Vrba babylónská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
typografie a odkazy
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Vrba babylónská
| jméno = Vrba babylónská
| obrázek = 2016-04-25 14 07 57 Weeping Willow along Gatepost Court in the Franklin Farm section of Oak Hill, Fairfax County, Virginia.jpg
| obrázek = 2016-04-25 14 07 57 Weeping Willow along Gatepost Court in the Franklin Farm section of Oak Hill, Fairfax County, Virginia.jpg
| popisek = Vrba babylónská (''Salix babylonica'')
| popisek = Vrba babylónská (''Salix babylonica'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
Řádek 13: Řádek 13:
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
}}
}}

[[Soubor:Weeping Willow (3211422639).jpg|náhled|upright=1.2|Převislé větve]]
[[Soubor:Weeping Willow (3211422639).jpg|náhled|upright=1.2|Převislé větve]]
'''Vrba babylónská''' (''Salix babylonica'') je teplomilný [[druh]] [[rod (biologie)|rodu]] [[vrba]] pocházející ze severní a střední [[Čína|Číny]], kde v&nbsp;[[povodí]]ch řek [[Jang-c’-ťiang]] a [[Žlutá řeka]] vytváří rozlehlé porosty. [[Biologická nomenklatura|Druhové jméno]] „babylónská“ dostala podle mylného předpokladu, že pochází z&nbsp;oblasti [[Babylonie]], kam se ve skutečnosti dostala až počátkem našeho letopočtu [[hedvábná stezka|hedvábnou stezkou]] přes [[Střední Asie|Střední Asii]], [[Afghánistán]], [[Irák]] a [[Sýrie|Sýrii]].<ref name = květ2>{{Citace monografie | příjmení = Hejný | jméno = Slavomír | příjmení2 = Slavík | jméno2 = Bohumil | titul = Květena ČR, díl 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1990 | počet stran = 540 | kapitola = Salix babylonica | strany = 466-468 | isbn = 80-200-1089-0}}</ref><ref name = miss>{{Citace elektronické monografie | titul = Plant Finder: Salix babylonica | url = http://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=c148 | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA | jazyk = en}}</ref>
'''Vrba babylónská''' (''Salix babylonica'') je teplomilný [[druh]] [[rod (biologie)|rodu]] [[vrba]] pocházející ze severní a střední [[Čína|Číny]], kde v&nbsp;[[povodí]]ch řek [[Jang-c’-ťiang]] a [[Žlutá řeka]] vytváří rozlehlé porosty. [[Biologická nomenklatura|Druhové jméno]] „babylónská“ dostala podle mylného předpokladu, že pochází z&nbsp;oblasti [[Babylonie]], kam se ve skutečnosti dostala až počátkem našeho letopočtu [[hedvábná stezka|hedvábnou stezkou]] přes [[Střední Asie|Střední Asii]], [[Afghánistán]], [[Irák]] a [[Sýrie|Sýrii]].<ref name="květ2" /><ref name="miss" />


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==
Nyní je rozšířena v&nbsp;teplých oblastech všech [[kontinent]]ů, vyrůstá na severu i jihu [[Afrika|Afriky]], v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] i na [[ostrov]]ech [[Karibik]]u, v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] i ostrovech [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Po [[Asie|Asii]] se z&nbsp;Číny rozšířila až na [[Malajský poloostrov]], do [[Indonésie]] i do severních oblastí [[indický subkontinent|indického subkontinentu]]. Do [[Evropa|Evropy]] se dostala počátkem 17.&nbsp;století a s&nbsp;malým zpožděním začala být řídce vysazována i na území dnešní [[Česko|České republiky]].
Nyní je rozšířena v&nbsp;teplých oblastech všech [[kontinent]]ů, vyrůstá na severu i jihu [[Afrika|Afriky]], v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] i na [[ostrov]]ech [[Karibik]]u, v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] i ostrovech [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Po [[Asie|Asii]] se z&nbsp;Číny rozšířila až na [[Malajský poloostrov]], do [[Indonésie]] i do severních oblastí [[indický subkontinent|indického subkontinentu]]. Do [[Evropa|Evropy]] se dostala počátkem 17.&nbsp;století a s&nbsp;malým zpožděním začala být řídce vysazována i na území dnešní [[Česko|České republiky]].


