František Lobkowicz: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Davidek2009 (diskuse | příspěvky)
Nástupce - ještě se neví
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 18: Řádek 18:
| zvolen = <!-- alternativa ke jmenování -->
| zvolen = <!-- alternativa ke jmenování -->
| uveden do úřadu = [[30. květen|30. května]] [[1996]]
| uveden do úřadu = [[30. květen|30. května]] [[1996]]
| emeritura = [[17. únor]]a [[2021]]
| emeritura = [[17. únor]]a [[2022]]
| období služby = <!-- alternativa ke jmenování -->
| období služby = <!-- alternativa ke jmenování -->
| pontifikát začal =
| pontifikát začal =

Verze z 11. 3. 2022, 23:59

Jeho Excelence
Mons. František Lobkowicz,
O. Praem.
I. biskup ostravsko-opavský
duchovní převor českého velkopřevorství
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeostravsko-opavská
SídloOstrava
Jmenování17. března 1990
Uveden do úřadu30. května 1996
Emeritura17. února 2022
HesloPro vita mundi
Pro život světa
Zasvěcený život
InstitutRytířský řád křižovníků s červenou hvězdou od r. 1968 premonstrátský řád řeholních kanovníků
Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského od r. 2000 také Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského
Svěcení
Kněžské svěcení15. srpna 1972
světitel František Tomášek
Biskupské svěcení7. dubna 1990, Praha
světitel František Tomášek
1. spolusvětitel Jan Lebeda
2. spolusvětitel Antonín Liška
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Světící biskup pražský (1990–1996)
  • Diecézní biskup ostravsko-opavský (1996–dosud)
  • Duchovní převor řádu sv. Lazara (2004-dosud)
Zúčastnil se
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození5. ledna 1948
Místo narozeníPlzeň, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí17. února 2022 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíOstrava, ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
RodičeJaroslav Claude Lobkowicz a Gabriela Korff-Schmising-Kerssenbrock
Příbuzníbratr: Jaroslav Lobkowicz
bratr: Filip Zdeněk Lobkowicz
sestra: Polyxena, provd. Czerninová
sestra: Marie Leopoldina, provd. Sternbergová
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Václav z Lobkowicz (celým jménem Odilon Jan Bosco Telesforus František Karel Klement Jaroslav Bedřich[1]) (5. ledna 1948, Plzeň[2]17. února 2022, Ostrava[3]) byl český šlechtic a římskokatolický duchovní a premonstrátský kanovník. V roce 1996 byl jmenován do úřadu prvního biskupa ostravsko-opavského, emeritní pomocný biskup pražský (19901996) a duchovní převor českého velkopřevorství orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Pocházel z křimické větve českého šlechtického rodu Lobkoviců.

Život

Znak biskupa Lobkowitze jako pomocného biskupa pražského
Znak biskupa Lobkowitze jako duchovního převora řádu sv. Lazara

Narodil se 5. ledna 1948 jako František z Assisi Karel Bedřich Klement Jaroslav Alois Leopold Gerhard Telesfor Odilio Jan Bosco Pavel Marie Václav princ z Lobkowicz. Jeho rodiči byli Jaroslav Claude, kníže z Lobkowicz (1910–1985) a jeho manželka Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1917–2008).

V roce 1966 nastoupil na FF UK, o rok později ale přestoupil na CMBF v Litoměřicích. V roce 1968 vstoupil do řádu premonstrátů (řeholní sliby složil tajně 10. srpna 1972), v letech 19681969 studoval na teologické fakultě v Innsbrucku. Na kněze byl vysvěcen 15. srpna 1972 v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha (resp. Kapli svatého Jana Křtitele, Všech svatých a blahoslavené Panny Marie arcibiskupského paláce, neb červencový termín primice byl z důvodu zákl. vojenské služby nereálný) Františkem Tomáškem. V letech 1972–1974 vykonával základní vojenskou službu a od roku 1975 působil jako kněz v olomoucké arcidiecézi. Od roku 1984 byl farářem farnosti v Mariánských Horách. Dne 17. března 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem v Catabum Castra a světícím biskupem pražským (biskupské svěcení přijal 7. dubna 1990).

