Pensylvánie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 3. 2017, 15:23

Šablona:Infobox Stát USA Pensylvánie (anglicky Pennsylvania [ˌpɛnsɨlˈveɪnjə]IPA, oficiálně Commonwealth of Pennsylvania) je stát nacházející se na severovýchodě Spojených států amerických, ve Středoatlantské oblasti severovýchodního regionu USA. Pensylvánie, jejímž středem prochází Appalačské pohoří, hraničí na jihovýchodě s Delawarem, na jihu s Marylandem, na jihozápadě se Západní Virginií, na západě s Ohiem, na severu s New Yorkem a na východě s New Jersey. Na severozápadě se krátkým úsekem dotýká Erijského jezera, kde sousedí s kanadskou provincií Ontario.

Se svou rozlohou 119 283 km² je Pensylvánie 33. největším státem USA, v počtu obyvatel (12,8 milionu) je šestým nejlidnatějším státem. S hodnotou hustoty zalidnění 110 obyvatel na km² je na devátém místě. Hlavním městem je Harrisburg s 50 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Filadelfie s 1,53 milionu obyvateli, dále Pittsburgh (300 tisíc obyv.), Allentown (120 tisíc obyv.), Erie (100 tisíc obyv.) a Reading (90 tisíc obyv.). Pensylvánii patří 82 km pobřeží Erijského jezera.^[1] Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Davis s nadmořskou výškou 979 m. Největšími toky jsou řeky Delaware, která tvoří hranici se státy New York a New Jersey, Susquehanna, Monongahela, Allegheny a Ohio.

Pensylvánie vznikla v roce 1681 darováním půdy Karlem II. podnikateli Williamu Pennovi, jehož otci, admirálu Williamu Pennovi, dlužil peníze. Penn mladší zde založil provincii, resp. anglickou kolonii, která se roku 1776 stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. Pensylvánie jako druhý stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 12. prosince 1787. Deklarace nezávislosti i Ústava byly přijaty v budově Independence Hall, která se nachází v největším pensylvánském městě Filadelfii, jež byla v letech 1790–1800 hlavním městem USA. Za americké občanské války proběhla v roce 1863 v jižní centrální části státu bitva u Gettysburgu.

Poloha

Pensylvánie leží na severovýchodě Spojených států amerických mezi Erijským jezerem a Delawarským zálivem. Napříč státem od jihozápadu k severovýchodu prochází Appalačské pohoří. Východní hranice státu je vedena po řece Delaware, která Pensylvánii přirozeně odděluje od státu New Jersey a části státu New York, který je severním sousedem Pensylvánie. Hranice mezi New Yorkem a Pensylvánií vede převážně po 42°00′ severní zeměpisné šířky. Západní hranice s Ohiem a Západní Virginií vede přímo po 80°31′ západní zeměpisné délky až po jižní hranici, která je vymezena rovnoběžkou 39°43′ a odděluje Pensylvánii od Západní Virginie a Marylandu. Pensylvánie sousedí ještě se státem Delaware. Nejvyšším bodem Pensylvánie je Mount Davis s 979 metry nad mořem. Nejnižším bodem je hladina řeky Delaware při ústí do Delawarského zálivu.

Hlavními řekami Pensylvánie jsou Allegheny River, Susquehanna River, Delaware River a Ohio River.

Hospodářství

Průmysl je v Pensylvánii značně rozvinut. Jedná se především o těžební, hutní, strojírenský, chemický, elektrotechnický, papírenský a tabákový průmysl. V Pensylvánii se pěstuje především kukuřice a tabák, produkuje se seno a houby. Z živočišné výroby se produkují především mlékárenské výrobky, drůbeží, hovězí a vepřové maso.

Hrubý národní produkt v roce 2005 činil 430,31 miliard dolarů.

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 12 702 379 obyvatel.^[2] Původní kolonie vznikla jako území britského šlechtického rodu Pennů, takže ve spojení se slovem "sylvania", tedy polesí vznikl nový název státu. Nejpočetnějším etnikem se už od 18. století stali původem Němci z německých států, Švýcarska a Rakouska, známí jako "Pennsylvanian Dutch". Velice brzy zde docházelo k rozvoji těžebního průmyslu, který přilákal velké množství obyvatel především z Evropy do nových center jako Pittsburgh a okolí, Scranton, Wilkes-Barre, Lancaster, York nebo Altoona. Philadelphia, původní hlavní město USA přivítala i mnoho původem Irů, Italů a Poláků, v USA typicky městského obyvatelstva.