Původní druh vrby babylonské vyžaduje poměrně teplé polohy a je pěstován jako [[sad]]ovnická [[dřevina]] v&nbsp;klimatu s&nbsp;vyšší průměrnou teplotou. Ve [[Střední Evropa|Střední Evropě]] se sázel hlavně [[šlechtění rostlin|vyšlechtěný]] převislý [[kultivar]] 'Pendula', z&nbsp;něhož jsou k&nbsp;dispozici pouze samičí jedinci. Nyní je však obvyklejší nový kultivar 'Tortuosa', lišící se nápadně pokroucenými větvemi a vyšší odolností proti jarním mrazíkům.<ref name = tiscali>{{Citace elektronické monografie | titul = AtlasRostlin.cz: Vrba babylónská | url = http://listnate-stromy.atlasrostlin.cz/vrba-babylonska | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = Tiscali media, a.s., Praha | jazyk = cs}}</ref><ref name = dendro>{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Vrba babylónská | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=5&id=1744 | datum aktualizace = 31.12.2006 | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = Petr Horáček a J. Mencl | jazyk = cs}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hassler | jméno = Markus | titul = Catalogue of Life: Salix babylonica | url = http://www.catalogueoflife.org/col/search/all/fossil/0/match/1 | datum aktualizace = 2017 | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL | issn = 2405-8858 | jazyk = en}}</ref>
Původní druh vrby babylonské vyžaduje poměrně teplé polohy a je pěstován jako [[sad]]ovnická [[dřevina]] v&nbsp;klimatu s&nbsp;vyšší průměrnou teplotou. Ve [[Střední Evropa|Střední Evropě]] se sázel hlavně [[šlechtění rostlin|vyšlechtěný]] převislý [[kultivar]] 'Pendula', z&nbsp;něhož jsou k&nbsp;dispozici pouze samičí jedinci. Nyní je však obvyklejší nový kultivar 'Tortuosa', lišící se nápadně pokroucenými větvemi a vyšší odolností proti jarním mrazíkům.<ref name="tiscali" /><ref name="dendro" /><ref name="col" />


== Ekologie ==
== Ekologie ==
Preferuje vlhké prostředí, obvykle se přirozeně vyskytuje podél vodních toků, na vlhkých údolních nánosech a v&nbsp;písčitých sníženinách. Toleruje záplavy a může růst i v&nbsp;mokřadech. Je náročná na dostatek světla, špatně roste v&nbsp;zastínění. Vyskytuje se do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 2000&nbsp;m a v&nbsp;místech, kde bývají průměrné roční srážky od 550 do 1700&nbsp;mm. [[Ploidie]] druhu je 2n&nbsp;=&nbsp;76.
Preferuje vlhké prostředí, obvykle se přirozeně vyskytuje podél vodních toků, na vlhkých údolních nánosech a v&nbsp;písčitých sníženinách. Toleruje záplavy a může růst i v&nbsp;mokřadech. Je náročná na dostatek světla, špatně roste v&nbsp;zastínění. Vyskytuje se do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 2&nbsp;000&nbsp;m a v&nbsp;místech, kde bývají průměrné roční srážky od 550 do 1&nbsp;700&nbsp;mm. [[Ploidie]] druhu je 2n&nbsp;=&nbsp;76.


Vrba babylónská je [[raunkiaerův systém životních forem|fanerofyt]] kvetoucí koncem března a v&nbsp;dubnu, před nebo krátce po rašení [[list]]ů. [[Plod (botanika)|Plody]] dozrávají v&nbsp;květnu. V&nbsp;České přírodě se vyskytuje převážně jen jako kulturní, pěstovaná dřevina.<ref name = květ2/><ref name = miss/><ref name = dendro/><ref name = florid>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Scheper | jméno = Jack | titul = Florida plant encyclopedia: Salix babylonica | url = https://floridata.com/Plants/Salicaceae/Salix%20babylonica/534 | datum aktualizace = 20.02.1999 | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = University of Florida, Tallahassee, FL, USA | jazyk = en}}</ref><ref name = worldagrof>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Orwa | jméno = C. | příjmení2 = Mutua | jméno2 = A. | příjmení3 = Kondt | jméno3 = R. et al. | titul = Species profiles: Salix babylonica | url = http://www.worldagroforestry.org/treedb/AFTPDFS/Salix_babylonica.PDF| datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = World Agroforestry Centre, Nairobi, Kenya | jazyk = en}}</ref>
Vrba babylónská je [[Raunkiærův systém životních forem|fanerofyt]] kvetoucí koncem března a v&nbsp;dubnu, před nebo krátce po rašení [[list]]ů. [[Plod (botanika)|Plody]] dozrávají v&nbsp;květnu. V&nbsp;České přírodě se vyskytuje převážně jen jako kulturní, pěstovaná dřevina.<ref name="květ2" /><ref name="miss" /><ref name="dendro" /><ref name="florid" /><ref name = worldagrof />


== Popis ==
== Popis ==
Řádek 31: Řádek 32:
[[Květenství]] jsou štíhlé [[jehněda|jehnědy]] válcovitého tvaru, často ohnuté, samičí do 3&nbsp;cm a samčí do 4&nbsp;cm dlouhé a 0,5&nbsp;cm široké. Jejich [[gonochorismus|jednopohlavné]] [[květ]]y jsou nahé, nemají [[květní obal|okvětní lístky]]. Samčí květy se žlutozelenými [[listen]]y mají dvě [[tyčinka (botanika)|tyčinky]] s&nbsp;červenavě žlutými [[prašník]]y a dvě žlázky produkující [[nektar]]. Samičí květy mají přisedlý [[semeník]] s&nbsp;krátkou [[čnělka|čnělkou]] s&nbsp;nedělenou [[blizna|bliznou]] a jednu nektarovou žlázku.
[[Květenství]] jsou štíhlé [[jehněda|jehnědy]] válcovitého tvaru, často ohnuté, samičí do 3&nbsp;cm a samčí do 4&nbsp;cm dlouhé a 0,5&nbsp;cm široké. Jejich [[gonochorismus|jednopohlavné]] [[květ]]y jsou nahé, nemají [[květní obal|okvětní lístky]]. Samčí květy se žlutozelenými [[listen]]y mají dvě [[tyčinka (botanika)|tyčinky]] s&nbsp;červenavě žlutými [[prašník]]y a dvě žlázky produkující [[nektar]]. Samičí květy mají přisedlý [[semeník]] s&nbsp;krátkou [[čnělka|čnělkou]] s&nbsp;nedělenou [[blizna|bliznou]] a jednu nektarovou žlázku.


[[Plod (botanika)|Plody]] jsou žlutohnědé, úzce kuželovité [[tobolka (plod)|tobolky]] asi 3&nbsp;mm dlouhé a obsahují množství velmi jemných [[semeno|semen]], ta jsou rozšiřována větrem a jejich doba [[klíčení semene|klíčivosti]] se pohybuje pouze od 5&nbsp;do 10&nbsp;dnů.<ref name = květ2/><ref name = dendro/><ref name = florid/><ref name = worldagrof/><ref name = bib>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Goliašová | jméno = Kornélia | titul = Flóra Slovenska V/3: Vŕba babylonská | url = http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_5_3/FUT_Fl_Slov_5_3_222.pdf | rok = 2006 | počet stran = 344 | strany = 222-225 | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK | isbn = 80-224-0922-7 | jazyk = sk | url archivu = https://web.archive.org/web/20170906040406/http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_5_3/FUT_Fl_Slov_5_3_222.pdf | datum archivace = 2017-09-06 | nedostupné = ano }}</ref><ref name = north>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Argus | jméno = George W. | titul = Flora of North America: Salix babylonica | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200005760 | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA | jazyk = en}}</ref>
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou žlutohnědé, úzce kuželovité [[tobolka (plod)|tobolky]] asi 3&nbsp;mm dlouhé a obsahují množství velmi jemných [[semeno|semen]], ta jsou rozšiřována větrem a jejich doba [[klíčení semene|klíčivosti]] se pohybuje pouze od 5&nbsp;do 10&nbsp;dnů.<ref name="květ2" /><ref name="dendro" /><ref name="florid" /><ref name="worldagrof" /><ref name="bib" /><ref name="north" />


== Rozmnožování ==
== Rozmnožování ==
Nové stromy mohou vyrůst ze semen nebo z&nbsp;[[řízkování|řízků]] či odkopků kořene. [[Semenáč]]e rostou pomaleji, ale mají dlouhou životnost a vytvářejí vysoké stromy s&nbsp;rozložitou korunou. Stromy z&nbsp;dobře kořenících řízků jsou pro průmyslové zpracování (na palivo nebo pro výrobu papíru) pěstované na [[plantáž]]ích. Po jejich seřezání vyrůstají z&nbsp;[[pařez]]ů [[výmladkový les|výmladky]], které mohou být za rok vysoké až 3&nbsp;m. [[Dřevo]] stromů je měkké a bývá napadáno živočišnými škůdci, např. [[brouci|brouky]] [[tesaříkovití|tesaříky]] druhu ''[[Anoplophora]]''.<ref name = florid/><ref name = worldagrof/>
Nové stromy mohou vyrůst ze semen nebo z&nbsp;[[řízkování|řízků]] či odkopků kořene. [[Semenáč]]e rostou pomaleji, ale mají dlouhou životnost a vytvářejí vysoké stromy s&nbsp;rozložitou korunou. Stromy z&nbsp;dobře kořenících řízků jsou pro průmyslové zpracování (na palivo nebo pro výrobu papíru) pěstované na [[plantáž]]ích. Po jejich seřezání vyrůstají z&nbsp;[[pařez]]ů [[výmladkový les|výmladky]], které mohou být za rok vysoké až 3&nbsp;m. [[Dřevo]] stromů je měkké a bývá napadáno živočišnými škůdci, např. [[brouci|brouky]] [[tesaříkovití|tesaříky]] druhu ''[[Anoplophora]]''.<ref name="florid" /><ref name="worldagrof" />


== Hybridizace ==
== Hybridizace ==
Řádek 43: Řádek 44:
Vrba obloukovitá má poměrně pevné dřevo a je vhodná do vyšších poloh. Pěstuje se [[kultivar]] 'Blanda' s&nbsp;větvemi jen mírně převislými nebo kultivar 'Elegantissima' s&nbsp;větvemi delšími a více převislými.
Vrba obloukovitá má poměrně pevné dřevo a je vhodná do vyšších poloh. Pěstuje se [[kultivar]] 'Blanda' s&nbsp;větvemi jen mírně převislými nebo kultivar 'Elegantissima' s&nbsp;větvemi delšími a více převislými.


Vrba náhrobní se žlutě zbarvenými [[letorost]]y je oceňována pro dekorativní vzhled, ale její dřevo je poměrně křehké a bývá poškozována větrem. Pěstuje se kultivar 'Chrysocoma' s dlouhými, převislými, žlutými větvemi nebo kultivar 'Salamonii' s větvemi hnědavými až zelenkavými a méně převislými.<ref name = květ2/><ref name = bib/><ref name = fbase>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brown | jméno = Kate | příjmení2 = Bettink | jméno2 = Karen | titul = FloraBase the Western Australian Flora: Salix babylonica | url = https://florabase.dpaw.wa.gov.au/browse/profile/20063 | datum aktualizace = 08.09.2016 | datum přístupu = 05.09.2017 | vydavatel = Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU | jazyk = en}}</ref>
Vrba náhrobní se žlutě zbarvenými [[letorost]]y je oceňována pro dekorativní vzhled, ale její dřevo je poměrně křehké a bývá poškozována větrem. Pěstuje se kultivar 'Chrysocoma' s&nbsp;dlouhými, převislými, žlutými větvemi nebo kultivar 'Salamonii' s&nbsp;větvemi hnědavými až zelenkavými a méně převislými.<ref name="květ2" /><ref name="bib" /><ref name="fbase" />


== Význam ==
== Význam ==
Kromě estetické funkce je vrba babylonská využívána jako [[palivové dříví]], bývá zdrojem [[buničina|buničiny]] pro výrobu vysoce kvalitního papíru a dlouhé letorosty se používají k&nbsp;[[košíkářství|pletení košů]] a podobných produktů. [[Dřevo]] je lehké a měkké, středně husté (400&nbsp;kg/m³) a má červenohnědou barvu. Vyrábí se z&nbsp;něho nábytek, dřevěné obaly a nářadí, [[dřevovláknitá deska|dřevovláknité desky]] a [[překližka|překližky]].
Kromě estetické funkce je vrba babylonská využívána jako [[palivové dříví]], bývá zdrojem [[buničina|buničiny]] pro výrobu vysoce kvalitního papíru a dlouhé letorosty se používají k&nbsp;[[košíkářství|pletení košů]] a podobných produktů. [[Dřevo]] je lehké a měkké, středně husté (400&nbsp;kg/m³) a má červenohnědou barvu. Vyrábí se z&nbsp;něho nábytek, dřevěné obaly a nářadí, [[dřevovláknitá deska|dřevovláknité desky]] a [[překližka|překližky]].


Stromy se vysazují podél břehů řek, rybníků a jiných vodních toků k&nbsp;zábraně [[eroze]] půdy, nebo na [[plantáž]]e pro průmyslové vyžití, na 1&nbsp;ha se sází 2000&nbsp;až 3000&nbsp;jedinců. Dřevina je také ceněná jako [[solitéra|solitérní]] parkový strom, který však spotřebuje velké množství vody. Obecně se nedoporučuje vysazovat blízko objektů, může vyrůst ve velmi velký strom, který invazními kořeny proniká do prasklin kanalizačních potrubí která ničí a ucpává, křehké větve se pod tíhou sněhu často lámou a poškozují střechy a na podzim vzniká opadem listů velké množství smetí.
Stromy se vysazují podél břehů řek, rybníků a jiných vodních toků k&nbsp;zábraně [[eroze]] půdy, nebo na [[plantáž]]e pro průmyslové vyžití, na 1&nbsp;ha se sází 2&nbsp;000&nbsp;až 3&nbsp;000&nbsp;jedinců. Dřevina je také ceněná jako [[solitéra|solitérní]] parkový strom, který však spotřebuje velké množství vody. Obecně se nedoporučuje vysazovat blízko objektů, může vyrůst ve velmi velký strom, který invazními kořeny proniká do prasklin kanalizačních potrubí která ničí a ucpává, křehké větve se pod tíhou sněhu často lámou a poškozují střechy a na podzim vzniká opadem listů velké množství smetí.


Kůra stromu obsahuje [[kyselina salicylová|kyselinu salicylovou]] (klíčová složka aspirinu) a proto se používá k&nbsp;léčbě [[horečka|horečky]] a [[revmatoidní artritida|revmatoidní artritidy]]. Vrba babylónská má i [[fytoremediace|fytoremediační]] potenciál, v&nbsp;listech hromadí získaný [[ethanol]] a [[benzen]].<ref name = miss/><ref name = florid/><ref name = worldagrof/>
Kůra stromu obsahuje [[kyselina salicylová|kyselinu salicylovou]] (klíčová složka aspirinu) a proto se používá k&nbsp;léčbě [[horečka|horečky]] a [[revmatoidní artritida|revmatoidní artritidy]]. Vrba babylónská má i [[fytoremediace|fytoremediační]] potenciál, v&nbsp;listech hromadí získaný [[ethanol]] a [[benzen]].<ref name="miss" /><ref name="florid" /><ref name="worldagrof" />


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references>
<ref name="květ2">{{Citace monografie | příjmení = Hejný | jméno = Slavomír | příjmení2 = Slavík | jméno2 = Bohumil | titul = Květena České republiky | svazek = 2 | typ svazku = díl | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1990 | počet stran = 540 | kapitola = Salix babylonica | strany = 466–468 | isbn = 80-200-1089-0 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="miss">{{Citace elektronické monografie | titul = Salix babylonica | další = Plant Finder | url = http://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=c148 | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA | jazyk = en}}</ref>
<ref name="tiscali">{{Citace elektronické monografie | titul = AtlasRostlin.cz: Vrba babylónská | url = http://listnate-stromy.atlasrostlin.cz/vrba-babylonska | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = Tiscali media, a.s., Praha | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="dendro">{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Vrba babylónská | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=5&id=1744 | datum aktualizace 2006-12-31 | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = Petr Horáček a J. Mencl | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="col">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hassler | jméno = Markus | titul = Catalogue of Life: Salix babylonica | url = http://www.catalogueoflife.org/col/search/all/fossil/0/match/1 | datum aktualizace = 2017 | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL | issn = 2405-8858 | jazyk = en}}</ref>
<ref name="florid">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Scheper | jméno = Jack | titul = Florida plant encyclopedia: Salix babylonica | url = http://floridata.com/Plants/Salicaceae/Salix%20babylonica/534 | datum aktualizace = 2019-09-05 | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = University of Florida, Tallahassee, FL, USA | jazyk = en}}</ref>
<ref name="worldagrof">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Orwa | jméno = C. | příjmení2 = Mutua | jméno2 = A. | příjmení3 = Kondt | jméno3 = R. et al. | titul = Species profiles: Salix babylonica | url = http://www.worldagroforestry.org/treedb/AFTPDFS/Salix_babylonica.PDF | formát = [[Portable Document Format|PDF]] online | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = World Agroforestry Centre, [[Nairobi]], [[Keňa|Kenya]] | jazyk = en}}</ref>
<ref name="bib">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Goliašová | jméno = Kornélia | titul = Flóra Slovenska V/3: Vŕba babylonská | url = http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_5_3/FUT_Fl_Slov_5_3_222.pdf | formát = PDF online | rok = 2006 | počet stran = 344 | strany = 222–225 | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK | isbn = 80-224-0922-7 | jazyk = sk | url archivu = https://web.archive.org/web/20170906040406/http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_5_3/FUT_Fl_Slov_5_3_222.pdf | datum archivace = 2017-09-06 | nedostupné = ano }}</ref>
<ref name="north">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Argus | jméno = George W. | titul = Flora of North America: Salix babylonica | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200005760 | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA | jazyk = en}}</ref>
<ref name="fbase">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brown | jméno = Kate | příjmení2 = Bettink | jméno2 = Karen | titul = FloraBase the Western Australian Flora: Salix babylonica | url = http://florabase.dpaw.wa.gov.au/browse/profile/20063 | datum aktualizace = 2019-08-26 | datum přístupu = 2020-07-09 | vydavatel = Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU | jazyk = en}}</ref>
</references>


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 9. 7. 2020, 08:32

Jak číst taxoboxVrba babylónská
alternativní popis obrázku chybí
Vrba babylónská (Salix babylonica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďvrbovité (Salicaceae)
Rodvrba (Salix)
Binomické jméno
Salix babylonica
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Převislé větve

