Československá socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ČSSR)
Jump to navigation Jump to search
Tento článek se omezuje na ústavní zřízení a atributy československého státu existujícího v letech 1960–1990. O všeobecných dějinách tohoto útvaru pojednává heslo Komunistický režim v Československu.
Československá socialistická republika
 Československá republika (1948–1960) 1960–1990 Československá federativní republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
Motto: Pravda vítězí / Pravda víťazí
geografie
Mapa
rozloha:
127 900 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
13 741 529 (podle sčítání lidu z 1. března 1961)
národnostní složení:
Češi, Slováci, Maďaři (národnostní menšina)
žádné státní náboženství, státem podporovaný ateismus
státní útvar
vznik:
11. červenec 1960 (novou Ústavou)[zdroj?]
zánik:
29. březen 1990 (změna názvu - v reakci na pád režimu)[zdroj?]
Státní útvary a území
Předcházející:
Československá republika (1948–1960) Československá republika (1948–1960)
Nástupnické:
Československá federativní republika Československá federativní republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.

11. července 1960 byla přijata Ústava Československé socialistické republiky, kterou byl změněn název státu na Československá socialistická republika. Československá socialistická republika se stala 1. ledna 1969 federací. Ústavním zákonem Federálního shromáždění ze dne 29. března 1990 „O změně názvu Československé socialistické republiky“ byl změněn oficiální název státu na Československá federativní republika.[1]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ústava Československé socialistické republiky z roku 1960 zavedla nový název státu (Československá socialistická republika), nové státní symboly, zakotvila jako státní zřízení socialismus a vedoucí úlohu KSČ. Ve druhé polovině 60. let se tehdejší vedení státu pokusilo provést ekonomické reformy, které měly vést ke zvýšení efektivity národního hospodářství (viz ekonom Ota Šik). V této dekádě byla plně dokončena kolektivizace zemědělství, které se stabilizovalo a zemědělská výroba se začala zvyšovat. Významným krokem bylo zahájení industrializace Slovenska.

Snahy o ekonomické reformy se dále rozvinuly v roce 1968 a vyústily v obrodný proces demoraktizace společnosti, zvaný také Pražské jaro, který byl pokusem tehdejší KSČ o tzv. socialismus s lidskou tváří. Tato snaha tehdejšího vedení státu, která měla mezi obyvatelstvem širokou podporu, však byla zmařena vpádem vojsk Varšavské smlouvy 21. 8. 1968.

1. ledna 1969 se Československo stalo federací dvou svrchovaných států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

70. léta se nesla ve znamení tzv. normalizace, což byl proces vedoucí k zastavení demoraktizace společnosti a návrat ke stavu před obrodným procesem. V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Hospodářství zaznamenalo v první polovině 70. let poměrně vysokou dynamiku růstu, která se však v závěru této dekády postupně snižovala. Počáteční ekonomické úspěchy režimu umožnily zvýšit výdaje v sociální oblasti. Stát investoval do rozsáhlé bytové výstavby. To se mimo jiné projevilo i výrazným zvýšením porodnosti (nejvyšší počet narozených dětí byl zaznamenán v roce 1974 a doposud nebyl překonán). V tomto období byla dokončena industrializace Slovenska, byla dokončena mechanizace zemědělství a naše země se stala v základních potravinách plně soběstačná. V průmyslu docházelo k dalšímu rozšiřování sortimentu výroby tak, abychom nemuseli tyto výrobky dovážet ze zahraničí, a to zejména ve strojírenství, což s sebou přinášelo rostoucí zaostávání technické úrovně produkce. Ekonomika velikosti ČSSR nebyla schopna držet krok v tak širokém záběru výroby a ve spojení s neexistencí konkurence vedlo k rostoucím potížím prodat naši produkci do západních zemí a tím k sílícímu nedostatku devizových prostředků. V tomto období došlo k definitivnímu vyčerpání možností extenzivního růstu ekonomiky, kdy byly do výroby nasazeny veškeré lidské rezervy, včetně vysoké zaměstnanosti žen, důchodců apod. Další růst ekonomiky tak byl možný už jen pouze zvýšením technologické úrovně produkce, zaváděním automatizace apod., což se, díky absenci tlaku na efektivitu v centrálně plánované ekonomice, nedařilo. V politické oblasti docházelo ke stupňování tlaku na odpůrce režimu. Represe sice nebyla tak kruté jako v 50. letech, nedocházelo již k popravám odpůrců režimu, přesto režim tvrdě postihoval jakékoli náznaky jiného než oficiálního názoru (nejznámější akce tohoto druhu byla např. Anticharta v roce 1977). V tomto období se naprostá většina národa dobrovolně podrobila a aktivně se účastnila všech prorežimních akcí jako byly spartakiády, provomájové demonstrace apod.

V osmdesátých letech se začala projevovat hospodářská stagnace, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých.

Po sérii protirežimních demonstrací se nakonec v listopadu 1989 zhroutil komunistický režim. Socialistické Československo se začalo otevírat okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.

V březnu 1990 se název státu změnil na Československá federativní republika, v dubnu pak na Česká a Slovenská Federativní Republika.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. znění ústavního zákona o změně názvu Československé socialistické republiky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]