Rasové složení

81,9 % Bílí Američané
10,8 % Afroameričané
0,2 % Američtí indiáni
2,7 % Asijští Američané
0,0 % Pacifičtí ostrované
2,4 % Jiná rasa
1,9 % Dvě nebo více ras

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 5,7% populace.^[2]

Náboženství

Zastoupení církví:

protestanti – 53 %
- baptisté – 10 %
- metodisté – 9 %
- luteráni – 9 %
římští katolíci – 33 %
ostatní křesťané – 1 %
jiná náboženství – 2 %
ateisté – 6 %

Symboly státu

Hlavní město: Harrisburg

Píseň: Pennsylvania

Heslo: „Ctnost, svoboda a nezávislost“ („Virtue, liberty and independence“)

Zvíře: jelenec běloocasý (Whitetail Deer)

Pták: jeřábek červený (Ruffed Grouse)

Pes: německá doga (Great Dane)

Hmyz: světluška (Firefly)

Ryba: siven americký (Brook Trout)

Strom: jedlovec (Hemlock)

Květina: horský vavřín, mamota širokolistá (Mountain Laurel) – Kalmia latifolia

Fosílie: trilobit Phacops rana

Nápoj: mléko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pennsylvania na anglické Wikipedii.

↑ Great Lakes Length of Shoreline in Separate Basin [online]. Census.gov [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pensylvánie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Pensylvánie ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Pennsylvanie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
(anglicky) Oficiální stránky státu Pensylvánie

[1] Great Lakes Length of Shoreline in Separate Basin [online]. Census.gov [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky)