Vrba babylónská (Salix babylonica) je teplomilný druh rodu vrba pocházející ze severní a střední Číny, kde v povodích řek Jang-c’-ťiang a Žlutá řeka vytváří rozlehlé porosty. Druhové jméno „babylónská“ dostala podle mylného předpokladu, že pochází z oblasti Babylonie, kam se ve skutečnosti dostala až počátkem našeho letopočtu hedvábnou stezkou přes Střední Asii, Afghánistán, Irák a Sýrii.[2][3]

Rozšíření

Nyní je rozšířena v teplých oblastech všech kontinentů, vyrůstá na severu i jihu Afriky, v Severní a Jižní Americe i na ostrovech Karibiku, v Austrálii, na Novém Zélandu i ostrovech Pacifiku. Po Asii se z Číny rozšířila až na Malajský poloostrov, do Indonésie i do severních oblastí indického subkontinentu. Do Evropy se dostala počátkem 17. století a s malým zpožděním začala být řídce vysazována i na území dnešní České republiky.

Původní druh vrby babylonské vyžaduje poměrně teplé polohy a je pěstován jako sadovnická dřevina v klimatu s vyšší průměrnou teplotou. Ve Střední Evropě se sázel hlavně vyšlechtěný převislý kultivar 'Pendula', z něhož jsou k dispozici pouze samičí jedinci. Nyní je však obvyklejší nový kultivar 'Tortuosa', lišící se nápadně pokroucenými větvemi a vyšší odolností proti jarním mrazíkům.[4][5][6]

Ekologie

Preferuje vlhké prostředí, obvykle se přirozeně vyskytuje podél vodních toků, na vlhkých údolních nánosech a v písčitých sníženinách. Toleruje záplavy a může růst i v mokřadech. Je náročná na dostatek světla, špatně roste v zastínění. Vyskytuje se do nadmořské výšky 2 000 m a v místech, kde bývají průměrné roční srážky od 550 do 1 700 mm. Ploidie druhu je 2n = 76.

Vrba babylónská je fanerofyt kvetoucí koncem března a v dubnu, před nebo krátce po rašení listů. Plody dozrávají v květnu. V České přírodě se vyskytuje převážně jen jako kulturní, pěstovaná dřevina.[2][3][5][7][8]

Popis

Vrba babylónská je dvoudomá dřevina, strom vysoký 10 až 12 m se šedočernou kůrou, nepravidelně široce protáhlou korunou a mělce zahloubenými kořeny, Má dlouhé, převislé větve zelené barvy a téměř k zemi sahající tenké, metlovité letorosty. Z úzkých, špičatých pupenů ve spirále vyrůstají listy s 5 mm řapíky. Mají chlupaté, čárkovitě kopinaté čepele 5 až 15 cm dlouhé a 1 až 1,5 cm široké, u báze klínovité a na konci zašpičatělé, po obvodě jemně pilovité, svrchu tmavě zelené, zespod nasivělé a výrazně síťnaté, v horní polovině zkroucené. Palisty jsou kopinaté, dlouze špičaté a v koncové části zkroucené. Na podzim se listy před opadem zbarvují zelenožlutě.

Květenství jsou štíhlé jehnědy válcovitého tvaru, často ohnuté, samičí do 3 cm a samčí do 4 cm dlouhé a 0,5 cm široké. Jejich jednopohlavné květy jsou nahé, nemají okvětní lístky. Samčí květy se žlutozelenými listeny mají dvě tyčinky s červenavě žlutými prašníky a dvě žlázky produkující nektar. Samičí květy mají přisedlý semeník s krátkou čnělkou s nedělenou bliznou a jednu nektarovou žlázku.

