Chlorid amonný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Amonné sloučeniny; přidána Kategorie:Amonné soli za použití HotCat
m Infobox Chemická sloučenina
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Chemická sloučenina
{{Infobox Chemická sloučenina
|Název= Chlorid amonný
| Název = Chlorid amonný
|Obrázek= [[Soubor:Chlorid amonný.JPG|140px]] [[Soubor:Ammoniumchlorid.png|140px]] [[Soubor:Chlorid amonný.PNG|260px]]
| Obrázek = [[Soubor:Chlorid amonný.JPG|140px]] [[Soubor:Ammoniumchlorid.png|140px]] [[Soubor:Chlorid amonný.PNG|260px]]
|Systematický název= Chlorid amonný
| Systematický název = Chlorid amonný
|Triviální název= Salmiak
| Triviální název = Salmiak
|Anglický název= Ammonium chloride
| Anglický název = Ammonium chloride
|Německý název= Ammoniumchlorid
| Německý název = Ammoniumchlorid
|Sumární vzorec= NH<sub>4</sub>Cl
| Sumární vzorec = NH<sub>4</sub>Cl
|Vzhled= Bílá krystalická látka
| Vzhled = Bílá krystalická látka
| Číslo CAS = 12125-02-9

|Číslo CAS= 12125-02-9
| Číslo EINECS = 235-186-4
| Molární hmotnost = 53,492&nbsp;g/mol
|Číslo EINECS= 235-186-4
| Molární koncentrace = 4,367&nbsp;mol/dm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')

|Molární hmotnost= 53,492&nbsp;g/mol
| Teplota rozkladu = 340&nbsp;°C
| Teplota varu = 520&nbsp;°C
|Molární koncentrace= 4,367&nbsp;mol/dm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')
| Hustota = 1,527&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C'')<br /> 1,062&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')
|Teplota rozkladu= 340&nbsp;°C
| Rozpustnost = 29,41&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 33,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br /> 37,14&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 39,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br /> 41,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br /> 45,8&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br /> 50,42&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br /> 55,30&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br /> 65,72&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br /> 77,05&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
|Teplota varu= 520&nbsp;°C
|Hustota= 1,527&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C'')<br /> 1,062&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')
| Relativní permitivita = 7 (''20&nbsp;°C'')
| Tlak páry = 13,332&nbsp;[[Pascal|kPa]]
|Rozpustnost= 29,41&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 33,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br /> 37,14&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 39,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br /> 41,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br /> 45,8&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br /> 50,42&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br /> 55,30&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br /> 65,72&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br /> 77,05&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
| Měrná magnetická susceptibilita = - 8,04&nbsp;10<sup>-6</sup> cm<sup>3</sup> g<sup>-1</sup>
|Relativní permitivita= 7 (''20&nbsp;°C'')
| Dynamický viskozitní koeficient = 0,986&nbsp;cP (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')
|Tlak páry= 13,332&nbsp;[[Pascal|kPa]]
| Kinematický viskozitní koeficient = 0,928&nbsp;cS (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')
|Měrná vodivost= - 8,04&nbsp;[[Siemens (jednotka)|Sm]]<sup>-1</sup>
| Struktura = zobrazit
|Dynamický viskozitní koeficient= 0,986&nbsp;cP (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')
| Krystalová struktura = Krychlová
|Kinematický viskozitní koeficient= 0,928&nbsp;cS (''20&nbsp;°C, 22% roztok'')
| Hrana mřížky = a= 386,6&nbsp;pm

|Struktura=zobrazit
| Termodynamické vlastnosti = zobrazit
| Standardní slučovací entalpie = - 315,4&nbsp;kJ/mol
|Krystalová struktura= Krychlová
| Standardní molární entropie = 95,8&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;mol<sup>-1</sup>
|Hrana mřížky= a= 386,6&nbsp;pm
| Standardní slučovací Gibbsova energie = - 203,2&nbsp;kJ/mol

| Izobarické měrné teplo = 1,572&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;g<sup>-1</sup>
|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
| Bezpečnost = zobrazit
|Standardní slučovací entalpie = - 315,4&nbsp;kJ/mol
| Symboly nebezpečí = {{Zdraví škodlivý}}
|Standardní molární entropie = 95,8&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;mol<sup>-1</sup>
| NFPA 704 = {{NFPA 704
|Standardní slučovací Gibbsova energie= - 203,2&nbsp;kJ/mol
|Izobarické měrné teplo= 1,572&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;g<sup>-1</sup>

