Ravenna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 389 editací
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Ravenna
| jméno = Ravenna
| originální jméno =
| originální jméno =
| obrázek = PiazzaDelPopolo01.jpg
| obrázek = PiazzaDelPopolo01.jpg
| popisek = Piazza del Popolo
| popisek = Piazza del Popolo
| znak = CoA civ ITA ravenna.png
| znak = CoA civ ITA ravenna.png
| vlajka =
| vlajka =
| stát = Itálie
| stát = Itálie
| pojem vyššího celku = oblast
| pojem vyššího celku = oblast
| název vyššího celku = [[Emilia-Romagna]]
| název vyššího celku = [[Emilia-Romagna]]
| pojem nižšího celku = provincie
| pojem nižšího celku = provincie
| název nižšího celku = [[Provincie Ravenna|Ravenna]]
| název nižšího celku = [[Provincie Ravenna|Ravenna]]
| loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Ravenna |position=left |width=200 |lat=44.41 |long=12.2 |float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Ravenna |position=left |width=200 |lat=44.41 |long=12.2 |float=center |caption=}}
| rozloha = 652
| rozloha = 652
| počet obyvatel = 153338
| počet obyvatel = 153338
| rok = 2007
| rok = 2007
| zeměpisná šířka = 44.4166667
| zeměpisná šířka = 44.4166667
| zeměpisná délka = 12.2
| zeměpisná délka = 12.2
| nadmořská výška = 4
| nadmořská výška = 4
| psč =
| psč =
| telefonní předvolba = + 544
| telefonní předvolba = + 544
| starosta =
| starosta =
| administrativní dělení =
| administrativní dělení =
| etnické složení =
| etnické složení =
| náboženské složení =
| náboženské složení =
| web = http://www.comune.ravenna.it
| web = http://www.comune.ravenna.it
}}
}}
'''Ravenna''' je [[Itálie|italské]] město v oblasti [[Emilia-Romagna]], hlavní město [[provincie Ravenna|stejnojmenné provincie]], sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v [[Itálie|Itálii]]. Leží asi 120 km jižně od [[Benátky|Benátek]] a asi 55 km SZ od [[Rimini]]. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s [[Jaderské moře|Jaderským mořem]] je spojeno 10 km dlouhým kanálem ''Candiano'' vedoucím do [[Porto Corsini]]. V letech [[402]]–[[476]] bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými [[mozaika]]mi je na Seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].
'''Ravenna''' je [[Itálie|italské]] město v oblasti [[Emilia-Romagna]], hlavní město [[provincie Ravenna|stejnojmenné provincie]], sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v [[Itálie|Itálii]]. Leží asi 120 km jižně od [[Benátky|Benátek]] a asi 55 km SZ od [[Rimini]]. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s [[Jaderské moře|Jaderským mořem]] je spojeno 10 km dlouhým kanálem ''Candiano'' vedoucím do [[Porto Corsini]]. V letech [[402]]–[[476]] bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými [[mozaika]]mi je na Seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].
Řádek 185: Řádek 185:


{{Portály|Itálie}}
{{Portály|Itálie}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Ravenna| ]]
[[Kategorie:Ravenna| ]]

Verze z 4. 10. 2017, 12:30

Ravenna
Piazza del Popolo
Piazza del Popolo
Poloha
Souřadnice44°25′ s. š., 12°12′ v. d.
Nadmořská výška4 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
oblastEmilia-Romagna
provincieRavenna
Ravenna
Ravenna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha652 km²
Počet obyvatel153 338
Hustota zalidnění235,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.ravenna.it
Telefonní předvolba+ 544
Označení vozidelRA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402–476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Město a pamětihodnosti

Teodorichovo mauzoleum (520)
Sant´Apollinare in Classe
San Vitale
Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)

Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a s palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo), dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem San Vitale z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic Via Roma, je kostel Sant'Apolinare Nuovo z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je barokní kostel S. Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.[1]

  • Piazza del Popolo, hlavní náměstí s radnicí
  • Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
  • Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
  • Dóm z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
  • Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
  • Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5. století.
  • Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
  • San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
  • Theodorichův palác - zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.
  • Santa Maria in Porto, barokní kostel z 16. až 18. st.
  • Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
  • San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu - typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.

Doprava

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloni, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Průmysl

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

Fotogalerie

  • Neonovo baptisterium
    Neonovo baptisterium
  • San Vitale, vnitřek
    San Vitale, vnitřek
  • Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky
    Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky
  • San Francesco
    San Francesco
  • Sant´Apollinare nuovo
    Sant´Apollinare nuovo
  • Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
    Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
  • Kristus jako král (6. stol)
    Kristus jako král (6. stol)
  • Santa Maria in Porto
    Santa Maria in Porto
  • ulice v centru města
    ulice v centru města

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ ABEND, SCHLIEBITZ. a kol.: Itálie. Str. 565 - 572.

Literatura

  • ABEND, B., SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Praha: Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
  • Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331

Související články

Externí odkazy

Emilia-Romagna • Obce v provincii Ravenna
Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Agrigento • Alberobello • Amalfinské pobřeží • Aquileia • Assisi • Benátky a jejich laguna • Benátské obranné stavby • Botanická zahrada v Padově • Castel del Monte • Cerveteri a Tarquinia • Cilento, Vallo di Diano, Paestum, Velia a Certosa di Padula • Crespi d'Adda • Dolomity • Etna • Ferrara • Florencie • Hadriánova vila • Ivrea • Janov: Le Strade Nuove a systém Palazzi dei Rolli • Kopce prosecca Conegliano a Valdobbiadene • královský palác Caserta • Liparské ostrovy • Mantova a Sabbioneta • Matera • mocenská střediska Langobardů v Itálii • katedrála Nanebevzetí Panny Marie, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně • Monte San Giorgio • Neapol • Palermo a katedrály v Cefalú a v Monreale • Piazza del Duomo, Pisa • Pienza • Pompeje, Herculaneum a Torre Annunziata • Portovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinetto • prehistorická kůlová obydlí v Alpách • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy • Ravenna • rezidence královského rodu Savojských • Rhétská dráha • Řím • Sacri Monti • San Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Siena • skalní kresby ve Val Camonice • Su Nuraxi di Barumini • Syrakusy a Pantalica • Urbino • Val d'Orcia • Val di Noto • Verona • Vicenza a Palladiovy vily v Benátsku • Villa d'Este • Villa Romana del Casale • vily a zahrady Medicejských v Toskánsku • vinařská krajina Piemontu • slavná lázeňská města Evropy (Montecatini Terme) • Podloubí v Boloni • Cyklus fresek ze 14. století v Padově • Evaporitický kras a jeskyně severních Apenin
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ravenna&oldid=15396455“