Římskokatolická církev v Evropě: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Grsd (diskuse | příspěvky)
Removed repeated vandalisme
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 6 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2706060)
Řádek 21: Řádek 21:
[[Kategorie:Římskokatolická církev podle zemí]]
[[Kategorie:Římskokatolická církev podle zemí]]
[[Kategorie:Náboženství v Evropě]]
[[Kategorie:Náboženství v Evropě]]

[[en:Roman Catholicism in Europe]]
[[es:Iglesia católica en Europa]]
[[fr:Catholicisme en Europe]]
[[it:Chiesa cattolica in Europa]]
[[nl:Katholieke Kerk in Europa]]
[[zh:欧洲天主教]]

Verze z 11. 3. 2013, 23:21

Římskokatolická církev je jedním z nejvýznamnějších křesťanských proudů v Evropě a na světě vůbec. Hlásí se k ní přibližně třetina obyvatel Evropy, což zároveň představuje necelou čtvrtinu všech katolíků na světě.

Katolicismus dominuje v západní části evropského Středomoří, Střední Evropě, na Pyrenejském poloostrově, v Belgii, Lucembursku a Francii, Irsku, Slovinsku, Chorvatsku a Litvě. Silné zastoupení má dále ve státech, kde se dělí o vliv s protestantismem: Německu, Švýcarsku, Nizozemsku a Severním Irsku. Významný podíl má též v Lotyšsku (kde se dělí o vliv s pravoslavím a protestantismem) a v Bosně a Hercegovině (kde existuje spolu s islámem a pravoslavím), signifikantní menšinu představuje v převážně islámské Albánii a většinově pravoslavném Bělorusku. Již nepříliš významnou až naprosto marginální menšinu představuje v rámci nástupnických států po Sovětském svazu (mimo již zmíněných Litvy, Lotyšska a Běloruska), Severských zemí, pravoslavné části balkánského prostoru a Turecka.

V současné době čelí katolická církev ve většině oblastí Evropy rozsáhlému úbytku věřících či poklesu jejich angažovanosti (řada z obyvatel se sice deklaruje za katolíky, ale neúčastní se církevního života - tzv. matrikoví katolíci). Některé tradičně katolické evropské oblasti byly v průběhu 20. století natolik sekularizovány, že jsou v současnosti církví považovány za misijní území[1] (zejména Česká republika[2][3]). Naopak zde ale existují tradičně silně katolické země, které stále poskytují misionáře a kněze pro vlažnější části Evropy - jde zejména o Polsko, které zásobuje kněžími a misionáři zejména Rusko, Bělorusko, Ukrajinu, Českou republiku[4] a Finsko.

Související články

Reference