Matěj Blecha: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
m oprava chybné informace o společné hrobce s bratry
Řádek 17: Řádek 17:


== Rodina ==
== Rodina ==
S manželkou Miladou (roz. Choděrovou, 1864–1921) měl dceru Miladu (* 1891) a syna [[Josef Blecha (mladší)|Josefa]] (* 1896).<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=870ed211762fde71b5393cdc1a7a723eb11c32230da6ece3f866c3aa36b57ec4&action=image&record=2 Policejní přihláška Praha, rodina Matěje Blechy]</ref>. S rodinou a svými bratry je pohřben v monumentální trojosé hrobce na Olšanech.
S manželkou Miladou (roz. Choděrovou, 1864–1921) měl dceru Miladu (* 1891) a syna [[Josef Blecha (mladší)|Josefa]] (* 1896).<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=870ed211762fde71b5393cdc1a7a723eb11c32230da6ece3f866c3aa36b57ec4&action=image&record=2 Policejní přihláška Praha, rodina Matěje Blechy]</ref>. S rodinou je pohřben v monumentální trojosé hrobce na Olšanech.


== Dílo ==
== Dílo ==

Verze z 1. 6. 2021, 12:02

Matěj Blecha
Matěj Blecha
Matěj Blecha
Narození16. července 1861
Štítary
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. prosince 1919 (ve věku 58 let)
Praha-Karlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt a stavitel
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1861–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1919)
ChoťMilada Blechová (roz. Choděrová)
DětiJosef Blecha
Milada Blechová
PříbuzníJosef Blecha[1] a Alois Blecha (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Blecha (16. července 1861 Štítary[2] u Kolína – 18. prosince 1919 Praha-Karlín[3][4]) byl český architekt a stavitel, nejmladší bratr a společník stavitelů a architektů Josefa a Aloise Blechy, po jejichž smrti rodinnou firmu převzal.

Život

Blecha se narodil ve Štítarech u Kolína jako nejmladší ze tří bratrů do rolnické rodiny. Byl pokřtěn druhý den po narození jako evangelík. Na základní školu chodil ve Štítarech, poté studoval v Kolíně. Rodiče mu zemřeli v mladém věku a vychovával jej starší bratr Josef. Po absolutoriu reálného gymnázia vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice a pokračoval na vídeňské technice. Studia zakončil kursem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Karla von Hasenauer. Od roku 1885 byl členem Spolku inženýrů a architektů (SAI).

V roce 1890 se stal společníkem ve firmě svého bratra Josefa (1841–1900). Ten v roce 1900 zemřel a o dva roky později zemřel i jeho druhý bratr Alois (1856–1902). Spolupracoval i s Emilem Králíčkem.

Po smrti Matěje Blechy v roce 1919 fungovala firma Matěj Blecha pod vedením jeho syna Josefa. Kromě stavebnictví se zabýval také architekturou a divadlem.

Rodina

S manželkou Miladou (roz. Choděrovou, 1864–1921) měl dceru Miladu (* 1891) a syna Josefa (* 1896).[5]. S rodinou je pohřben v monumentální trojosé hrobce na Olšanech.

Dílo

Nájemní dům M. Blechy, Masarykovo nábřeží 28, Praha 1 – detail fasády

Jsou mu připisovány stavby evangelických kostelů v Černilově a Chvaleticích z roku 1882. Je jedním z českých architektů, jehož projekty byly realizovány na území dnešní Ukrajiny a Srbska.

Některé stavby navrhoval sám, spolupracoval také s řadou dalších architektů (Osvald Polívka, Antonín Wiehl a další). Významná je jeho spolupráce s Emilem Králíčkem.

