Lemberk: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m úprava sekce odkazů
Řádek 122: Řádek 122:
[[Soubor:Sochy u Lemberka A.jpg|thumb|right|V okolí zámku je řada soch i mimo park]]
[[Soubor:Sochy u Lemberka A.jpg|thumb|right|V okolí zámku je řada soch i mimo park]]
Ke dni 1. ledna 2007 bylo několik obcí administrativně přepsáno z [[Okres Česká Lípa|okresu Česká Lípa]] do [[Okres Liberec|okresu Liberec]]. Zámek Lemberk se na katastru k Jablonnému připojené obce Lvová nyní nachází v okresu Liberec.
Ke dni 1. ledna 2007 bylo několik obcí administrativně přepsáno z [[Okres Česká Lípa|okresu Česká Lípa]] do [[Okres Liberec|okresu Liberec]]. Zámek Lemberk se na katastru k Jablonnému připojené obce Lvová nyní nachází v okresu Liberec.

⚫
== Literatura ==
⚫
* {{Citace monografie|příjmení=Weiss|jméno=Petr|příjmení2=Tregl|jméno2=Vladimír|příjmení3=Černá|jméno3=Renata|spoluautoři=a kol.|titul=Zámek Lemberk. Expozice šlechtických interiérů od konce 18. do počátku 20. století. Katalog k expozici|vydání=1|vydavatel=Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově|místo=Sychrov|rok=2015|počet stran=80|strany=|isbn=978-80-905871-4-4}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

⚫
=== Literatura ===
⚫
* {{Citace monografie|příjmení=Weiss|jméno=Petr|příjmení2=Tregl|jméno2=Vladimír|příjmení3=Černá|jméno3=Renata|spoluautoři=a kol.|titul=Zámek Lemberk. Expozice šlechtických interiérů od konce 18. do počátku 20. století. Katalog k expozici|vydání=1|vydavatel=Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově|místo=Sychrov|rok=2015|počet stran=80|strany=|isbn=978-80-905871-4-4}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 27. 7. 2016, 22:08

Tento článek je o zámku. O obci, která do roku 1950 nesla název Lemberk, pojednává článek Lvová.

Šablona:Infobox - hrad

Lemberk (německy Lämberg) je zámek, který vznikl přestavbou hradu v 16. století. Nachází se 3 km severovýchodně od městečka Jablonné v Podještědí na katastru obce Lvová v okrese Liberec. Státní zámek (ve správě Národního památkového ústavu) je navštěvován veřejností každoročně od dubna do října. Je zajímavý také tím, že zde pobývala svatořečená Zdislava z Lemberka.

Historie

Zámek Lemberk.

Hrad Lemberk

Zdejší území získal za své služby panovníkovi v první třetině 13. století Havel z Lemberka, pocházející z rodu Markvarticů. Stal se tak zakladatelem rodu Lemberků. Založil tu několik osad a také kolem roku 1240 hrad s tehdy moderním jménem Löwenberg.[1]. Lva měl i na svém erbu. Jméno si obyvatelé počeštili. Pobývala zde i Zdislava z Lemberka, blahoslavená papežem Piem X. roku 1907 a v roce 1995 prohlášena za svatou Janem Pavlem II.[2]

První listinné důkazy o existenci hradu pochází z let 1241 a 1244 (nepřímé), jistý je záznam z roku 1249, kde se píše Havel z Lemberka a Jablonného. Hrad byl několikrát přestavován, takže úvodní podobu dnes neznáme. V roce 1428 jej obsadili Husité pod vedením Aleše ze Žemberka, roku 1430 převzal panství rod Berků z Dubé a i v dalších desetiletích se zde střídali majitelé (např. rod Donínů) a drancující vojáci. V roce 1518 panství s hradem koupil Vilém z Illburka, fojt z Horní Lužice a v listinách bylo popsáno jako zubožené, kde čtyři z někdejších šesti vesnic byly zcela pusté. Další z vlastníků Kurzbach z Trachenberka dokázal vsi obnovit a založit i další. Po něm panství získal Jindřich Berka z Dubé a dokázal z něj i zbohatnout.[3]

Průhled do skvostného nádvoří zámku

Zámek Lemberk

Po roce 1550 došlo k přestavbě hradu na renesanční zámek.[4] Z původních zdí však bylo zachováno velice málo, byly pobořeny i při této přestavbě, ucelená je jen část okrouhlé věže v jižní části hradu. Došlo ke stavbě zámeckého křídla v renesančním slohu [5] , které bylo počátkem 17. století pány z Donína zvýšeno o další, druhé patro. Byl zde upraven dřevěný, bohatě vyzdobený kazetový strop a sál byl pojmenován jako Sál bajek. Páni z Bredy zámek upravovali podle italských a holandských vzorů. V dalších dobách byl zámek stále vylepšován, rozšířen o kapli Seslání Ducha svatého, rytířský sál [6] a další zámecké křídlo.

