Postní doba: Porovnání verzí
m typo |
m Skloňování slova půst značky: revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Postní doba''' (nebo také ''doba svatopostní'', ''velký půst'' nebo jen ''půst'', [[Latina|latinsky]] ''Quadragesima'') je v [[křesťanství]] období přípravy na [[Velikonoce]]. V [[západní církev|západní církvi]] začíná postní doba [[Popeleční středa|Popeleční středou]] a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve [[Pravoslaví|východních církvích]] začíná ''Velký půst'' v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi. |
'''Postní doba''' (nebo také ''doba svatopostní'', ''velký půst'' nebo jen ''půst'', [[Latina|latinsky]] ''Quadragesima'') je v [[křesťanství]] období přípravy na [[Velikonoce]]. V [[západní církev|západní církvi]] začíná postní doba [[Popeleční středa|Popeleční středou]] a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve [[Pravoslaví|východních církvích]] začíná ''Velký půst'' v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi. |
||
== Význam křesťanského |
== Význam křesťanského postu == |
||
Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a [[abstinence]], ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. [[almužna|almužnu]] či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce. Zároveň má probouzet větší citlivost vůči ostatním lidem. Už v [[Kniha Izajáš|Izajášově proroctví]] jsou za pravý půst považovány projevy spravedlnosti a milosrdenství.<ref>Iz 58,1-12</ref> |
Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a [[abstinence]], ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. [[almužna|almužnu]] či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce. Zároveň má probouzet větší citlivost vůči ostatním lidem. Už v [[Kniha Izajáš|Izajášově proroctví]] jsou za pravý půst považovány projevy spravedlnosti a milosrdenství.<ref>Iz 58,1-12</ref> |
||
Verze z 2. 4. 2021, 18:25
Postní doba (nebo také doba svatopostní, velký půst nebo jen půst, latinsky Quadragesima) je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná Velký půst v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
Význam křesťanského postu
Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce. Zároveň má probouzet větší citlivost vůči ostatním lidem. Už v Izajášově proroctví jsou za pravý půst považovány projevy spravedlnosti a milosrdenství.[1]
Význam postní doby
V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.
Postní doba je též obdobím přípravy katechumenů na křest a provázejí je v tuto dobu zvláštní liturgické obřady. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.
Liturgická barva postní doby je fialová. Začíná Popeleční středou, trvá (nepočítaje v to neděle) 40 dní a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a končí velikonočním triduem (to začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem a Bílou sobotou, posledním dnem postní doby, a vrcholí Velikonoční vigilií ústící do neděle Zmrtvýchvstání Páně). Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, které jsou pro křesťany svátky Kristova vzkříšení z mrtvých.
Postní praxe
Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, ryby[zdroj?], vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve zavazuje katolíky od 14 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké a dvě malá (která nedají dohromady jedno velké) jídla denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem pokání.
Neděle postní doby
Někdy se lze setkat s označením jednotlivých nedělí podle mešních antifon:
Název neděle | Latinský název (u 1.–5. neděle úvodní slovo vstupní antifony) | Lidové pojmenování | |
---|---|---|---|
1. neděle postní | Invocavit | Invocavit me = Povolal mne | Černá, liščí |
2. neděle postní | Reminiscere | Reminiscere miserationum tuarum = Rozpomeň se na své smilování | Pražná, suchá |
3. neděle postní | Oculi | Oculi mei semper ad Dominum = Mé oči stále vyhlíží Pána | Kýchavá |
4. neděle postní | Laetare | Laetare Ierusalem = Raduj se, Jeruzaléme | Družebná |
5. neděle postní | Judica | Iudica me Deus = Zjednej mi právo, Bože | Smrtná |
Květná neděle | In Palmis[2] | Květná |
Svůj vlastní název mají i neděle tzv. předpostní doby (devítníkové), které se však ve většině současných ritů neuplatňují.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Postní doba na Wikimedia Commons
- Postní doba (Víra.cz)
- L. Pokorný: Postní doba
- Liturgická hudba pro postní dobu
- Pust.cz
- Postní doba (www.ceske-tradice.cz)
- délka postní doby