V letech 19922001 byl apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dne 30. května 1996 byl jmenován prvním biskupem nově založené ostravsko-opavské diecéze. Byl ústředním duchovním rádcem Junáka pro katolické skauty. V roce 2000 byl přijat do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Po rozdělení mezinárodní struktury řádu na dvě samostatné větve – na ekumenickou větev, tzv. sjednocenou maltsko-pařížskou obedienci, a ryze katolickou tzv. orleánskou obedienci – v roce 2004 se přihlásil k orleánské obedienci. 25. listopadu 2004 byl novým velmistrem Karlem Filipem Orleánským jmenován do funkce duchovního převora této obedience.[4] Byl taktéž nositelem církevního velkokříže tohoto řádu a záslužného kříže Pro Fide et Merite I. třídy.

V srpnu 2017 se aktivně zúčastnil týdenního celostátního setkání mládeže (CSM) v Korunní pevnůstce a na Svatém Kopečku v Olomouci. A v květnu 2021 promluvil také na oslavě 25. výročí jeho diecéze v katedrále Božského Spasitele v Ostravě.

Byl šest let vážně nemocný, podstoupil náročnou onkologickou operaci. Před smrtí byl několik dnů hospitalizován a 17. února 2022 zemřel. Poslední rozloučení proběhlo 26. 2. 2022 v chrámu svatého Václava a katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Odpočívá v kryptě kněžiště kostela sv. Václava poblíž hlavního oltáře na straně epištolní.

Jeho nástupce ještě není znám. Druhého biskupa ostravsko-opatského bude vybírat samotný papež.[5]

Rodina

Je potomkem českého šlechtického rodu Lobkowiczů a bratrem bývalého poslance za KDU-ČSL a TOP 09 Jaroslava Lobkowicze. Jeho dědeček Jaroslav Lobkowicz (1877–1953) doprovázel prezidenta T. G. Masaryka při jeho triumfálním návratu do vlasti 20. prosince 1918.[6] Jeho bratr Filip Zdeněk Lobkowicz je taktéž knězem, premonstrátem, a úřadujícím opatem tepelského kláštera.

Spolupráce s StB

Dne 6. října 2006 byl v Mladé Frontě Dnes publikován článek[7][8][9] Marie Rút Křížkové, informující o tom, že biskup František Lobkowicz byl v 80. letech několik let veden v registru svazků jako agent StB s krycím jménem Plzeňák.[10] Ve svém prohlášení z 11. prosince 2006 Lobkowicz uvedl, že jeho svědomí je „čisté“.[11]

Odkazy

Reference

  1. Modrá krev - Lobkowiczové. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 237. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  3. Zemřel ostravsko-opavský biskup Mons. František Václav Lobkowicz O.Praem.. www.doo.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  4. Magistrální dekrety 49. velmistra OSLJ Karla Filipa d`Orléans
  5. Duchovno, nadhled, zabijačky i vtipy. Lidé vzpomínají na biskupa Lobkowicze. iDNES.cz [online]. 2022-02-19 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  6. Stanislav Minařík: Návrat presidenta Masaryka do vlasti, 279 str., nakladatelství Země, Smíchov, Tichá 9, titulní list a obálka Vratislav Hugo Brunner, vytiskl O. Janáček v Praze, březen 1920
  7. KŘÍŽKOVÁ/RED, Marie Rút. Z pohledu charakteristiky tajného spolupracovníka je ustanovení biskupem reálné / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  8. Stín StB nad církví | Domov. Lidovky.cz [online]. 2006-11-30 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  9. Lidovky.cz - zprávy z domova i ze světa. Lidovky.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  10. Jako spolupracovník StB uveden např. v Cibulkových seznamech církevních spolupracovníků.
  11. Prohlášení biskupa Lobkowicze proti mediálním útokům na jeho osobu

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 86. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 281. 

Externí odkazy

Předchůdce:

úřad vznikl
Znak z doby nástupu 1. biskup ostravsko-opavský
30. května 199617. února 2022
Znak z doby konce vlády Nástupce: