Roald Amundsen: Porovnání verzí

Roald Amundsen
Roald Amundsen
	Roald Amundsen
Rodné jméno	Roald Engelbregt Gravning Amundsen
Narození	16. července 1872 ; Borge, Østfold, Norsko
Úmrtí	pravděpodobně 18. června 1928 ; Barentsovo moře
Příčina úmrtí	letecká nehoda
Místo pohřbení	Barentsovo moře
Povolání	objevitel, spisovatel, námořník, výzkumník, polárník, pilot, cestovatel a námořní letec
Témata	objevitelská cesta a polární výprava
Ocenění	velkokříž Řádu svatého Olafa (1906); Fridtjof Nansens belønning for fremragende forskning, matematisk-naturvitenskaplig klasse (1907); Hubbard Medal (1907); velkokříž Řádu Františka Josefa (1907); Medaile patrona (1907); … více na Wikidatech
Rodiče	Jens Amundsen
Příbuzní	Leon Amundsen (sourozenec)
Podpis
	„ “
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 8. 2018, 20:03

Roald Engelbregt Gravning Amundsen (16. červenec 1872 Borge, Østfold – červen 1928 Barentsovo moře, výslovnost [ˈɾuːɑl ˈɑmʉnsən]IPA) byl norský polární badatel. Se svými výpravami jako první dosáhl jižního pólu a první proplul severozápadní cestou kolem Severní Ameriky. Stal se průkopníkem polárního výzkumu vzducholoděmi a letadly. Zahynul při záchranné misi pátrající po vzducholodi Italia.

Život

Amundsen se narodil jako čtvrtý syn v rodině norských majitelů lodi a kapitánů v Borge poblíž Fredrikstadu. Jeho otec byl Jens Amundsen. Matka se rozhodla držet jej mimo námořní průmysl a nutila ho stát se lékařem. Tento závazek se mu dařil plnit do jeho 21 let, kdy jeho matka zemřela.

Amundsenovu celoživotní dráhu ovlivnil Fridtjof Nansen přechodem Grónska v 1888, i zmizelá (a mnohokrát marně hledaná) Franklinova expedice, které jej vrhly na dráhu badatele. Nejprve se plavil jako kormidelník po mořích a od roku 1897 se účastnil již řady polárních výprav.

Polární výpravy

Belgická antarktická expedice (1897–1899)

Amundsen se zúčastnil první čistě vědecké expedice do Antarktidy, kterou na lodi Belgica organizoval Belgičan Adrien de Gerlache. Amundsen se zde seznámil s Frederickem Cookem, který mu předal cenné zkušenosti. Zejména se jednalo o jeho poznatky získané u Eskymáků v severním Grónsku, jako bylo kožešinové oblečení a použití psích spřežení, které pak hrály roli při jeho úspěšném dobytí jižního pólu.

Severozápadní průjezd (1903–1906)

Amundsen jako první v letech 1903–1906 proplul Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Na výpravu se vydal, vzhledem k omezeným prostředkům, na rybářské lodi Gjøa o výtlaku pouhých 47 tun vybavené malým motorem a s posádkou šesti mužů. Expedice měla i vědecké úkoly a Amundsen určil polohu magnetického pólu, který před ním již roku 1831 určil James Clark Ross.

Dobytí jižního pólu (1911)

Po úspěchu se severozápadní cestou se Amundsen začal připravovat na dobytí severního pólu, kam se chtěl přiblížit unášením v ledu (driftováním) na lodi Fram, kterou k tomuto účelu postavil a již 1893–1896 použil jeho krajan Fridtjof Nansen. V září 1909 však přišly zprávy, že dobytí severního pólu si nárokují Peary a Cook. Teprve po vyplutí lodi Fram v létě 1910 Amundsen odhalil utajovanou změnu plánu, že místo severního pólu hodlá dobýt dosud nepokořený jižní pól, na jehož dosažení se již několik let připravoval Brit Robert Scott. Amundsenova loď Fram dorazila 14. ledna 1911 do Zátoky velryb u Rossova ledovce a zbudovali zde základnu nazývanou Framheim (Dům Framu).