[census2010-2] United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Různé významy|redirect=Pennsylvania|tento=státu USA|stránka=Pennsylvania (rozcestník)}}
 {{Infobox Stát USA
 | Název = Pensylvánie
@@ Řádek 18: / Řádek 19: @@
 | Procenta vody = 2,7
 | Pořadí počtu obyvatel = 6
-| Obyvatel = 12&nbsp;802&nbsp;503 (odhad&nbsp;2015<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = 2015 Population Estimates: "Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2015 (NST-EST2015-01)" | url = http://www.census.gov/popest/data/state/totals/2015/tables/NST-EST2015-01.csv | datum vydání = 2015-12-23 | datum přístupu = 2016-06-08 | vydavatel = [[United States Census Bureau]], Population Division | jazyk = anglicky}}</ref>)
+| Obyvatel = 12&nbsp;784&nbsp;227 (odhad&nbsp;2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) | url = http://www2.census.gov/programs-surveys/popest/tables/2010-2016/state/totals/nst-est2016-01.xlsx | datum vydání = 2016-12 | datum přístupu = 2017-03-06 | vydavatel = [[United States Census Bureau]], Population Division | jazyk = anglicky}}</ref>)
 | Hustota zalidnění = 110
 | Pořadí hustoty zalidnění = 9
@@ Řádek 30: / Řádek 31: @@
 | Guvernér = [[Tom Wolf]] ([[Demokratická strana (USA)|D]])
 | odkaz na seznam guvernérů = Seznam guvernérů Pensylvánie
-| Senátoři = [[Pat Toomey]] ([[Republikánská strana (USA)|R]]) <br />[[Bob Casey, Jr.]] (D)
+| Senátoři = [[Bob Casey, Jr.]] (D)<br />[[Pat Toomey]] ([[Republikánská strana (USA)|R]])
 | odkaz na seznam senátorů = Seznam senátorů Spojených států za Pensylvánii
 | Poštovní zkratka = PA
@@ Řádek 43: / Řádek 44: @@
 Se svou rozlohou 119&nbsp;283 km² je Pensylvánie [[Seznam států a teritorií USA podle rozlohy|33. největším státem USA]], v počtu obyvatel (12,8 milionu) je [[Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel|šestým nejlidnatějším státem]]. S hodnotou hustoty zalidnění 110 obyvatel na km² je na [[Seznam států USA podle hustoty zalidnění|devátém místě]]. Hlavním městem je [[Harrisburg]] s 50 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou [[Filadelfie]] s 1,53 milionu obyvateli, dále [[Pittsburgh]] (300 tisíc obyv.), [[Allentown (Pensylvánie)|Allentown]] (120 tisíc obyv.), [[Erie]] (100 tisíc obyv.) a [[Reading (Pensylvánie)|Reading]] (90 tisíc obyv.). Pensylvánii patří 82 km pobřeží Erijského jezera.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Great Lakes Length of Shoreline in Separate Basin | url = http://www2.census.gov/library/publications/2010/compendia/statab/130ed/tables/11s0357.pdf | datum přístupu = 2016-10-31 | vydavatel = Census.gov | jazyk = anglicky}}</ref> Nejvyšším bodem státu je vrchol [[Mount Davis (Pensylvánie)|Mount Davis]] s nadmořskou výškou 979 m. Největšími toky jsou řeky [[Delaware (řeka)|Delaware]], která tvoří hranici se státy New York a New Jersey, [[Susquehanna]], [[Monongahela]], [[Allegheny]] a [[Ohio (řeka)|Ohio]].
-Pensylvánie vznikla v roce 1681 darováním půdy [[Karel II. Stuart|Karlem II.]] podnikateli [[William Penn|Williamu Pennovi]], jehož otci, admirálu Williamu Pennovi, dlužil peníze. Penn mladší zde založil [[Province of Pennsylvania|provincii]], resp. anglickou kolonii, která se později stala jedním z původních [[Třináct kolonií|třinácti zakládajících států]] USA. Pensylvánie jako druhý stát v pořadí ratifikovala [[Ústava Spojených států amerických|Ústavu Spojených států amerických]], k čemuž došlo 12. prosince 1787. [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]] i Ústava byly přijaty v budově [[Independence Hall]], která se nachází v největším pensylvánském městě Filadelfii, jež byla v letech 1790–1800 hlavním městem USA. Za [[Americká občanská válka|americké občanské války]] proběhla v roce 1863 v jižní centrální části státu [[bitva u Gettysburgu]].
+Pensylvánie vznikla v roce 1681 darováním půdy [[Karel II. Stuart|Karlem II.]] podnikateli [[William Penn|Williamu Pennovi]], jehož otci, admirálu Williamu Pennovi, dlužil peníze. Penn mladší zde založil [[Province of Pennsylvania|provincii]], resp. anglickou kolonii, která se roku 1776 stala jedním z původních [[Třináct kolonií|třinácti zakládajících států]] USA. Pensylvánie jako [[Seznam států USA podle vstupu do Unie|druhý stát]] v pořadí ratifikovala [[Ústava Spojených států amerických|Ústavu Spojených států amerických]], k čemuž došlo 12. prosince 1787. [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]] i Ústava byly přijaty v budově [[Independence Hall]], která se nachází v největším pensylvánském městě Filadelfii, jež byla v letech 1790–1800 hlavním městem USA. Za [[Americká občanská válka|americké občanské války]] proběhla v roce 1863 v jižní centrální části státu [[bitva u Gettysburgu]].
 == Poloha ==

Spojené státy americké – United States of America – (USA)

Státy	Alabama • Aljaška • Arizona • Arkansas • Colorado • Connecticut • Delaware • Florida • Georgie • Havaj • Idaho • Illinois • Indiana • Iowa • Jižní Dakota • Jižní Karolína • Kalifornie • Kansas • Kentucky • Louisiana • Maine • Maryland • Massachusetts • Michigan • Minnesota • Mississippi • Missouri • Montana • Nebraska • Nevada • New Hampshire • New Jersey • New York • Nové Mexiko • Ohio • Oklahoma • Oregon • Pensylvánie • Rhode Island • Severní Dakota • Severní Karolína • Tennessee • Texas • Utah • Vermont • Virginie • Washington • Wisconsin • Wyoming • Západní Virginie

Federální distrikt	District of Columbia

Autonomní ostrovní území	Americká Samoa • Americké Panenské ostrovy • Guam • Portoriko • Severní Mariany

Ostrovní území pod přímou správou vlády USA	Bakerův ostrov • Howlandův ostrov • Jarvisův ostrov • Johnstonův atol • Kingmanův útes • Midway • Navassa • Palmyra • Wake • sporná území: Bajo Nuevo • Serranilla