Plody jsou žlutohnědé, úzce kuželovité tobolky asi 3 mm dlouhé a obsahují množství velmi jemných semen, ta jsou rozšiřována větrem a jejich doba klíčivosti se pohybuje pouze od 5 do 10 dnů.[2][5][7][8][9][10]

Rozmnožování

Nové stromy mohou vyrůst ze semen nebo z řízků či odkopků kořene. Semenáče rostou pomaleji, ale mají dlouhou životnost a vytvářejí vysoké stromy s rozložitou korunou. Stromy z dobře kořenících řízků jsou pro průmyslové zpracování (na palivo nebo pro výrobu papíru) pěstované na plantážích. Po jejich seřezání vyrůstají z pařezů výmladky, které mohou být za rok vysoké až 3 m. Dřevo stromů je měkké a bývá napadáno živočišnými škůdci, např. brouky tesaříky druhu Anoplophora.[7][8]

Hybridizace

Vrba babylónská se často kříží s jinými druhy. Ve střední Evropě se vyskytují hlavně tyto její hybridy:

  • Vrba obloukovitá (Salix ×pendulina Wender) (S. babylonica × S. fragilis) (synonyma = Salix ×blanda)
  • Vrba náhrobní (Salix ×sepulcralis Simonk.) (S. alba ‘Tristis’ × S. babylonica)

Vrba obloukovitá má poměrně pevné dřevo a je vhodná do vyšších poloh. Pěstuje se kultivar 'Blanda' s větvemi jen mírně převislými nebo kultivar 'Elegantissima' s větvemi delšími a více převislými.

Vrba náhrobní se žlutě zbarvenými letorosty je oceňována pro dekorativní vzhled, ale její dřevo je poměrně křehké a bývá poškozována větrem. Pěstuje se kultivar 'Chrysocoma' s dlouhými, převislými, žlutými větvemi nebo kultivar 'Salamonii' s větvemi hnědavými až zelenkavými a méně převislými.[2][9][11]

Význam

Kromě estetické funkce je vrba babylonská využívána jako palivové dříví, bývá zdrojem buničiny pro výrobu vysoce kvalitního papíru a dlouhé letorosty se používají k pletení košů a podobných produktů. Dřevo je lehké a měkké, středně husté (400 kg/m³) a má červenohnědou barvu. Vyrábí se z něho nábytek, dřevěné obaly a nářadí, dřevovláknité desky a překližky.

Stromy se vysazují podél břehů řek, rybníků a jiných vodních toků k zábraně eroze půdy, nebo na plantáže pro průmyslové vyžití, na 1 ha se sází 2 000 až 3 000 jedinců. Dřevina je také ceněná jako solitérní parkový strom, který však spotřebuje velké množství vody. Obecně se nedoporučuje vysazovat blízko objektů, může vyrůst ve velmi velký strom, který invazními kořeny proniká do prasklin kanalizačních potrubí která ničí a ucpává, křehké větve se pod tíhou sněhu často lámou a poškozují střechy a na podzim vzniká opadem listů velké množství smetí.

Kůra stromu obsahuje kyselinu salicylovou (klíčová složka aspirinu) a proto se používá k léčbě horečky a revmatoidní artritidy. Vrba babylónská má i fytoremediační potenciál, v listech hromadí získaný ethanol a benzen.[3][7][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky. Díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Salix babylonica, s. 466–468. 
  3. ↑ a b c Salix babylonica [online]. Plant Finder. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ AtlasRostlin.cz: Vrba babylónská [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Dendrologie.cz: Vrba babylónská [online]. Petr Horáček a J. Mencl [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Salix babylonica [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d SCHEPER, Jack. Florida plant encyclopedia: Salix babylonica [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 2019-09-05 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d ORWA, C.; MUTUA, A.; KONDT, R. et al. Species profiles: Salix babylonica [PDF online]. World Agroforestry Centre, Nairobi, Kenya [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Vŕba babylonská [PDF online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2020-07-09]. S. 222–225. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-06. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky) 
  10. ↑ ARGUS, George W. Flora of North America: Salix babylonica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ BROWN, Kate; BETTINK, Karen. FloraBase the Western Australian Flora: Salix babylonica [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 2019-08-26 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vrba_babylónská&oldid=18796371“