V nastalém závodě o dobytí jižní točny díky lepší výbavě, organizaci a štěstí zvítězil Amundsen a 14. prosince 1911 se svými společníky jako první stanul na jižním pólu. Aby vyloučil pochybnosti, které se vyskytly při dosažení severního pólu, strávila jeho skupina na pólu tři dny, prováděli opakované měření polohy a prochodili okolí určeného pólu, aby pokryli případnou odchylku změřené polohy. Na pólu pak zanechali stan Polheim („Dům pólu“) se zprávami pro Scotta.

Cílová skupina Scottovy Expedice Terra Nova pólu dosáhla až 17. ledna 1912 a na zpáteční cestě všichni její členové zahynuli.^[1]^[2] Amundsen objevil neznámé pohoří, místy vysoké 4 500 m, které nazval pohoří královny Maud.

Severovýchodní průjezd (1918–1920)

1918–1920 projel se škunerem Maud Severovýchodním průjezdem, který jako první projel již 1878–1879 Adolf Nordenskjöld, z Norska podél severních břehů Evropy a Asie k Beringovu průlivu.

Severní pól vzducholodí Norge (1926)

Amundsen se následně zajímal o průzkum polárních oblastí letecky a pořídil si pilotní průkaz. Spolu s pilotem Hjalmarem Riiser-Larsenem a americkým milionářem Lincolnem Ellsworthem, který výpravu financoval, se pokusili v roce 1925 zdolat severní pól na hydroplánech. Let skončil havárií letadel v polární pustině, ale po třech týdnech budování vzletové dráhy na ledu se jim podařilo vzlétnout a vrátit se na Špicberky.

Následujícího roku se trojice letců vydala k pólu znovu, tentokrát vzducholodí Norge. K výpravě proto přibrali jejího italského konstruktéra Umberta Nobileho a také polárníka Oscara Wistinga, který s Amundsenem došel na jižní pól. Vzduchoplavci opět startovali ze Špicberk, 12. května 1926 přeletěli přes severní pól – dva dny po Byrdově přeletu letadlem – a doletěli na Aljašku. Protože dosažení pólu nejen pozemními výpravami Cooka a Pearyho, ale i Byrdovým letem jsou zpochybňovány, je některými badateli považován let vzducholodi Norge za první dosažení severního pólu. Amundsen s Wistingem jsou také prvními lidmi, kteří dosáhli obou zemských pólů.

Osudný let při záchraně trosečníků Italie (1928)

Amundsen byl mezi prvními, kteří začali se záchranou ztracené posádky Nobileho vzducholodi Italia. 18. června 1928 vyrazil hydroplán Latham 47 s Amundsenem a dalšími pěti lidmi na palubě z Norska na další pátrací akci. Měl naplánované přistání na Špicberkách, ale nikdy tam nedorazil. Později moře vyplavilo Amundsenův stan a plovák letounu, ve kterém letěl, na pobřeží u Tromsø. Předpokládá se, že se Amundsenův letoun v mlze zřítil jižně od Medvědího ostrova do Barentsova moře a že Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní^[3]. Jeho tělo se nikdy nenašlo.

Bibliografie

Své zážitky vylíčil populárně vědeckou formou v knihách:

Můj život polárního badatele
Severozápadní průjezd
Letadlem k severní točně
Amundsen objevitel
Člověk objevitel

Ocenění

Pojmenováno po Amundsenovi

geografie

Amundsenovo moře v Jižním oceánu
Amundsenisen („Amundsenův led“), část antarktické plošiny v Zemi královny Maud
Amundsenův ledovec v Transantarktickém pohoří^[4] v Rossově dependenci
Amundsenův záliv a Amundsenův ostrov v kanadských Severozápadních teritoriích
ledovcové plato Amundsenisen a mys Amundsenodden na Špicberkách
Amundsenova pánev, nejhlubší pánev Severního ledového oceánu
„Amundsenhöhe“ (1666 m n. m.), Fischbacher Alpen v Rakousku

astronomie a kosmonautika

Amundsen (kráter), na jižním pólu Měsíce
Planetka (1065) Amundsenia
jedna ze dvou sond mise NASA Deep Space 2 (druhá se jmenuje „Scott“)

další

Polární stanice Amundsen-Scott
Roald Amundsen, ocelová loď se dvěma stožáry (briga) z roku 1952

Muzeum

Amundsenův rodný dům poblíž Fredrikstadu je pamětním místem a muzeem spravovaným neziskovou organizací.

Odkazy

Reference

↑ TELEVIZE, Česká. Po Scottových stopách: Nová expedice už přes dva měsíce na cestě [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.
↑ TELEVIZE, Česká. Scott došel k jižnímu pólu druhý, domů se však nikdy nevrátil [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.
↑ TELEVIZE, Česká. Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.
↑ Amundsen Glacier, Databanka United States Geological Survey

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Roald Amundsen na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Roald Amundsen
Vladimír Vojíř: Zkáza vzducholodi Italia a smrt Amundsena
Roald Amundsen (1872–1928): http://www.treking.cz/

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] TELEVIZE, Česká. Po Scottových stopách: Nová expedice už přes dva měsíce na cestě [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.

[2] TELEVIZE, Česká. Scott došel k jižnímu pólu druhý, domů se však nikdy nevrátil [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.

[3] TELEVIZE, Česká. Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.

[4] Amundsen Glacier, Databanka United States Geological Survey

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 == Život ==
-Amundsen se narodil jako čtvrtý syn v rodině norských majitelů lodi a kapitánů v Borge poblíž [[Fredrikstad]]u. Jeho otec byl Jens Amundsen. Matka se rozhodla jej držet mimo námořní průmysl a nutila ho se stát lékařem. Tento závazek se mu dařil plnit do jeho 21 let, než jeho matka zemřela.
+Amundsen se narodil jako čtvrtý syn v&nbsp;rodině norských majitelů lodi a kapitánů v&nbsp;Borge poblíž [[Fredrikstad]]u. Jeho otec byl Jens Amundsen. Matka se rozhodla držet jej mimo námořní průmysl a nutila ho stát se lékařem. Tento závazek se mu dařil plnit do jeho 21&nbsp;let, kdy jeho matka zemřela.
-Amundsenovu celoživotní dráhu ovlivnil [[Fridtjof Nansen]] přechodem Grónska v 1888, i zmizelá (a mnohokrát marně hledaná) [[Franklinova expedice]], které jej vrhly na život badatele. Nejprve se plavil jako kormidelník po mořích a od roku [[1897]] se účastnil již řady polárních výprav.
+Amundsenovu celoživotní dráhu ovlivnil [[Fridtjof Nansen]] přechodem Grónska v&nbsp;1888, i zmizelá (a mnohokrát marně hledaná) [[Franklinova expedice]], které jej vrhly na dráhu badatele. Nejprve se plavil jako kormidelník po mořích a od roku&nbsp;[[1897]] se účastnil již řady polárních výprav.
 == Polární výpravy ==
 === Belgická antarktická expedice (1897–1899) ===
-Amundsen se zúčastnil první čistě vědecké expedice do [[Antarktida|Antarktidy]], kterou na lodi Belgica organizoval Belgičan [[Adrien de Gerlache]]. Amundsen se zde seznámil s [[Frederick Cook|Frederickem Cookem]], který mu předal cenné zkušenosti. Zejména se jednalo o jeho poznatky získané u [[Eskymáci|Eskymáků]] v severním [[Grónsko|Grónsku]], jako bylo [[Kožešina|kožešinové]] oblečení a použití [[Psí spřežení|psích spřežení]], které pak hrály roli při jeho úspěšném dobytí jižního pólu.
+Amundsen se zúčastnil první čistě vědecké expedice do [[Antarktida|Antarktidy]], kterou na lodi Belgica organizoval Belgičan [[Adrien de Gerlache]]. Amundsen se zde seznámil s&nbsp;[[Frederick Cook|Frederickem Cookem]], který mu předal cenné zkušenosti. Zejména se jednalo o jeho poznatky získané u [[Eskymáci|Eskymáků]] v&nbsp;severním [[Grónsko|Grónsku]], jako bylo [[Kožešina|kožešinové]] oblečení a použití [[Psí spřežení|psích spřežení]], které pak hrály roli při jeho úspěšném dobytí jižního pólu.
 === Severozápadní průjezd (1903–1906) ===
 [[Soubor:Gjøa.jpg|náhled|vlevo|Gjøa]]
-Amundsen jako první v letech [[1903]]–[[1906]] proplul [[Severozápadní průjezd|Severozápadním průjezdem]] od [[Grónsko|Grónska]] podél pobřeží [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] do [[Nome]] na Aljašce. Vzhledem k omezeným prostředkům se vydal na rybářské lodi [[Gjøa]] o [[výtlak]]u pouhých 47 tun vybavené malým motorem a s posádkou šesti mužů. Expedice měla i vědecké úkoly a Amundsen určil polohu [[Severní magnetický pól|magnetického pólu]], který před ním již roku [[1831]] určil [[James Clark Ross]].
+Amundsen jako první v&nbsp;letech [[1903]]–[[1906]] proplul [[Severozápadní průjezd|Severozápadním průjezdem]] od [[Grónsko|Grónska]] podél pobřeží [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] do [[Nome]] na Aljašce. Na výpravu se vydal, vzhledem k&nbsp;omezeným prostředkům, na rybářské lodi [[Gjøa]] o [[výtlak]]u pouhých 47&nbsp;tun vybavené malým motorem a s&nbsp;posádkou šesti mužů. Expedice měla i vědecké úkoly a Amundsen určil polohu [[Severní magnetický pól|magnetického pólu]], který před ním již roku&nbsp;[[1831]] určil [[James Clark Ross]].
 === Dobytí jižního pólu (1911) ===
 {{Podrobně|Amundsenova expedice na jižní pól}}
 [[Soubor:Antarctic expedition map (Amundsen - Scott)-cs.svg|náhled|Amundsenova cesta na jižní pól (červeně) a Scottova trasa (zeleně)]]
-Po úspěchu se severozápadní cestou se Amundsen začal připravovat na dobytí [[Severní pól|severního pólu]], kam se chtěl přiblížit unášením v [[Mořský led|ledu]] (driftováním) na lodi [[Fram]], kterou k tomuto účelu postavil a již 1893–1896 použil jeho krajan [[Fridtjof Nansen]]. V září [[1909]] však přišly zprávy, že dobytí severního pólu si nárokují [[Robert Peary|Peary]] a [[Frederick Cook|Cook]]. Teprve po vyplutí lodi Fram v létě 1910 Amundsen odhalil utajovanou změnu plánu, že místo severního pólu hodlá dobýt dosud nepokořený [[jižní pól]], na jehož dosažení se již několik let připravoval Brit [[Robert Falcon Scott|Robert Scott]]. Amundsenova loď Fram dorazila 14. ledna 1911 do [[Zátoka velryb|Zátoky velryb]] u [[Rossův šelfový ledovec|Rossova ledovce]] a zbudovali zde základnu nazývanou Framheim (Dům Framu).
+Po úspěchu se severozápadní cestou se Amundsen začal připravovat na dobytí [[Severní pól|severního pólu]], kam se chtěl přiblížit unášením v&nbsp;[[Mořský led|ledu]] (driftováním) na lodi [[Fram]], kterou k&nbsp;tomuto účelu postavil a již 1893–1896 použil jeho krajan [[Fridtjof Nansen]]. V&nbsp;září&nbsp;[[1909]] však přišly zprávy, že dobytí severního pólu si nárokují [[Robert Peary|Peary]] a [[Frederick Cook|Cook]]. Teprve po vyplutí lodi Fram v&nbsp;létě&nbsp;1910 Amundsen odhalil utajovanou změnu plánu, že místo severního pólu hodlá dobýt dosud nepokořený [[jižní pól]], na jehož dosažení se již několik let připravoval Brit [[Robert Falcon Scott|Robert Scott]]. Amundsenova loď Fram dorazila 14.&nbsp;ledna 1911 do [[Zátoka velryb|Zátoky velryb]] u [[Rossův šelfový ledovec|Rossova ledovce]] a zbudovali zde základnu nazývanou Framheim (Dům Framu).
-V nastalém závodě o dobytí jižní točny díky lepší výbavě, organizaci a štěstí zvítězil Amundsen a [[14. prosinec|14. prosince]] [[1911]] se svými společníky jako první stanul na jižním pólu. Aby vyloučil pochybnosti, které se vyskytly při dosažení severního pólu, strávila jeho skupina na pólu tři dny, prováděli opakované [[Astronavigace|měření polohy]] a prochodili okolí určeného pólu, aby pokryli případnou odchylku změřené polohy. Na pólu pak zanechali stan Polheim („Dům pólu“) se zprávami pro Scotta.
