žiar nad Hronom: Okres Banská Štiavnica, Okres Žarnovica, Okres Žiar nad Hronom
• Okres Žilina: Okres Bytča, Okres Žilina

Lidová architektura v osadě Vlkolínec u Ružomberoku.

Č.	Okres	Býv. SPZ	Rozloha (km²)	Poč. obyv. (1.1.1978)	Hust.zal.
1	Banská Bystrica	BB,BC	2.076	157.315	76
2	Čadca	CA	.936	118.747	127
3	Dolný Kubín	DK	1.661	102.901	62
4	Liptovský Mikuláš	LM	1.966	124.193	63
5	Lučenec	LC	1.312	95.757	73
6	Martin	MT	1.127	102.163	91
7	Považská Bystrica	PX	1.194	149.435	125
8	Prievidza	PD	.959	124.820	130
9	Rimavská Sobota	RS	1.815	98.251	54
10	Vel'ký Krtíš	VK	.874	45.062	52
11	Zvolen	ZV	1.697	114.067	67
12	Žiar nad Hronom	ZH	1.264	93.619	74
13	Žilina	ZI,ZA	1.095	166.414	152

Odkazy a zdroje

• SK-NUTS
• Československá socialistická republika
• Ctirod Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981