Interkosmos: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 22: Řádek 22:
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 2008
| rok = 2008
| isbn = 978-80-87027-74-4
| isbn = 978-80-87027-71-4
| kapitola = Češi v kosmu
| kapitola = Češi v kosmu
| strany = 241
| strany = 241
}}</ref>
}}</ref>


Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Holub | jméno = Aleš | titul = MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky | url = http://mek.kosmo.cz/index.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-11-8 | místo = Praha | kapitola = Program Interkosmos | url kapitoly = http://mek.kosmo.cz/druzice/ostatni/interkos/interkos.htm | url archivu = https://web.archive.org/web/20081225054845/http://mek.kosmo.cz/index.htm | datum archivace = 2008-12-25 | nedostupné = ano }}</ref> byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety [[Vertikal]], které byly určeny pro atmosferický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.
Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Holub | jméno = Aleš | titul = MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky | url = http://mek.kosmo.cz/index.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-11-8 | místo = Praha | kapitola = Program Interkosmos | url kapitoly = http://mek.kosmo.cz/druzice/ostatni/interkos/interkos.htm | url archivu = https://web.archive.org/web/20081225054845/http://mek.kosmo.cz/index.htm | datum archivace = 2008-12-25 | nedostupné = ano }}</ref> byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety [[Vertikal]], které byly určeny pro atmosferický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.


=== Podíl Československa ===
=== Podíl Československa ===
{{Podrobně|Československá kosmonautika}}
{{Podrobně|Československá kosmonautika}}
V rámci programu byly vypouštěny československé družice [[Magion]] (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích [[Kosmos (satelit)|Kosmos]] a sondách Prognoz a [[Program Vega|Vega]].<ref>{{Citace monografie
V rámci programu byly vypouštěny československé družice [[Magion]] (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích [[Kosmos (satelit)|Kosmos]] a sondách Prognoz a [[Program Vega|Vega]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pacner | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Pacner
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| rok = 1986 | titul = Kosmonauti 20. století | vydání = 1 | vydavatel = Albatros
| rok = 1986
| titul = Kosmonauti 20. století
| vydání = 1
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
⚫
| místo = Praha | počet stran = | stránky = 104 | svazek = | isbn = }}</ref> Do roku 1978 bylo 45 % experimentů na družicích Interkosmos československých, logickým důsledkem byl výběr Čechoslováka jako prvního z „interkosmonautů“.<ref>{{Citace periodika
| počet stran =
| stránky = 104
| svazek =
| isbn =
⚫
}}</ref> Do roku 1978 bylo 45 % experimentů na družicích Interkosmos československých, logickým důsledkem byl výběr Čechoslováka jako prvního z „interkosmonautů“.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Grün
| příjmení = Grün
| jméno = Marcel
| jméno = Marcel
Řádek 127: Řádek 137:
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Remek
| příjmení = Remek
| příjmení2 =Richter
| příjmení2 = Richter
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
| jméno2 = Karel
| jméno2 = Karel
| odkaz na autora =Vladimír Remek
| odkaz na autora = Vladimír Remek
|odkaz na autora2 =
| odkaz na autora2 =
| rok = 1979
| rok = 1979
| titul = Pod námi planeta Země
| titul = Pod námi planeta Země
Řádek 142: Řádek 152:
| jméno = Petr
| jméno = Petr
| jméno2 = Antonín
| jméno2 = Antonín
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
|odkaz na autora2 =
| odkaz na autora2 =
| rok = 1982
| rok = 1982
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky

Verze z 29. 7. 2019, 19:23

Soubor:Gerstamp-ddr-interkosmos.jpg
Východoněmecká poštovní známka s motivem Interkosmosu.

Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.

Vznik a zánik organizace

Start rakety Sojuz 40, roku 1981. Posádku tvořil rumunský kosmonaut Dumitru Prunariu a Leonid Popov ze Sovětského svazu.

Poprvé v říjnu, pak v 15-20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti zdarma nabídli svou raketovou a kosmickou techniku. Českou delegaci vedl akademik Jaroslav Kožešník, od roku 1966 místopředseda ČSAV. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях) dohodnutý 13. dubna 1967 v Moskvě. Název Interkosmos byl schválený až v roce 1970 na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byly dohodnuty i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly Bulharsko, ČSSR, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a od roku 1979 i VSR.

Název Interkosmos byl používán i pro označení vědeckých družic vypouštěných v rámci programu.

Organizace Interkosmos se rozpadla koncem roku 1990 v důsledku politických změn (rozpad východního bloku) v Evropě.

Činnost

Sojuz 31: východoněmmecký kosmonaut Sigmund Jähn a jeho sovětský kolega Valerij Bykovskij pózují u návratového modulu po úspěšném završení mise (1978).

Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biogoie. Pátá skupina byla vytvořena v roce 1975 pro snímkování povrchu Země.[1]

Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos[2] byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety Vertikal, které byly určeny pro atmosferický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.

Podíl Československa

Podrobnější informace naleznete v článku Československá kosmonautika.

V rámci programu byly vypouštěny československé družice Magion (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích Kosmos a sondách Prognoz a Vega.[3] Do roku 1978 bylo 45 % experimentů na družicích Interkosmos československých, logickým důsledkem byl výběr Čechoslováka jako prvního z „interkosmonautů“.[4]

Československo pro program vytvořilo pět pracovních skupin, rozhodující úlohu měl Astronomický ústav ČSAV, zejména RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zapojil se i Geofyzikální ústav ČSAV z Prahy 4. Podíleli jsme se na programu např. přípravou experimentů Morava, Chlorella a Kyslík pro práci československého kosmonauta v Saljutu 6. Dr.Valníček dokázal do výroby potřebných přístrojů zapojit výzkumné ústavy sdělovací techniky a vakuové elektrotechniky.[1]

Pilotované lety

Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou. Začaly v roce 1978 společným letem sovětského a československého kosmonauta na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Potom se na těchto letech postupně vystřídali kosmonauti všech tehdejších socialistických zemí sdružených v programu.

Země Data letu Letící kosmonaut Záložník Mise
Československo Československo 2. března – 10. března 1978 Vladimír Remek Oldřich Pelčák Sojuz 28 na Saljut 6
Polsko Polsko 27. června – 5. července 1978 Mirosław Hermaszewski Zenon Jankowski Sojuz 30 na Saljut 6
Východní Německo NDR 26. srpna – 3. září 1978 Sigmund Jähn Eberhard Köllner Sojuz 31 na Saljut 6
Bulharská lidová republika Bulharsko 10. dubna – 12. dubna 1979 Georgi Ivanov Alexandr Panajotov Alexandrov Sojuz 33 na Saljut 6
Maďarsko Maďarsko 26. května – 3. června 1980 Bertalan Farkas Bela Magyari Sojuz 36 na Saljut 6
Vietnam Vietnam 23. července – 31. července 1980 Pham Tuan Thanh Liem Bui Sojuz 37 na Saljut 6
Kuba Kuba 18. září – 26. září 1980 Arnaldo Tamayo Mendez Jose Lopez Falcon Sojuz 38 na Saljut 6
Mongolsko Mongolsko 22. března – 30. března 1981 Džugderdemidin Gurragčá Majdaržavyn Ganzorig Sojuz 39 na Saljut 6
Rumunská socialistická republika Rumunsko 14. května – 22. května 1981 Dumitru Prunariu Dumitru Dediu Sojuz 40 na Saljut 6
Bulharská lidová republika Bulharsko 7. června – 17. června 1988 Alexandr Panajotov Alexandrov Krasimir Stojanov Sojuz TM-5/Sojuz TM-4 na Mir

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Češi v kosmu, s. 241. 
  2. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha: [cit. 2008-11-08]. Kapitola Program Interkosmos. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-25. 
  3. ↑ PACNER, Karel. Kosmonauti 20. století. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986. S. 104. 
  4. ↑ GRÜN, Marcel. Náš kosmonaut - a proč?. Letectví a kosmonautika. 1978, čís. 5. ISSN 0024-1156. {

Literatura

  • REMEK, Vladimír; RICHTER, Karel. Pod námi planeta Země. Praha: Naše vojsko, 1979. 
  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Interkosmos&oldid=17517184“