+V&nbsp;nastalém závodě o dobytí jižní točny díky lepší výbavě, organizaci a štěstí zvítězil Amundsen a [[14. prosinec|14.&nbsp;prosince]] [[1911]] se svými společníky jako první stanul na jižním pólu. Aby vyloučil pochybnosti, které se vyskytly při dosažení severního pólu, strávila jeho skupina na pólu tři dny, prováděli opakované [[Astronavigace|měření polohy]] a prochodili okolí určeného pólu, aby pokryli případnou odchylku změřené polohy. Na pólu pak zanechali stan Polheim („Dům pólu“) se zprávami pro Scotta.
-Cílová skupina Scottovy [[Expedice Terra Nova]] pólu dosáhla až 17. ledna 1912 a na zpáteční cestě všichni její členové zahynuli.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Po Scottových stopách: Nová expedice už přes dva měsíce na cestě|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055072-po-scottovych-stopach-nova-expedice-uz-pres-dva-mesice-na-ceste|datum přístupu=2016-06-29}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Scott došel k jižnímu pólu druhý, domů se však nikdy nevrátil|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1197189-scott-dosel-k-jiznimu-polu-druhy-domu-se-vsak-nikdy-nevratil|datum přístupu=2016-06-29}}</ref> Amundsen objevil neznámé pohoří, místy vysoké 4&nbsp;500&nbsp;m, které nazval pohoří královny Maud.
+Cílová skupina Scottovy [[Expedice Terra Nova]] pólu dosáhla až 17.&nbsp;ledna 1912 a na zpáteční cestě všichni její členové zahynuli.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Po Scottových stopách: Nová expedice už přes dva měsíce na cestě|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055072-po-scottovych-stopach-nova-expedice-uz-pres-dva-mesice-na-ceste|datum přístupu=2016-06-29}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Scott došel k jižnímu pólu druhý, domů se však nikdy nevrátil|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1197189-scott-dosel-k-jiznimu-polu-druhy-domu-se-vsak-nikdy-nevratil|datum přístupu=2016-06-29}}</ref> Amundsen objevil neznámé pohoří, místy vysoké 4&nbsp;500&nbsp;m, které nazval pohoří královny Maud.
 === Severovýchodní průjezd (1918–1920) ===
-[[1918]]–[[1920]] projel se škunerem Maud [[Severovýchodní průjezd|Severovýchodním průjezdem]], který jako první projel již [[1878]]–[[1879]] [[Adolf Erik Nordenskjöld|Adolf Nordenskjöld]], z [[Norsko|Norska]] podél severních břehů [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]] k [[Beringův průliv|Beringovu průlivu]].
+[[1918]]–[[1920]] projel se škunerem Maud [[Severovýchodní průjezd|Severovýchodním průjezdem]], který jako první projel již [[1878]]–[[1879]] [[Adolf Erik Nordenskjöld|Adolf Nordenskjöld]], z&nbsp;[[Norsko|Norska]] podél severních břehů [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]] k&nbsp;[[Beringův průliv|Beringovu průlivu]].
 === Severní pól vzducholodí Norge (1926) ===
 [[Soubor:Roald Amundsen Svalbard 1925.jpg|náhled|Na Špicberkách 1925]]
-Amundsen se následně zajímal o průzkum polárních oblastí letecky a pořídil si pilotní průkaz. Spolu s pilotem [[Hjalmar Riiser-Larsen|Hjalmarem Riiser-Larsenem]] a americkým milionářem [[Lincoln Ellsworth|Lincolnem Ellsworthem]], který výpravu financoval, se pokusili v roce [[1925]] zdolat [[severní pól]] na [[hydroplán]]ech. Let skončil havárií letadel v polární pustině, ale po třech týdnech budování vzletové dráhy na ledu se jim podařilo vzlétnou a vrátit se na [[Špicberky]].
