Římskokatolická církev v Evropě: Porovnání verzí
{{Neověřeno}}, chybi jakykoliv zdroj |
opět oprava u BiH |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''[[Římskokatolická církev]]''' je jedním z nejvýznamnějších [[křesťanství|křesťanských]] proudů v '''[[Evropa|Evropě]]''' a na světě vůbec. Hlásí se k ní přibližně 1/3 obyvatel Evropy, což zároveň představuje méně než 1/4 všech katolíků na světě. |
'''[[Římskokatolická církev]]''' je jedním z nejvýznamnějších [[křesťanství|křesťanských]] proudů v '''[[Evropa|Evropě]]''' a na světě vůbec. Hlásí se k ní přibližně 1/3 obyvatel Evropy, což zároveň představuje méně než 1/4 všech katolíků na světě. |
||
[[Katolicismus]] dominuje v západní části evropského [[Středomoří]], [[Střední Evropa|Střední Evropě]], [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejskému poloostrovu]], [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]] a [[Francie|Francii]], [[Irsko|Irsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a [[Litva|Litvě]]. Silné zastoupení má dále ve státech, kde se dělí o vliv s [[protestantismus|protestantismem]]: [[Německo|Německu]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Významný podíl má též v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] (kde se dělí o vliv s [[pravoslaví]]m a protestantismem) a v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (kde |
[[Katolicismus]] dominuje v západní části evropského [[Středomoří]], [[Střední Evropa|Střední Evropě]], [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejskému poloostrovu]], [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]] a [[Francie|Francii]], [[Irsko|Irsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a [[Litva|Litvě]]. Silné zastoupení má dále ve státech, kde se dělí o vliv s [[protestantismus|protestantismem]]: [[Německo|Německu]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Významný podíl má též v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] (kde se dělí o vliv s [[pravoslaví]]m a protestantismem) a v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (kde existuje spolu s [[islám]]em a pravoslavím), signifikantní menšinu představuje v převážně islámské [[Albánie|Albánii]] a většinově pravoslavném [[Bělorusko|Bělorusku]]. Již nepříliš významnou až naprosto marginální menšinu představuje v rámci nástupnických států po [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] (mimo již zmíněných Litvy, Lotyšska a Běloruska), [[Severské státy|Severských zemí]], pravoslavné části [[balkán]]ského prostoru a Turecka. |
||
V současné době čelí katolická církev ve většině oblastí Evropy rozsáhlému úbytku [[věřící]]ch či poklesu jejich angažovanosti (řada z obyvatel se sice deklaruje za katolíky, ale neúčasní se [[církevní život|církevního života]] - tzv. [[matrikový katolík|matrikoví katolíci]]). Některé tradičně katolické evropské oblasti byly v průběhu [[20. století]] natolik [[sekularizace|sekularizovány]], že jsou v současnosti církví považovány za misijní území (zejména [[Česká republika]]). Naopak zde ale existují tradičně silně katolické země, které stále poskytují [[misionář]]e a kněze pro vlažnější části Evropy - jde zejména o [[Polsko]], které zásobuje [[kněz|kněžími]] a misionáři zejména [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Česko|Českou republiku]] a [[Finsko]]. |
V současné době čelí katolická církev ve většině oblastí Evropy rozsáhlému úbytku [[věřící]]ch či poklesu jejich angažovanosti (řada z obyvatel se sice deklaruje za katolíky, ale neúčasní se [[církevní život|církevního života]] - tzv. [[matrikový katolík|matrikoví katolíci]]). Některé tradičně katolické evropské oblasti byly v průběhu [[20. století]] natolik [[sekularizace|sekularizovány]], že jsou v současnosti církví považovány za misijní území (zejména [[Česká republika]]). Naopak zde ale existují tradičně silně katolické země, které stále poskytují [[misionář]]e a kněze pro vlažnější části Evropy - jde zejména o [[Polsko]], které zásobuje [[kněz|kněžími]] a misionáři zejména [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Česko|Českou republiku]] a [[Finsko]]. |
||
Verze z 31. 7. 2007, 14:54
Římskokatolická církev je jedním z nejvýznamnějších křesťanských proudů v Evropě a na světě vůbec. Hlásí se k ní přibližně 1/3 obyvatel Evropy, což zároveň představuje méně než 1/4 všech katolíků na světě.
Katolicismus dominuje v západní části evropského Středomoří, Střední Evropě, Pyrenejskému poloostrovu, Belgii, Lucembursku a Francii, Irsku, Slovinsku, Chorvatsku a Litvě. Silné zastoupení má dále ve státech, kde se dělí o vliv s protestantismem: Německu, Švýcarsku, Nizozemsku a Severním Irsku. Významný podíl má též v Lotyšsku (kde se dělí o vliv s pravoslavím a protestantismem) a v Bosně a Hercegovině (kde existuje spolu s islámem a pravoslavím), signifikantní menšinu představuje v převážně islámské Albánii a většinově pravoslavném Bělorusku. Již nepříliš významnou až naprosto marginální menšinu představuje v rámci nástupnických států po Sovětském svazu (mimo již zmíněných Litvy, Lotyšska a Běloruska), Severských zemí, pravoslavné části balkánského prostoru a Turecka.
V současné době čelí katolická církev ve většině oblastí Evropy rozsáhlému úbytku věřících či poklesu jejich angažovanosti (řada z obyvatel se sice deklaruje za katolíky, ale neúčasní se církevního života - tzv. matrikoví katolíci). Některé tradičně katolické evropské oblasti byly v průběhu 20. století natolik sekularizovány, že jsou v současnosti církví považovány za misijní území (zejména Česká republika). Naopak zde ale existují tradičně silně katolické země, které stále poskytují misionáře a kněze pro vlažnější části Evropy - jde zejména o Polsko, které zásobuje kněžími a misionáři zejména Rusko, Bělorusko, Ukrajinu, Českou republiku a Finsko.