Hrobka rodiny Matěje Blechy na Olšanských hřbitovech
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
  • 1890 Vila "Luisa", Dobřichovice, čp. 118 (novorenesance),
  • 1890–1891 Soutěžní návrh na most Františka Josefa I. v Praze, spolu s Albertem Vojtěchem Velflíkem,
  • 1893 Nakladatelský a tiskařský dům nakladatelství Politika, Praha 1 - Nové město, čp. 200, Pštrossova 21,
  • 1895 Evangelický kostel, Kladno, Gen. Klapálka 1394,
  • 1898 Evangelický kostel, Nymburk, architekt: Friedrich Gottlob Karl Alber (novorenesance),
  • 1900–1902 Pražská úvěrní banka, Praha 1 - Staré Město, čp. 377, 28. října 13, výzdoba Celda Klouček,
  • 1902 Zemská banka, Praha 1 - Nové Město, Na Příkopě 28, architekt: Osvald Polívka, výzdoba Celda Klouček (novorenesance)[6]
  • 1903 Nájemní dům čp. 1984, Praha 1 - Nové Město, Senovážné náměstí 10,
  • 1904 Kostel svatého Vojtěcha, Praha 8 - Libeň (secese),
  • 1904–1906 Vlastní nájemní dům, čp. 235, Praha 1 - Nové město, Masarykovo nábřeží 28,
  • 1905 Kostel svaté Anny, Habartov, zbořen 19. 12. 1951[7]
  • 1906 Hernychova vila, Ústí nad Orlicí,
  • 1906 Kostel svatého Josefa v Předlicích v Ústí nad Labem[8]
  • 1906–1907 Poliklinika, Praha 1 - Nové Město, čp. 208, Myslíkova 7,
  • 1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti, Praha 1 - Nové Město, č.p. 1015, Opletalova 55, architekt: Josef Zasche,
  • 1907–1908 Penzion (dnes kolej AMU), Praha 1 - Staré Město, čp. 940, Hradební 7, architekt: Emil Králíček,
  • 1907-1910 Libeňská sokolovna a lázně, Praha 8 - Libeň, čp. 2, Zenklova 3,
  • 1908 Rekonstrukce židovské radnice v Praze – Josefově,
  • asi 1910 Rodinný dům, Praha 6 - Bubeneč, čp. 289, Na Zátorce 3, architekt: Emil Králíček,
  • asi 1910 Nájemní dům, Praha 8 Karlín, čp. 519, Hybešova 5,
  • asi 1910 budova Výchovny České zemské komise pro péči o mládež, Jilemnice, č. p. 332, stavba: Jan Vejrych
  • 1910–1911 Rekonstrukce zámku Mníšek pod Brdy,
  • 1911 České mořské lázně hotel Velebit, Baška na ostrově Krk, Chorvatsko
  • 1911–1912 Dům Maribor, Praha 7 - Holešovice, čp. 861, architekt: Emil Králíček,
  • 1911–1912 Skladový dům Jindřicha Vaňka, Praha 7 - Holešovice, U Topíren 4, architekt: snad Emil Králíček,
  • 1911–1913 Hotel Zlatá Husa, Praha 1 - Nové Město, čp. 839, Václavské nám. 7, (geometrická secese), upraveno v roce 1933 Ladislavem Machoněm,
  • 1911–1913 Adamova lékárna, Praha 1 - Nové Město, čp. 775, Václavské nám. 8, architekt: Emil Králíček, (geom. secese a kubismus),
  • 1912–1913 Nájemní dům se spořitelnou, Praha 8 - Karlín, čp. 539, Prvního Pluku 18,
  • 1912–1913 Dům Diamant, Praha 1 - Nové Město, čp. 82, Spálená 4, architekt: Emil Králíček, (kubismus),
  • 1912–1913 Přístavba Jedličkova ústavu, Praha 2 - Vyšehrad, čp. 13, V Pevnosti 4,
  • 1913 Kubistická lucerna, Praha 1 - Nové Město, Jungmannovo nám., architekt: Emil Králíček, (součást projektu Adamovy lékárny),
  • 1913–1916 Palác Rokoko (Šupichovy domy), Praha 1 - Nové Město, čp. 794, 626, Václavské nám. 38, 40, architekt: Emil Králíček,
  • 1914–1915 Činžovní dům, Praha 1 - Staré Město, čp. 42, Kaprova 14,
  • 1915–1920 Pavilon nemocnice, Praha 2 - Nové Město, čp. 500, Karlovo náměstí 37,

Průmyslové objekty

  • Cukrovar v Trnavě, v Seredi, Eresi, Orojska, Teplá a další v Itálii, Srbsku a Bulharsku,
  • Lihovary,
  • Spojené strojírny v Hradci Králové,

Stavby realizované firmou Matěje Blechy po jeho smrti

  • 1920–1922 Nájemní domy, Praha 2 - Nové Město, čp. 329, 330, Dittrichova 15, 17
  • 1922 Kancelářský dům, Praha 5 - Smíchov, čp. 200, Kartouzská 4
  • 1924–1926 Obchodní a nájemní dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 60, Národní 28
  • 1925 Palác Pražské úvěrové banky, Bělehrad[9]
  • 1925–1926 Modlitebna, Praha 2 - Nové Město, čp. 546, Malá Štěpánská 12
  • 1925–1928 Budova československého velvyslanectví v Jugoslávii, Bělehrad.[10]
  • 1926–1928 Kancelářský dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 1048, Na Poříčí 30

Ocenění

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu evangelické církve v Libenici
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta v Praze
  4. ↑ Národní listy, 20.12.1919, s.3, Architekt Matěj Blecha zemřel (nekrolog)
  5. ↑ Policejní přihláška Praha, rodina Matěje Blechy
  6. ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Blecha, Matěj, s. 71. 
  7. ↑ Kostel sv. Anny v Habartově na stránkách Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  8. ↑ Kostel sv. Josefa (karta stavby) in: Páral, M.; Krsek, M.; Vaca, J.: ÚSTÍ///AUSSIG architektura na severu Čech (databáze)
  9. ↑ Archiv ČNB, Architekt Matěj Blecha, sign. PUB – 688
  10. ↑ Pestrý týden, 25.8.1928, s.11

Literatura

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matěj Blecha

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Matěj_Blecha&oldid=19986329“