+Amundsen se následně zajímal o průzkum polárních oblastí letecky a pořídil si pilotní průkaz. Spolu s&nbsp;pilotem [[Hjalmar Riiser-Larsen|Hjalmarem Riiser-Larsenem]] a americkým milionářem [[Lincoln Ellsworth|Lincolnem Ellsworthem]], který výpravu financoval, se pokusili v&nbsp;roce&nbsp;[[1925]] zdolat [[severní pól]] na [[hydroplán]]ech. Let skončil havárií letadel v&nbsp;polární pustině, ale po třech týdnech budování vzletové dráhy na ledu se jim podařilo vzlétnout a vrátit se na [[Špicberky]].
-Následujícího roku se trojice letců vydala k pólu znovu, tentokrát [[Norge|vzducholodí Norge]]. K výpravě proto přibrali jejího italského konstruktéra [[Umberto Nobile]] a také polárníka [[Oscar Wisting|Oscara Wistinga]], který s Amundsenem došel na jižní pól. Vzduchoplavci opět startovali ze Špicberk, 12. května [[1926]] přeletěli přes severní pól – dva dny po po [[Richard Evelyn Byrd|Byrdově]] přeletu letadlem – a doletěli na [[Aljaška|Aljašku]]. Protože dosažení pólu nejen pozemními výpravami [[Frederick Cook|Cooka]] a [[Robert Peary|Pearyho]], ale i Byrdovým letem jsou zpochybňovány, je některými badateli považován let vzducholodi Norge za první dosažení severního pólu. Amundsen s Wistingem jsou také prvními lidmi, kteří dosáhli obou zemských pólů.
+Následujícího roku se trojice letců vydala k&nbsp;pólu znovu, tentokrát vzducholodí [[Norge]]. K&nbsp;výpravě proto přibrali jejího italského konstruktéra [[Umberto Nobile|Umberta Nobileho]] a také polárníka [[Oscar Wisting|Oscara Wistinga]], který s&nbsp;Amundsenem došel na jižní pól. Vzduchoplavci opět startovali ze Špicberk, 12.&nbsp;května [[1926]] přeletěli přes severní pól – dva dny po [[Richard Evelyn Byrd|Byrdově]] přeletu letadlem – a doletěli na [[Aljaška|Aljašku]]. Protože dosažení pólu nejen pozemními výpravami [[Frederick Cook|Cooka]] a [[Robert Peary|Pearyho]], ale i Byrdovým letem jsou zpochybňovány, je některými badateli považován let vzducholodi Norge za první dosažení severního pólu. Amundsen s&nbsp;Wistingem jsou také prvními lidmi, kteří dosáhli obou zemských pólů.
 === Osudný let při záchraně trosečníků Italie (1928) ===
-Amundsen byl mezi prvními, kdo začali se záchranou ztracené posádky [[Umberto Nobile|Nobileho]] [[Vzducholoď Italia|vzducholodi Italia]]. [[18. červen|18. června]] [[1928]] vyrazil [[hydroplán]] Latham 47 s Amundsenem a dalšími pěti lidmi na palubě z Norska na další pátrací akci. Měl naplánované přistání na Špicberkách, ale nikdy tam nedorazil. Později moře vyplavilo Amundsenův stan a plovák letounu, ve kterém letěl, na pobřeží u [[Tromsø]]. Předpokládá se, že se Amundsenův letoun v mlze zřítil jižně od [[Medvědí ostrov|Medvědího ostrova]] do [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] a že Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1430031-jizni-pol-dobyt-hlasi-roald-amundsen-scott-neprezil|datum přístupu=2016-06-29}}</ref>. Jeho tělo se nikdy nenašlo.
+Amundsen byl mezi prvními, kteří začali se záchranou ztracené posádky [[Umberto Nobile|Nobileho]] [[Vzducholoď Italia|vzducholodi Italia]]. [[18. červen|18.&nbsp;června]] [[1928]] vyrazil [[hydroplán]] Latham&nbsp;47 s&nbsp;Amundsenem a dalšími pěti lidmi na palubě z&nbsp;Norska na další pátrací akci. Měl naplánované přistání na Špicberkách, ale nikdy tam nedorazil. Později moře vyplavilo Amundsenův stan a plovák letounu, ve kterém letěl, na pobřeží u [[Tromsø]]. Předpokládá se, že se Amundsenův letoun v&nbsp;mlze zřítil jižně od [[Medvědí ostrov|Medvědího ostrova]] do [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] a že Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1430031-jizni-pol-dobyt-hlasi-roald-amundsen-scott-neprezil|datum přístupu=2016-06-29}}</ref>. Jeho tělo se nikdy nenašlo.
 == Bibliografie ==