Roku 1726 od Bredů kupuje zámek hrabě Filip Josef Gallas, čímž přechází do majetku Gallasů. Protože však Filip Josef neměl žádné mužské potomky, odkázal veškeré své majetky včetně Lemberka svému synovci Kristiánu Filipu svobodnému pánu z Clamu, který ke jménu šlechtického rodu přidal také jméno zděděného rodu a tím vznikl rod Clam-Gallasů. Zámek Lemberk vlastnili Clam-Gallasové až do roku 1930, kdy zemřel poslední mužský člen tohoto rodu, Franz Clam-Gallas [7]. Lemberk poté zdědila jedna z jeho sedmi dcer, Gabriela, provdaná za prince Adolfa Auersperga.

V roce 1945 byl zámek patřící rodině Auersperg státem vyvlastněn tzv. Benešovými dekrety. [8]

Nynější stav

Je zachován nábytek, tzv. černá kuchyně a výzdoba zámku, proto se stává častým cílem návštěvníků. Byla zde obnovena původní barokní Zdislavina světnička, a nově vytvořena zbrojnice a expozice rodiny Liebiegů.[9] Pod zámkem je Zdislavina studánka.

Mezi branou a hradem je vstupní most

Vedení zámku zde organizuje mimo výstav také koncerty a divadelní představení, v kapli jsou pořádány svatby a slouženy mše.[10]. Zámek je pod správou Národního památkového ústavu, územní památkové správy Sychrov a je přes zimu uzavřen.

Současná expozice

Bredovský zámeček u Lemberka

Malý okruh – historie zámku, historie vývoje nábytku, zámecká kaple Seslání Ducha svatého, Černá kuchyně ze 17. století, vrchnostenská kancelář a unikátní Bajkový sál s renesančním kazetovým stropem a Černá kuchyně Délka: cca 50 minut

Velký okruh – to samé co v malém okruhu a navíc zbrojnice, expozice rodiny Liebiegů a Zdislavina světnička. Délka: cca 70 minut

V letech 2009 až 2011 byla v 2. patře a depozitáři zámku unikátní sbírka 1500 kusů skla zkrachovalého Crystalexu Nový Bor. Sbírka je stěhována do Centra sklářského umění v městečku Sázava.[11]

Turistické informace

Zámeček je na dohled, necelý 1 km od obce Lvová s železniční zastávkou na trati 086 z Liberce do České Lípy. Zámek je na kopečku a vede k němu zeleně značená turistická cesta z Jablonného do Lvové. Souběžně s železniční tratí vede frekventovaná silnice I/13 a evropská silnice E442. Záchytné parkoviště se nalézá pod kopečkem s Lemberkem v někdejším hospodářském dvoře (dnes ruiny obvodových zdí). Na kopci, v sousedství Lemberka, se nachází Bredovský letohrádek, chráněná lipová alej (na zelené značce) směrem k Markvartu a Markvarticím. Trať i silnici od kopce zčásti oddělují Dvorní a Pivovarský rybník a spolu s obcí se nalézají na okraji (avšak mimo) CHKO Lužické hory.

Změna okresu

Zámecká zahrada
V okolí zámku je řada soch i mimo park

Ke dni 1. ledna 2007 bylo několik obcí administrativně přepsáno z okresu Česká Lípa do okresu Liberec. Zámek Lemberk se na katastru k Jablonnému připojené obce Lvová nyní nachází v okresu Liberec.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠULCOVÁ, Jana. Zámek s erbem lvice, vydejte se na Lemberk [online]. Česká Lípa: Vltava – Labe – Press a.s, Českolipský deník, 2010-06-12 [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Lemberk, s. 110. 
  3. ↑ Lužické hory do kapsy, str.111
  4. ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 40. 
  5. ↑ ČERNÁ, Renata; RUCZ, Jan. Lemberk. Nymburk : VEGA-L, 2013. ISBN 978-80-87275-71-9. Kapitola Proměna hradu v zámek, s. 8
  6. ↑ Českolipsko , str. 40
  7. ↑ SVOBODA, Milan. Poslední svého rodu : konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854-1930). In Svět historie - historikův svět. Liberec : Technická univerzita 2007. ISBN 978-80-7372-214-2, s. 261-293.
  8. ↑ ČERNÁ, Renata; RUCZ, Jan. Lemberk. Nymburk : VEGA-L, 2013. ISBN 978-80-87275-71-9. Kapitola Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku, s. 16
  9. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Lemberk, s. 85-86. 
  10. ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Lemberk, s. 270-271. 
  11. ↑ ČTK. Unikátní sbírka Crystalexu se přestěhuje. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 3. listopadu, s. 5B. ISSN 1210-1168. 

Literatura

  • WEISS, Petr; TREGL, Vladimír; ČERNÁ, Renata, a kol. Zámek Lemberk. Expozice šlechtických interiérů od konce 18. do počátku 20. století. Katalog k expozici. 1. vyd. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-4-4. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lemberk&oldid=13970152“