|Bezpečnost=zobrazit
|Symboly nebezpečí= {{Zdraví škodlivý}}
|NFPA 704={{NFPA 704
|Zdraví=1
|Zdraví=1
|Hořlavost=0
|Hořlavost=0
|Reaktivita=0
|Reaktivita=0
|Ostatní rizika=}}
|Ostatní rizika=}}
|R-věty= {{R|22}}, {{R|36}}
| R-věty = {{R|22}}, {{R|36}}
|S-věty= {{S|2}}, {{S|22}}
| S-věty = {{S|2}}, {{S|22}}
|Teplota vznícení= Nehořlavý
| Teplota vznícení = Nehořlavý
}}
}}



Verze z 21. 12. 2011, 00:14

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH4Cl) je bílá krystalická látka. Rozpouští se ve vodě, vodný roztok je slabě kyselý. Vyskytuje se jako nerost salmiak, a to zejména v hořících uhelných slojích, kde kondenzuje z plynů vznikajících při hoření, a také v některých sopkách.

Výroba

Průmyslově se vyrábí reakcí amoniaku s kyselinou chlorovodíkovou:

NH3 + HCl → NH4Cl

Laboratorně vzniká i reakcí dusičnanu amonného s chloridem draselným: NH4NO3 + KCl → NH4Cl + KNO3 Výsledkem je roztok salmiaku a dusičnanu amonného, po kterém, když se odpaří, zůstane směs chloridu amonného a dusičnanu draselného, ke které stačí přidat řepný cukr (nebo ještě lépe sorbitol), promíchat a vznikne směs uplatnitelná jako bílá dýmovnice.

Vlastnosti

Zahříváním se rozkládá.

NH4Cl → NH3 + HCl

Plynný chlorovodík a amoniak ovšem spolu okamžitě reagují a vzniká opět NH4Cl podle rovnice:

NH3 + HCl → NH4Cl

Využití

  • Jako přídatná látka v potravinářství se označuje kódem E 510. Užívá se jako regulátor kyselosti, přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů lékořicových bonbónů (především ve Skandinávii a Nizozemsku, např. finské salmiakki). Některé zdroje uvádějí, že nežádoucí účinky při požití nejsou známy a bezpečný denní příjem není stanoven; má se za to, že množství, které lze požít, je přirozeně omezeno jeho intenzívní chutí.[1] Ve vyhl. 4/2008 Sb. je výslovně uveden (společně například s kuchyňskou solí) jako látka, na kterou se tato vyhláška nevztahuje.[2] Je však uveden v seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek jako látka zdraví škodlivá (s tím, že škodí zdraví při požití a dráždí oči).[3]
  • v dýmovnicích,
  • upravuje se pomocí něj trať pro běh na lyžích (chemická úprava - zpevnění a zrychlení trati),
  • při pájení k odstranění vrstvy oxidů z povrchu kovu,
  • suchých článcích jako depolarizátor,
  • ve fotografii se používá jako ustalovač.

Bezpečnost

Chlorid amonný je zdraví škodlivý při požití[3] (způsobuje nauzeu, zvracení a bolesti v krku[4]) a dráždí oči[3][4]. Při zahřívání se rozkládá za vzniku chlorovodíku a amoniaku (oba plyny jsou toxické), v žáru mohou vznikat i oxidy dusíku. Chlorid amonný bouřlivě reaguje s dusičnanem amonným a s chlorečnanem draselným - nebezpečí požáru nebo výbuchu.[4] Reaguje také s mědí a jejími sloučeninami, čehož se využívá při patinování předmětů z mědi a jejích slitin.[5]

Související články

Reference

  1. Food-Info.net [online]. Wageningen (NL): Wageningen University, rev. 2010-12-10 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. § 1, odst. 2, písm. d. Ve znění pozdějších předpisů. odst. 2, písm. d Dostupné online.
  3. a b c Vyhláška č. 232/2004 Sb., k provádění zákona o chemických látkách a přípravcích. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. a b c Ammonium Chloride - ICSC
  5. Patina Formulas for Brass, Bronze and Copper - Science Company

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid amonný na Wikimedia Commons Šablona:Pahýl - anorganika